Sloka 10.19
śrī-bhagavān uvāca
hanta te kathayiṣyāmi
divyā hy ātma-vibhūtayaḥ
prādhānyataḥ kuru-śreṣṭha
nāsty anto vistarasya me
śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil; hanta — ano; te — tobě; kathayiṣyāmi — povím; divyāḥ — božské; hi — zajisté; ātma-vibhūtayaḥ — osobní vznešené projevy; prādhānyataḥ — ty hlavní; kuru-śreṣṭha — ó nejlepší z Kuruovců; na asti — není; antaḥ — konec; vistarasya — velikosti; me — Mé.
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Můj milý Arjuno, Moje vznešené projevy nemají konce, ale povím ti o některých hlavních z nich, tak poslouchej.
Velikost Kṛṣṇy a Jeho vznešených projevů není možné postihnout. Smysly individuální duše jsou omezené a nedovolí jí, aby o Kṛṣṇovi věděla vše. Oddaní se přesto snaží Kṛṣṇovi porozumět – ne proto, aby jednoho dne rozuměli všemu, ale proto, že pojednání o Kṛṣṇovi jsou tak lahodná, že jim chutnají jako nektar. Oddaní v nich nacházejí potěšení. Při rozmlouvání o Kṛṣṇově bohatství a Jeho rozmanitých energiích zaplavuje čisté oddané transcendentální radost. Proto o nich chtějí naslouchat a rozmlouvat. Kṛṣṇa ví, že živé bytosti nechápou, jak veliké je Jeho bohatství, a proto souhlasí, že uvede jen hlavní projevy svých různých energií. Slovo prādhānyataḥ, „hlavní“, je velmi důležité, protože z neomezených vlastností Nejvyššího Pána dokážeme pochopit jen několik detailů. Není možné je pochopit všechny. A slovo vibhūti, použité v tomto verši, se vztahuje na vznešené projevy, kterými Kṛṣṇa ovládá celý svět. Podle slovníku Amara-kośa označuje vibhūti výjimečné bohatství.
Impersonalisté a panteisté nemohou výjimečnému bohatství Nejvyššího Pána ani projevům Jeho božských energií porozumět. Jeho energie projevují vše, jak v hmotném, tak v duchovním světě. Nyní Kṛṣṇa vylíčí to, co může obyčejný člověk přímo vnímat. Tak popíše část své různorodé energie.