TEXT 2
na me viduḥ sura-gaṇāḥ
prabhavaṁ na maharṣayaḥ
aham ādir hi devānāṁ
maharṣīṇāṁ ca sarvaśaḥ
na — nikdy; me — Mé; viduḥ — znají; sura-gaṇāḥ — zástupy polobohů; prabhavam — původ, bohatství; na — nikdy; mahā-ṛṣayaḥ — velcí mudrci; aham — Já jsem; ādiḥ — původ; hi — jistě; devānām — polobohů; mahā-ṛṣīṇām — velkých mudrců; ca — také; sarvaśaḥ — po všech stránkách.
Ani zástupy polobohů, ani velcí mudrci neznají Můj původ či bohatství, neboť Já jsem v každém ohledu původem mudrců i polobohů samotných.
Jak je uvedeno v Brahma-saṁhitě, Śrī Kṛṣṇa je Nejvyšší Pán. Nikdo Ho nepřevyšuje; je příčinou všech příčin. Zde sám prohlašuje, že je příčinou existence všech polobohů a velkých mudrců. Ani ti Mu ovšem nemohou porozumět — Jeho jménu ani Jeho osobnosti. V jakém postavení jsou potom takzvaní učenci nepatrné planety Země? Nikdo nemůže pochopit, proč na ni tento Nejvyšší Pán přichází v podobě obyčejné lidské bytosti a vyjevuje tak úžasné, neobyčejné činnosti. Proto je třeba vědět, že učenost není k poznání Kṛṣṇy nezbytná. Dokonce i polobozi a velcí mudrci se snaží Kṛṣṇovi porozumět myšlenkovou spekulací a nikdy se jim to nezdaří. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu je také jasně řečeno, že ani velcí polobozi nejsou schopni poznat Nejvyšší Osobnost Božství; mohou spekulovat tak dalece, jak jim to dovolí jejich nedokonalé smysly, a dospět pouze k opačnému, neosobnímu závěru. Dostanou se jen k něčemu, co není projeveno třemi kvalitami hmotné přírody, myšlenkovou spekulací si mohou něco představovat, ale tímto pošetilým spekulováním není možné Kṛṣṇovi porozumět.
Těm, kteří chtějí poznat Absolutní Pravdu, tu Pán nepřímo říká: “Jsem zde ve své podobě Nejvyšší Osobnosti Božství. Já jsem Svrchovaný.” Toto by měl vědět každý. I když někdo nemůže porozumět nepochopitelnému Pánu, který je osobně přítomný, Pán existuje. K tomu, abychom poznali Kṛṣṇu, který je věčný a oplývá blažeností a poznáním, stačí studovat Jeho slova zaznamenaná v Bhagavad-gītě a Śrīmad-Bhāgavatamu. Ti, kdo jsou pod vlivem nižší energie Pána, mohou dospět k pojetí Boha jako nějaké vládnoucí síly nebo neosobního Brahmanu, ale Osobnost Božství může vnímat jen ten, kdo je v transcendentálním postavení.
Jelikož většina lidí nechápe, kdo Kṛṣṇa skutečně je, sám z bezpříčinné milosti sestupuje, aby takovým spekulantům projevil přízeň. Oni si však bez ohledu na neobyčejné činnosti Nejvyššího Pána myslí, že Nejvyšším je neosobní Brahman. To je důsledek jejich znečištění hmotnou energií. Pouze oddaní, osoby plně odevzdané Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, mohou Jeho milostí vědět, že Nejvyšší je Kṛṣṇa. Pánovi oddaní se nezatěžují s Brahmanem, neosobním pojetím Boha; s úplnou vírou a oddaností se okamžitě odevzdávají Nejvyššímu Pánu Kṛṣṇovi a díky Jeho bezpříčinné milosti Ho poznají. Nikdo jiný Ho poznat nemůže. I velcí mudrci se tedy shodují: Co je ātmā, co je Nejvyšší? Je to ten, jehož musíme uctívat.