Sloka 8.27
naite sṛtī pārtha jānan
yogī muhyati kaścana
tasmāt sarveṣu kāleṣu
yoga-yukto bhavārjuna
na — nikdy; ete — tyto dvě; sṛtī — rozdílné cesty; pārtha — ó synu Pṛthy; jānan — třebaže zná; yogī — oddaný Pána; muhyati — je zmatený; kaścana — kterýkoliv; tasmāt — proto; sarveṣu kāleṣu — vždy; yoga-yuktaḥ — jednající s vědomím Kṛṣṇy; bhava — buď; arjuna — ó Arjuno.
Ó Arjuno, třebaže oddaní tyto dvě cesty znají, nejsou nikdy zmatení. Proto buď vždy neochvějný v oddanosti.
Kṛṣṇa radí Arjunovi, aby se neznepokojoval různými cestami, kterými může duše odejít z tohoto hmotného světa. Oddaný Nejvyššího Pána Kṛṣṇy by si neměl dělat starosti s tím, jak odejde, ať už plánovaně, nebo náhodně. Měl by si pořád být vědomý Kṛṣṇy a zpívat Hare Kṛṣṇa. Měl by vědět, že starat se o kteroukoliv z těchto cest, světlou i tmavou, přináší potíže. Nejlepší je být stále pohroužený ve vědomí Kṛṣṇy a zapojený do služby Kṛṣṇovi – pak je cesta do duchovního království bezpečná, jistá a přímá. V této souvislosti je zvláště významné slovo yoga-yukta. Člověk musí vyvinout neochvějné vědomí Kṛṣṇy, a k tomu je nutné, aby se věnoval jen činnostem spojeným s Kṛṣṇou. Śrī Rūpa Gosvāmī doporučuje: anāsaktasya viṣayān yathārham upayuñjataḥ – neulpívat na hmotných cílech a dělat všechno s vědomím Kṛṣṇy. Tento postup, zvaný yukta-vairāgya, umožňuje dosáhnout dokonalosti. Oddaného tedy tyto popisy nezneklidňují, protože si je jistý, že díky oddané službě zaručeně dospěje do svrchovaného sídla.