Sloka 7.6
etad-yonīni bhūtāni
sarvāṇīty upadhāraya
ahaṁ kṛtsnasya jagataḥ
prabhavaḥ pralayas tathā
etat — tyto dvě energie; yonīni — jehož původ; bhūtāni — vše stvořené; sarvāṇi — všechno; iti — takto; upadhāraya — věz; aham — Já; kṛtsnasya — všezahrnujícího; jagataḥ — světa; prabhavaḥ — zdroj projevení; pralayaḥ — zničení; tathā — také.
Vše stvořené má svůj původ v těchto dvou energiích. Věz, že Já jsem zdrojem i zánikem všeho hmotného i duchovního v tomto světě.
Vše, co existuje, je výsledkem spojení hmoty a duše. Duchovní složka je základem stvoření a hmota je její výtvor. Není pravda, že duše vzniká v určitém stádiu vývoje hmoty. Naopak, hmotný svět je projevený jedině na základě duchovní energie. Hmotné tělo se vyvíjí díky tomu, že je ve hmotě duše; dítě vyrůstá postupně v chlapce a potom v muže díky přítomnosti této vyšší energie, duše. Stejně tak celý obrovský vesmír se vyvíjí díky přítomnosti Nadduše, Viṣṇua. Duchovní energie a hmota, které se spojují a projevují tuto obrovskou vesmírnou podobu, jsou tedy původně dvě energie Pána, a Pán je tudíž původní příčinou všeho. Dílčí část Pána, živá bytost, může být příčinou vzniku velkého mrakodrapu, velké továrny nebo i velkého města a velkého těla, ale ne vzniku velkého vesmíru. Velký vesmír je výtvorem velké duše, Nadduše. A Kṛṣṇa, Nejvyšší, je původem velkých i malých duší, proto je původní příčinou všech příčin. To potvrzuje Kaṭha Upaniṣad (2.2.13): nityo nityānāṁ cetanaś cetanānām.