SLOKA 10
jaḍāndha-badhironmatta-
mūkākṛtir atan-matiḥ
lakṣitaḥ pathi bālānāṁ
praśāntārcir ivānalaḥ
jaḍa—hloupý; andha—slepý; badhira—hluchý; unmatta—šílený; mūka—němý; ākṛtiḥ—vzhled; a-tat—ne taková; matiḥ—jeho inteligence; lakṣitaḥ—byl viděn; pathi—na cestě; bālānām—méně inteligentními lidmi; praśānta—s utlumenými; arciḥ—plameny; iva—jako; analaḥ—oheň.
Méně inteligentním lidem na cestě připadal Utkala hloupý, slepý, němý, hluchý a šílený, i když ve skutečnosti takový nebyl. Podobal se ohni zakrytému popelem, bez plápolajících plamenů.
Velcí světci, jako byl Jaḍa Bharata nebo Utkala, mlčí, aby se vyhnuli sporům, obtěžování a nepříznivým situacím, které způsobují materialisté. Méně inteligentním lidem tito světci připadají jako šílení, hluší a němí. Pokročilý oddaný se vyhýbá rozhovorům s lidmi, kteří neslouží Pánu, ale s těmi, kteří svůj život naplňují oddanou službou, rozmlouvá jako přítel a k nevinným hovoří tak, aby je osvítil. Vzhledem k tomu, že celý svět je plný neoddaných, existují také vysoce pokročilí oddaní, kteří se nazývají bhajanānandī. Kromě nich jsou zde ovšem ještě goṣṭhy-ānandī, kteří káží, aby zvětšili počet oddaných. I tito kazatelé se však vyhýbají nepřátelsky smýšlejícím lidem, kteří se staví nepříznivě k duchovnímu životu.