Sloka 16.5
daivī sampad vimokṣāya
nibandhāyāsurī matā
mā śucaḥ sampadaṁ daivīm
abhijāto ’si pāṇḍava
daivī — transcendentální; sampat — vlastnosti; vimokṣāya — k osvobození; nibandhāya — ke spoutanosti; āsurī — démonské vlastnosti; matā — jsou chápány; mā — ne; śucaḥ — boj se; sampadam — s vlastnostmi; daivīm — transcendentálními; abhijātaḥ — narozený; asi — jsi; pāṇḍava — ó synu Pāṇḍua.
Transcendentální vlastnosti vedou k osvobození, zatímco démonské vedou ke spoutanosti. Ale neboj se, synu Pāṇḍua, ty ses narodil s božskými vlastnostmi.
Pán Kṛṣṇa povzbudil Arjunu slovy, že se nenarodil s démonskými vlastnostmi. Jeho účast v boji nebyla démonská, protože zvažoval všechna pro a proti. Zvažoval, zda je či není správné zabít tak ctihodné osoby, jakými byli Bhīṣma a Droṇa, a nejednal tedy pod vlivem hněvu, falešné pýchy nebo hrubosti. Z toho plyne, že neměl vlastnosti démonů. Střílet šípy na nepřítele je pro kṣatriyu, válečníka, transcendentální zaměstnání, a neplnit tuto povinnost je démonské. Proto Arjuna neměl důvod naříkat. Každý, kdo jedná podle usměrňujících zásad, které platí pro jeho životní postavení, je na transcendentální úrovni.