Sloka 1.29
vepathuś ca śarīre me
roma-harṣaś ca jāyate
gāṇḍīvaṁ sraṁsate hastāt
tvak caiva paridahyate
vepathuḥ — třesení těla; ca — a; śarīre — na těle; me — mém; roma-harṣaḥ — ježení chlupů; ca — také; jāyate — nastává; gāṇḍīvam — Arjunův luk; sraṁsate — padá; hastāt — z ruky; tvak — kůže; ca — také; eva — jistě; paridahyate — pálí.
Třesu se po celém těle a ježí se mi chlupy, luk Gāṇḍīva mi padá z ruky a kůže mě pálí.
Třesení těla i ježení chlupů jsou dvojího druhu. K obojímu dochází buď při velké duchovní extázi, nebo z důvodu velkého hmotného strachu. Transcendentální realizaci žádný strach nedoprovází. Arjunovy příznaky v této situaci pocházejí z hmotného strachu, strachu o život. Tomu nasvědčují i ostatní příznaky – byl tak neklidný, že mu jeho slavný luk Gāṇḍīva vypadával z rukou, a jelikož jeho srdce planulo, pociťoval pálení kůže. Všechny tyto příznaky jsou důsledkem hmotného pojetí života.