Kapitola 18

Sloka 18.1: Arjuna řekl: Ó Pane mocných paží, rád bych věděl, jaký je účel odříkání (tyāgy) a stavu odříkání (sannyāsu), ó vládce smyslů, hubiteli démona Keśīho!

Sloka 18.2: Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Nejednat na základě hmotné touhy je tím, co velcí učenci nazývají životním stavem odříkání (sannyāsem). A odříkáním (tyāgou) se podle moudrých rozumí vzdávat se výsledků všech činností.

Sloka 18.3: Někteří učení lidé prohlašují, že všechny plodonosné činnosti jsou špatné a je třeba jich zanechat, zatímco jiní mudrci tvrdí, že od obětí, rozdávání milodarů a askeze se nemá nikdy upustit.

Sloka 18.4: Ó nejlepší z Bhāratovců, slyš Můj závěr ohledně odříkání. Ó tygře mezi lidmi, písma učí, že odříkání je trojího druhu.

Sloka 18.5: Provádění obětí, dávání milodarů a podstupování askeze jsou činnosti, kterých se člověk nemá nikdy zříkat. Očišťují i velké duše.

Sloka 18.6: To všechno je třeba dělat bez ulpívání nebo očekávání výsledku, jako povinnost, ó synu Pṛthy. To je Můj konečný soud.

Sloka 18.7: Předepsaných povinností se člověk nemá nikdy zříkat. Když to vlivem iluze udělá, patří jeho odříkání ke kvalitě nevědomosti.

Sloka 18.8: Jestliže někdo upustí od plnění předepsaných povinností proto, že mu připadají těžké, nebo ze strachu před tělesným nepohodlím, jeho odříkání patří ke kvalitě vášně. Takovým jednáním nikdy nezíská výsledky odříkání.

Sloka 18.9: Ó Arjuno, když někdo plní svou předepsanou povinnost jen proto, že je třeba ji plnit, a zříká se veškeré hmotné společnosti i lpění na plodech, jeho odříkání se řadí ke kvalitě dobra.

Sloka 18.10: Inteligentní odříkavý člověk, který setrvává na úrovni dobra a neprotiví si nepříjemné činnosti, ale ani nelpí na příjemných, nemá o konání žádné pochyby.

Sloka 18.11: Vtělená duše nemůže nikdy zanechat všech činností. Ale ten, kdo se zříká jejich výsledků, je skutečně odříkavý.

Sloka 18.12: Toho, kdo není odříkavý, čekají po smrti výsledky tří druhů: žádoucí, nežádoucí a smíšené. Ale ti, kdo jsou ve stavu odříkání, žádné takové výsledky zakoušet nebudou.

Sloka 18.13: Ó Arjuno, válečníku mocných paží, podle Vedānty má uskutečnění jakékoliv činnosti pět příčin, a ty ti teď popíšu.

Sloka 18.14: Těmito pěti faktory činnosti jsou místo, kde se činnost odehrává, neboli tělo, konatel, různé smysly, všelijaké úsilí a konečně Nadduše.

Sloka 18.15: Cokoliv správného nebo špatného člověk dělá tělem, myslí nebo slovy, je způsobené těmito pěti činiteli.

Sloka 18.16: Ten, kdo považuje za jediného konatele sebe, aniž by bral v úvahu těchto pět faktorů, tedy není příliš inteligentní a nevidí věci v pravém světle.

Sloka 18.17: Když někdo nejedná na popud falešného ega a jeho inteligence není zapletená, pak přestože v tomto světě zabíjí, ve skutečnosti nezabíjí a jeho činnosti ho nespoutávají.

Sloka 18.18: Podněty k jednání jsou tři: poznání, předmět poznání a znalec. A jednání se uskuteční skrze tři faktory: smysly, činnost a konatele.

Sloka 18.19: Z hlediska tří kvalit hmotné přírody jsou různé druhy poznání, činnosti a konatelů. O těch teď ode Mě slyš.

Sloka 18.20: Věz, že poznání, jehož prostřednictvím člověk vidí jednu nerozdělenou duchovní podstatu ve všech živých bytostech, i když jsou rozdělené do nespočetně mnoha podob, patří ke kvalitě dobra.

Sloka 18.21: Poznání, se kterým člověk vidí v každém odlišném těle jiný druh živé bytosti, o něm věz, že patří ke kvalitě vášně.

Sloka 18.22: A poznání, které člověka poutá k jedinému druhu činnosti jako všemu na světě, které nevysvětluje pravdu a je nicotné, se řadí ke kvalitě temna.

Sloka 18.23: O činnosti, která je usměrněná a prováděná bez připoutanosti, zalíbení či odporu a bez touhy po výsledcích, je řečeno, že náleží ke kvalitě dobra.

Sloka 18.24: Činnost prováděná s velkou námahou a s falešným pojetím ega za účelem splnění vlastních tužeb je na úrovni kvality vášně.

Sloka 18.25: Činnost prováděná pod vlivem iluze, nezávisle na pokynech písem, bez ohledu na budoucí spoutanost a násilně ubližující druhým spadá do kvality nevědomosti.

Sloka 18.26: Ten, kdo koná svou povinnost bez spojení s kvalitami hmotné přírody, bez falešného ega, s velkým odhodláním a nadšením, nedotčený úspěchem či neúspěchem, jedná na úrovni kvality dobra.

Sloka 18.27: O konateli, který je připoutaný k činnosti a jejím plodům, chtivý si jich užívat, který je vždy nepřátelský, nečistý a podléhá radosti a žalu, je řečeno, že je pod vlivem kvality vášně.

Sloka 18.28: Konatel, který jedná vždy v rozporu s pokyny písem, je materialistický, umíněný, proradný, často uráží druhé, je líný, vždy mrzutý a liknavý, jedná pod vlivem kvality nevědomosti.

Sloka 18.29: Ó uchvatiteli bohatství, teď prosím poslouchej, jak ti podrobně popíšu různé druhy pochopení a odhodlání z hlediska tří kvalit hmotné přírody.

Sloka 18.30: Pochopení, díky kterému člověk ví, co se má a nemá dělat, čeho je třeba se bát a čeho ne, co poutá a co osvobozuje, spadá do kvality dobra, synu Pṛthy.

Sloka 18.31: Ó synu Pṛthy, pochopení, které nerozlišuje mezi náboženstvím a bezbožností a mezi tím, co se má dělat a co ne, patří ke kvalitě vášně.

Sloka 18.32: Pokud někdo pod vlivem iluze a temnoty pokládá bezbožnost za náboženství a naopak a vyvíjí úsilí vždy špatným směrem, má pochopení na úrovni kvality nevědomosti, ó Pārtho.

Sloka 18.33: Nezlomné odhodlání, které je udržované stálým prováděním jógy a které tak dává vládu nad činnostmi mysli, životního vzduchu a smyslů, se pojí s kvalitou dobra, synu Pṛthy.

Sloka 18.34: Avšak odhodlání, se kterým se člověk upíná k plodům náboženství, ekonomického rozvoje a uspokojování smyslů, patří ke kvalitě vášně, ó Arjuno.

Sloka 18.35: A odhodlání, které nepřekonává snění, strach, nářek, zasmušilost a iluzi, je neinteligentní a patří ke kvalitě temnoty, ó synu Pṛthy.

Sloka 18.36: Ó nejlepší z Bhāratovců, nyní ode Mě slyš o trojím štěstí, ze kterého se podmíněná duše těší a které někdy ukončuje všechno její neštěstí.

Sloka 18.37: Tomu, co nám zpočátku může připadat jako jed, ale na konci je jako nektar, a co nás probouzí k seberealizaci, se říká štěstí, které náleží ke kvalitě dobra.

Sloka 18.38: Štěstí, které pochází ze styku smyslů se smyslovými předměty, vypadá zpočátku jako nektar, ale na konci je jako jed. Takové štěstí se řadí ke kvalitě vášně.

Sloka 18.39: A o štěstí, které je od začátku až do konce slepé vůči seberealizaci a které se zakládá na spánku, lenosti a iluzi, je řečeno, že patří ke kvalitě nevědomosti.

Sloka 18.40: Ani zde, ani mezi polobohy na vyšších planetárních soustavách neexistuje jsoucno, které by bylo oproštěné od těchto tří kvalit hmotné přírody.

Sloka 18.41: Ó hubiteli nepřátel! Brāhmaṇové, kṣatriyové, vaiśyové a śūdrové se liší povahou svých činností, danou hmotnými kvalitami.

Sloka 18.42: Klid, sebeovládání, askeze, čistota, snášenlivost, čestnost, poznání, moudrost a zbožnost jsou vlastnosti, které se projevují v jednání brāhmaṇů.

Sloka 18.43: Hrdinství, síla, odhodlání, důmyslnost, odvaha v boji, štědrost a vůdcovství jsou rysy jednání kṣatriyů.

Sloka 18.44: Zemědělství, ochrana krav a obchod jsou přirozené činnosti náležící vaiśyům, a śūdrům přísluší práce a služba pro druhé.

Sloka 18.45: Každý člověk může dospět k dokonalosti prací, která mu je vlastní. Teď si ode Mě prosím vyslechni, jak.

Sloka 18.46: Člověk může dosáhnout dokonalosti, pokud bude plněním svých povinností uctívat Pána, který je původem všech bytostí a prostupuje vším.

Sloka 18.47: Je lepší se věnovat svému zaměstnání, byť nedokonale, než sebelépe vykonávat zaměstnání někoho jiného. Když člověk plní předepsané povinnosti dané jeho povahou, nikdy mu to nepřinese následky hříšného jednání.

Sloka 18.48: Každé počínání je poznamenané nějakou vadou, tak jako je oheň zahalený kouřem. Člověk se proto nemá vyhýbat práci, k níž má vrozené předpoklady, ó synu Kuntī, i když může být plná nedostatků.

Sloka 18.49: Kdo praktikuje odříkání tak, že se ovládá, není připoutaný a nevěnuje pozornost hmotnému požitku, může dosáhnout nejdokonalejšího stavu osvobození od všech následků.

Sloka 18.50: Ó synu Kuntī, věz ode Mne ve stručnosti, jaké jednání vede na nejdokonalejší úroveň zvanou Brahman, úroveň nejvyššího poznání.

Sloka 18.51–53: Kdo se pomocí své inteligence očistil a s odhodláním se ovládá, zříká se předmětů smyslového požitku, je zbavený připoutanosti i nechuti, žije v ústraní, jí jen málo, ovládá své tělo, mysl a mluvu, vždy setrvává v transu a je odpoutaný, bez falešného ega, zdánlivé síly, klamné pýchy, chtíče a hněvu, nehromadí hmotné věci, nemyslí si, že mu něco patří, a je klidný, ten jistě dosahuje úrovně seberealizace.

Sloka 18.54: Ten, kdo je v tomto transcendentálním postavení, přímo vnímá Nejvyšší Brahman a je plný radosti. Nikdy nenaříká ani po ničem netouží a je nakloněný všem živým bytostem stejně. V tomto stavu získává čistou oddanou službu Mně.

Sloka 18.55: Jedině oddanou službou může člověk poznat Mě, Nejvyšší Osobnost Božství, takového, jaký jsem. A ten, kdo si Mě je díky takové oddanosti plně vědomý, může vejít do Božího království.

Sloka 18.56: Můj čistý oddaný, který je pod Mou ochranou, se může věnovat všemožným činnostem, ale Mou milostí nakonec dospěje do věčného a nezničitelného sídla.

Sloka 18.57: Při všem, co děláš, závisej na Mně a jednej vždy pod Mojí ochranou. Při této oddané službě si Mě buď plně vědomý.

Sloka 18.58: Když si Mě budeš vědomý, překonáš Mou milostí všechny překážky podmíněného života. Pokud však nebudeš jednat s tímto vědomím, ale na základě falešného ega, aniž bys Mě poslouchal, pak budeš ztracený.

Sloka 18.59: Jestliže nebudeš jednat podle Mých pokynů a bojovat, budeš na klamné cestě. Tvá povaha tě přiměje k boji.

Sloka 18.60: Pod vlivem iluze teď odmítáš jednat podle Mých pokynů, ale tvá povaha tě stejně donutí dělat to samé, synu Kuntī.

Sloka 18.61: Nejvyšší Pán dlí v srdci každého, Arjuno, a řídí putování všech živých bytostí, které jsou jakoby usazené na stroji vytvořeném z hmotné energie.

Sloka 18.62: Ó potomku Bharaty, úplně se Mu odevzdej. Jeho milostí získáš transcendentální klid a dospěješ do svrchovaného a věčného sídla.

Sloka 18.63: Tak jsem ti vyložil ještě důvěrnější poznání. Důkladně to zvaž a potom jednej, jak chceš.

Sloka 18.64: Jelikož jsi Můj drahý přítel, dávám ti svůj nejvyšší pokyn, poznání ze všeho nejdůvěrnější. Vyslechni si to ode Mě, je to pro tvůj prospěch.

Sloka 18.65: Vždy na Mě mysli, staň se Mým oddaným, uctívej Mě a klaň se Mi. Tak bezpochyby přijdeš ke Mně. Slibuji ti to, protože jsi Můj velice drahý přítel.

Sloka 18.66: Zanech všech druhů náboženství a odevzdej se jen Mně. Já tě ochráním před všemi následky hříšného jednání. Neboj se.

Sloka 18.67: Toto důvěrné poznání se nikdy nemá vykládat těm, kteří se nepodrobují askezi, kteří nejsou oddaní, kteří nechtějí oddaně sloužit nebo kteří Mi závidí.

Sloka 18.68: Ten, kdo toto nejvyšší tajemství vysvětluje oddaným, zaručeně získá čistou oddanou službu a nakonec se vrátí ke Mně.

Sloka 18.69: Žádný služebník v tomto světě Mi není dražší než on a nikdy Mi nikdo dražší nebude.

Sloka 18.70: A prohlašuji, že ten, kdo studuje tento náš posvátný rozhovor, Mě uctívá svou inteligencí.

Sloka 18.71: A ten, kdo naslouchá s vírou a bez závisti, se osvobodí od následků svých hříchů a dosáhne příznivých planet, kde žijí zbožní.

Sloka 18.72: Ó synu Pṛthy, uchvatiteli bohatství, vyslechl jsi vše s pozornou myslí? Zmizela tvá nevědomost a iluze?

Sloka 18.73: Arjuna pravil: Můj milý Kṛṣṇo, který nikdy neklesáš, má iluze je nyní pryč. Tvou milostí se mi vrátila paměť. Teď jsem pevný, zbavený pochybností a připravený jednat podle Tvých pokynů.

Sloka 18.74: Sañjaya řekl: Takto jsem vyslechl rozhovor dvou velkých duší, Kṛṣṇy a Arjuny. To poselství je tak úžasné, že se mi ježí chlupy na těle.

Sloka 18.75: Milostí Vyāsy jsem vyslechl tuto veskrze důvěrnou rozmluvu přímo od Pána veškeré mystiky, Kṛṣṇy, který osobně hovořil k Arjunovi.

Sloka 18.76: Ó králi, když si znovu a znovu připomínám tento úžasný a posvátný rozhovor mezi Kṛṣṇou a Arjunou, zachvívám se radostí každým okamžikem.

Sloka 18.77: Ó králi, když vzpomínám na ohromující podobu Pána Kṛṣṇy, zmocňuje se mě úžas víc a víc a raduji se znovu a znovu.

Sloka 18.78: Kdekoliv je Kṛṣṇa, Pán všech mystiků, a Arjuna, nejlepší lučištník, tam bude zajisté také bohatství, vítězství, neobyčejná moc a mravnost. To je mé mínění.