SLOKA 53
tebhyaś caikaikaśaḥ svasya
dehasyāṁśam adād ajaḥ
yat tat samādhi-yogarddhi-
tapo-vidyā-viraktimat
tebhyaḥ—jim; ca—a; ekaikaśaḥ—každému; svasya—svého; dehasya — těla; aṁśam—část; adāt—dal; ajaḥ—nezrozený Brahmā; yat—které; tat—to; samādhi—hluboká meditace; yoga—soustředění mysli; ṛddhi — nadpřirozená síla; tapaḥ—askeze; vidyā—poznání; virakti—odříkání; mat—vlastnící.
Každému z těchto synů dal nezrozený stvořitel vesmíru část svého těla, které charakterizovala hluboká meditace, soustředění mysli, nadpřirozená síla, askeze, uctívání a odříkání.
Slovo viraktimat v tomto verši znamená “obdařen vlastností odříkání”. Materialisté nemohou dosáhnout duchovní realizace. Ti, kteří holdují smyslovému požitku, nemají naději na duchovní realizaci. V Bhagavad-gītě je řečeno, že ti, kdo neustále vyhledávají hmotné vlastnictví a hmotný požitek, nemohou dosáhnout yoga-samādhi, tranzu ve vědomí Kṛṣṇy. Tvrzení, že si člověk může hmotně užívat tohoto života a zároveň dělat duchovní pokrok, je jednoduše výmysl. Zásady odříkání jsou čtyři: (1) vyhýbat se nedovolenému sexu, (2) vyhýbat se jedení masa, (3) vyhýbat se požívání omamných látek a (4) vyhýbat se hazardování. Tyto čtyři zásady se nazývají tapasya neboli odříkání. Postup duchovní realizace je ve vědomí Kṛṣṇy pohroužit mysl do Nejvyššího.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady ke dvacáté kapitole třetího zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Rozhovor mezi Maitreyou a Vidurou”.