Text 120
miśra — vaiṣṇava, śānta, alampaṭa, śuddha, dānta,
dhana-bhoge nāhi abhimāna
putrera prabhāve yata, dhana āsi’ mile, tata,
viṣṇu-prīte dvije dena dāna
miśra – Jagannātha Miśra; vaiṣṇava – velký oddaný; śānta – klidný; alampaṭa – velice usmĕrnĕný; śuddha – očištĕný; dānta – sebeovládnutý; dhana-bhoge – co se týče užívání si hmotného štĕstí; nāhi – není; abhimāna – touha; putrera – jejich syna; prabhāve – vlivem; yata – všechno, které; dhana – bohatství; āsi' – přicházející; mile – dostává; tata – tolik; viṣṇu-prīte – pro uspokojení Pána Viṣṇua; dvije – brāhmaṇům; dena – dává; dāna – milodary.
Jagannātha Miśra byl ideální vaiṣṇava. Byl klidný, zdrženlivý co se týče smyslového požitku, čistý a sebeovládnutý. Nemĕl tedy touhu užívat si hmotného bohatství. Všechny peníze, které díky vlivu svého transcendentálního syna získal, daroval brāhmaṇům pro uspokojení Viṣṇua.