KAPITOLA DVANÁCTÁ

SLOKA 1: Velký mudrc Maitreya pravil: Drahý Viduro, poté Dhruva Mahārāja ovládl svůj hněv a upustil od dalšího zabíjení Yakṣů. Když se o tom dozvěděl Kuvera, požehnaný správce pokladnice, přišel za ním, opěvován Yakṣi, Kinnary a Cāraṇy, a oslovil ho. Dhruva Mahārāja před ním stál se sepjatýma ruka.

SLOKA 2: Správce pokladnice Kuvera řekl: Ó synu kṣatriyi, jenž jsi bez hříchu, jsem velice rád, že jsi na pokyn svého děda zanechal svého nepřátelství, ačkoliv je velice obtížné se ho vyvarovat. Jsem s tebou velmi spokojen.

SLOKA 3: Ve skutečnosti jsi to nebyl ty, kdo zabil Yakṣi, a nebyli to oni, kdo zabili tvého bratra. Konečnou příčinou plození a ničení je Nejvyšší Pán v podobě věčného času.

SLOKA 4: Mylné ztotožňování sebe a jiných jako “já” a “ty” na základě tělesného pojetí života je způsobené nevědomostí. Toto tělesné pojetí je příčinou opakovaného zrození a smrti a nutí nás stále pokračovat v hmotné existenci.

SLOKA 5: Přistup blíže, můj milý Dhruvo! Nechť ti Pán neustále žehná štěstím! Nejvyšší Osobnost Božství, přesahující vnímání našich smyslů, je Nadduší všech živých bytostí, a proto jsme všichni jednotní a není mezi námi rozdílu. Začni tedy sloužit transcendentální podobě Pána, Jenž je konečným útočištěm každého.

SLOKA 6: Plně se zaměstnej v oddané službě Pánu, který jediný nás může vysvobodit ze zapletení v hmotné existenci. Pán je připoutaný ke Své hmotné energii, ale současně Ho neovlivňují její činnosti. Vše v tomto hmotném světě se děje působením nepředstavitelné energie Nejvyšší Osobnosti Božství.

SLOKA 7: Můj milý Dhruvo, synu Mahārāje Uttānapādy, slyšeli jsme, že jsi neustále zaměstnán transcendentální láskyplnou službou Pánu, Jenž je proslulý Svým lotosovým pupkem. Jsi tedy hoden všech našich požehnání. Požádej mě proto bez váhání o jakékoliv požehnání, po kterém toužíš.

SLOKA 8: Velký mudrc Maitreya pokračoval: Můj drahý Viduro, když Kuvera neboli Yakṣarāja (král Yakṣů) vyzval Dhruvu Mahārāje, nejpokročilejšího čistého oddaného a moudrého krále, aby přijal jeho požehnání, Dhruva Mahārāja ho poprosil pouze o to, aby mohl mít neochvějnou víru v Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, a neustále na Něj vzpomínat, neboť tak může člověk snadno překonat oceán nevědomosti, který je pro jiné téměř nepřekonatelný.

SLOKA 9: Pán Kuvera, syn Iḍaviḍy, byl velmi potěšen a s radostí dal Dhruvovi požehnání, o které žádal. Poté mu zmizel z očí a Dhruva Mahārāja se vrátil do svého sídelního města.

SLOKA 10: Dokud Dhruva Mahārāja zůstával doma, konal mnoho velkých obětních obřadů pro potěšení Nejvyšší Osobnosti Božství, poživatele všech obětí. Předepsané obětní obřady jsou zvláště určeny k uspokojení Pána Viṣṇua, který je jejich cílem a který také uděluje výsledná požehnání.

SLOKA 11: Dhruva Mahārāja s neochabující silou oddaně sloužil Nejvyššímu, který je zdrojem všeho. Současně viděl, že vše je v Pánu a Pán je v tělech všech bytostí. Pán je nazýván Acyuta, neboť nikdy neselhává ve Své prvořadé povinnosti chránit Své oddané.

SLOKA 12: Dhruva Mahārāja měl všechny božské vlastnosti; byl velice uctivý k oddaným Nejvyššího Pána, laskavý k chudým a nevinným a chránil náboženské zásady. Vzhledem k tomu ho všichni občané považovali za svého otce.

SLOKA 13: Dhruva Mahārāja vládl této planetě třicet šest tisíc let. Požitkem zmenšoval reakce za zbožné činy a askezí zmenšoval nepříznivé reakce.

SLOKA 14: Dhruva Mahārāja, velká sebeovládnutá duše, tak strávil mnoho a mnoho let třemi druhy světských činností — náboženstvím, hospodářským rozvojem a uspokojováním všech hmotných tužeb. Poté dosadil na královský trůn svého syna.

SLOKA 15: Śrīla Dhruva Mahārāja si uvědomil, že tento vesmírný projev mate živou bytost stejně jako sen nebo přelud, neboť je stvořením iluzorní, vnější energie Nejvyššího Pána.

SLOKA 16: Dhruva Mahārāja nakonec opustil své království, které se rozprostíralo po celé Zemi a bylo ohraničeno velkými oceány. Jeho tělo, manželky, děti, přátelé, vojsko, plná pokladnice, přepychové paláce a mnohá letoviska pro něj představovaly jen přelud iluzorní energie. Když nadešel jeho čas, zanechal všeho a odebral se do lesa v Himalájích, známého jako Badarikāśram.

SLOKA 17: V Badarikāśramu se Dhruva Mahārāja každý den koupal v křišťálově čisté, posvátné vodě, a tak zcela očistil své smysly. Poté zaujal stálý sed, jógovým cvičením ovládl dýchání a životní vzduch, a tímto způsobem zcela odpoutal smysly od vnějšího světa. Pak soustředil mysl na Pánovu podobu arcā-vigraha, která je přesnou replikou Pána, a touto meditací se pohroužil do dokonalého tranzu.

SLOKA 18: Ve stavu transcendentální blaženosti mu z očí neustále proudily potoky slz, srdce mu tálo, chvěl se a chlupy na celém těle měl zježené. V tranzu oddanosti přeměněný Dhruva Mahārāja zcela zapomněl na svou tělesnou existenci, a tak okamžitě dosáhl osvobození z hmotných pout.

SLOKA 19: Jakmile se na jeho těle projevily příznaky osvobození, viděl, jak se z nebe snáší krásné letadlo, osvětlující všech deset směrů, jako kdyby zapadal zářící měsíc v úplňku.

SLOKA 20: V letadle Dhruva Mahārāja viděl dva krásné společníky Pána Viṣṇua s helmicemi na hlavách. Měli čtyři paže a modročernou pleť, vypadali velmi mladě a jejich oči se podobaly načervenalým květům lotosů. V rukách drželi kyje, byli oblečeni do přitažlivých šatů a ozdobeni náhrdelníky, náramky a náušnicemi.

SLOKA 21: Dhruva Mahārāja si uvědomil, že tyto neobyčejné osobnosti jsou přímí služebníci Nejvyšší Osobnosti Božství, a proto okamžitě povstal. Byl však natolik zmaten, že ve spěchu zapomněl, jak je má náležitě přivítat. Proto se jim pouze poklonil se sepjatýma rukama a přitom zpíval a oslavoval svatá jména Pána.

SLOKA 22: Dhruva Mahārāja byl neustále pohroužený v myšlenkách na lotosové nohy Pána Kṛṣṇy. Jeho srdce bylo plné Kṛṣṇy. Když k němu dva důvěrní služebníci Nejvyššího Pána, Nanda a Sunanda, s úsměvem přistoupili, pokorně se jim poklonil se sepjatýma rukama. Poté k němu takto promluvili.

SLOKA 23: Nanda a Sunanda, dva důvěrní služebníci Pána Viṣṇua, pravili: Štěstí tobě, drahý králi. Vyslechni prosím pozorně naše slova. Již jako pětiletý ses podrobil tvrdé askezi, a tak jsi uspokojil Nejvyšší Osobnost Božství.

SLOKA 24: Jsme zástupci Nejvyšší Osobnosti Božství, stvořitele celého vesmíru, který ve Své ruce drží luk Śārṅga. Poslal nás, abychom tě vzali do duchovního světa.

SLOKA 25: Dosáhnout Viṣṇuloky je nesmírně obtížné, ale tys to svou askezí dokázal. Ani velcí ṛṣiové a polobozi nemohou dospět do tak vysokého postavení. Slunce, Měsíc a všechny ostatní planety, hvězdy, měsíční a sluneční soustavy krouží kolem tohoto svrchovaného sídla (Viṣṇuovy planety), jen aby ho mohly vidět. Nyní prosím pojď, neboť jsi tam zván.

SLOKA 26: Drahý králi Dhruvo, ani tvoji předci, ani nikdo jiný před tebou nedosáhl takové transcendentální planety. Viṣṇuloka, sídlo Pána Viṣṇua, je nejvyšší planeta, kterou uctívají obyvatelé všech ostatních planet ve vesmíru. Pojď prosím s námi a žij tam věčně.

SLOKA 27: Ó nesmrtelný! Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, který je uctíván vybranými verši a je vůdcem všech živých bytostí, Osobně posílá toto neobyčejné letadlo. Jsi zcela kvalifikovaný, abys do něho nastoupil.

SLOKA 28: Velký mudrc Maitreya pokračoval: Mahārāja Dhruva byl Nejvyšší Osobnosti Božství velice drahý. Když vyslechl sladká slova hlavních společníků Pána z vaikuṇṭhské planety, ihned vykonal obřadní koupel, vhodně se ozdobil a splnil své každodenní duchovní povinnosti. Poté se uctivě poklonil velkým mudrcům a přijal jejich požehnání.

SLOKA 29: Než Dhruva Mahārāja nasedl, vzdal nejprve letadlu úctu, obešel ho a poklonil se také společníkům Viṣṇua. Mezitím jeho tělo začalo vyzařovat pronikavé světlo jako tavené zlato. Byl tedy zcela připravený nastoupit do transcendentálního letadla.

SLOKA 30: V okamžiku, kdy nastupoval do transcendentálního letadla, viděl, že se k němu blíží zosobněná smrt. Dhruva Mahārāja na ni však nedbal. Využil příležitosti stoupnout si na její hlavu, a tak vystoupil do letadla, které bylo velké jako dům.

SLOKA 31: Z nebe zazněly bubny a kotle, nejlepší Gandharvové začali zpívat a další polobozi zasypávali Dhruvu Mahārāje deštěm květů.

SLOKA 32: Dhruva usedl do transcendentálního letadla, které bylo připravené k odletu, když tu si náhle vzpomněl na svoji ubohou matku Sunīti. Řekl si: “Jak mohu sám odletět na Vaikuṇṭhu a svoji ubohou matku nechat zde?”

SLOKA 33: Hlavní společníci Pána z Vaikuṇṭhaloky, Nanda a Sunanda, znali myšlenky Dhruvy Mahārāje, a proto mu ukázali, že jeho matka Sunīti letí napřed v jiném letadle.

SLOKA 34: Dhruva Mahārāja letěl vesmírem a postupně spatřil všechny planety sluneční soustavy. Cestou také viděl všechny polobohy v jejich letadlech, kteří ho zasypávali deštěm květů.

SLOKA 35: Dhruva Mahārāja tak minul sedm planetárních systémů mudrců, známých jako saptarṣi, a poté dosáhl transcendentálního postavení věčného života na planetě, kde sídlí Pán Viṣṇu.

SLOKA 36: Vaikuṇṭhské planety vyzařují tak velké množství světla, že veškeré svítící planety v hmotném světě odrážejí jejich paprsky. Nikdy na ně však nevstoupí lidé, kteří nejsou milosrdní k jiným živým bytostem — dosáhnout jich mohou jen ti, kdo neustále vykonávají všeobecně prospěšné činnosti v zájmu druhých.

SLOKA 37: Ti, kdo jsou klidní, vyrovnaní, očištění a dovedou uspokojit všechny živé bytosti, se přátelí jen s oddanými Pána. Jedině oni mohou snadno dosáhnout dokonalosti a vrátit se domů, zpátky k Bohu.

SLOKA 38: Dhruva Mahārāja, vznešený syn Mahārāje Uttānapādy, tak v dokonalém vědomí Kṛṣṇy dosáhl vrcholu tří planetárních systémů.

SLOKA 39: Světec Maitreya pokračoval: Můj milý Viduro, potomku Kurua, stejně jako volské spřežení obchází ústřední osu mlýna, kterou má stále po své pravé straně, tak i všechna svítící tělesa ve vesmíru neustále velkou rychlostí krouží kolem sídla Dhruvy Mahārāje.

SLOKA 40: Když velký mudrc Nārada shlédl slávu Dhruvy Mahārāje, vypravil se do obětní arény Pracetů a za doprovodu své vīṇy radostně zpíval tyto tři sloky.

SLOKA 41: Velký mudrc Nārada pravil: Dhruva Mahārāja, syn Sunīti, která byla věrná svému muži, dosáhl duchovním pokrokem a mocnou askezí vznešeného postavení, kterého nedosáhnou ani takzvaní vedāntisté neboli přísní stoupenci védských zásad, o obyčejných lidech ani nemluvě.

SLOKA 42: Velký mudrc Nārada pokračoval: Jen se podívejte, jak Dhruva Mahārāja, zarmoucený krutými slovy své nevlastní matky, odešel v pouhých pěti letech do lesa, kde se pod mým vedením podrobil askezi. Vlastnostmi Pánových oddaných Dhruva Mahārāja přemohl Nejvyšší Osobnost Božství, Pána, který je nepřemožitelný.

SLOKA 43: Dhruva Mahārāja dosáhl tohoto vznešeného postavení, když mu bylo pouhých pět nebo šest let — poté, co se podrobil šestiměsíční askezi. Ale běda, významní kṣatriyové takového postavení nedosahují ani po podstoupení askeze trvající mnoho a mnoho let.

SLOKA 44: Velký mudrc Maitrya pokračoval: Můj milý Viduro, nyní jsem ti dopodrobna zodpověděl tvé otázky a popsal vše o velké slávě a charakteru Dhruvy Mahārāje. Velcí světci a oddaní o Dhruvovi Mahārājovi naslouchají velmi rádi.

SLOKA 45: Poslech vyprávění o Dhruvovi Mahārājovi může člověku splnit jeho touhu po bohatství, slávě a dlouhém životě. Je natolik příznivé, že pouhým jeho vyslechnutím lze dosáhnout nebeských planet nebo přímo Dhruvaloky, kterou získal Dhruva Mahārāja. Toto vyprávění je tak slavné, že těší i polobohy, a tak mocné, že osvobozuje od všech hříšných reakcí.

SLOKA 46: Každý, kdo naslouchá vyprávění o Dhruvovi Mahārājovi a s vírou a oddaností se opakovaně snaží pochopit jeho čistý charakter, dosáhne úrovně čisté oddanosti a bude vykonávat čistou oddanou službu. Tak odstraní trojí utrpení hmotné existence.

SLOKA 47: Každý, kdo naslouchá vyprávění o Dhruvovi Mahārājovi, získá stejně ušlechtilé vlastnosti jako on. Pro toho, kdo touží po vyniknutí, moci a síle, je to způsob, jak toho dosáhnout, a chytří lidé, kteří chtějí být oslavováni, v něm naleznou vhodný prostředek.

SLOKA 48: Velký mudrc Maitreya doporučil: Každý by měl ve společnosti brāhmaṇů nebo jiných dvojzrozených osob ráno i večer bedlivě a s velkou úctou opěvovat charakter a činnosti Dhruvy Mahārāje.

SLOKA 49-50: Ti, kdo se zcela odevzdali lotosovým nohám Pána, mají recitovat příběh o Dhruvovi Mahārājovi, aniž by za to přijímali odměnu. Toto recitování se zvláště doporučuje za úplňku nebo novu, v den po Ekādaśī, při zjevení hvězdy Śravaṇa, na konci určité tithi, u příležitosti dne Vyatīpāta, na konci měsíce nebo v neděli. Recitace musí samozřejmě probíhat v přítomnosti příznivých posluchačů. Kdo takto přednáší bez výdělečných záměrů, dosáhne spolu se svými posluchači dokonalosti.

SLOKA 51: Příběh o Dhruvovi Mahārājovi představuje vznešené poznání určené k dosažení nesmrtelnosti. Ti, kdo neznají Absolutní Pravdu, tak mohou být dovedeni na cestu pravdy a ti, kdo se z transcendentální laskavosti stanou ochránci ubohých živých bytostí, automaticky sklidí zájem a požehnání polobohů.

SLOKA 52: Transcendentální činnosti Dhruvy Mahārāje jsou velice čisté a zná je celý svět. Jako malý si Dhruva Mahārāja přestal hrát s hračkami a opustil ochranu své matky, aby se s veškerou vážností uchýlil k Viṣṇuovi, Nejvyšší Osobnosti Božství. Tím končím své vyprávění, drahý Viduro, neboť jsem ti již vše dopodrobna vysvětlil.