KAPITOLA DVACÁTÁ ČTVRTÁ

Text 1: Sláva Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi, který byl jako východní obzor, kde vyšlo slunce verše ātmārāma. V podobĕ různých významů projevil jeho paprsky, čímž odstranil temnotu hmotného svĕta. Nechť chrání vesmír.

Text 2: Sláva Pánu Caitanyovi! Sláva Pánu Nityānandovi! Sláva Advaitacandrovi! A sláva všem oddaným Pána Caitanyi!

Text 3: Sanātana Gosvāmī potom uchopil lotosové nohy Śrī Caitanyi Mahāprabhua a pokornĕ předložil následující žádost.

Text 4: Sanātana Gosvāmī řekl: „Můj Pane, slyšel jsem, že jsi kdysi v domĕ Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi vysvĕtlil verš ātmārāma osmnácti různými způsoby.“

Text 5: „  ,K láskyplné službĕ Śrī Kṛṣṇovi, který má transcendentální vlastnosti a vykonává úžasné skutky, jsou přitahováni i ti, kdo jsou spokojení sami v sobĕ a jež nepřitahují vnĕjší hmotné touhy. A protože má Hari, Osobnost Božství, takové transcendentálnĕ přitažlivé rysy, říká se Mu Kṛṣṇa.̀  “

Text 6: „Už jsem tento úžasný příbĕh slyšel a dychtím tedy znovu slyšet Tvé vysvĕtlení. Pokud je milostivĕ zopakuješ, bude mi potĕšením si je vyslechnout.“

Text 7: Śrī Caitanya Mahāprabhu odpovĕdĕl: „Sārvabhauma Bhaṭṭācārya vzal má slova vážnĕ, protože je stejný šílenec jako Já.“

Text 8: „Nevzpomínám si, co jsem v té souvislosti tenkrát řekl, ale jestli se v Mé mysli díky tvojí společnosti nĕco objeví, vysvĕtlím to.“

Text 9: „Já sám obvykle nedokážu předložit žádné vysvĕtlení, ale silou tvé společnosti se nĕco může objevit.“

Text 10: „V tomto verši je jedenáct zcela jasných slov. Pokud je však studujeme oddĕlenĕ, z každého zazáří různé další významy.“

Text 11: „Absolutní Pravda, tĕlo, mysl, snaha, stálost, inteligence a povaha je sedm různých významů slova ,ātmā̀.“

Text 12: „  ,Slovo „ātmā“ má tato synonyma: tĕlo, mysl, Absolutní Pravda, přirozené vlastnosti, stálost, inteligence a úsilí.̀  “

Text 13: „Slovo ,ātmārāmà označuje toho, kdo v tĕchto sedmi vĕcech (Absolutní Pravdĕ, tĕlu, mysli a tak dále) nachází potĕšení. Pozdĕji ātmārāmy vyjmenuji.“

Text 14: „Můj drahý Sanātano, vyslechni si nejdříve význam ostatních slov počínaje slovem ,munì. Nejprve vysvĕtlím jejich oddĕlené významy a pak je spojím.“

Text 15: „Slovo ,munì označuje toho, kdo je přemýšlivý, vážný nebo mlčenlivý, asketu, toho, kdo dodržuje velké sliby, toho, kdo je ve stavu odříkání, a svĕtce. To jsou různé významy slova ,munì.“

Text 16: „Slovo ,nirgranthà označuje toho, kdo je osvobozený od hmotných uzlů nevĕdomosti. Označuje také toho, kdo nenásleduje usmĕrňující zásady védské literatury, a toho, kdo nemá poznání.“

Text 17: „  ,Nirgranthà také označuje lidi nevzdĕlané, nízkého původu, špatného vychování, bez zásad a bez úcty k védské literatuře. Toto slovo poukazuje na kapitalistu i na toho, kdo nemá žádné bohatství.“

Text 18: „  ,Předpona „niḥ“ se dá použít ve smyslu zjištĕní, stupňování, tvoření nebo zákazu. Slovo „grantha“ znamená „bohatství“, „teze“ a „slovní spojení“.̀  “

Text 19: „Slovo ,urukramà poukazuje na toho, jehož krok je velký. Slovo ,kramà znamená ,vykopnout̀ neboli ,vykročit̀.“

Text 20: „  ,Kramà také znamená ,sílà, ,otřesỳ, ,systematická metodà, ,argument̀ a ,mocný útok kopnutím̀. Vāmana tak roztřásl tři svĕty.“

Text 21: „  ,I kdyby nĕjaký učenec spočítal všechny atomy v tomto hmotném svĕtĕ, síly Pána Viṣṇua by spočítat nedokázal. Pán Viṣṇu se ve své inkarnaci Vāmany bez námahy zmocnil všech planet, neboť se expandoval od kořene hmotného svĕta až po Satyaloku. Způsobil, že se každá planetární soustava pod silou Jeho kroků třásla.̀  “

Text 22: „Nejvyšší Osobnost Božství svým všeprostupujícím rysem proniká celým stvořením. Svou neobyčejnou energií toto stvoření nadnáší a také udržuje. Svou milostnou energií udržuje planetární soustavu zvanou Goloka Vṛndāvan a svými šesti vznešenými vlastnostmi udržuje mnoho Vaikuṇṭh.“

Text 23: „Slovo ,urukramà poukazuje na Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, jenž svou vnĕjší energií dokonale stvořil nesčetné vesmíry.“

Text 24: „  ,Toto jsou různé významy slova „krama“. Používá se ve smyslu energie, systematického uspořádání, kroku, pohybu nebo chvĕní.̀  “

Text 25: „Slovo ,kurvantì znamená ,dĕlají nĕco pro druhé̀, protože je to tvar slovesa ,udĕlat̀, který vyjadřuje vĕci udĕlané pro nĕkoho jiného. Používá se ve vztahu k oddané službĕ, která se musí vykonávat pro potĕšení Kṛṣṇy. To je význam slova ,kurvantì.“

Text 26: „  ,Koncovek typu ātmane-pada se používá v případĕ, že plody činu připadnou slovesnému konateli s oznamovacím ñ nebo přízvukem svarita.̀  “

Text 27: „Slovo ,hetù (příčina) znamená, že se daná činnost koná pro nĕjaký zámĕr. Zámĕry mohou být tři. Činnost lze provádĕt pro svůj požitek z výsledku, pro dosažení nĕjaké hmotné dokonalosti nebo pro dosažení osvobození.“

Text 28: „Nejdříve vezmeme slovo ,bhuktì, hmotný požitek, který má nespočet podob. Můžeme také vzít slovo ,siddhì neboli dokonalost, kterých je osmnáct. Slovo ,muktì má pĕt variant.“

Text 29: „Bezpříčinná oddaná služba není motivována smyslovým požitkem, dokonalostí ani osvobozením. Ten, kdo je prostý tĕchto nečistot, může Pána Kṛṣṇu, velkého šprýmaře, ovládat.“

Text 30: „Slovo ,bhaktì (oddaná služba) má deset významů. Jedním z nich je sādhana-bhakti, oddaná služba podle usmĕrňujících zásad, a dalších devĕt jsou různé druhy prema-bhakti, extatické lásky k Bohu.“

Text 31: „Dále jsou vysvĕtleny příznaky lásky k Bohu, které se dají rozdĕlit na devĕt druhů počínaje zalíbením přes extatickou lásku, až nakonec po nejvyšší extatickou lásku (mahābhāvu).“

Text 32: „Zalíbení v Kṛṣṇovi na úrovni neutrality se zvĕtšuje až na úroveň lásky k Bohu (premy) a zalíbení oddaných na úrovni služebnického vztahu se zvĕtšuje na úroveň spontánní připoutanosti (rāgy).“

Text 33: „Oddaní ve Vrindávanu, kteří jsou přáteli Pána, mohou svou extatickou lásku zvĕtšit až do bodu anurāgy. Ti, kdo Kṛṣṇu milují jako rodiče, Jeho otec a matka, mohou svou lásku k Bohu zvĕtšovat až na konec anurāgy.“

Text 34: „Gopī z Vrindávanu, které jsou ke Kṛṣṇovi připoutané na úrovni milostné lásky, mohou svou extatickou lásku zvĕtšit až po mahā-bhāvu, nejvĕtší extázi lásky. To jsou nĕkteré ze slavných významů slova ,bhaktì.“

Text 35: „Poslouchej prosím význam slova ,ittham-bhūta-guṇà, z verše ātmārāma. ,Ittham-bhūtà má různé významy a ,guṇà zase jiné.“

Text 36: „Slovo ,ittham-bhūtà je transcendentálnĕ vznešené, protože znamená ,naplnĕný transcendentální blažeností̀. Blaženost získaná ze splynutí s Absolutním (brahmānanda) je ve srovnání s touto blažeností jako stéblo trávy.“

Text 37: „  ,Můj drahý Pane, ó vládce vesmíru, od té doby, kdy jsem Tĕ spatřil, nabyla má transcendentální blaženost podoby velkého oceánu. Obklopen tímto oceánem nyní zjišťuji, že veškeré ostatní takzvané štĕstí je jako voda obsažená v otisku kopýtka telete.̀  “

Text 38: „Pán Kṛṣṇa je tak vznešený, že je přitažlivĕjší a příjemnĕjší než cokoliv jiného. Je nejvznešenĕjším sídlem blaženosti. Svou vlastní silou způsobuje, že človĕk zapomene na všechny ostatní extáze.“

Text 39: „Čistá oddaná služba je tak vznešená, že oddaný snadno zapomene na štĕstí pocházející z hmotného požitku, hmotného osvobození a mystické nebo jógové dokonalosti. Oddaný je tak spoután Kṛṣṇovou milostí, Jeho neobyčejnou mocí a vlastnostmi.“

Text 40: „Když je na transcendentální úrovni nĕkdo přitahován ke Kṛṣṇovi, je konec všemu logickému argumentování na základĕ zjevených písem, ani se tyto závĕry vůbec neberou v úvahu . To je Jeho transcendentální vlastnost, která je podstatou veškeré transcendentální sladkosti.“

Text 41: „Slovo ,guṇà znamená ,vlastnost̀. Kṛṣṇovy vlastnosti jsou transcendentální a je jich nekonečnĕ mnoho. Všechny duchovní vlastnosti oplývají transcendentální blažeností.“

Text 42: „Kṛṣṇovy transcendentální vlastnosti, jako je majestát, sladkost a milost, jsou dokonalé a úplné. A co se týče Kṛṣṇovy náklonnosti k Jeho oddaným, je tak štĕdrý, že jim může dát sám sebe.“

Text 43: „Kṛṣṇa má neomezené vlastnosti. Oddaní jsou přitahovaní Jeho neobyčejnou krásou, náladami a vůní, a tak setrvávají v nejrůznĕjších transcendentálních náladách. Proto je Kṛṣṇa označován jako nejpřitažlivĕjší.“

Text 44: „Mysli čtyř mudrců v podobĕ malých chlapců (Sanaka, Sanātana, Sanandana a Sanat-kumāra) k lotosovým nohám Kṛṣṇy přitahovala vůnĕ tulasī obĕtovaných Pánu.“

Text 45: „  ,Jakmile vánek nesoucí vůni lístků tulasī a šafránu z lotosových nohou Osobnosti Božství, jež má oči jako lotosy, pronikl nosními dírkami do srdcí tĕchto mudrců (Kumārů), pocítili zmĕnu na tĕle i na mysli, přestože byli připoutáni k realizaci neosobního Brahmanu.̀  “

Text 46: „Mysl Śukadevy Gosvāmīho byla unesená nasloucháním o Pánových zábavách.“

Text 47: „(Śukadeva Gosvāmī oslovil Parīkṣita Mahārāje:) ,Můj drahý králi, zábavy Pána Kṛṣṇy mne přitahovaly i přesto, že jsem byl zcela na transcendentální úrovni. Proto jsem u svého otce studoval Śrīmad-Bhāgavatam.̀  “

Text 48: „  ,S úctou se klaním Śrīlovi Śukadevovi Gosvāmīmu, synovi Vyāsadevy a ničiteli všech hříšných reakcí. Díky své úplné seberealizaci a blaženosti nemĕl žádné hmotné touhy. Přesto ho přitahovaly transcendentální zábavy Nejvyšší Osobnosti Božství a ze soucitu s lidstvem vylíčil transcendentální historické dílo zvané Śrīmad-Bhāgavatam, které se přirovnává ke svĕtlu Absolutní Pravdy.̀  “

Text 49: „Pán Śrī Kṛṣṇa přitahuje mysli všech gopī svými překrásnými, transcendentálními tĕlesnými rysy.“

Text 50: „  ,Drahý Kṛṣṇo, odevzdaly jsme se Ti jako služky jednoduše proto, že jsme vidĕly Tvou překrásnou tvář ozdobenou loknami vlasů, Tvé náušnice dotýkající se Tvých tváří, nektar Tvých rtů a krásu Tvého úsmĕvu. Odevzdaly jsme se Ti také proto, že jsi nás obejmul svými pažemi, které nám dodávají odvahu, a že jsme vidĕly Tvou krásnou a širokou hruď.“

Text 51: „Pouhým poslechem o Kṛṣṇovĕ transcendentální kráse a vlastnostech jsou k Nĕmu přitahovány i královny z Dváraky v čele s Rukmiṇī.“

Text 52: „  ,Ó nejkrásnĕjší Kṛṣṇo, slyšela jsem od druhých o Tvých transcendentálních vlastnostech, a to mi přineslo úlevu od veškerého tĕlesného utrpení. Oči toho, kdo zhlédne Tvou transcendentální krásu, dosáhly všeho, co je možné v životĕ získat. Ó neomylný, naslouchání o Tvých vlastnostech mne zbavilo studu a od té doby jsem k Tobĕ přitahována.̀  “

Text 53: „Pouhou hrou na svou transcendentální flétnu Pán Kṛṣṇa poutá mysl dokonce i bohynĕ štĕstí.“

Text 54: „  ,Ó Pane, nevíme, jak je možné, že se hadu Kāliyovi dostalo takové příležitosti, že se ho dotkl prach z Tvých lotosových nohou. Bohynĕ štĕstí kvůli tomu stovky let podstupovala askezi, při které se vzdala všech ostatních tužeb a dodržovala přísné sliby. Opravdu nechápeme, jak mohl tento had Kāliya dostat takovou příležitost.̀  “

Text 55: „Kṛṣṇa přitahuje nejen mysl gopī a bohyní štĕstí, ale také všech mladých dívek ve třech svĕtech.“

Text 56: „  ,Můj drahý Pane Kṛṣṇo, která žena ve třech svĕtech by nebyla uchvácena rytmy sladkých písní vycházejících z Tvé úžasné flétny? Která by takto nesešla z cesty cudnosti? Tvoje krása je to nejvznešenĕjší ve třech svĕtech. Dokonce i krávy, ptáci, zvířata a stromy v lese ztuhnou blažeností, když zahlédnou Tvou krásu.̀  “

Text 57: „Vrindávanské ženy v postavení starších opatrovnic jsou ke Kṛṣṇovi přitahovány jako matky. Vrindávanští muži zase jako služebníci, přátelé a otcové.“

Text 58: „Kṛṣṇovy vlastnosti uchvacují a přitahují vše živé i neživé, a dokonce i ptáky, zvířata a stromy.“

Text 59: „Slovo ,harì má mnoho významů, ale dva z nich jsou nejdůležitĕjší. Jedním je, že Pán odebírá oddanému vše nepříznivé, a druhým je, že přitahuje mysl extatickou láskou k Bohu.“

Text 60: „Když oddaný nĕjakým způsobem všude neustále vzpomíná na Nejvyšší Osobnost Božství, Pán Hari z jeho života odstraní čtyři druhy strastí.“

Text 61: „  ,Všechny hříšné činy toho, kdo se zapojí do Mé oddané služby, jsou zcela smazány, tak jako je všechno palivo v planoucím ohni spáleno na popel.̀  “

Text 62: „Když jsou milostí Nejvyšší Osobnosti Božství všechny hříšné činnosti potlačené, oddaný postupnĕ zdolá všechny překážky na cestĕ oddané služby i s nevĕdomostí, která z nich pochází. Potom prostřednictvím oddané služby vykonávané devíti různými způsoby – nasloucháním, opĕvováním a tak dále – plnĕ projeví svou původní lásku k Bohu.“

Text 63: „Poté, co je oddaný oproštĕn od všech hříšných materialistických činností, Kṛṣṇa připoutá jeho tĕlo, mysl a smysly ke své službĕ. Kṛṣṇa je proto nesmírnĕ milostivý a Jeho transcendentální vlastnosti jsou nesmírnĕ přitažlivé.“

Text 64: „Ten, jehož mysl, smysly i tĕlo jsou přitahovány transcendentálními vlastnostmi Hariho, se vzdá čtyř principů hmotného úspĕchu. Tak jsem vysvĕtlil hlavní významy slova ,harì.“

Text 65: „Když se k tomuto verši přidají spojky ,cà (,à) a příslovce ,apì (,i když̀), může tento verš nabýt jakéhokoliv významu, který mu chceme dát.“

Text 66: „Slovo ,cà lze vysvĕtlit sedmi způsoby.“

Text 67: „  ,Slovo „ca“ („a“) se používá ke spojení slova či vĕty s předešlým slovem či vĕtou, aby naznačilo souhrn, aby napomáhalo významu, aby dalo souhrnné pochopení, aby naznačilo další snahu či úsilí nebo aby doplnilo rozmĕr verše. Používá se také ve smyslu určitosti.̀  “

Text 68: „Slovo ,apì má sedm hlavních významů. Jsou to tyto:“

Text 69: „  ,Slovo „api“ se používá ve smyslu možnosti, otázky, pochyby, výtky, souhrnu, správného použití vĕcí a extravagance.̀  “

Text 70: „Vysvĕtlil jsem různé významy tĕchto jedenácti slov. Nyní předložím úplný význam tohoto verše tak, jak se používá na různých místech.“

Text 71: „Slovo ,brahmà označuje summum bonum, Absolutní Pravdu, která je vĕtší než všechny ostatní pravdy. Je původní identitou a nic se jí nemůže rovnat.“

Text 72: „  ,S úctou se klaním Absolutní Pravdĕ, která je nejvyšším dobrem. Je to všeprostupující, neustále se zvĕtšující téma velkých yogīch. Je nemĕnná a je duší všech.̀  “

Text 73: „Správný význam slova ,brahmà je Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, jenž nemá sobĕ rovného a bez kterého nemůže nic existovat.“

Text 74: „  ,Učení transcendentalisté, kteří znají Absolutní Pravdu, říkají, že se jedná o nedvojné poznání, které se nazývá neosobní Brahman, lokalizovaná Paramātmā a Osobnost Božství.̀  “

Text 75: „Tato jediná Absolutní Pravda je Pán Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství. Je nejvyšší pravdou v minulosti, současnosti i budoucnosti. To dokazují všechna zjevená písma.“

Text 76: „  ,Před stvořením vesmíru existuji jen Já. Nic hmotného, ať hrubého, jemného, či prvotního, neexistuje. Po stvoření jsem to pouze Já, kdo existuje ve všem, a po zničení jsem to opĕt jen Já, kdo navĕky zůstává.̀  “

Text 77: „Slovo ,ātmā̀ (,já̀) označuje nejvyšší pravdu, Kṛṣṇu. On je všeprostupujícím svĕdkem všeho a nejvyšší podobou.“

Text 78: „  ,Hari, Osobnost Božství, je všeprostupujícím původním zdrojem všeho, a proto je Nadduší všeho.̀  “

Text 79: „Jsou tři způsoby, jak dosáhnout lotosových nohou Absolutní Pravdy, Kṛṣṇy. Je to postup filosofické spekulace, mystické yogy a oddané služby. Každý z nich má různé rysy.“

Text 80: „Absolutní Pravda je jedna, ale podle způsobu, jakým se k Ní přibližujeme, se jeví ve třech podobách – jako Brahman, Paramātmā a Bhagavān, Nejvyšší Osobnost Božství.“

Text 81: „  ,Učení transcendentalisté, kteří znají Absolutní Pravdu, říkají, že se jedná o nedvojné poznání, které se nazývá neosobní Brahman, lokalizovaná Paramātmā a Osobnost Božství.̀  “

Text 82: „I když slova ,brahmà a ,ātmā̀ označují Kṛṣṇu, jejich přímý význam se vztahuje pouze na neosobní Brahman a Nadduši.“

Text 83: „Tomu, kdo následuje cestu filosofické spekulace, se Absolutní Pravda zjevuje jako neosobní Brahman, a tomu, kdo následuje cestu mystické yogy, se zjevuje jako Nadduše.“

Text 84: „Jsou dva druhy oddaných činností – spontánní a usmĕrnĕné. Spontánní oddanou službou oddaný dospĕje k původní Osobnosti Božství, Kṛṣṇovi, a usmĕrnĕnou oddanou službou dospĕje k expanzi Nejvyšší Osobnosti Božství.“

Text 85: „Vykonáváním spontánní oddané služby ve Vrindávanu dosáhne oddaný původní Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇy.“

Text 86: „  ,Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇa, syn matky Yaśody, je přístupný pro oddané, kteří jsou zapojení ve spontánní láskyplné službĕ. Avšak ti, kdo se oddávají mentální spekulaci, ti, kdo usilují o seberealizaci přísnou askezí, nebo ti, kdo považují tĕlo za vlastní já, Ho tak snadno dosáhnout nemohou.̀  “

Text 87: „  ,Vykonáváním usmĕrnĕné oddané služby se oddaný stane společníkem Nārāyaṇa a dospĕje na Vaikuṇṭhaloky, duchovní planety v duchovním nebi.̀  “

Text 88: „  ,Ti, kdo rozmlouvají o činnostech Pána Kṛṣṇy, jsou na nejvyšší úrovni oddaného života a projevují příznaky, jako jsou slzy v očích a tĕlesné známky štĕstí. Oddanou službu Kṛṣṇovi vykonávají, aniž by následovali usmĕrňující zásady mystické yogy. Mají veškeré duchovní vlastnosti a jsou povýšeni na Vaikuṇṭhy, které existují nad námi.̀  “

Text 89: „Oddaní se dĕlí do tří skupin – akāma (bez tužeb), mokṣa-kāma (toužící po osvobození) a sarva-kāma (toužící po hmotné dokonalosti).“

Text 90: „  ,Ten, kdo je opravdu inteligentní, by mĕl vážnĕ praktikovat bhakti-yogu pro uspokojení Nejvyšší Osobnosti Božství, ať už je oddaným bez hmotných tužeb, karmīm toužícím po všemožných hmotných výhodách nebo jñānīm toužícím po osvobození.̀  “

Text 91: „Slovo ,udāra-dhī̀ znamená buddhimān – inteligentní či rozvážný. Takový človĕk se proto zapojí do oddané služby Pánu Kṛṣṇovi dokonce i pro svůj smyslový požitek.“

Text 92: „Ostatní postupy nemohou přinést výsledky, pokud se nepojí s oddanou službou. Oddaná služba je ale tak mocná a nezávislá, že může človĕku přinést všechny vytoužené výsledky.“

Text 93: „Mimo oddané služby jsou všechny metody seberealizace jako struky na krku kozy. Inteligentní človĕk proto přijme pouze oddanou službu a všech ostatních způsobů seberealizace zanechá.“

Text 94: „  ,Ó nejlepší z Bharatovců (Arjuno), čtyři druhy zbožných lidí Mi oddanĕ slouží – trpící, toužící po bohatství, zvídavý a ten, kdo hledá poznání Absolutního.̀  “

Text 95: „Materialističtí oddaní se uchylují k oddané službĕ a uctívání Kṛṣṇy, když trpí nebo potřebují peníze. Ti, kdo jsou opravdu zvídaví, co je nejvyšší zdroj všeho, a ti, kdo hledají poznání, se nazývají transcendentalisté, protože touží po osvobození od veškerého hmotného znečištĕní.“

Text 96: „Tyto čtyři druhy lidí jsou díky své zbožné minulosti velmi požehnaní. Postupnĕ se vzdají hmotných přání a stanou se čistými oddanými.“

Text 97: „Na úroveň oddaného života je človĕk povýšen milostí vaiṣṇavy, pravého duchovního mistra, a zvláštní milostí Kṛṣṇy. Na této úrovni se vzdá všech hmotných tužeb a společnosti nežádoucích lidí, což jej pozvedne na úroveň čisté oddané služby.“

Text 98: „  ,Inteligentní lidé, kteří ve společnosti čistých oddaných poznali Nejvyššího Pána a zbavili se špatné, materialistické společnosti, se nikdy nedokáží vyhýbat naslouchání o slávĕ Pána, i kdyby o ní zaslechli jen jednou.̀  “

Text 99: „Podvádĕt sebe i druhé se nazývá kaitava. Společnost tĕch, kdo takto podvádĕjí, se nazývá duḥsaṅga, špatná společnost. Ti, kdo touží po nĕčem jiném než po službĕ Kṛṣṇovi, se také nazývají duḥsaṅga, špatná společnost.“

Text 100: „  ,Vznešené písmo zvané Śrīmad-Bhāgavatam, sestavené Mahāmunim Vyāsadevou z původních čtyř veršů, popisuje ty nejvznešenĕjší oddané s dobrým srdcem a úplnĕ zavrhuje podvádĕní v podobĕ hmotnĕ motivované zbožnosti. Vyzdvihuje nejvyšší princip vĕčného náboženství, který může skutečnĕ odstranit trojí utrpení živých bytostí a udĕlit nejvyšší požehnání v podobĕ úplného blahobytu a poznání. Ti, kdo jsou ochotni naslouchat poselství tohoto písma s pokorným služebnickým postojem, mohou okamžitĕ uvĕznit Nejvyššího Pána ve svých srdcích. Proto není potřeba žádného jiného písma, než je Śrīmad-Bhāgavatam.̀  “

Text 101: „Předpona ,prà ve slovĕ ,projjhità zvláštĕ poukazuje na ty, kdo touží po osvobození nebo splynutí s Nejvyšším. Tato touha je nejvĕtší podvod. Takto tento verš vysvĕtlil velký komentátor Śrīdhara Svāmī.“

Text 102: „Když milostivý Pán Kṛṣṇa pozná, že nĕjaký pošetilý oddaný touží po hmotném prospĕchu, dá mu velkoryse útočištĕ u svých lotosových nohou, čímž jeho nežádoucí touhy překryje.“

Text 103: „  ,Kdykoliv Kṛṣṇu nĕkdo požádá o splnĕní své touhy, Kṛṣṇa mu ji nepochybnĕ splní. Neudĕlí však nic, co by způsobilo, že Ho bude dotyčný opakovanĕ žádat o splnĕní dalších tužeb. Pokud nĕkdo má i další touhy, ale vĕnuje se oddané službĕ Pánu, Kṛṣṇa mu vnutí útočištĕ svých lotosových nohou, kde na všechny další touhy zapomene.̀  “

Text 104: „Společnost oddaného, Kṛṣṇova milost a povaha oddané služby človĕku pomohou vzdát se veškeré nežádoucí společnosti a postupnĕ se povýšit na úroveň lásky k Bohu.“

Text 105: „Postupnĕ takto vysvĕtlím všechna slova verše ātmārāma. Je třeba vĕdĕt, že všechna tato slova mají za cíl umožnit vychutnávání transcendentálních vlastností Kṛṣṇy.“

Text 106: „Všechna vysvĕtlení jsem předložil jen proto, abych naznačil význam tohoto verše. Nyní vysvĕtlím jeho skutečný význam.“

Text 107: „Na cestĕ filosofické spekulace jsou dva druhy vĕřících – jednomu se říká brahma-upāsaka neboli ten, kdo uctívá neosobní Brahman, a druhému se říká mokṣākāṅkṣī neboli ten, kdo touží po osvobození.“

Text 108: „Jsou tři druhy tĕch, kdo uctívají neosobní Brahman. První je začátečník, druhý je ten, jehož myšlenky jsou pohroužené v Brahmanu, a třetím je ten, kdo je v Brahmanu opravdu ponořený.“

Text 109: „Osvobození nelze dosáhnout pouhou filosofickou spekulací bez oddané služby. Pokud však nĕkdo oddanĕ slouží, je automaticky na úrovni Brahmanu.“

Text 110: „Pro toho, kdo oddanĕ slouží, je příznačné, že se od neosobního Brahmanu odvrací. Dostane transcendentální tĕlo, aby mohl sloužit Pánu Kṛṣṇovi.“

Text 111: „Ten, kdo obdrží duchovní tĕlo oddaného, může vzpomínat na transcendentální vlastnosti Kṛṣṇy. Čistým oddaným zamĕstnaným službou Pánu se človĕk stane jednoduše tím, že ho přitahují Kṛṣṇovy transcendentální vlastnosti.“

Text 112: „  ,Ke Kṛṣṇovým zábavám je přitahována dokonce i osvobozená duše, která splynula se září Brahmanu. Instaluje proto Božstvo a slouží Pánu.“

Text 113: „Śukadeva Gosvāmī a čtyři Kumārové byli sice neustále pohroužení v myšlenkách na neosobní Brahman, a byli tedy brahmavādī, ale přesto je přitahovaly Kṛṣṇovy transcendentální zábavy a vlastnosti. Proto se pozdĕji stali oddanými Kṛṣṇy.“

Text 114: „Mysli čtyř Kumārů byly upoutány vůní kvĕtin obĕtovaných lotosovým nohám Kṛṣṇy. Takto přitahováni Kṛṣṇovými transcendentálními vlastnostmi se zapojili do čisté oddané služby.“

Text 115: „  ,Jakmile vánek nesoucí vůni lístků tulasī a šafránu z lotosových nohou Osobnosti Božství, jež má oči jako lotosy, pronikl nosními dírkami do srdcí tĕchto mudrců (Kumārů), pocítili zmĕnu na tĕle i na mysli, přestože byli připoutáni k realizaci neosobního Brahmanu.̀  “

Text 116: „Milostí Śrīly Vyāsadevy Śukadevu Gosvāmīho upoutaly zábavy Pána Kṛṣṇy. Takto přitahován Kṛṣṇovými transcendentálními vlastnostmi se také stal Jeho oddaným a začal Mu sloužit.“

Text 117: „  ,Mysl Śrīly Śukadevy Gosvāmīho byla velice přitahována transcendentálními zábavami Pána a následnĕ rozrušena vĕdomím Kṛṣṇy. Proto začal milostí svého otce studovat Śrīmad-Bhāgavatam.̀  “

Text 118: „Devĕt velkých mystických yogīch (Yogendrové) již od narození realizovalo Absolutní Pravdu jako neosobní filosofové. Protože však od Pána Brahmy, Pána Śivy a velkého mudrce Nārady slyšeli o vlastnostech Pána Kṛṣṇy, stali se také oddanými Kṛṣṇy.“

Text 119: „V jedenáctém zpĕvu Śrīmad-Bhāgavatamu je podrobný popis oddané služby devíti Yogendrů, kteří oddanĕ sloužili, protože je přitahovaly Pánovy transcendentální vlastnosti.“

Text 120: „  ,Devĕt Yogendrů vstoupilo do společnosti Pána Brahmy a naslouchali od nĕho skutečnému významu Upaniṣad, které jsou nejvyšší védskou literaturou. I když už Yogendrové mĕli védské poznání, nasloucháním Brahmovi začali prožívat velké štĕstí na úrovni vĕdomí Kṛṣṇy, a tak chtĕli vstoupit do Dváraky, sídla Pána Kṛṣṇy. Nakonec tedy dospĕli na místo známé jako Ranga-kšétra.̀  “

Text 121: „Ti, kdo chtĕjí splynout s neosobním Brahmanem, se také dĕlí do tří skupin – ti, kdo chtĕjí být osvobození, ti, kdo už osvobození jsou, a ti, kdo zrealizovali Brahman.“

Text 122: „V tomto hmotném svĕtĕ je mnoho lidí, kteří touží po osvobození, a proto se vĕnují oddané službĕ Pánu Kṛṣṇovi.“

Text 123: „  ,Ti, kdo usilují o vysvobození ze spárů hmoty, zanechávají uctívání polobohů, kteří mají hrozivé tĕlesné rysy. Tito klidní oddaní, jež nejsou vůči polobohům nepřátelští, uctívají různé podoby Nejvyšší Osobnosti Božství, Nārāyaṇa.“

Text 124: „Pokud mají ti, kdo jsou připoutaní k uctívání polobohů to štĕstí, že se mohou sdružovat s oddanými, postupnĕ se probudí jejich neprojevená oddaná služba a ocenĕní Pánových vlastností. Tímto způsobem také začnou oddanĕ sloužit Kṛṣṇovi a vzdají se touhy po osvobození i touhy splynout s neosobním Brahmanem.“

Text 125: „  ,Ó velký učený oddaný, i když je v tomto hmotném svĕtĕ mnoho chyb, je zde jedna dobrá příležitost – společnost oddaných. Tato společnost přináší velké štĕstí. Díky této dobré vlastnosti byla oslabena naše silná touha po osvobození splynutím se září Brahmanu.̀  “

Text 126: „Śaunaka a další velcí mudrci se ve společnosti velkého svĕtce Nārady vzdali touhy po osvobození a zapojili se do oddané služby Kṛṣṇovi.“

Text 127: „Pouhým setkáním s Kṛṣṇou či získáním Jeho zvláštní milosti se lze vzdát touhy po osvobození. Človĕk upoutaný transcendentálními vlastnostmi Kṛṣṇy se tak může zapojit do Jeho služby.“

Text 128: „  ,Zde ve Dváraka-dhámu mĕ přitahuje Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇa, jenž je zosobnĕním duchovní blaženosti. Pouhý pohled na Nĕho mi působí velkou radost. Ó, tolik času jsem promarnil snahou o seberealizaci neosobním způsobem. To je velký důvod k nářku!̀  “

Text 129: „Je mnoho lidí, kteří jsou osvobození již v tomto životĕ. Jedni toho dosáhli vykonáváním oddané služby a druzí prostřednictvím filosofického spekulativního procesu.“

Text 130: „Ti, kdo získali osvobození oddanou službou, jsou čím dál více přitahováni transcendentálními vlastnostmi Kṛṣṇy, a proto Mu slouží. Ti, kdo se osvobodili spekulativním způsobem, kvůli svým přestupkům nakonec poklesnou.“

Text 131: „  ,Ó Ty, který máš lotosové oči! Ti, kdo si o sobĕ myslí, že jsou v tomto životĕ osvobozeni, aniž by Ti oddanĕ sloužili, mají nečistou inteligenci. I když podstupují přísnou askezi, kterou se povznesou do duchovního postavení, na úroveň neosobní realizace Brahmanu, znovu poklesnou, protože opomíjejí uctívání Tvých lotosových nohou.̀  “

Text 132: „  ,Ten, kdo je takto transcendentálnĕ umístĕn, okamžitĕ realizuje Nejvyšší Brahman a je dokonale blažený. Nikdy nenaříká ani po ničem netouží a staví se ke všem živým bytostem stejnĕ. V tomto stavu dosáhne čisté oddané služby Mnĕ.̀  “

Text 133: „  ,I když jsem byl uctíván tĕmi, kdo jdou po cestĕ monismu, a zasvĕcen do seberealizace v systému yogy, jeden prohnaný chlapec, který neustále laškuje s gopīmi, ze mĕ násilím udĕlal svoji služku.̀  “

Text 134: „Ten, kdo silou oddané služby dosáhl svého přirozeného postavení, získá transcendentální tĕlo už v tomto životĕ. Jelikož bude přitahován transcendentálními vlastnostmi Pána Kṛṣṇy, zapojí se plnĕ do služby Jeho lotosovým nohám.“

Text 135: „  ,Když Pán Mahā-Viṣṇu ulehne a stáhne (zničí) vesmírný projev, živé bytosti i ostatní energie vstoupí do Nĕho. Osvobození znamená nacházet se po opuštĕní tohoto promĕnlivého hrubého i jemného tĕla ve své vĕčné, původní podobĕ.̀  “

Text 136: „Ten, kdo se vzpírá vĕdomí Kṛṣṇy, bude vlivem māyi podmínĕn a začne mít strach. Vĕrným vykonáváním oddané služby bude z māyi vysvobozen.“

Text 137: „  ,Hmotná energie je oddĕlená od Kṛṣṇy a živá bytost, kterou upoutá, podlehne strachu. Protože je od Nejvyšší Osobnosti Božství oddĕlená hmotnou energií, má převrácené pojetí života. Místo aby byla vĕčným služebníkem Kṛṣṇy, snaží se s Ním soupeřit. Tomu se říká viparyayo 'smṛtiḥ. Ten, kdo je skutečnĕ učený a pokročilý, tuto chybu odstraní tím, že Nejvyšší Osobnost Božství uctívá jako svého duchovního mistra, uctívané Božstvo a zdroj života. Tak Pána uctívá procesem ryzí oddané služby.̀  “

Text 138: „  ,Tuto Mou božskou energii, tvořenou třemi kvalitami hmotné přírody, je velice tĕžké překonat. Ale ti, kdo se Mi odevzdali, ji snadno překročí.̀  “

Text 139: „Bez oddané služby nelze dosáhnout osvobození. Osvobození lze dosáhnout jedinĕ oddanou službou.“

Text 140: „  ,Můj drahý Pane, oddaná služba Tobĕ je jediná příznivá cesta. Pokud se jí nĕkdo vzdá jen kvůli spekulativnímu poznání nebo pochopení, že živé bytosti jsou duše a že tento svĕt je klamný, dostane se do velkých nesnází. Výsledkem budou pouze obtížné a nepříznivé činnosti. Činnosti takového človĕka jsou jako mlácení prázdných rýžových slupek. Jeho námaha nepřinese žádné plody.̀  “

Text 141: „  ,Ó Ty, který máš lotosové oči! Ti, kdo si o sobĕ myslí, že jsou v tomto životĕ osvobozeni, aniž by Ti oddanĕ sloužili, mají nečistou inteligenci. I když podstupují přísnou askezi, kterou se povznesou do duchovního postavení, na úroveň neosobní realizace Brahmanu, znovu poklesnou, protože opomíjejí uctívání Tvých lotosových nohou.̀  “

Text 142: „  ,Pokud nĕkdo jen udržuje své postavení ve čtyřech varṇách a āśramech, aniž by uctíval Nejvyššího Pána Viṣṇua, tak ze svého pyšného postavení poklesne do pekelných podmínek.̀  “

Text 143: „Pokud je nĕkdo díky oddané službĕ opravdu osvobozený, vĕnuje se neustále transcendentální láskyplné službĕ Pánu.“

Text 144: „  ,Ke Kṛṣṇovým zábavám je přitahována dokonce i osvobozená duše, která splynula se září Brahmanu. Instaluje proto Božstvo a slouží Pánu.“

Text 145: „Tĕchto šest druhů ātmārāmů s láskou slouží Kṛṣṇovi. Různorodost služby je vyjádřena slovem ,cà a má také význam slova ,apì (,opravdù).“

Text 146: „Tĕchto šest druhů ātmārāmů Kṛṣṇovi oddanĕ slouží bez jakýchkoliv skrytých pohnutek. Slova ,munayaḥ̀ a ,santaḥ̀ označují ty, kdo jsou silnĕ připoutaní k meditování o Kṛṣṇovi.“

Text 147: „Slovo ,nirgranthāḥ̀ znamená ,bez nevĕdomostì a ,prostý usmĕrňujících zásad̀. Použít lze jakýkoliv význam, který se hodí.“

Text 148: „Použitím slova ,cà na různých místech získáme různé významy. Nad všemi je ještĕ jeden velmi důležitý význam.“

Text 149: „Ačkoliv by se slova ,ātmārāmāś cà opakovala šestkrát, pouhým přidáním slova ,cà je pĕt ,ātmārāmů̀ vymazáno.“

Text 150: „Slovo ,ātmārāmà tedy není třeba opakovat. Jedno jeho vyslovení stačí na označení šesti osob.“

Text 151: „  ,Z mnoha slov, která mají stejnou podobu a pádovou koncovku, je ponecháno pouze to poslední. Například místo opakování slov „rāmaś ca, rāmaś ca, rāmaś ca atd.“ se použije jedno slovo „rāmāḥ“.̀  “

Text 152: „Souhrnným použitím slova ,cà se tedy vyjadřuje, že všichni ātmārāmové a svĕtci slouží Kṛṣṇovi a uctívají Ho.“

Text 153: „  ,Apì přidané ke slovu ,nirgranthāḥ̀ se používá jako vysvĕtlení. Tak jsem se pokusil objasnit sedm významů (verše ātmārāma).“

Text 154: „Yogī, který uctívá Nadduši ve svém nitru, se také nazývá ātmārāma. Ātmārāma-yogī jsou dvou druhů.“

Text 155: „Dva druhy ātmārāma-yogīch se nazývají sagarbha a nigarbha. Každá z tĕchto skupin se dĕlí na tři. Ti, kdo uctívají Nadduši, se tedy dĕlí do šesti skupin.“

Text 156: „  ,Nĕkteří yogī ve svém srdci myslí na Pána, který mĕří asi patnáct centimetrů. Tento Pán má čtyři ruce a v nich drží lasturu, kyj, disk a lotosový kvĕt. Ti, kdo v srdci uctívají tuto podobu Viṣṇua, se nazývají sagarbha-yogī.̀  “

Text 157: „  ,Srdce toho, kdo prožívá extatickou lásku k Nejvyšší Osobnosti Božství, se rozplývá v bhakti-yoze a on cítí transcendentální blaženost. Na jeho tĕle se projevují příznaky extáze a díky své dychtivosti má oči plné slz. Tak propadá pocitům duchovní blaženosti. Je-li srdce už příliš ovlivnĕné, meditativní mysl, která je jako háček na ryby, se postupnĕ oddĕlí od objektu meditace.̀  “

Text 158: „Podle tří kategorií pokroku v yoze – yogārurukṣu, yogārūḍha a prāpta-siddhi – existuje šest druhů mystických yogīch.“

Text 159: „  ,Pro svĕtce, kteří se chtĕjí povznést na úroveň jógové dokonalosti, je prostředkem praktikování systému yogy přísným následováním usmĕrňujících zásad a praktikováním jógových pozic a dechových cvičení. A pro ty, kdo již na této úrovni jsou, je prostředkem udržování vyrovnané mysli (śama) prostřednictvím odmítání veškerých hmotných činností a praktikování meditace za účelem soustředĕní mysli na Nejvyššího Pána.̀  “

Text 160: „  ,O človĕku se říká, že je dokonalý v yoze (yogārūḍha), když už se nezajímá o smyslový požitek a zříká se všech hmotných tužeb.̀  “

Text 161: „Když se očištĕný yogī sdružuje s oddanými, začnou ho přitahovat transcendentální vlastnosti Pána Kṛṣṇy a zapojí se do oddané služby Pánu.“

Text 162: „Zde se dají použít významy slov ,cà a ,apì. Významy slov ,munì a ,nirgranthà jsou stejné jako předtím.“

Text 163: „Slovo ,ahaitukī̀ vždy označuje Nejvyšší Osobnost Božství, Urukramu. Takto jsem vysvĕtlil třináct úplných významů (verše ātmārāma).“

Text 164: „Tĕmto třinácti druhům yogīch a muniů se říká śānta-bhaktové, protože konají transcendentální láskyplnou službu Nejvyšší Osobnosti Božství na neutrální úrovni.“

Text 165: „Slovo ,ātmā̀ nĕkdy znamená ,mysl̀. V tom případĕ slovo ,ātmārāmà označuje toho, ,koho uspokojuje mentální spekulacè. Sdružuje-li se takový človĕk s čistým oddaným, začne vykonávat oddanou službu u lotosových nohou Kṛṣṇy.“

Text 166: „  ,Ti, kdo následují cestu velkých, svatých mystických yogīch, se uchylují k postupu jógové gymnastiky a začínají s uctíváním u břicha, protože se říká, že tam je umístĕn Brahman. Takovým lidem se říká śārkarākṣa, což znamená, že mají silné tĕlesné vĕdomí. Existují také následovníci ṛṣiho jménem Āruṇa, kteří sledují činnost tepen. Tak se postupnĕ pozvednou do srdce, kde sídlí subtilní Brahman, Paramātmā, jehož pak uctívají. Ó neomezený Ananto! Lepší než ti jsou mystičtí yogī, kteří Tĕ uctívají z vrcholu své hlavy. Počínaje břichem se pozvednou do srdce, až nakonec dosáhnou vrcholu hlavy a projdou otvorem na vrcholu lebky zvaným brahma-randhra. Tak tito yogī dosahují úrovnĕ dokonalosti a již se znovu nevracejí do kolobĕhu rození a umírání.̀  “

Text 167: „Z takových yogīch se stávají velcí svĕtci, protože je přitahují transcendentální vlastnosti Kṛṣṇy. Tehdy jsou neteční k jógovému postupu a zapojí se do ryzí oddané služby.“

Text 168: „Slovo ,ātmā̀ znamená také ,úsilí̀. Nĕkteří svĕtci, přitahovaní Kṛṣṇovými transcendentálními vlastnostmi, velmi usilují o to, aby Mu mohli začít sloužit.“

Text 169: „  ,Transcendentálního postavení nelze dosáhnout putováním nahoru a dolů z Brahmaloky a Satyaloky na Pātālaloku. Ten, kdo je skutečnĕ vzdĕlaný a inteligentní, by se mĕl snažit dosáhnout tohoto vzácného transcendentálního postavení. Silou času človĕk obdrží jakékoliv štĕstí, které je dosažitelné v tĕchto čtrnácti svĕtech, a stejné je to s neštĕstím. Protože duchovní vĕdomí se však tímto způsobem získat nedá, je třeba o nĕ usilovat.̀  “

Text 170: „  ,Ti, kdo dychtí po probuzení svého duchovního vĕdomí, a proto se vyznačují neústupnou a neodchylnou inteligencí, svého vytouženého cíle života zajisté velmi brzy dosáhnou.̀  “

Text 171: „Slovo ,cà lze použít místo slova ,apì, čímž se nĕco zdůrazní. Znamená to tedy, že bez upřímné snahy v oddané službĕ nelze získat lásku k Bohu.“

Text 172: „  ,Dosáhnout dokonalosti v oddané službĕ je velmi tĕžké ze dvou důvodů. Prvním je, že dokud človĕk není připoutaný ke Kṛṣṇovi, nemůže v oddanosti dosáhnout dokonalosti, ani když slouží dlouhou dobu, a druhým je, že Kṛṣṇa dokonalost v oddané službĕ neudílí příliš snadno.̀  “

Text 173: „  ,Tĕm, kdo Mi neustále s láskou slouží, dávám poznání, s jehož pomocí ke Mnĕ mohou dospĕt.̀  “

Text 174: „Další význam slova ,ātmā̀ je dhṛti neboli trpĕlivost. Ten, kdo se trpĕlivĕ snaží, je ātmārāmā. Taková osoba se s trpĕlivostí vĕnuje oddané službĕ.“

Text 175: „Slovo ,munì znamená ,pták̀ a ,čmelák̀ a slovo ,nirgranthà označuje hlupáky. Tato stvoření milostí Kṛṣṇy potkají sādhua (duchovního mistra), a tak se zapojí do oddané služby.“

Text 176: „  ,Má drahá matko, v tomto lese všichni ptáci vyletí do překrásných korun stromů, zavřou oči a bez zájmu o jakékoliv další zvuky naslouchají pouze tónům Kṛṣṇovy flétny. Tito ptáci musí být na stejné úrovni jako velcí svĕtci.̀  “

Text 177: „  ,Ó zosobnĕné štĕstí! Ó původní Osobnosti Božství! Všechny tyto včely opĕvují Tvoji transcendentální slávu, která očistí celý vesmír. Letí za Tebou, když jdeš lesem, a uctívají Tĕ. Jsou to ve skutečnosti samé svaté osoby, které nyní přijaly podobu včel. I když si hraješ jako lidská bytost, nemohly zapomenout na to, že jsi jejich uctívané Božstvo.̀  “

Text 178: „  ,Všichni jeřábi a labutĕ ve vodĕ jsou okouzleni melodickou písní Kṛṣṇovy flétny. Přistoupili blíž k Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, a uctívají Ho s napjatou pozorností. Bĕda, zavírají oči a zcela utichli.̀  “

Text 179: „  ,Protože je Pán svrchovanĕ mocný, mohou se Kirātové, Hūnové, Āndhrové, Pulindové, Pukkaśové, Ābhīrové, Śumbhové, Yavanové, příslušníci ras Khaśů i jiní hříšní lidé očistit přijetím útočištĕ u oddaných Pána. S úctou se Mu klaním.̀  “

Text 180: „Slovo ,dhṛtì se také používá pro toho, kdo má dokonalé poznání. Ten, kdo nemá žádné hmotné touhy, protože dosáhl lotosových nohou Nejvyšší Osobnosti Božství, nabývá nejvyšší úrovnĕ dokonalosti, zvané mahā-pūrṇa.“

Text 181: „  ,Dhṛti je úplnost pociťovaná díky nepřítomnosti utrpení a díky nabytí poznání o Nejvyšším Pánu a čisté lásky k Nĕmu. Nářek, který vzniká kvůli nedosažení cíle nebo ztrátĕ nĕčeho již dosaženého, tuto úplnost neovlivňuje.̀  “

Text 182: „Oddaný Kṛṣṇy nikdy nežije ve strastiplných podmínkách a nemá jinou touhu než sloužit Kṛṣṇovi. Je zkušený a pokročilý. Cítí transcendentální blaženost lásky ke Kṛṣṇovi a neustále je pohroužený ve službĕ Pánu na úrovni úplné dokonalosti.“

Text 183: „  ,Moji oddaní si splnili své touhy tím, že Mi slouží, a proto nepřijímají žádný ze čtyř druhů osvobození, jež lze touto službou snadno získat. Proč by potom mĕli přijímat radosti, o které časem přijdou?̀  “

Text 184: „  ,V tomto hmotném svĕtĕ jsou všechny živé bytosti rozrušené, protože se nacházejí v dočasném postavení. Oddaný je však upnutý ke službĕ lotosovým nohám Pána, vládce smyslů, a proto má být považován za toho, kdo má výdrž a je trpĕlivý.̀  “

Text 185: „Slovo ,cà slouží pro zdůraznĕní a slovo ,apì označuje shrnutí. Je tedy třeba chápat, že dokonce i tupá stvoření (ptáci a nevzdĕlanci) mohou být vytrvalí a vĕnovat se oddané službĕ Kṛṣṇovi.“

Text 186: „Slovo ,ātmā̀ se také používá pro označení určitého druhu inteligence. To zahrnuje všechny živé bytosti, protože nĕjakou vĕtší nebo menší inteligenci má každá.“

Text 187: „Každý má nĕjaký druh inteligence a ten, kdo ji používá, se nazývá ātmārāma. Ātmārāmové jsou dvou druhů. Jedním je vzdĕlaný učenec či filosof a druhým je nevzdĕlaný, negramotný, hloupý človĕk.“

Text 188: „Milostí Kṛṣṇy a ve společnosti oddaných človĕk zvĕtší svou náklonnost a inteligenci potřebnou k čisté oddané službĕ. Vzdá se proto všeho a zamĕstná se u lotosových nohou Kṛṣṇy a Jeho čistých oddaných.“

Text 189: „  ,Já (Kṛṣṇa) jsem původní zdroj všeho. Vše pochází ze Mne. Moudří, kteří to dokonale vĕdí, Mi slouží s láskou a oddaností.̀  “

Text 190: „  ,Ženy, lidé čtvrté třídy, necivilizované horské kmeny, lovci a mnoho dalších, kteří se narodili v nízkých rodinách, stejnĕ jako ptáci a zvířata, se mohou zapojit do služby Nejvyšší Osobnosti Božství, jež jedná úžasným způsobem, a následovat cestu oddaných, od kterých se mohou učit. Mohou překročit oceán nevĕdomosti, přestože je obrovský. Co je na tom tedy nesnadného pro ty, kdo jsou pokročilí ve védském poznání?̀  “

Text 191: „Po zvážení všech tĕchto bodů dojdeme k závĕru, že tomu, kdo se zapojí do služby lotosovým nohám Kṛṣṇy, dá Kṛṣṇa inteligenci, se kterou může postupnĕ dospĕt k dokonalosti ve službĕ Pánu.“

Text 192: „  ,Tĕm, kdo Mi neustále s láskou slouží, dávám poznání, s jehož pomocí ke Mnĕ mohou dospĕt.̀  “

Text 193: „K dosažení úrovnĕ oddané služby je třeba následovat tĕchto pĕt zásad: sdružovat se s oddanými, sloužit Pánu Kṛṣṇovi, číst Śrīmad-Bhāgavatam, zpívat svatá jména a žít ve Vrindávanu či Mathuře.“

Text 194: „Pokud človĕk udĕlá alespoň malý pokrok v jedné z tĕchto zásad a je inteligentní, postupnĕ se probudí jeho spící láska ke Kṛṣṇovi.“

Text 195: „  ,Síla tĕchto pĕti zásad je velmi úžasná a je tĕžké ji pochopit. Pokud človĕk nedĕlá přestupky, probudí svou neprojevenou lásku ke Kṛṣṇovi pouhým nepatrným spojením s tĕmito zásadami, i když v nĕ nevĕří.̀  “

Text 196: „Pokud je človĕk opravdu šlechetný a inteligentní, může pokročit a dosáhnout dokonalosti v oddané službĕ, i když má hmotné touhy a slouží Pánu s nĕjakým zámĕrem.“

Text 197: „  ,Ať človĕk touží po všem či po ničem nebo chce splynout s Pánem, je inteligentní pouze tehdy, když pomocí transcendentální láskyplné služby uctívá Pána Kṛṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství.̀  “

Text 198: „Oddaná služba je tak silná, že ten, kdo se do ní zapojí, se postupnĕ vzdá všech hmotných tužeb a bude zcela přitahován k lotosovým nohám Kṛṣṇy. To vše se stane díky náklonnosti k Pánovým transcendentálním vlastnostem.“

Text 199: „  ,Kdykoliv Kṛṣṇu nĕkdo požádá o splnĕní své touhy, Kṛṣṇa mu ji nepochybnĕ splní. Neudĕlí však nic, co by způsobilo, že jej bude dotyčný opakovanĕ žádat o plnĕní dalších tužeb. Pokud nĕkdo má ještĕ další touhy, ale zapojí se oddané služby Pánu, Kṛṣṇa mu dá násilím útočištĕ svých lotosových nohou, kde na všechny ostatní touhy zapomene.̀  “

Text 200: „Další význam slova ,ātmā̀ je ,přirozená povahà. Každý, kdo nachází potĕšení ve své dané povaze, se nazývá ātmārāma. Všechny živé bytosti, ať pohyblivé, či nehybné, se proto také nazývají ātmārāma.“

Text 201: „Původní povahou každé živé bytosti je považovat se za vĕčného služebníka Kṛṣṇy. Pod vlivem māyi se však považuje za tĕlo, čímž je překryto její původní vĕdomí.“

Text 202: „V tomto případĕ se slovem ,cà myslí slovo ,evà. Slovo ,apì lze použít ve smyslu úhrnu. Verš by potom znĕl ātmārāma eva, což znamená ,všechny druhy živých bytostí uctívají Kṛṣṇù.“

Text 203: „Mezi živé bytosti patří velké osobnosti, jako jsou čtyři Kumārové, ale také nízcí, hloupí lidé, stromy, rostliny, ptáci a zvířata.“

Text 204: „Oddaná služba Vyāsy, Śuky a čtyř Kumārů již byla oslavována. Nyní poslouchej Mé vysvĕtlení, jak se oddané službĕ Pánu vĕnují nehybné živé bytosti, jako jsou stromy a rostliny.“

Text 205: „Kṛṣṇovu milost může získat každý, včetnĕ Vyāsadevy, čtyř Kumārů, Śukadevy Gosvāmīho, nízko zrozených stvoření, stromů, rostlin a zvířat. Kṛṣṇovou milostí jsou povýšeni a mohou Mu sloužit.“

Text 206: „  ,Tato zemĕ Vrindávanu (Vradžabhúmi) je dnes oslavená, protože Tvoje lotosové nohy se dotkly její zemĕ a trávy, Tvoje nehty se dotkly jejích stromů a popínavých rostlin a Tvoje milostivé oči pohlédly na její řeky, kopce, ptáky a zvířata. Gopī jsi obejmul svými pažemi, po čemž touží i bohynĕ štĕstí. Ti všichni jsou nyní oslaveni.̀  “

Text 207: „  ,Moje drahá přítelkynĕ, Kṛṣṇa s Balarāmou procházejí lesem a vedou své krávy i své pasáčky. Oba mají v rukou provazy, kterými při dojení svazují kravám zadní nohy. Když hrají na své flétny, všechny pohyblivé živé bytosti ztuhnou a nehybné živé bytosti zakouší extatickou radost, když slyší Jejich sladkou hudbu. To vše je jistĕ úžasné.̀  “

Text 208: „  ,Byliny, popínavé rostliny i stromy byly z extatické lásky ke Kṛṣṇovi plné ovoce a kvĕtů, až se přetížené klanĕly k zemi. Byly inspirované tak hlubokou láskou ke Kṛṣṇovi, že neustále ronily proudy medu. Tak vidĕly gopī všechny vrindávanské lesy.̀  “

Text 209: „  ,Protože je Pán svrchovanĕ mocný, mohou se Kirātové, Hūnové, Āndhrové, Pulindové, Pukkaśové, Ābhīrové, Śumbhové, Yavanové, příslušníci ras Khaśů i jiní hříšní lidé očistit přijetím útočištĕ u oddaných Pána. S úctou se Mu klaním.̀  “

Text 210: „Třináct významů (verše ātmārāma) jsem již popsal. Nyní je tu šest dalších. Dohromady jich je tedy již devatenáct.“

Text 211: „Vysvĕtlil jsem už devatenáct různých významů. Nyní si prosím vyslechni další. Slovo ,ātmà se také vztahuje k tĕlu, a to se dá chápat čtyřmi způsoby.“

Text 212: „Ten, kdo má tĕlesné pojetí, uctívá své tĕlo jako Brahman. Když však přijde do styku s oddaným, této chybné představy se vzdá a zapojí se do oddané služby Pánu Kṛṣṇovi.̀  “

Text 213: „  ,Ti, kdo následují cestu velkých, svatých mystických yogīch, se uchylují k postupu jógové gymnastiky a začínají s uctíváním u břicha, protože se říká, že tam je umístĕn Brahman. Takovým lidem se říká śārkarākṣa, což znamená, že mají silné tĕlesné vĕdomí. Existují také následovníci ṛṣiho jménem Āruṇa, kteří sledují činnost tepen. Tak se postupnĕ pozvednou do srdce, kde sídlí subtilní Brahman, Paramātmā, jehož pak uctívají. Ó neomezený Ananto! Lepší než ti jsou mystičtí yogī, kteří Tĕ uctívají z vrcholu své hlavy. Počínaje břichem se pozvednou do srdce, až nakonec dosáhnou vrcholu hlavy a projdou otvorem na vrcholu lebky zvaným brahma-randhra. Tak tito yogī dosahují úrovnĕ dokonalosti a již se znovu nevracejí do kolobĕhu rození a umírání.̀  “

Text 214: „Lidé s tĕlesným pojetím života se zabývají hlavnĕ plodonosnými činnostmi. Ti, kdo provádĕjí yajñi a rituální obřady, patří do stejné kategorie. Když však takoví lidé přijdou do styku s čistým oddaným, vzdají se svých plodonosných činností a plnĕ se zapojí do služby Pánu.“

Text 215: „  ,Zažehnutím obĕtního ohnĕ jsme právĕ začali s touto plodonosnou činností, ale kvůli mnoha nedokonalostem v našem počínání si nejsme jisti výsledkem. Naše tĕla zčernala kouřem, ale ve skutečnosti nás tĕší nektar lotosových nohou Osobnosti Božství, Govindy, který ty rozdáváš.̀  “

Text 216: „Do stejné kategorie patří i tapasvī, kteří se chtĕjí dostat na vyšší planetární soustavy podstupováním tvrdé askeze. Pokud však přijdou do styku s oddaným, všech tĕchto činností zanechají a zapojí se do služby Pánu Kṛṣṇovi.“

Text 217: „  ,Chuť do láskyplné služby je jako voda řeky Gangy, která přitéká od nohou Pána Kṛṣṇy. Tato chuť každým dnem zmenšuje výsledky hříšných činností, jež ti provádĕjící askezi, nasbírali za mnoho životů.̀  “

Text 218: „Dokud se človĕk pachtí na úrovni tĕlesného pojetí, musí si plnit spoustu hmotných tužeb, a proto se mu říká ātmārāma. Je-li takový ātmārāma požehnán Kṛṣṇovou milostí, vzdá se svého takzvaného sebeuspokojení a zapojí se do transcendentální láskyplné služby Pánu.“

Text 219: „(Dhruva Mahārāja na požehnání Nejvyšší Osobnosti Božství řekl:) ,Ó můj Pane, provádĕl jsem tvrdou askezi, protože jsem hledal hmotnĕ bohaté postavení. Nyní jsem však získal Tebe, jehož velmi tĕžko dosáhnou dokonce i velcí polobozi, svĕtci a králové. Hledal jsem sklenĕný střep a místo toho jsem našel ten nejcennĕjší drahokam. Mám z toho takovou radost, že Tĕ nežádám o žádné požehnání.“

Text 220: „Vedle devatenácti dřívĕjších výkladů jsou zde další čtyři, ve kterých je slovo ,ātmārāmà použito ve smyslu ,ti, kdo jednají pod vlivem tĕlesného pojetí̀. Celkem jich je tedy dvacet tři. Nyní si poslechni další tři velmi vhodné významy.“

Text 221: „Jak bylo dříve popsáno, dá se slovo ,cà použít ve smyslu ,shrnutí̀. Podle tohoto významu se všichni ātmārāmové a muniové zapojují do služby Kṛṣṇovi. Slovo ,cà může mít vedle ,úhrnù ještĕ jiný význam.“

Text 222: „Slovo ,nirgranthāḥ̀ se dá použít jako přídavné jméno a slovo ,apì se dá použít ve smyslu určitosti. Rāmaś ca kṛṣṇaś ca například znamená, že se Rāma i Kṛṣṇa tĕší z procházek lesem.“

Text 223: „Slovo ,cà může představovat také druhotnou vĕc, kterou je třeba udĕlat současnĕ. V tomto případĕ se pochopení slova ,cà nazývá anvācaye. Například: ,Ó brahmacārī, jdi vyžebrat nĕjakou almužnu a zároveň zažeň domů krávỳ.“

Text 224: „Svĕtci, kteří neustále meditují o Kṛṣṇovi, jsou zamĕstnáni oddanou službou Pánu. Ātmārāmové se oddané službĕ Pánu vĕnují také. To je nepřímý význam.“

Text 225: „Slovo ,cà se dá rovnĕž použít k vyjádření určitosti v tom smyslu, že Kṛṣṇovi oddanĕ slouží pouze svaté osoby. Ve spojení ,ātmārāmā apì je slovo ,apì použito ve smyslu pokárání.“

Text 226: „Slovo ,nirgranthà lze použít jako přídavné jméno blíže určující obsah slov ,munì a ,ātmārāmà. Můžeš si však ode Mne vyslechnout ještĕ jiný význam, označující společnost oddaného. Nyní vysvĕtlím, jak se ve společnosti oddaných může i nirgrantha stát oddaným.“

Text 227: „Pokud se slovo ,nirgranthà spojí se slovem ,apì použitým ve smyslu určitosti, označuje nĕkoho, kdo se živí lovem, neboli nĕkoho velmi chudého. Když se však taková osoba dostane do společnosti velkého svĕtce, jako je Nārada, začne oddanĕ sloužit Pánu Kṛṣṇovi.“

Text 228: „Slova ,kṛṣṇārāmāś cà označují toho, kdo nachází radost v myšlení na Kṛṣṇu. Taková osoba je hodná uctívání a je nejlepším z oddaných, i kdyby to byl lovec.“

Text 229: „Nyní budu vyprávĕt příbĕh o tom, jak se z jednoho lovce stal velký oddaný díky společnosti tak vznešené osobnosti, jakou je Nārada Muni. Z tohoto příbĕhu lze porozumĕt síle společnosti čistého oddaného.“

Text 230: „Velký svĕtec Nārada šel jednou po návštĕvĕ u Pána Nārāyaṇa na Vaikuṇṭhách do Prajágu, aby se vykoupal u soutoku tří řek – Gangy, Jamuny a Sarasvatí.“

Text 231: „Nārada Muni spatřil na lesní cestĕ ležet jelena probodnutého šípem. Mĕl zpřerážené nohy a svíjel se bolestí.“

Text 232: „O kus dál Nārada Muni uvidĕl šípem probodnutého kance. Mĕl také zlámané nohy a svíjel se v bolestech.“

Text 233: „Ještĕ dále uvidĕl Nārada Muni podobnĕ trpícího zajíce. Když vidĕl, jaká muka tyto živé bytosti zakouší, velmi jej zabolelo u srdce.“

Text 234: „Nārada Muni šel dál a tam za stromem uvidĕl lovce, který v ruce držel šípy a byl připraven zabíjet další zvířata.“

Text 235: „Lovec mĕl načernalou pleť, červené oči a hrozivý zjev. Vypadalo to, jako by tam s lukem a šípy v rukách stál samotný vládce smrti Yamarāja.“

Text 236: „Když Nārada Muni opustil lesní cestu a šel k lovci, všechna zvířata ho zpozorovala a dala se na útĕk.“

Text 237: „Lovec chtĕl Nāradovi vynadat, protože mu utekla veškerá zvĕř, ale v Nāradovĕ přítomnosti ze sebe nedostal žádná hrubá slova.“

Text 238: „Lovec Nāradovi Munimu řekl: ,Ó gosvāmī! Ó velký svĕtče! Proč jsi opustil obvyklou lesní cestu a přišel za mnou? Všechna zvĕř, kterou lovím, mi kvůli tobĕ utekla.̀  “

Text 239: „Nārada Muni odpovĕdĕl: ,Sešel jsem z cesty a přišel k tobĕ, protože mám v mysli jednu pochybu, kterou potřebuji vyjasnit.̀  “

Text 240: „  ,Zajímalo mne, jestli všichni ti kanci a ostatní napůl zabitá zvířata patří tobĕ.̀

Text 241: „Nārada Muni se zeptal: ,Proč ta zvířata nezabiješ úplnĕ? Proč jejich tĕla probodáš šípy a necháš je napůl živá?̀  “

Text 242: „Lovec odpovĕdĕl: ,Můj drahý svĕtče, jmenuji se Mṛgāri, nepřítel zvířat. Můj otec mĕ je tak naučil zabíjet.̀  “

Text 243: „  ,Když vidím, jak ta polomrtvá zvířata trpí, přináší mi to veliké potĕšení.̀  “

Text 244: „Nārada Muni potom lovci řekl: ,Rád bych tĕ poprosil o jednu vĕc.̀

Text 245: „  ,Kdybys chtĕl, mám mnoho kůží. Dám ti buď jelení, nebo tygří.̀  “

Text 246: „Nārada Muni řekl: ,Žádnou kůži nechci. Žádám tĕ jen o jediný milodar.̀  “

Text 247: „  ,Prosím tĕ, abys dneškem počínaje zabíjel zvířata úplnĕ a nenechával je napůl živá.̀  “

Text 248: „Lovec odpovĕdĕl: ,Můj drahý pane, o co mĕ to žádáš? Co je na tom špatného, že tam ta zvířata leží napůl zabitá? Vysvĕtli mi to, prosím.̀  “

Text 249: „Nārada Muni odpovĕdĕl: ,Necháváš zvířata zámĕrnĕ napůl živá, abys jim způsobil bolest. Budeš proto muset na oplátku trpĕt stejným způsobem.̀  “

Text 250: „Nārada Muni pokračoval: ,Můj drahý lovče, tvou prací je zabíjet zvířata, což u tebe není velký přečin. Pokud jim však vĕdomĕ působíš zbytečnou bolest tím, že je zabíjíš jen napůl, pácháš tak velké hříchy.̀  “

Text 251: „Nārada Muni pokračoval: ,Všechna zvířata, která jsi zabil a způsobil jim zbytečnou bolest, budou jedno po druhém ve tvých příštích životech zabíjet tebe.̀  “

Text 252: „Lovec tak byl díky společnosti velkého mudrce Nārady Muniho trochu přesvĕdčen o hříšnosti svého jednání a dostal kvůli svým přečinům strach.“

Text 253: „Lovec potom přiznal, že je o svých hříšných činnostech přesvĕdčen, a řekl: ,Učili mĕ to už od samého dĕtství. Teď přemýšlím, jak se mohu takového nekonečného množství hříšných činností zbavit.̀  “

Text 254: „Lovec pokračoval: ,Můj drahý pane, prosím řeknĕte mi, jak mohu být zbaven následků svého hříšného života. Nyní se vám plnĕ odevzdávám a padám k vašim lotosovým nohám. Osvoboďte mĕ prosím od hříšných reakcí.̀  “

Text 255: „Nārada Muni lovce ujistil: ,Budeš-li se řídit mými pokyny, najdu způsob, jak tĕ osvobodit.̀  “

Text 256: „Lovec řekl: ,Můj drahý pane, udĕlám vše, oč mĕ požádáš.̀  “

Text 257: „Lovec odpovĕdĕl: ,Když zlomím svůj luk, jak se budu živit?̀  “

Text 258: „S tímto ujištĕním od Nārady Muniho lovec zlomil svůj luk, padl u svĕtcových lotosových nohou a plnĕ se odevzdal. Nārada Muni ho pak vlastníma rukama zvedl a dal mu pokyny pro jeho duchovní pokrok.“

Text 259: „Nārada Muni potom lovci řekl: ,Vrať se domů a rozdej vše, co máš, brāhmaṇům, kteří znají Absolutní Pravdu. Potom spolu se ženou opusťte domov, jen s jedním kusem šatu, který budete mít na sobĕ.̀  “

Text 260: „Nārada Muni pokračoval: ,Opusťte domov a jdĕte k řece. Tam si postavte malou chýši a před ní, na vyvýšeném místĕ, pĕstujte tulasī.̀  “

Text 261: „  ,Až před svým domem zasadíte tulasī, každý den ji obcházejte, služte jí zaléváním a nabízením dalších vĕcí, a neustále zpívejte Hare Kṛṣṇa mahā-mantru.̀  “

Text 262: „Nārada Muni pokračoval: ,Každý den vám pošlu dostatek jídla a oba můžete sníst, kolik chcete.̀  “

Text 263: „Mudrc Nārada potom přivedl k životu ta tři napůl zabitá zvířata. Zvířata vyskočila a rychle utekla.“

Text 264: „Lovec jen žasl, když vidĕl, jak ta napůl zabitá zvířata utíkají. S úctou se mudrci Nāradovi poklonil a vrátil se domů.“

Text 265: „Po tom všem se Nārada Muni vydal, kam mĕl namířeno, a lovec se po návratu domů přesnĕ řídil pokyny svého duchovního mistra Nārady.“

Text 266: „Zpráva o tom, že se z lovce stal vaiṣṇava, se roznesla po celé vsi. Všichni vesničané začali tomuto vaiṣṇavovi, který byl dříve lovcem, nosit almužny.“

Text 267: „Každý den dostávali jídlo pro deset až dvacet lidí, ale lovec se svou ženou přijali jen tolik, kolik mohli sníst.“

Text 268: „Jednoho dne hovořil Nārada Muni se svým přítelem Parvatou Munim a požádal ho, aby s ním šel navštívit jeho žáka lovce.“

Text 269: „Lovec již z dálky vidĕl, jak se oba svĕtci blíží k jeho sídlu.“

Text 270: „Lovec rychle utíkal svému duchovnímu mistrovi vstříc, ale nemohl padnout na zem a poklonit se mu, protože mu okolo nohou pobíhali mravenci.“

Text 271: „Když lovec uvidĕl mravence, smetl je kusem látky svého odĕvu stranou a teprve potom padl na zem, aby se poklonil.“

Text 272: „Nārada Muni řekl: ,Můj drahý lovče, toto chování není nijak podivuhodné. Ten, kdo oddanĕ slouží, je přirozenĕ nenásilný. Je nejlepším z urozených lidí.̀  “

Text 273: „  ,Ó lovče, dobré vlastnosti, jako je nenásilí, které jsi rozvinul, nejsou nic úžasného, protože ti, kdo oddanĕ slouží Pánu, nikdy nechtĕjí ze zášti ubližovat ostatním.̀  “

Text 274: „Lovec pak oba velké mudrce přivítal na dvoře svého domu. Roztáhl rohož na sezení a s velkou oddaností je požádal, aby se posadili.“

Text 275: „Potom přinesl vodu a s velkou oddaností mudrcům umyl nohy. Pak i s manželkou tuto vodu pili a pokropili si s ní hlavu.“

Text 276: „Když lovec před svým duchovním mistrem zpíval Hare Kṛṣṇa mahā-mantru, celý se třásl a z očí mu tryskaly slzy. Plný extáze lásky zvedl ruce nad hlavu, začal tančit a mávat kusem svého odĕvu.“

Text 277: „Když Parvata Muni uvidĕl lovcovy extatické příznaky, řekl Nāradovi: ,Ty jsi zajisté zázračný kámen.̀  “

Text 278: „Parvata Muni pokračoval: ,Můj drahý příteli Nārado Muni, jsi oslavovaný jako mudrc mezi polobohy. Tvou milostí se může k Pánu Kṛṣṇovi okamžitĕ připoutat dokonce i nízký človĕk, jako je tento lovec.̀  “

Text 279: „Nārada Muni se pak lovce zeptal: ,Můj drahý vaiṣṇavo, máš z čeho žít?̀

Text 280: „Bývalý lovec řekl: ,Neposílej prosím tolik obilí. Stačí, když pošleš množství dostatečné pro dva lidi, ne víc.̀  “

Text 281: „Nārada Muni schválil, že nechce víc než denní zásoby jídla, a požehnal mu slovy: ,Jsi šťastný človĕk.̀ Nārada Muni i Parvata Muni potom zmizeli z toho místa.“

Text 282: „Tak jsem vyprávĕl událost s lovcem. Poslechem tohoto vyprávĕní lze pochopit vliv společnosti oddaných.“

Text 283: „Tímto způsobem jsme objevili další tři významy (verše ātmārāma). Když je přidáme k ostatním významům, bude jich celkem dvacet šest.“

Text 284: „Je zde ještĕ jeden význam, plný mnoha dalších významů. Jsou to vlastnĕ dva zřejmé významy a třicet dva subtilních.“

Text 285: „Slovo ,ātmā̀ poukazuje na všechny expanze Nejvyšší Osobnosti Božství. Jednou z nich je původní Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇa, a dalšími jsou různé inkarnace a expanze Kṛṣṇy.“

Text 286: „Ten, kdo neustále slouží Nejvyšší Osobnosti Božství, se nazývá ātmārāma. Ātmārāmové jsou dvojího druhu. Jeden ātmārāma vykonává usmĕrnĕnou oddanou službu a druhý spontánní oddanou službu.“

Text 287: „Jak ātmārāmové vykonávající usmĕrnĕnou oddanou službu, tak ti, kteří slouží spontánnĕ, se dále dĕlí do čtyř skupin. Existují vĕční společníci, společníci, kteří dosáhli dokonalosti pomocí oddané služby, a sādhakové neboli ti, kdo vykonávají oddanou službu, a ti jsou dvou druhů.“

Text 288: „Ti, kdo oddanĕ slouží, jsou buď zralí, nebo nezralí. Sādhakové jsou proto dvojího druhu. A protože oddaní vykonávají buď usmĕrnĕnou oddanou službu, nebo spontánní oddanou službu a každá zahrnuje čtyři skupiny, je jich celkem osm.“

Text 289: „Vykonáváním oddané služby je oddaný povýšen na úroveň vĕčnĕ dokonalého společníka, jako je služebník, přítel, představený nebo milenka. Každá z tĕchto úrovní se dĕlí na čtyři skupiny.“

Text 290: „Mezi tĕmi, kteří dosáhli dokonalosti oddanou službou, jsou služebníci, přátelé, představení a milenky. Stejnĕ tak existují i čtyři druhy zralých oddaných.“

Text 291: „Do kategorie usmĕrnĕné oddané služby patří rovnĕž nezralí oddaní, kterých jsou také čtyři skupiny, takže je celkem šestnáct druhů usmĕrnĕné oddané služby.“

Text 292: „Na cestĕ spontánní oddané služby je také šestnáct skupin oddaných. Existuje tedy třicet dva druhů ātmārāmů, kteří si na tĕchto dvou cestách užívají s Nejvyšším Pánem.“

Text 293: „Pokud tĕchto třicet dva druhů oddaných spojíme se slovy ,munì, ,nirgranthà, ,cà a ,apì, dají se jejich významy různĕ rozšiřovat a velmi důkladnĕ rozebírat.“

Text 294: „Když k tĕmto třiceti dvĕma přidáme dvacet šest druhů oddaných, bude jich celkem padesát osm. Poslouchej prosím, jak vyjevím další významy.“

Text 295: „Takto k jednomu slovu za druhým přidám slovo ,cà a vytvořím složené slovo. Různá jména ātmārāmů se tak dají uplatnit padesátosmkrát.“

Text 296: „Slovo ,ātmārāmaḥ̀ se slovem ,cà tak lze opakovat pro každý z tĕchto padesáti osmi významů. Pokud vezmeme v úvahu dříve zmínĕné pravidlo a s výjimkou posledního všechny zavrhneme, zůstane to, co zastupuje všechny významy.“

Text 297: „  ,Ze slov, která mají stejnou podobu a pádovou koncovku, je ponecháno pouze to poslední.

Text 298: „Když všechny ca-kāry, neboli přidání clova ,cà odebereme, můžeme stále z jednoho slova ,ātmārāmà odvodit padesát osm různých významů.̀  “

Text 299: „Slovem ,vṛkṣāḥ̀ (stromy) se označují všechny stromy, jako například banyány, fíkovníky, stromy kapittha či mangovníky.“

Text 300: „Tento verš ātmārāma je jako vĕta: ,V tomto lese dává plody mnoho různých stromů.̀ Všichni ātmārāmové oddanĕ slouží Pánu Kṛṣṇovi.“

Text 301: „Po padesáti osmi vysloveních slova ātmārāmāḥ a přidání slova ,cà ve smyslu úhrnu lze přidat slovo ,munayaḥ̀, což bude znamenat, že Pánu Kṛṣṇovi oddanĕ slouží také velcí mudrci. Existuje tedy padesát devĕt významů.“

Text 302: „Potom použitím slova ,nirgranthāḥ̀ s přidáním slova ,apì ve smyslu podpory jsem se pokusil vysvĕtlit padesátý devátý význam tohoto verše.“

Text 303: „Spojením všech slov vznikne další význam. Ať je človĕk ātmārāma, velký mudrc nebo nirgrantha, každý se musí zapojit do služby Pánu.“

Text 304: „Slovo ,apì se potom používá ve smyslu upřesnĕní a slovo ,evà se pak dá vyslovit čtyřikrát se čtyřmi slovy.“

Text 305: „Slova ,urukramà, ,bhaktì, ,ahaitukī̀ a ,kurvantì se opakovanĕ přidávají ke slovu ,evà. Tak je vysvĕtlen další význam.“

Text 306: „Předložil jsem nyní šedesát různých významů verše, a přesto je zde ještĕ další, zcela zřejmý význam.“

Text 307: „Slovo ,ātmā̀ také označuje živou bytost, která zná své tĕlo. To je další příznak. Od Pána Brahmy až po nepatrného mravence je každý započítáván do okrajové energie Pána.“

Text 308: „  ,Energie Pána Viṣṇua je rozdĕlena do tří kategorií: duchovní energie, živé bytosti a nevĕdomost. Duchovní energie je plná poznání, živé bytosti sice patří k duchovní energii, ale mohou být zmateny, a třetí energii, která je plná nevĕdomosti, je vždy vidĕt v plodonosných činnostech.̀  “

Text 309: „  ,Slovo ,kṣetrajñà označuje živou bytost, toho, kdo si užívá, toho, kdo je v čele, a hmotnou přírodu.̀  “

Text 310: „Pokud živé bytosti, bloudící v různých životních druzích na různých planetách, dostanou příležitost setkat se s čistým oddaným (sādhuem), všeho zanechají a zapojí se do služby Pánu Kṛṣṇovi.“

Text 311: „Vysvĕtlil jsem tak šedesát různých významů, jež všechny smĕřují ke službĕ Pánu Kṛṣṇovi. To je po předložení tolika příkladů jediný význam.“

Text 312: „Nyní se díky tvé společnosti probudil další význam. Tyto vlny významů se vzdouvají jen díky tvé oddané službĕ.“

Text 313: „(Pán Śiva řekl:) ,Já mohu znát Śrīmad-Bhāgavatam, Śukadeva Gosvāmī ho může znát, Vyāsadeva ho může, ale nemusí znát. Tuto neposkvrnĕnou Purāṇu, Śrīmad-Bhāgavatam, lze však v každém případĕ poznat jedinĕ prostřednictvím oddané služby, nikoliv hmotnou inteligencí, spekulativními postupy či z vymyšlených komentářů.̀  “

Text 314: Po vyslechnutí všech tĕchto vysvĕtlení různých významů verše ātmārāma byl Sanātana Gosvāmī ochromen úžasem. Padl k lotosovým nohám Śrī Caitanyi Mahāprabhua a začal skládat modlitby.

Text 315: Sanātana Gosvāmī řekl: „Můj drahý Pane, Ty jsi Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇa, syn Mahārāje Nandy. Veškerá védská literatura zní z Tvého dechu.“

Text 316: „Můj drahý Pane, Ty jsi poprvé vyslovil Bhāgavatam, a proto znáš jeho pravý význam. Nikdo jiný než Ty nechápe důvĕrný význam Śrīmad-Bhāgavatamu.“

Text 317: Śrī Caitanya Mahāprabhu odpovĕdĕl: „Proč opĕvuješ Mĕ? Mĕl bys pochopit transcendentální postavení Śrīmad-Bhāgavatamu. Proč tento důležitý bod nebereš v úvahu?“

Text 318: „Śrīmad-Bhāgavatam je stejnĕ vznešený jako Kṛṣṇa, Nejvyšší Pán, a je útočištĕm všeho. Každý verš a každá slabika Śrīmad-Bhāgavatamu obsahují různé významy.“

Text 319: „Śrīmad-Bhāgavatam má podobu otázek a odpovĕdí. Tímto způsobem je ustanoven závĕr. Poslech tĕchto otázek a odpovĕdí človĕka ohromí.“

Text 320: „  ,Řekni nám prosím, kdo ochraňuje náboženské zásady nyní, když se Śrī Kṛṣṇa, Absolutní Pravda a vládce všech mystických sil, vrátil do svého sídla.̀  “

Text 321: „  ,Tato Purāṇa, Śrīmad-Bhāgavatam, vyšla v tomto vĕku Kali jako slunce, aby osvítila ty, kdo nemají duchovní zrak. Stalo se tak poté, co Pán Kṛṣṇa odešel do svého sídla spolu s náboženskými zásadami a transcendentálním poznáním.̀  “

Text 322: „Takto jsem jako šílenec vysvĕtlil význam pouhého jednoho verše a nevím, kdo to bude považovat za důkaz.̀  “

Text 323: „Pokud nĕkdo zešílí jako Já, může tímto způsobem také pochopit význam Śrīmad-Bhāgavatamu.“

Text 324: Sanātana Gosvāmī řekl se sepjatýma rukama: „Můj Pane, nařídil jsi mi napsat příručku o činnostech vaiṣṇavů.“

Text 325: „Jsem človĕk nízkého původu a o správném chování nic nevím. Jak mohu napsat autorizované pokyny ohlednĕ vaiṣṇavských činností?“

Text 326: Sanātana Gosvāmī potom Pána požádal: „Řekni mi prosím, jak mohu napsat tuto tak obtížnou knihu o vaiṣṇavském chování. Projev se prosím v mém srdci.“

Text 327: „Pokud se prosím projevíš v mém srdci a osobnĕ mne povedeš při psaní této knihy, potom mám nadĕji, že ji budu schopen napsat, i když jsem nízkého původu. Ty to můžeš udĕlat, protože jsi samotný Nejvyšší Pán, Osobnost Božství. Vše, co řídíš, je dokonalé.“

Text 328: Śrī Caitanya Mahāprabhu odpovĕdĕl: „Cokoliv chceš udĕlat, budeš milostí Pána Kṛṣṇy schopný udĕlat správnĕ. On ti vyjeví skutečný význam.“

Text 329: „Protože jsi Mĕ požádal o stručný přehled, vyslechni si prosím nĕkolik náznaků. Na začátku popiš, jak je nutné přijmout ochranu u pravého duchovního mistra.“

Text 330: „Tvoje kniha by mĕla popisovat vlastnosti pravého gurua a pravého žáka. Předtím, než žák přijme duchovního mistra, si musí být jistý jeho postavením, a podobnĕ by se mĕl duchovní mistr ujistit o postoji žáka. Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, by mĕl být popsán jako objekt hodný uctívání, a mĕl bys také vysvĕtlit bīja-mantru pro uctívání Kṛṣṇy, jakož i Rāmy a dalších expanzí Nejvyšší Osobnosti Božství.“

Text 331:
„Mĕl bys rozebrat vlastnosti potřebné k obdržení mantry, dokonalost mantry, očištĕní mantry, zasvĕcení, ranní povinnosti, vzpomínání na Nejvyššího Pána, čistotu a mytí úst a dalších částí tĕla.“
 

Text 332: „Mĕl bys popsat, jak je třeba si ráno pravidelnĕ čistit zuby, koupat se, přednášet modlitby Pánu a klanĕt se duchovnímu mistrovi. Mĕl bys také popsat, jak duchovnímu mistrovi sloužit a jak si tĕlo na dvanácti místech značit ūrdhva-puṇḍrou (tilakem) a svatými jmény Pána či Jeho symboly, jako je disk a kyj.“

Text 333: „Potom bys mĕl popsat, jak je třeba si zdobit tĕlo gopī-candanem, nosit korálky na krku, trhat lístky z keříku tulasī, prát si prádlo a čistit oltář, uklízet dům či byt a chodit do chrámu a zvonit na zvon pro upoutání pozornosti Pána Kṛṣṇy.“

Text 334: „Popiš také uctívání Božstva, při kterém se alespoň pĕtkrát dennĕ obĕtuje Kṛṣṇovi jídlo a v náležitou dobu je ukládán na své lůžko. Mĕl bys také vysvĕtlit, jak se provádí ārati a jak je Pán uctíván pĕti, šestnácti či padesáti předmĕty.“

Text 335: „Mĕl bys probrat vlastnosti Božstev i śālagrāma-śily. Mĕl by ses také zmínit o navštĕvování Božstev v chrámu a navštĕvování svatých míst, jako je Vrindávan, Mathura a Dváraka.“

Text 336: „Mĕl bys opĕvovat svatá jména a vysvĕtlit, jak je nutné se pečlivĕ vyhýbat přestupkům při jejich zpívání. Mĕl bys také popsat vlastnosti vaiṣṇavy a vysvĕtlit, že je třeba odstranit všechny druhy sevā-aparādhy, přestupků při uctívání Božstev.“

Text 337: „Mĕly by být popsány předmĕty pro uctívání, jako je voda, lastura, kvĕty, vonné tyčinky a lampička. Mĕl by ses také zmínit o polohlasném pronášení manter, přednášení modliteb, obřadném obcházení a klanĕní se. To vše by mĕlo být pečlivĕ vysvĕtleno.“

Text 338: „Další vĕci, o kterých by ses mĕl zmínit, jsou provádĕní puraścaraṇy, jedení kṛṣṇa-prasādam, ignorování neobĕtovaného jídla a nepomlouvání oddaných Pána.“

Text 339: „Mĕl bys popsat příznaky oddaného, jak se s oddanými sdružovat, jak oddanému sloužit tak, aby byl spokojený, a jak se vzdát společnosti neoddaných. Mĕl bys také vysvĕtlit hodnotu pravidelného poslechu Śrīmad-Bhāgavatamu.“

Text 340: Mĕl bys popsat obřadní povinnosti, které se mají vykonávat každý den, každých čtrnáct dní, zvláštĕ půst na Ekādaśī, a každý mĕsíc. Zvláštĕ bys mĕl popsat slavení slavností, jako je Janmāṣṭamī, Rāma-navamī a Nṛsiṁha-caturdaśī.“

Text 341: „Mĕl bys popsat Ekādaśī, Janmāṣṭamī, Vāmana-dvādaśī, a také Rāma-navamī a Nṛsiṁha-caturdaśī.“

Text 342: „Mĕl bys varovat před smíšeným Ekādaśīm a doporučit následovat čisté Ekādaśī. Vysvĕtli také, jaká je to chyba Ekādaśī nedodržovat. Každý by si na tyto vĕci mĕl dávat pozor. Pokud nebude opatrný, dopustí se nedbalosti v oddané službĕ.“

Text 343: „Vše, co řekneš o vaiṣṇavském chování, výstavbĕ chrámů Viṣṇua, instalaci Božstev a dalších vĕcech, musíš podložit důkazy z Purāṇ.“

Text 344: „Mĕl bys předložit obecné i konkrétní popisy chování a činností vaiṣṇavy a nastínit vĕci, které by se mĕly a nemĕly dĕlat. To vše popiš jako usmĕrnĕní a etiketu.“

Text 345: „Krátce jsem představil vaiṣṇavské usmĕrňující zásady. Předložil jsem je stručnĕ, jen abych ti trochu naznačil smĕr. Až budeš o tĕchto tématech psát, Kṛṣṇa ti pomůže tak, že tĕ duchovnĕ probudí.“

Text 346: Takto jsem vyprávĕl o milosti, kterou Pán Caitanya udĕlil Sanātanovi Gosvāmīmu. Poslouchání tĕchto témat očistí srdce od veškerého znečištĕní.

Text 347: Autorizovaný básník jménem Kavi-karṇapūra napsal knihu nazvanou Caitanya-candrodaya-nāṭaka. Tato kniha pojednává o tom, jak Śrī Caitanya Mahāprabhu požehnal Sanātanovi Gosvāmīmu svou zvláštní milostí.

Text 348: „Śrīla Sanātana Gosvāmī byl starším bratrem Śrīly Rūpy Gosvāmīho a velmi důležitým ministrem ve vládĕ bengálského vládce Husaina Šáha, v jehož shromáždĕní byl považován za zářivý drahokam. Mĕl veškeré bohatství a královské postavení, ale všeho se vzdal, aby přijal mladistvou bohyni odříkání. I když navenek vypadal jako žebravý mnich, který se všeho zřekl, mĕl srdce plné blaženosti oddané služby. Lze ho proto přirovnat k hlubokému jezeru pokrytému mechovinou. Pro všechny oddané, kteří znali vĕdu o oddané službĕ, byl zdrojem štĕstí.“

Text 349: „Když Sanātana Gosvāmī přišel k Pánu Caitanyovi, Pán byl k nĕmu nesmírnĕ milostivý, hned jak ho spatřil. Pán s barvou pleti zlatého campakového kvĕtu otevřel náruč a na projev velké náklonnosti ho obejmul.“

Text 350: „Transcendentální zprávy o Kṛṣṇových zábavách ve Vrindávanu byly časem témĕř ztraceny. Śrī Caitanya Mahāprabhu chtĕl tyto zábavy důkladnĕ vysvĕtlit, a proto Śrīlu Rūpu Gosvāmīho i Sanātanu Gosvāmīho zmocnil nektarem své milosti, aby mohli tuto práci ve Vrindávanu vykonat.“

Text 351: Tak jsem popsal milost, kterou od Śrī Caitanyi Mahāprabhua dostal Sanātana Gosvāmī. Poslechem tohoto vyprávĕní ze srdce zmizí veškerá mrzutost.

Text 352: Čtením tĕchto pokynů Sanātanovi Gosvāmīmu si človĕk dokonale uvĕdomí různé expanze Pána Kṛṣṇy a proces oddané služby podle usmĕrňujících zásad a se spontánní láskou. Tak je možné vše plnĕ poznat.

Text 353: Čtením tĕchto pokynů může čistý oddaný pochopit lásku ke Kṛṣṇovi, nálady oddané služby a závĕry oddané služby. Studiem tĕchto pokynů může každý všechny tyto vĕci pochopit až po krajní mez.

Text 354: Závĕr tĕchto pokynů mohou pochopit ti, pro nĕž jsou lotosové nohy Śrī Caitanyi Mahāprabhua, Nityānandy Prabhua a Advaity Prabhua vším.

Text 355: Já, Kṛṣṇadāsa, kráčím ve stopách Śrī Rūpy a Śrī Raghunātha a vyprávím Śrī Caitanya-caritāmṛtu. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.