Text 117
durvā, dhānya, dila śīrṣe, kaila bahu āśīṣe,
cirajīvī hao dui bhāi
ḍākinī-śāṅkhinī haite, śaṅkā upajila cite,
ḍare nāma thuila ’nimāi’
durvā – čerstvou trávu; dhānya – rýži; dila – dala; śīrṣe – na hlavu; kaila – učinila; bahu – s mnoha; āśīṣe – požehnáními; cira-jīvī – žijící dlouho; hao – buď; dui bhāi – dva bratři; ḍākinī-śāṅkhinī – duchů a čarodĕjnic; haite – od; śaṅkā – pochyby; upajila – vzrostly; cite – v srdci; ḍare – ze strachu; nāma – jméno; thuila – nechala; nimāi – dĕtské jméno Pána Caitanyi, odvozené od stromu nima (nimba).
Požehnala novorozenĕti tak, že Mu na hlavu položila čerstvou trávu a rýži a řekla: „Budiž požehnán dlouhým životem!“ Ale ze strachu z duchů a čarodĕjnic Mu dala jméno Nimāi.
Ḍākinī a Śāṅkhinī jsou dvĕ společnice Pána Śivy a jeho choti, které jsou považovány za výjimečnĕ nepříznivé, protože se narodily v tĕlech duchů. Lidé vĕří, že tyto nepříznivé bytosti se vyhýbají nímovému stromu. Z lékařského hlediska je nímový strom velice antiseptický a dříve bylo zvykem ho mít před domem. Podél velkých cest v Indii, zvláštĕ v Uttarpradéši, jsou tĕchto stromů stovky a tisíce. Jeho dřevo má tak antiseptické vlastnosti, že ho ájurvédská vĕda používá pro léčbu lepry. Vĕdci oddĕlili jeho aktivní složku, která se nazývá kyselina margosová. Ním se používá k mnoha účelům, zvláštĕ k čištĕní zubů. Na indických vesnicích takto používá jeho vĕtvičky devadesát procent lidí. Sītā Ṭhākurānī tedy dala Pánu Caitanyovi jméno Nimāi právĕ kvůli tĕmto antiseptickým účinkům nímového stromu a také proto, že se Pán pod tímto stromem narodil. V mládí byl proslulý jako Nimāi Paṇḍita a v okolních vesnicích Ho nazývali tímto jménem, i když se ve skutečnosti jmenoval Viśvambhara.