TEXT 32
śrī-bhagavān uvāca
kālo ’smi loka-kṣaya-kṛt pravṛddho
lokān samāhartum iha pravṛttaḥ
ṛte ’pi tvāṁ na bhaviṣyanti sarve
ye ’vasthitāḥ praty-anīkeṣu yodhāḥ
śrī-bhagavān uvāca — Pán, Osobnost Božství, pravil; kālaḥ — čas; asmi — jsem; loka — světů; kṣaya-kṛt — hubitel; pravṛddhaḥ — veliký; lokān — všech lidí; samāhartum — ničením; iha — v tomto světě; pravṛttaḥ — zaměstnaný; ṛte — mimo, kromě; api — i; tvām — tebe; na — nikdy; bhaviṣyanti — budou; sarve — všichni; ye — kteří; avasthitāḥ — nacházející se; prati-anīkeṣu — na obou stranách; yodhāḥ — vojáci.
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Jsem čas, velký hubitel světů, a přišel jsem, abych pokořil všechny lidi. S výjimkou vás (Pāṇḍuovců) budou všichni vojáci na obou stranách zabiti.
I když Arjuna věděl, že Kṛṣṇa je jeho přítel a Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, byl zmaten různými podobami, které Kṛṣṇa projevil. Ptal se tedy dále na skutečné poslání této ničivé síly. Ve Vedách stojí, že Nejvyšší Pravda ničí vše, i brāhmaṇy. Kaṭha Upaniṣad (1.2.25) uvádí:
yasya brahma ca kṣatraṁ ca
ubhe bhavata odanaḥ
mṛtyur yasyopasecanaṁ
ka itthā veda yatra saḥ
Všichni brāhmaṇi, kṣatriyové a ostatní jsou Nejvyšším nakonec pozřeni jako jídlo. Tato podoba Nejvyššího Pána je všepohlcujícím obrem — a v ní, v podobě všepohlcujícího času, se zde Kṛṣṇa představuje. Kromě několika Pāṇḍuovců má pozřít všechny přítomné na bojišti.
Arjuna nebyl zastáncem boje. Myslel si, že bude lépe nebojovat a tak se vyhnout zklamání. Nyní od Pána dostává odpověď, že i kdyby nebojoval, všichni vojáci budou stejně zahubeni, neboť takový je Pánův plán. Kdyby Arjuna neválčil, zahynuli by nějak jinak. Jejich smrti nebylo možné zabránit ani v případě, že by od boje upustil. Ve skutečnosti již byli mrtví. Čas je zkázou a všechny projevy jsou odsouzeny ke zničení díky touze Nejvyššího Pána. To je zákon přírody.