Sloka 12.17
yo na hṛṣyati na dveṣṭi
na śocati na kāṅkṣati
śubhāśubha-parityāgī
bhaktimān yaḥ sa me priyaḥ
yaḥ — ten, kdo; na — nikdy; hṛṣyati — raduje se; na — nikdy; dveṣṭi — rmoutí se; na — nikdy; śocati — naříká; na — nikdy; kāṅkṣati — touží; śubha — příznivého; aśubha — a nepříznivého; parityāgī — kdo se zříká; bhakti-mān — oddaný; yaḥ — ten, kdo; saḥ — on je; me — Mně; priyaḥ — drahý.
Takového oddaného, který se neraduje ani netruchlí, neběduje ani netouží, který se zřekl dobrého i zlého, mám moc rád.
Čistý oddaný není ani šťastný z hmotného zisku ani nešťastný z hmotné ztráty. Nejásá, když získá syna nebo žáka, a není sklíčený, když je nemá. Nenaříká, když přijde o něco, co je mu drahé, ani nezoufá, když nedostane to, po čem touží. Je transcendentální vůči všem příznivým i nepříznivým, hříšným činnostem. Pro spokojenost Nejvyššího Pána je připravený podstoupit nejrůznější nebezpečí. Neexistuje překážka, která by mu zabránila ve vykonávání oddané služby. Takového oddaného má Kṛṣṇa velice rád.