TEXT 2
jñānaṁ te ’haṁ sa-vijñānam
idaṁ vakṣyāmy aśeṣataḥ
yaj jñātvā neha bhūyo ’nyaj
jñātavyam avaśiṣyate
jñānam — fenomenální poznání; te — tobě; aham — Já; sa — společně s; vijñānam — duchovním poznáním; idam — toto; vakṣyāmi — vyložím; aśeṣataḥ — beze zbytku; yat — což; jñātvā — znající; na — ne; iha — v tomto světě; bhūyaḥ — dále; anyat — cokoliv dalšího; jñātavyam — poznatelné; avaśiṣyate — zůstává.
Nyní ti v úplnosti vyložím toto poznání, fenomenální (hmotné) i duchovní, po jehož pochopení nezbyde již nic, co by bylo možné poznat.
Uplné, transcendentální poznání zahrnuje poznání fenomenálního neboli hmotného světa, skryté duchovní podstaty a jejich zdroje. Pán Kṛṣṇa chce vyložit Arjunovi zmíněný systém poznání, protože Arjuna je Jeho důvěrným oddaným a přítelem. Zde se znovu potvrzuje to, co na začátku čtvrté kapitoly již Pán uvedl: úplného poznání může nabýt jedině Pánův oddaný, který se zapojí do učednické posloupnosti pocházející od Pána samotného. Člověk proto má být natolik inteligentní, aby poznal zdroj veškerého poznání, který je příčinou všech příčin a jediným cílem meditace ve všech druzích yogy. S poznáním příčiny všech příčin pozná vše, co je možné znát; nic mu nezůstane neznámé. Vedy (Muṇḍaka Upaniṣad 1.1.3) uvádějí: kasmin nu bhagavo vijñāte sarvam idaṁ vijñātaṁ bhavatīti.