TEXT 25
nāhaṁ prakāśaḥ sarvasya
yoga-māyā-samāvṛtaḥ
mūḍho ’yaṁ nābhijānāti
loko mām ajam avyayam
na — ani; aham — Já; prakāśaḥ — vyjeven; sarvasya — každému; yoga-māyā — vnitřní energií; samāvṛtaḥ — zahalen; mūḍhaḥ — hloupé; ayam — tyto; na — ne; abhijānāti — mohou znát; lokaḥ — osoby; mām — Mě; ajam — nezrozeného; avyayam — nevyčerpatelné povahy.
Nikdy se nevyjevuji hlupákům a neinteligentním jedincům. Pro ně jsem zahalen svou vnitřní energií, a proto nevědí, že jsem nezrozený a Mé existence neubývá.
Někdo může namítnout: Když byl Kṛṣṇa na této planetě a každý Ho mohl vidět, proč se tedy nezjevuje každému nyní? Ve skutečnosti však ani tehdy nebyl projeven všem. V době Jeho přítomnosti v Něm jen málo lidí poznalo Nejvyšší Osobnost Božství. Když na shromáždění Kuruovců vystoupil Śiśupāla proti tomu, aby byl Kṛṣṇa zvolen představeným shromáždění, Bhīṣma stál při Kṛṣṇovi a prohlásil Ho za Nejvyššího Pána. Jen Pāṇḍuovci a několik dalších osob vědělo, že Kṛṣṇa je Nejvyšší. Neoddaným a obyčejným lidem se v tomto postavení nevyjevil. Proto v Bhagavad-gītě říká, že kromě Jeho čistých oddaných Ho všichni lidé považují za jednoho z nich. Pouze svým oddaným se vyjevil coby studnice veškeré radosti — pro neoddané, kteří jsou zákonitě neinteligentní, byl zahalen svou vnitřní energií.
Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (1.8.19) říká Kuntī ve svých modlitbách, že Pán je zahalen závojem zvaným yoga-māyā, a proto Ho obyčejní lidé nemohou poznat. Existenci tohoto závoje dokládá také Īśopaniṣad (mantra 15), ve které najdeme modlitbu oddaného:
hiraṇmayena pātreṇa
satyasyāpihitaṁ mukham
tat tvaṁ pūṣann apāvṛṇu
satya-dharmāya dṛṣṭaye
“Ó můj Pane, udržuješ celý vesmír a oddaná služba Tobě je nejvyšším náboženským principem. Proto Tě prosím, aby ses postaral i o mě. Tvá transcendentální podoba je zahalena yoga-māyou. Brahmajyoti je pokryv sestávající z Tvé vnitřní energie. Prosím odstraň tuto záři, která mi brání v pohledu na sac-cid-ānanda-vigrahu, Tvou věčnou podobu plnou blaženosti a poznání.” Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je ve své transcendentální podobě oplývající blažeností a poznáním zahalen věčnou energií jménem brahmajyoti, a z toho důvodu nemohou impersonalisté, lidé nedostatečné inteligence, Nejvyššího vidět.
Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (10.14.7) je také tato modlitba Brahmy: “Ó Nejvyšší Osobnosti Božství, Nadduše, Pane veškerého tajemství! Kdo může odhadnout rozsah Tvé síly a Tvých zábav v tomto světě? Neustále rozpínáš svou vnitřní energii, a proto Tě nikdo nemůže poznat. Vědci a jiní učenci mohou dokázat spočítat všechny atomy hmotného světa, ale stejně nejsou schopni spočítat Tvé transcendentální energie a vlastnosti, třebaže jsi přímo před nimi.” Pán Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, je nejen nezrozený, ale také avyaya, bez úbytku. Má věčnou podobu plnou blaženosti a poznání a všechny Jeho energie jsou nevyčerpatelné.