TEXT 5
apareyam itas tv anyāṁ
prakṛtiṁ viddhi me parām
jīva-bhūtāṁ mahā-bāho
yayedaṁ dhāryate jagat
aparā — nižší; iyam — toto; itaḥ — kromě této; tu — ale; anyām — jiná; prakṛtim — energie; viddhi — věz; me — Moje; parām — vyšší; jīva-bhūtām — sestávající z živých bytostí; mahā-bāho — ó muži mocných paží; yayā — jimiž; idam — tento; dhāryate — užívaný či vykořisťovaný; jagat — hmotný svět.
Ó Arjuno, válečníku mocných paží! Kromě nich je zde ještě Má jiná, vyšší energie, sestávající z živých bytostí, které využívají zdroje oné hmotné, nižší přírody.
Zde je jasně řečeno, že živé bytosti patří k vyšší energii Nejvyššího Pána. Nižší energie je hmota projevená v podobě různých prvků — země, vody, ohně, vzduchu, éteru, mysli, inteligence a falešného ega. Obě formy hmotné přírody — hrubé (počínaje zemí) i jemné (počínaje myslí) — jsou výtvory nižší energie. Živé bytosti, které využívají těchto nižších energií k různým účelům, představují vyšší energii Pána, a právě díky ní je celý hmotný svět v chodu. Vesmírný projev nemůže být v činnosti, pokud ho neuvádí do pohybu vyšší energie, živá bytost. Energie jsou vždy ovládány energetickým zdrojem, a živým bytostem tedy vždy vládne Pán — nejsou nezávislé. Nikdy nejsou stejně mocné jako Pán, jak si myslí neinteligentní lidé. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (10.87.30) je rozdíl mezi živými bytostmi a Nejvyšším Pánem vyložen takto:
aparimitā dhruvās tanu-bhṛto yadi sarva-gatās
tarhi na śāsyateti niyamo dhruva netarathā
ajani ca yan-mayaṁ tad avimucya niyantṛ bhavet
samam anujānatāṁ yad amataṁ mata-duṣṭatayā
“Ó Nejvyšší Věčný! Kdyby byly vtělené živé bytosti věčné a všeprostupující jako Ty, nepodléhaly by Tvé vládě. Jestliže však přijmeme za své, že jsou Tvými nepatrnými energiemi, okamžitě to znamená, že jsou Tvé svrchované vládě podřízeny. Skutečné osvobození si tedy vyžaduje, aby se Tvé vládě odevzdaly — díky tomu budou šťastné. Jedině v tomto přirozeném postavení mohou jednat jako vládci. Lidé, kteří mají omezené poznání a zastávají monistickou teorii, že Bůh a živé bytosti jsou si po všech stránkách rovni, se drží chybného a poskvrněného názoru.”
Nejvyšší Pán Kṛṣṇa je jediný vládce a všechny živé bytosti jsou Jím ovládány. Sami patří k Jeho vyšší energii, protože kvalitou existence jsou s Ním totožné, ale nikdy se Mu nevyrovnají kvantitou moci. Při využívání hrubých a jemných forem nižší energie (hmoty) zapomíná vyšší energie (živá bytost) pod vlivem hmoty na svou pravou, duchovní mysl a inteligenci. Když se však vymaní z vlivu matoucí hmotné energie, dosáhne úrovně mukti, osvobození. Pod vlivem hmotné iluze si s falešným egem myslí: “Jsem hmota a hmotné věci, které získám, patří mně.” Své skutečné postavení vnímá až tehdy, když je prostá všech hmotných představ, včetně myšlenky na dosažení všestranné totožnosti s Bohem. Gītā tedy dokládá, že živá bytost je pouze jednou z Kṛṣṇových energií, a když se zbaví hmotného znečištění, bude si plně vědoma Kṛṣṇy neboli osvobozená.