Sloka 6.27
praśānta-manasaṁ hy enaṁ
yoginaṁ sukham uttamam
upaiti śānta-rajasaṁ
brahma-bhūtam akalmaṣam
praśānta — klidná, upnutá k lotosovým nohám Kṛṣṇy; manasam — ten, jehož mysl; hi — jistě; enam — tento; yoginam — jógí; sukham — štěstí; uttamam — nejvyššího; upaiti — dosahuje; śānta-rajasam — jehož vášeň je uklidněná; brahma-bhūtam — osvobození poznáním totožnosti s Absolutním; akalmaṣam — zbavený všech následků dřívějších hříšných činů.
Jógí, jehož mysl se upíná ke Mně, dosahuje nejvyššího transcendentálního štěstí. Překonává kvalitu vášně, vnímá svou kvalitativní totožnost s Nejvyšším, a tak se zbavuje všech následků dřívějších činů.
Brahma-bhūta je stav, kdy je živá bytost osvobozená od hmotného znečištění a zapojená v transcendentální službě Pánu. Mad-bhaktiṁ labhate parām (Bg. 18.54). Nikdo nemůže setrvat na úrovni Brahmanu, Absolutního, jestliže nemá mysl upnutou k Pánovým lotosovým nohám (sa vai manaḥ kṛṣṇa-padāravindayoḥ). Být pořád zaměstnaný transcendentální láskyplnou službou Pánu čili uchovávat si vědomí Kṛṣṇy znamená skutečné osvobození od kvality vášně a všeho hmotného znečištění.