Nektar pokynů

Text 1: Vyrovnaný človĕk, který dokáže ovládat touhu mluvit, nenechá se unášet žádostmi mysli, snáší projevy hnĕvu a žádosti jazyka, žaludku a genitálií, je způsobilý přijímat žáky po celém svĕtĕ.

Text 2: Oddaná služba je zničena, jestliže se příliš zapleteme do tĕchto šesti činností: (1) jíme více, než je nutné, a shromažďujeme více penĕz, než je třeba; (2) příliš se snažíme získat svĕtské vĕci, které jsou tĕžko dosažitelné; (3) zbytečnĕ mluvíme o svĕtských tématech; (4) dodržujeme pravidla písem jen kvůli tomu, abychom je dodržovali a ne kvůli duchovnímu pokroku, nebo je odmítáme a jednáme nezávisle a náladovĕ; (5) stýkáme se se svĕtskými lidmi, kteří se nezajímají o vĕdomí Kṛṣṇy a (6) toužíme po hmotných výsledcích.

Text 3: (1) Být nadšený, (2) snažit se s přesvĕdčením, (3) být trpĕlivý, (4) jednat podle usmĕrňujících zásad (jako je śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ smaraṇam – naslouchání, opĕvování a vzpomínání na Kṛṣṇu), (5) vyhýbat se společnosti neoddaných a (6) následovat ve stopách předchozích ācāryů je šest zásad příznivých pro čistou oddanou službu, které jistĕ zaručí naprostý úspĕch.

Text 4: Dávat a přijímat milodary, důvĕrnĕ vyjevovat svou mysl a důvĕrnĕ se dotazovat, přijímat prasādam a nabízet prasādam – to je šest znaků lásky, kterou si oddaní navzájem projevují.

Text 5: Človĕk by mĕl v mysli ctít oddaného, který zpívá svaté jméno Pána Kṛṣṇy, pokornĕ se poklonit oddanému, který obdržel duchovní zasvĕcení (dīkṣā) a vĕnuje se uctívání Božstva, a mĕl by se stýkat s čistým oddaným pokročilým v neochvĕjnĕ oddané službĕ, jehož srdce je zcela prosté sklonu kritizovat druhé, a vĕrnĕ mu sloužit.

Text 6: Čistý oddaný ve svém původním postavení vĕdomí Kṛṣṇy se neztotožňuje s tĕlem. Nemĕli bychom na nĕho hledĕt z materialistického hlediska. Mĕli bychom přehlédnout, že má tĕlo, které se narodilo v nízké rodinĕ, se špatnou pletí, pokřivené, nemocné nebo neduživé. Obyčejnému zraku mohou být nedokonalosti tĕla čistého oddaného zřejmé, ale i přes tyto zdánlivé nedostatky nemůže být jeho tĕlo znečištĕno. Je přesnĕ jako voda Gangy, která je bĕhem období dešťů plná bublin, pĕny a bahna. Voda Gangy se tím neznečistí. Ti, kteří pokročili v duchovním porozumĕní, se v Ganze vykoupou, aniž by stav vody brali v úvahu.

Text 7: Svaté jméno, povaha, zábavy a činnosti Kṛṣṇy jsou všechny transcendentálnĕ sladké jako cukrkandl. Ačkoliv jazyk človĕka postiženého žloutenkou avidyi (nevĕdomosti) nemůže ochutnat nic sladkého, je úžasné, že pouhým pečlivým zpíváním tĕchto sladkých jmen dennĕ se v jazyku probudí přirozená chuť a jeho nemoc se postupnĕ vymýtí i s kořeny.

Text 8: Trestí všech rad je, že človĕk by mĕl využít všeho svého času – dvaceti čtyř hodin dennĕ – k pĕknému opĕvování a připomínání si Pánova božského jména, transcendentální podoby, vlastností a vĕčných zábav a postupnĕ tím zamĕstnat jazyk a mysl. Tímto způsobem by mĕl sídlit ve Vraji (Goloce Vṛndāvan dhāmu) a sloužit Kṛṣṇovi pod vedením oddaných. Mĕl by následovat ve stopách milovaných oddaných Pána, kteří jsou hluboce připoutáni k Jeho oddané službĕ.

Text 9: Svaté místo známé jako Mathurā je duchovnĕ nadřazené Vaikuṇṭĕ, transcendentálnímu svĕtu, protože se tam zjevil Pán. Transcendentální les Vṛndāvan je nadřazenĕjší Mathuře-purī kvůli Kṛṣṇovým zábavám rāsa-līlā. Kopec Govardhan je nadřazenĕjší vṛndāvanskému lesu, neboť ho Śrī Kṛṣṇa zvedl svou božskou rukou a byl místem Jeho rozličných láskyplných zábav. Ze všech nejvznešenĕjší je Śrī Rādhākuṇḍ, protože jej zaplavuje nektar premy Pána Gokuly, Śrī Kṛṣṇy. Který inteligentní človĕk si tedy nepřeje sloužit božskému Rādhākuṇḍu na úpatí kopce Govardhanu?

Text 10: V śāstrāch se uvádí, že ze všech druhů lidí, kteří pracují pro plody své práce, prokazuje Nejvyšší Pán Hari přízeň tomu, kdo je pokročilý v poznání vyšších hodnot života. Z mnoha tĕchto lidí s pokročilý poznáním (jñānī) může začít oddanĕ sloužit ten, kdo je díky svému poznání prakticky osvobozen. Je nadřazen ostatním. Ten, kdo však dosáhl premy, čisté lásky ke Kṛṣṇovi, je na vyšší úrovni než on. Gopī se nacházejí nade všemi pokročilými oddanými, protože vždy zcela závisejí na Śrī Kṛṣṇovi, transcendentálnímu pasáčkovi krav. Z gopī je Śrīmatī Rādhārāṇī Kṛṣṇovi nejdražší. Její jezírko (kuṇḍ) je Kṛṣṇovi stejnĕ drahé jako tato nejmilovanĕjší z gopī. Kdo by potom nežil u Rādhākuṇḍu a v duchovním tĕle plném extatických pocitů oddanosti (aprākṛta-bhāva) neprokazoval láskyplnou službu božskému páru Śrī Śrī Rādhā-Govindovi při jejich vĕčných osmerých denních zábavách (aṣṭakālīya-līlā)? Ti, kteří se vĕnují oddané službĕ na březích Rādhākuṇḍu, jsou nejpožehnanĕjší lidé ve vesmíru.

Text 11: Z mnoha předmĕtů přinášejících potĕšení a ze všech milovaných dívek z Vrajabhūmi je Śrīmatī Rādhārāṇī jistĕ nejcennĕjším předmĕtem Kṛṣṇovy lásky. Velcí mudrci popisují Její božské jezírko jako Kṛṣṇovi stejnĕ drahé v každém ohledu. Rādhākuṇḍu nepochybnĕ velmi vzácnĕ dosáhnou i velcí oddaní, a proto je obyčejní oddaní dosáhnou ještĕ obtížnĕji. Když se človĕk pouze jednou v tĕchto svatých vodách vykoupe, jeho čistá láska ke Kṛṣṇovi se zcela probudí.