TEXT 42

Nejvyšší Pán je všude v hmotných vesmírech zastoupen Nadduší vstupující do všeho. Nyní Kṛṣṇa Arjunovi sděluje, že nemá smysl snažit se chápat existenci bohatých a vznešených projevů nezávisle. Arjuna by měl vědět, že všechny existují díky tomu, že do nich Kṛṣṇa vstupuje v podobě Nadduše. Všichni bez výjimky — od největší bytosti Brahmy až po nejmenší tvory, jako je mravenec — žijí proto, že do nich vstoupil Pán a nyní je udržuje při životě.

Jistá Misie běžně hlásá, že uctívání kteréhokoliv poloboha dovede všechny k Nejvyšší Osobnosti Božství, k vrcholnému cíli. Tato kapitola však od uctívání polobohů zcela odrazuje: i ti nejvznešenější polobozi, jako jsou Brahmā a Śiva, představují pouze část bohatství Nejvyššího Pána. On je původem všech zrozených bytostí. Je asamaurdhva, což znamená, že nikdo Ho nepřevyšuje a nikdo se Mu nevyrovná. V Padma Purāṇě je řečeno, že z toho, kdo řadí Nejvyššího Pána Kṛṣṇu do stejné kategorie s polobohy — byť s Brahmou či Śivou — se tím bezprostředně stává ateista. Pokud však někdo důkladně studuje různé popisy projevů bohatství a expanzí Kṛṣṇovy energie, může beze vší pochybnosti poznat Kṛṣṇovo postavení a neochvějně upírat mysl na uctívání Jeho samotného. Pán je všeprostupující prostřednictvím expanze svého částečného zastoupení, Nadduše, která vstupuje do všeho, co existuje. Čistí oddaní tedy soustřeďují svou mysl na úrovni vědomí Kṛṣṇy, dokonalé oddané služby, a díky tomu se neustále nacházejí v transcendentálním postavení. Službu s oddaností a uctívání Kṛṣṇy jasně líčí verše osm až jedenáct. Tak vypadá čistá oddaná služba. V desáté kapitole se důkladně vysvětluje, jak lze dosáhnout nejvyšší dokonalosti oddané služby — styku s Nejvyšší Osobností Božství. Śrīla Baladeva Vidyābhūṣaṇa, velký ācārya v učednické posloupnosti pocházející od Kṛṣṇy, uzavírá svůj komentář k této kapitole slovy:

I mocné Slunce získává svou moc z nesmírné energie Pána Kṛṣṇy a Kṛṣṇova částečná expanze udržuje celý svět. Tento Śrī Kṛṣṇa je tu uctíván.