Sloka 7.18
udārāḥ sarva evaite
jñānī tv ātmaiva me matam
āsthitaḥ sa hi yuktātmā
mām evānuttamāṁ gatim
udārāḥ — ušlechtilí; sarve — všichni; eva — jistě; ete — tito; jñānī — ten, kdo má poznání; tu — ale; ātmā eva — docela jako Já sám; me — Moje; matam — mínění; āsthitaḥ — setrvávající; saḥ — on; hi — jistě; yukta-ātmā — zapojený v oddané službě; mām — Mě; eva — jistě; anuttamām — nejvyšší; gatim — cíl.
Všichni tito oddaní jsou ušlechtilé duše, ale toho, který Mě zná, beru jako sebe sama. Prokazuje Mi transcendentální službu, a tak zaručeně přijde ke Mně, do nejvyššího a nejdokonalejšího cíle.
Není pravda, že oddané, kteří nemají tak úplné poznání, Pán nemá rád. Sám říká, že všichni jsou ušlechtilí, protože každý, kdo se s jakýmkoliv motivem obrací na Pána, je mahātmā, velká duše. Oddané, kteří chtějí mít z oddané služby nějaký prospěch, Pán také přijímá, aby opětoval jejich náklonnost. Z náklonnosti Ho žádají o nějaký hmotný zisk a vyslyšení jejich prosby je natolik uspokojí, že zároveň udělají pokrok v oddané službě. Ale oddaný s úplným poznáním je Pánu velmi drahý proto, že jeho jediným záměrem je sloužit Nejvyšší Osobnosti Božství s láskou a oddaností. Takový oddaný nemůže žít ani chvíli bez styku s Nejvyšším Pánem, bez toho, aby Mu sloužil. Také Nejvyšší Pán má svého oddaného velice rád a nemůže se od něho odloučit.
Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (9.4.68) Pán říká:
sādhavo hṛdayaṁ mahyaṁ
sādhūnāṁ hṛdayaṁ tv aham
mad-anyat te na jānanti
nāhaṁ tebhyo manāg api
„Oddaní jsou vždy v Mém srdci a Já jsem vždy v srdcích oddaných. Oddaný nezná nic než Mě a Já na něho také nemohu zapomenout.“ Mezi Nejvyšším Pánem a čistými oddanými panuje velice důvěrný vztah. Čistí oddaní mají úplné poznání, nikdy neztrácejí duchovní spojení, a proto jsou Nejvyššímu Pánu tak drazí.