Sloka 18.16
tatraivaṁ sati kartāram
ātmānaṁ kevalaṁ tu yaḥ
paśyaty akṛta-buddhitvān
na sa paśyati durmatiḥ
tatra — tam; evam — takto; sati — jsoucí; kartāram — konatele; ātmānam — sebe; kevalam — jen; tu — ale; yaḥ — každý, kdo; paśyati — vidí; akṛta-buddhitvāt — kvůli nedostatku inteligence; na — nikdy; saḥ — on; paśyati — vidí; durmatiḥ — hloupý.
Ten, kdo považuje za jediného konatele sebe, aniž by bral v úvahu těchto pět faktorů, tedy není příliš inteligentní a nevidí věci v pravém světle.
Hloupý člověk nechápe, že Nadduše pobývá jako přítel v jeho nitru a řídí jeho činnosti. Hmotnými příčinami jsou místo, konatel, úsilí a smysly, ale konečnou příčinou je Nejvyšší, Osobnost Božství. Člověk tedy nemá vidět jen čtyři hmotné příčiny, ale také svrchovanou výkonnou příčinu. Ten, kdo nevidí Nejvyššího, považuje za konatele sebe samotného.