Sloka 10.18
vistareṇātmano yogaṁ
vibhūtiṁ ca janārdana
bhūyaḥ kathaya tṛptir hi
śṛṇvato nāsti me ’mṛtam
vistareṇa — podrobně; ātmanaḥ — svoji; yogam — mystickou sílu; vibhūtim — bohatství; ca — také; jana-ardana — ó hubiteli ateistů; bhūyaḥ — znovu; kathaya — popiš; tṛptiḥ — spokojenost; hi — jistě; śṛṇvataḥ — naslouchání; na asti — není; me — moje; amṛtam — nektaru.
Ó Janārdano, prosím popiš mi znovu podrobně svou mystickou moc a bohatství. Nikdy se naslouchání o Tobě nepřesytím, protože čím víc naslouchám, tím víc chci vychutnávat nektar Tvých slov.
Něco podobného pronesli ṛṣiové v Naimiṣāraṇyi vedení Śaunakou před Sūtou Gosvāmīm:
vayaṁ tu na vitṛpyāma
uttama-śloka-vikrame
yac chṛṇvatāṁ rasa-jñānāṁ
svādu svādu pade pade
„Nikdy se nepřesytíme, ani když budeme bez ustání naslouchat o transcendentálních zábavách Śrī Kṛṣṇy, oslavovaného překrásnými modlitbami. Ti, kdo vyvinuli transcendentální vztah s Kṛṣṇou, si vychutnávají popisy Pánových zábav na každém kroku.“ (Śrīmad-Bhāgavatam 1.1.19) Arjuna chce tedy naslouchat o Kṛṣṇovi, konkrétně o Jeho postavení všeprostupujícího Nejvyššího Pána.
Každé pojednání o Kṛṣṇovi je jako nektar, amṛtam. A tento nektar je možné prakticky okusit. Moderní příběhy a historické romány se od transcendentálních zábav Pána liší tím, že naslouchání světským popisům se člověku může omrzet, ale naslouchání o Kṛṣṇovi nebude mít nikdy dost. Právě z toho důvodu jsou dějiny celého vesmíru plné zmínek o zábavách Božích inkarnací. Hlavně Purāṇy jsou záznamy událostí z dávných věků, které se pojí se zábavami různých Pánových inkarnací. Díky tomu jsou tyto texty stále svěží, i při opakovaném čtení.