Sloka 11.45
adṛṣṭa-pūrvaṁ hṛṣito ’smi dṛṣṭvā
bhayena ca pravyathitaṁ mano me
tad eva me darśaya deva rūpaṁ
prasīda deveśa jagan-nivāsa
adṛṣṭa-pūrvam — nikdy dřív nespatřenou; hṛṣitaḥ — rád; asmi — jsem; dṛṣṭvā — když vidím; bhayena — strachem; ca — také; pravyathitam — rozrušená; manaḥ — mysl; me — moje; tat — tu; eva — jistě; me — mně; darśaya — ukaž; deva — ó Pane; rūpam — podobu; prasīda — buď tak laskavý; deva-īśa — ó Pane pánů; jagat-nivāsa — ó útočiště vesmíru.
Mám radost, když vidím tuto vesmírnou podobu, kterou jsem nikdy předtím neviděl, ale má mysl se přitom chvěje strachem. Proto Tě prosím, ó Pane pánů a útočiště vesmíru, buď ke mně milostivý a ukaž mi znovu svou podobu Osobnosti Božství.
Arjuna je Kṛṣṇův dobrý přítel, a proto k Němu má za všech okolností důvěru. Člověk má radost, když vidí bohatství a vznešenost svého přítele, a stejně tak i Arjuna se raduje, když vidí, že jeho přítel Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství a dokáže projevit úžasnou vesmírnou podobu. Zároveň se při pohledu na ni polekal, že se z ryzího přátelství vůči Kṛṣṇovi dopustil mnoha prohřešků. Jeho mysl je tedy rozrušená strachem, i když k tomu není důvod. Proto Arjuna žádá Kṛṣṇu, který může přijmout jakoukoliv podobu, aby projevil svou podobu Nārāyaṇa. Vesmírná podoba je hmotná a dočasná, stejně jako je dočasný hmotný svět. Ale na vaikuṇṭhských planetách má Kṛṣṇa transcendentální čtyřrukou podobu Nārāyaṇa. V duchovním nebi existuje nesčetně mnoho planet a na každé z nich je Kṛṣṇa přítomný v podobě některé ze svých úplných expanzí s různými jmény. Arjuna si tedy přál vidět jednu z těchto podob projevených na vaikuṇṭhských planetách. Na každé vaikuṇṭhské planetě má Nārāyaṇa čtyři ruce, ale liší se rozmístění Jeho symbolů: lastury, kyje, lotosu a disku. Nārāyaṇové mají různá jména podle toho, co ve které ruce drží. Všechny tyto podoby jsou totožné s Kṛṣṇou, a Arjuna tedy žádá, aby Ho mohl vidět v Jeho čtyřruké podobě.