Sloka 7.27
icchā-dveṣa-samutthena
dvandva-mohena bhārata
sarva-bhūtāni sammohaṁ
sarge yānti paran-tapa
icchā — z touhy; dveṣa — a nenávisti; samutthena — vznikající; dvandva — dvojnosti; mohena — kvůli iluzi; bhārata — ó potomku Bharaty; sarva — všechny; bhūtāni — živé bytosti; sammoham — do klamu; sarge — při narození; yānti — jdou; param-tapa — ó přemožiteli nepřátel.
Ó potomku Bharaty, přemožiteli nepřátel! Všechny živé bytosti se rodí do iluze, zmatené dvojností, která vzniká z touhy a nenávisti.
Ve svém pravém přirozeném postavení je živá bytost podřízená Nejvyššímu Pánu, který je čistým poznáním. Když se někdo od tohoto čistého poznání odvrátí, začne ho ovládat iluzorní energie a pod jejím vlivem není možné rozumět Nejvyšší Osobnosti Božství. Iluzorní energie se projevuje v dvojnosti touhy a nenávisti. Méně inteligentní člověk má touhu být totožný s Nejvyšším Pánem a nenávidí představu, že Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství. Čistí oddaní, kteří nepodléhají iluzi dvojnosti a nejsou znečištění touhou a nenávistí, vědí, že Pán Śrī Kṛṣṇa se zjevuje prostřednictvím svých vnitřních sil, ale lidé zmatení dvojností a nevědomostí si myslí, že Nejvyšší Osobnost Božství je výtvor hmotných energií. To je jejich neštěstí. Pod vlivem iluze jsou pro ně významné dvojnosti, jako je potupa a uznání, utrpení a štěstí, žena a muž, dobré a špatné, a myslí si: „To je má žena, to je můj dům, já jsem pán tohoto domu, já jsem manžel této ženy.“ To jsou příklady dvojnosti iluze. Takto zmatení lidé jsou naprosto nevědomí, a proto nemohou chápat Nejvyšší Osobnost Božství.