Sloka 13.13
jñeyaṁ yat tat pravakṣyāmi
yaj jñātvāmṛtam aśnute
anādi mat-paraṁ brahma
na sat tan nāsad ucyate
jñeyam — předmět poznání; yat — co; tat — to; pravakṣyāmi — nyní vyložím; yat — co; jñātvā — znající; amṛtam — nektar; aśnute — člověk ochutnává; anādi — bez počátku; mat-param — závislá na Mně; brahma — duchovní podstata; na — ani; sat — příčina; tat — toto; na — ani; asat — následek; ucyate — je řečeno, že je.
Teď ti vyložím předmět poznání, a když ho poznáš, okusíš věčnost. Je bez počátku a závisí na Mně. Nazývá se Brahman, duchovní podstata, a leží mimo příčiny a následky tohoto hmotného světa.
Pán už popsal pole působnosti a znalce pole. Vysvětlil také proces, který umožňuje znalce pole poznat. Teď začíná popisovat předmět poznání – jak duši, tak Nadduši. Ten, kdo pozná znalce, duši i Nadduši, může okusit nektar věčného života. Ve druhé kapitole bylo vysvětleno, že živá bytost je věčná, a totéž se potvrzuje i tady. Nikdo nezjistí datum narození této jīvy nebo historii jejího projevení z Nejvyššího Pána. Je tedy bez počátku. Védské spisy to potvrzují: na jāyate mriyate vā vipaścit (Kaṭha Upaniṣad 1.2.18). Kṣetra-jña, znalec těla, se nikdy nerodí a nikdy neumírá, a je plný poznání.
O Nejvyšším Pánu v podobě Nadduše védská literatura (Śvetāśvatara Upaniṣad 6.16) také říká, že je pradhāna-kṣetrajña-patir guṇeśaḥ, hlavní znalec těla a Pán tří kvalit hmotné přírody. Ve smṛti stojí: dāsa-bhūto harer eva nānyasyaiva kadācana. Živé bytosti jsou věčně služebníky Nejvyššího Pána. To ve svém učení potvrzuje i Pán Caitanya. Popis Brahmanu v tomto verši se tedy týká individuální duše. Slovo Brahman označující živou bytost je vijñāna-brahma, nikoliv ānanda-brahma. Ānanda-brahma je Nejvyšší Brahman, Osobnost Božství.