SLOKA 29
parārdhya-keyūra-maṇi-praveka-
paryasta-dordaṇḍa-sahasra-śākham
avyakta-mūlaṁ bhuvanāṅghripendram
ahīndra-bhogair adhivīta-valśam
parārdhya—velmi cenné; keyūra—ozdoby; maṇi-praveka—vzácné drahokamy; paryasta—rozpínající; dordaṇḍa—paže; sahasra-śākham—s tisíci větvemi; avyakta-mūlam—umístěný Sám na Sobě; bhuvana—vesmírné; aṅghripa—stromy; indram—Pán; ahi-indra—Anantadeva; bhogaiḥ—kápěmi; adhivīta—obklopen; valśam—záda.
Stejně jako santálový strom zdobí vonící květy a mnoho větví, Pánovo tělo zdobily vzácné drahokamy a perly. Byl to strom umístěný sám na sobě, Pán všech ostatních ve vesmíru. A jako je santálový strom pokryt mnoha hady, rovněž Pánovo tělo zastiňovaly kápě Ananty.
Významné je zde slovo avyakta-mūlam. Kořeny stromu obvykle nejsou vidět, ale pokud jde o Pána, On je Sám Svým kořenem, protože nestojí na ničem jiném, než na Sobě Samotném. Ve Vedách je řečeno, že Pán je svāśrayāśraya — je Sám Sobě oporou a žádnou jinou oporu nemá. Avyakta tedy označuje Nejvyššího Pána a nikoho jiného.