KAPITOLA DVANÁCTÁ
Vṛtrāsurova slavná smrt
V této kapitole je popsáno, jak nebeský král Indra i přes své velké zdráhání zabil Vṛtrāsuru.
Poté, co Vṛtrāsura domluvil, rozzuřeně mrštil po králi Indrovi svůj trojzubec, ale Indra svým bleskem, který byl mnohem mocnější, rozbil trojzubec na kousky a usekl jednu z Vṛtrāsurových paží. Vṛtrāsura však použil svou zbývající paži k tomu, aby udeřil Indru železným palcátem, čímž způsobil, že blesk vypadl Indrovi z ruky. Indra tím byl velice zahanben a nechtěl blesk zdvihnout ze země, ale Vṛtrāsura ho pobídl, aby se ho chopil a bojoval. Poté dal králi Indrovi následující hodnotné pokyny.
Řekl: “Nejvyšší Osobnost Božství je příčinou vítězství a porážky. Hlupáci a darebáci nevědí, že Nejvyšší Pán je příčinou všech příčin, a sami se pokoušejí přisvojovat si zásluhy za vítězství či porážku, ale ve skutečnosti je vše pod kontrolou Pána. Nikdo jiný než On není nezávislý. Podléhají Mu puruṣa (poživatel) i prakṛti (požívaná), neboť vše se děje systematicky jen díky Jeho dohledu. Hlupák, který nevidí ruku Nejvyššího v každé činnosti, považuje sebe sama za vládce všeho. Když však člověk pochopí, že skutečným vládcem je Nejvyšší Osobnost Božství, osvobodí se od relativních vjemů tohoto světa, jako je neštěstí, štěstí, strach a nečistota.” Indra a Vṛtrāsura tedy pouze nebojovali, ale věnovali se i filozofickým rozhovorům. Pak začali znovu bojovat.
Tentokrát byl Indra silnější a usekl Vṛtrāsurovi zbývající paži. Vṛtrāsura pak přijal gigantickou podobu a spolkl ho, ale král Indra se díky talismanu zvanému Nārāyaṇa-kavaca dokázal ochránit i uvnitř Vṛtrāsurova těla. Poté se vynořil z démonova břicha a svým mocným bleskem mu usekl hlavu. Oddělení Vṛtrāsurovy hlavy trvalo celý jeden rok.
SLOKA 1: Śukadeva Gosvāmī řekl: Vṛtrāsura se chtěl vzdát svého těla a považoval smrt v boji za lepší než vítězství. Plný elánu uchopil svůj trojzubec, ó králi Parīkṣite, a vší silou napadl Pána Indru, nebeského krále, tak jako Kaiṭabha mocně napadl Nejvyšší Osobnost Božství, když byl vesmír zaplavený vodou.
SLOKA 2: Poté Vṛtrāsura, velký hrdina mezi démony, roztočil svůj trojzubec, který měl bodce jako plameny planoucího ohně na konci věku, a se strašným řevem ho plnou silou rozzuřeně mrštil po Indrovi. Hlasitě volal: “Ó ty hříšníku, teď tě zabiji!”
SLOKA 3: Po nebi letící Vṛtrāsurův trojzubec připomínal zářící meteor. Pohled na tuto oslnivou zbraň byl nesnesitelný, ale král Indra se nebál a svým bleskem ji rozsekal na kousky. Zároveň uťal jednu z Vṛtrāsurových paží, která byla silná jako tělo Vāsukiho, krále hadů.
SLOKA 4: Přestože měl Vṛtrāsura useknutou jednu paži, rozhněvaně se přiblížil ke králi Indrovi a udeřil ho železným palcátem do zubů. Udeřil také slona, na kterém Indra seděl, což způsobilo, že Indrovi vypadl z ruky blesk.
SLOKA 5: Obyvatelé různých planet, jako polobozi, démoni, Cāraṇové a Siddhové, vychvalovali Vṛtrāsurův čin, ale když viděli, že se Indra ocitl ve velkém nebezpečí, naříkali: “Běda! Běda!”
SLOKA 6: Jelikož Indra tváří v tvář svému nepříteli upustil blesk, byl prakticky poražen a velice se styděl. Neodvažoval se zbraň znovu zdvihnout. Vṛtrāsura ho však pobízel: “Zdvihni svůj blesk a zabij svého nepřítele. Teď není čas naříkat nad svým osudem.”
SLOKA 7: Vṛtrāsura pokračoval: Ó Indro, nikdo než původní poživatel, Nejvyšší Osobnost Božství, Bhagavān, nemá zaručeno, že bude vždy vítězný. To On je příčinou stvoření, udržování a zničení a ví vše. Válčící podřízené živé bytosti, které jsou závislé a nucené přijímat hmotná těla, někdy vítězí a jindy jsou poraženy.
SLOKA 8: Všechny živé bytosti na všech planetách tohoto vesmíru, včetně vládnoucích božstev těchto planet, jsou zcela pod kontrolou Pána. Jednají jako ptáci chycení v síti, kteří se nemohou volně pohybovat.
SLOKA 9: Síla našich smyslů, mysli a těla, životní síla, nesmrtelnost a smrtelnost — to vše podléhá svrchovanému dozoru Nejvyšší Osobnosti Božství. Hloupí lidé to nevědí a považují za příčinu svých činností tupé hmotné tělo.
SLOKA 10: Ó králi Indro, stejně jako se dřevěná loutka v podobě ženy nebo zvíře z trávy a listů nemohou pohybovat či tancovat samostatně, ale plně závisejí na osobě, která je ovládá, tak i my všichni tancujeme podle touhy svrchovaného vládce, Osobnosti Božství. Nikdo není nezávislý.
SLOKA 11: Tři puruṣové — Kāraṇodakaśāyī Viṣṇu, Garbhodakaśāyī Viṣṇu a Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu — hmotná příroda, celková hmotná energie, falešné ego, pět hmotných prvků, hmotné smysly, mysl, inteligence a vědomí nemohou stvořit hmotný projev bez vedení Nejvyšší Osobnosti Božství.
SLOKA 12: Pošetilý, hloupý člověk nemůže pochopit Nejvyšší Osobnost Božství. I když je vždy závislý, falešně se považuje za Nejvyššího. Pokud si někdo myslí: “Hmotné tělo živé bytosti je podle jejích plodonosných činností stvořeno otcem a matkou a totéž tělo bude zničeno někým dalším, tak jako například tygr žere jiná zvířata,” není to správné porozumění. To Nejvyšší Osobnost Božství tvoří a pohlcuje živé bytosti prostřednictvím jiných živých bytostí.
SLOKA 13: I ten, kdo si nepřeje zemřít, se v okamžicích smrti musí vzdát svého života, bohatství, slávy a všeho ostatního. Stejně tak může člověk všechny tyto věci získat v době stanovené pro jeho vítězství, když mu je Nejvyšší Pán ze Své milosti přidělí.
SLOKA 14: Jelikož vše závisí na svrchované vůli Osobnosti Božství, člověk má být vyrovnaný ve slávě i haně, při vítězství i porážce, za života i smrti. V jejich důsledcích — projevených jako štěstí a neštěstí — si má zachovávat vyrovnanost a být prostý úzkosti.
SLOKA 15: Ten, kdo ví, že tři kvality — dobro, vášeň a nevědomost — nejsou kvalitami duše, ale hmotné přírody, a že čistá duše je pouze pozorovatelem akcí a reakcí těchto kvalit, je osvobozenou osobou a tyto kvality ho nepoutají.
SLOKA 16: Ó můj nepříteli, pohleď na mě. Jsem již poražen, neboť má zbraň a paže byly rozsekány na kousky. Již jsi mě přemohl, ale přesto se snažím bojovat ze všech sil, s touhou tě zabít. Ani za takových nepříznivých podmínek nepropadám zármutku. Měl by ses proto také vzdát své zasmušilosti a pokračovat v boji.
SLOKA 17: Ó můj nepříteli, považuj tuto bitvu za hazardní hru, při níž jsou v sázce naše životy, šípy jsou kostky, a zvířata, která slouží jako přepravci, jsou hrací deskou. Nikdo neví, kdo bude poražen a kdo zvítězí — o všem rozhodne prozřetelnost.
SLOKA 18: Śukadeva Gosvāmī řekl: Když král Indra vyslechl přímočarou, poučnou řeč Vṛtrāsury, vyjádřil mu úctu a znovu uchopil blesk. Potom se usmál, aniž by byl zmaten nebo se přetvařoval, a promluvil k Vṛtrāsurovi následovně.
SLOKA 19: Indra řekl: Ó velký démone, podle tvé schopnosti rozlišovat a vytrvalosti v oddané službě bez ohledu na tvé nebezpečné postavení vidím, že jsi dokonalý oddaný Nejvyšší Osobnosti Božství, Nadduše a přítele všech.
SLOKA 20: Překonal jsi iluzorní energii Pána Viṣṇua a díky tomuto osvobození ses vzdal démonské mentality a dosáhl jsi postavení vznešeného oddaného.
SLOKA 21: Ó Vṛtrāsuro, démony obvykle ovládá kvalita vášně. Proto je velice udivující, že i když jsi démon, přijal jsi mentalitu oddaného a upřel svou mysl na Nejvyšší Osobnost Božství, Vāsudeva, Jenž je vždy na úrovni čistého dobra.
SLOKA 22: Ten, kdo je upevněný v oddané službě Nejvyššímu Pánu, Harimu, Pánu té nejvyšší přízně, plave v oceánu nektaru. Co pro něho znamená voda v malých strouhách?
SLOKA 23: Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl: Vṛtrāsura a král Indra dokonce i na bojišti rozmlouvali o oddané službě a pak začali znovu bojovat, aby splnili svou povinnost. Můj milý králi, oba byli velcí a stejně mocní bojovníci.
SLOKA 24: Ó Mahārāji Parīkṣite, Vṛtrāsura, který byl plně schopen porazit svého nepřítele, vzal svůj železný kyj, roztočil ho, zamířil na Indru a levou rukou ho po něm hodil.
SLOKA 25: Indra svým bleskem zvaným Śataparvan rozsekal na kusy Vṛtrāsurův kyj a zároveň i jeho zbývající ruku.
SLOKA 26: Silně krvácející Vṛtrāsura, s oběma pažemi useknutými hned u těla, vypadal překrásně — jako létající hora, jejíž křídla Indra rozsekal na kusy.
SLOKA 27-29: Vṛtrāsura byl nesmírně silný a mocný. Svou dolní čelist položil na zem a horní se dotýkal oblohy. Jeho ústa tak byla hluboká jako samo nebe a jeho jazyk připomínal velkého hada. Se svými hrůzostrašnými, smrti podobnými zuby vypadal, jako by chtěl pohltit celý vesmír. Velký démon Vṛtrāsura, který přijal obří tělo, otřásal dokonce i horami a nohama začal drtit zemský povrch, jako kdyby byl Himalájemi procházejícími krajinou. Předstoupil před Indru a spolkl ho i s jeho přepravcem Airāvatou tak, jak by velká krajta spolkla slona.
SLOKA 30: Když polobozi, Brahmā, další Prajāpatiové a jiní velcí světci viděli, že démon Indru spolkl, velice je to zarmoutilo. “Běda,” naříkali, “jaké neštěstí, jaké neštěstí!”
SLOKA 31: Nārāyaṇův ochranný štít, který Indra vlastnil, byl totožný se Samotným Nārāyaṇem, Nejvyšší Osobností Božství. Přestože Vṛtrāsura Indru spolkl, nebeský král, jenž byl chráněný tímto štítem a svou vlastní mystickou silou, v démonově břiše nezemřel.
SLOKA 32: Král Indra, který byl rovněž nesmírně mocný, svým bleskem prorazil Vṛtrāsurovo břicho a vyšel z něho ven. Poté Indra, hubitel démona Baly, usekl Vṛtrāsurovi hlavu, která byla vysoká jako vrchol hory.
SLOKA 33: I když blesk kroužil kolem Vṛtrāsurova krku velkou rychlostí, oddělení jeho hlavy od těla trvalo celý rok — 360 dní neboli tolik, kolik Slunce, Měsíc a další svítící tělesa potřebují na završení své severní a jižní cesty. V době, která byla vhodná pro zabití Vṛtrāsury, pak hlava tohoto démona spadla na zem.
SLOKA 34: Gandharvové a Siddhové na nebeských planetách tloukli po zabití Vṛtrāsury radostně do kotlů. Védskými hymny oslavovali moc Indry, hubitele Vṛtrāsury, velebili ho a s velkým potěšením ho zasypávali květy.
SLOKA 35: Ó králi Parīkṣite, přemožiteli nepřátel, z Vṛtrāsurova těla pak vyšla jiskra života a vrátila se domů, zpátky k Bohu. Zatímco se za ní všichni polobozi dívali, vstoupila do transcendentálního světa, kde se stala společníkem Pána Saṅkarṣaṇa.