TEXT 40
namaḥ purastād atha pṛṣṭhatas te
namo ’stu te sarvata eva sarva
ananta-vīryāmita-vikramas tvaṁ
sarvaṁ samāpnoṣi tato ’si sarvaḥ
namaḥ — klaním se; purastāt — zpředu; atha — také; pṛṣṭhataḥ — zezadu; te — Tobě; namaḥ astu — projevuji úctu; te — Tobě; sarvataḥ — ze všech stran; eva — skutečně; sarva — neboť jsi vším; ananta-vīrya — neomezená moc; amita-vikramaḥ — bezmezná síla; tvam — Ty; sarvam — všechno; samāpnoṣi — pokrýváš; tataḥ — proto; asi — jsi; sarvaḥ — vše.
Klaním se Ti zpředu, zezadu a ze všech stran! Ó nespoutaná moci, vládneš neomezenou silou! Jsi všeprostupující, a proto jsi vším!
Z extáze lásky se Arjuna svému příteli Kṛṣṇovi klaní ze všech stran. Příjímá skutečnost, že Kṛṣṇa je Pánem všech sil a veškeré moci a že dalece převyšuje všechny mocné bojovníky shromážděné na bojišti. Ve Viṣṇu Purāṇě (1.9.69) stojí:
yo ’yaṁ tavāgato deva
samīpaṁ devatā-gaṇaḥ
sa tvam eva jagat-sraṣṭā
yataḥ sarva-gato bhavān
“Každý, kdo před Tebe předstoupí — byť i polobůh — je Tvým výtvorem, Nejvyšší Pane.”