No edit permissions for Čeština

TEXT 5

uddhared ātmanātmānaṁ
nātmānam avasādayet
ātmaiva hy ātmano bandhur
ātmaiva ripur ātmanaḥ

uddharet — má osvobodit; ātmanā — myslí; ātmānam — podmíněnou duši; na — nikdy; ātmānam — podmíněnou duši; avasādayet — přivést k poklesnutí; ātmā — mysl; eva — jistě; hi — skutečně; ātmanaḥ — podmíněné duše; bandhuḥ — přítel; ātmā — mysl; eva — jistě; ripuḥ — nepřítel; ātmanaḥ — podmíněné duše.

Je třeba se pomocí své mysli osvobodit, nikoliv si způsobit vlastní poklesnutí. Mysl je jak přítelem, tak i nepřítelem podmíněné duše.

Slovo ātmā označuje tělo, mysl a duši — vždy podle okolností. V systému yogy se zvláště jedná o mysl a podmíněnou duši. Zde se ātmā vztahuje na mysl, jelikož ta je v yoze středem pozornosti. Účelem yogy je ovládnout mysl a odvrátit ji od ulpívání na smyslových objektech. V tomto verši je zdůrazněno, že mysl je třeba vycvičit tak, aby mohla vysvobodit podmíněnou duši z bažiny nevědomosti. V hmotné existenci podléhá živá bytost vlivu mysli a smyslů. Čistá duše je zapletená v hmotném světě ve skutečnosti proto, že mysl je ve styku s falešným egem, které chce ovládat hmotnou přírodu. Proto by měla být mysl vycvičena tak, aby ji lesk hmotné přírody nepřitahoval. To může podmíněnou duši zachránit. Neměla by podlehnout přitažlivosti smyslových objektů a způsobit si tím vlastní úpadek. Čím více ji smyslové objekty přitahují, tím více se zaplétá do hmotné existence. Nejlepším způsobem, jak se osvobodit, je stále zaměstnávat mysl na úrovni vědomí Kṛṣṇy. Pro zdůraznění je použito slovo hi, což znamená, že se to musí dělat. V písmech také stojí:

mana eva manuṣyāṇāṁ
kāraṇaṁ bandha-mokṣayoḥ
bandhāya viṣayāsaṅgo
muktyai nirviṣayaṁ manaḥ

“Mysl je pro člověka příčinou otroctví a také příčinou osvobození. Pokud je upoutána smyslovými objekty, přivede ho do otroctví, a pokud je od nich odpoutaná, přinese mu svobodu.” (Amṛta-bindu Upaniṣad 2) Mysl, která je vždy upoutána vědomím Kṛṣṇy, je tedy příčinou nejvyššího osvobození.

« Previous Next »