Sloka 7.29
jarā-maraṇa-mokṣāya
mām āśritya yatanti ye
te brahma tad viduḥ kṛtsnam
adhyātmaṁ karma cākhilam
jarā — od stáří; maraṇa — a smrti; mokṣāya — za účelem osvobození; mām — u Mě; āśritya — vyhledávající útočiště; yatanti — usilují; ye — všichni ti, kdo; te — oni; brahma — Brahman; tat — skutečně to; viduḥ — znají; kṛtsnam — všechno; adhyātmam — transcendentální; karma — činnosti; ca — také; akhilam — úplně.
Inteligentní lidé usilující o osvobození od stáří a smrti se prostřednictvím oddané služby uchylují ke Mně. Jsou skutečně Brahman, protože úplně znají transcendentální činnosti.
Zrození, smrt, stáří a nemoci postihují hmotné tělo, ale na duchovní tělo nemají vliv. Duchovní tělo se nerodí, neumírá, nestárne a nikdy není nemocné. Ten, kdo ho získá a stane se jedním ze společníků Nejvyšší Osobnosti Božství, zaměstnaným věčnou oddanou službou, je tedy skutečně osvobozený. Ahaṁ brahmāsmi – „Jsem duchovní podstata.“ Je řečeno, že člověk by měl pochopit, že je Brahman, duchovní duše. Z této sloky vyplývá, že poznání sebe jako Brahmanu patří i k oddané službě. Čistí oddaní jsou na transcendentální úrovni Brahmanu a vědí vše o transcendentálních činnostech.
Čtyři druhy nečistých oddaných, kteří se zapojí do transcendentální služby Pánu, dosáhnou svých cílů, a jakmile si budou plně vědomí Kṛṣṇy, mohou se milostí Nejvyššího Pána přímo těšit z Jeho duchovní společnosti. Uctívači polobohů se ale nikdy k Nejvyššímu Pánu na Jeho svrchovanou planetu nedostanou. Ani méně inteligentní lidé, kteří poznali neosobní Brahman, nemohou jít na Kṛṣṇovu svrchovanou planetu, Goloku Vṛndāvan. Jedině ti, kdo jednají s vědomím Kṛṣṇy (mām āśritya), mohou být právem nazýváni Brahmanem, protože se skutečně snaží dosáhnout Kṛṣṇovy planety. Nemají žádné pochybnosti o Kṛṣṇovi, a tak jsou opravdu Brahman.
Ti, kdo uctívají Pánovu podobu (arcā) nebo o Pánu meditují, aby se vysvobodili z hmotného zajetí, Jeho milostí také vědí, co je Brahman, adhibhūta a tak dále. To Pán vysvětlí v následující kapitole.