Sloka 13.6–7
mahā-bhūtāny ahaṅkāro
buddhir avyaktam eva ca
indriyāṇi daśaikaṁ ca
pañca cendriya-gocarāḥ
icchā dveṣaḥ sukhaṁ duḥkhaṁ
saṅghātaś cetanā dhṛtiḥ
etat kṣetraṁ samāsena
sa-vikāram udāhṛtam
mahā-bhūtāni — základní prvky; ahaṅkāraḥ — falešné ego; buddhiḥ — inteligence; avyaktam — neprojevený stav; eva — zajisté; ca — také; indriyāṇi — smyslů; daśa-ekam — jedenáct; ca — také; pañca — pět; ca — také; indriya-go-carāḥ — předmětů smyslového vnímání; icchā — touha; dveṣaḥ — nechuť; sukham — štěstí; duḥkham — neštěstí; saṅghātaḥ — celek; cetanā — příznaky života; dhṛtiḥ — přesvědčení; etat — to vše; kṣetram — pole působnosti; samāsena — ve stručnosti; sa-vikāram — se vzájemným působením; udāhṛtam — doložené.
Pět základních prvků, falešné ego, inteligence, neprojevený stav, deset smyslů a mysl, pět smyslových předmětů, touha, nechuť, štěstí, neštěstí, celek vzniklý jejich propojením, příznaky života a přesvědčení – to vše ve stručnosti tvoří pole působnosti a interakce, které v něm probíhají.
Podle autoritativních výroků velkých mudrců, védských hymnů a aforismů Vedānta-sūtry můžeme složky tohoto světa chápat následovně: Především jsou to země, voda, oheň, vzduch a éter, což je pět základních prvků (mahā-bhūta), dále falešné ego, inteligence a neprojevený stav tří kvalit přírody. Dále je to pět poznávacích smyslů: oči, uši, nos, jazyk a kůže, a pět činných smyslů: hlas, nohy, ruce, konečník a genitálie. Smyslům je nadřazená mysl, která je uvnitř a dá se nazvat vnitřním smyslem. Společně s myslí tedy máme celkem jedenáct smyslů. Kromě toho existuje pět předmětů smyslového vnímání: vůně, chuť, podoba, dotek a zvuk. Dohromady to čítá dvacet čtyři prvků, jejichž souhrn se nazývá „pole působnosti“. Analytickým studiem těchto dvaceti čtyř složek můžeme poli působnosti dobře porozumět. Navíc je tu touha, nechuť, štěstí a neštěstí, které jsou výsledkem vzájemného působení pěti základních prvků v hrubohmotném těle, příznaků života, jako je vědomí, a různých přesvědčení, jež jsou projevy jemnohmotného těla – mysli, ega a inteligence. I tyto jemnohmotné prvky patří k poli působnosti.
Pět základních prvků jsou hrubohmotné projevy falešného ega. To je zase projevem prvotní úrovně falešného ega, která se odborně nazývá tāmasa-buddhi, inteligence spojená s nevědomostí čili materialistické chápání. A to pochází z neprojeveného stavu tří kvalit hmotné přírody, zvaného pradhāna.
Kdo chce vědět o dvaceti čtyřech prvcích a jejich vzájemném působení víc, měl by studovat příslušnou filozofii hlouběji. Bhagavad-gītā podává jen stručný přehled.
Tělo je projevením všech těchto složek a prochází celkem šesti změnami: narodí se, roste, setrvává, vytváří své produkty, pak začíná chřadnout a v posledním stádiu zanikne. Pole je tedy pomíjivá hmotná věc. Kṣetra-jña, znalec pole a jeho majitel, je ovšem jiný.