SLOKA 34
yadā sasmāra ṛṣabham
ṛṣīṇāṁ dayitaṁ patim
tatra cāste saha strībhir
yatrāste sa prajāpatiḥ
yadā—když; sasmāra—pomyslela na; ṛṣabham—nejlepšího; ṛṣīṇām — mezi ṛṣii; dayitam—drahého; patim—manžela; tatra—tam; ca—a; āste — byla; saha—společně se; strībhiḥ—služebnými; yatra—kde; āste—byl; saḥ—on; prajāpatiḥ—Prajāpati (Kardama).
Když pomyslela na svého manžela Kardamu Muniho, nejlepšího z mudrců, který jí byl velice drahý, okamžitě se i se všemi služebnými ocitla na místě, kde se nacházel.
Z tohoto verše vyplývá, že Devahūti zpočátku myslela na to, jak je špinavá a nedostatečně oblečená. Když ji manžel požádal, aby vstoupila do jezera, uviděla služebné, které se o ni postaraly. Vše se odehrálo ve vodě, a jakmile pomyslela na svého milovaného manžela Kardamu, neprodleně se přemístila k němu. To je ukázka sil, jakých dosahují dokonalí yogīni — mohou okamžitě učinit vše, co si přejí.