TEXT 27
praśānta-manasaṁ hy enaṁ
yoginaṁ sukham uttamam
upaiti śānta-rajasaṁ
brahma-bhūtam akalmaṣam
praśānta — klidná, upřená na lotosové nohy Kṛṣṇy; manasam — ten, jehož mysl; hi — jistě; enam — tento; yoginam — yogī; sukham — štěstí; uttamam — nejvyšší; upaiti — dosahuje; śānta-rajasam — jeho vášeň je uklidněna; brahma-bhūtam — osvobození realizací totožnosti s Absolutním; akalmaṣam — oproštěný od všech reakcí za dřívější hříšné činy.
Yogī, jehož mysl se upírá na Mě, dosahuje nejvyšší dokonalosti transcendentálního štěstí. Překonává kvalitu vášně, vnímá svou kvalitativní totožnost s Nejvyšším a tak je oproštěný od všech reakcí za své dřívější činy.
Brahma-bhūta je stav, kdy je živá bytost oproštěna od hmotného znečištění a prokazuje transcendentální službu Pánu — mad-bhaktiṁ labhate parām (Bg. 18.54). Nikdo nemůže setrvat na úrovni Brahmanu, Absolutního, pokud se jeho mysl trvale neupírá na Pánovy lotosové nohy (sa vai manaḥ kṛṣṇa-padāravindayoḥ). Být vždy zaměstnaný transcendentální láskyplnou službou Pánu neboli setrvávat na úrovni vědomí Kṛṣṇy znamená být skutečně osvobozený od kvality vášně a prostý všeho hmotného znečištění.