TEXT 27
yāvat sañjāyate kiñcit
sattvaṁ sthāvara-jaṅgamam
kṣetra-kṣetrajña-saṁyogāt
tad viddhi bharatarṣabha
yāvat — cokoliv; sañjāyate — vzniká; kiñcit — něco; sattvam — existence; sthāvara — nehybné; jaṅgamam — pohyblivé; kṣetra — těla; kṣetra-jña — a znalce těla; saṁyogāt — spojením mezi; tat viddhi — to musíš vědět; bharata-ṛṣabha — ó nejlepší z Bhāratovců.
Ó nejlepší z Bhāratovců, věz, že vše, co existuje — pohyblivé i nehybné — je pouze kombinací pole působnosti a znalce pole.
Tento verš pojednává o hmotné přírodě a živé bytosti, jež obě existovaly před stvořením vesmíru. Vše stvořené je kombinací živé bytosti a hmotné přírody. Mnohé projevy — jako stromy, kopce a hory — jsou nehybné a mnohé pohyblivé, a všechny jsou pouze kombinací hmotné přírody a vyšší energie, živé bytosti. Bez doteku vyšší energie nemůže nic růst. Vztah mezi hmotou a duchovní energií trvá věčně a jejich spojení umožňuje Nejvyšší Pán, který tedy ovládá jak vyšší, tak nižší energii. Vytváří hmotnou přírodu, do níž je vpravena vyšší energie, a tak dochází ke všem činnostem a projevům.