KAPITOLA DEVÁTÁ

Text 1: Nesčetní slavní následovníci Śrī Caitanyi Mahāprabhua přivedli do poušti podobných srdcí nešťastných lidí trvalou povodeň záplavou extatické lásky.

Text 2: Sláva Pánu Śrī Kṛṣṇovi Caitanyovi Mahāprabhuovi, nejmilostivĕjší ze všech inkarnací! Sláva Pánu Nityānandovi, jehož srdce je vždy plné soucitu!

Text 3: Sláva nesmírnĕ milostivému Advaitovi Ācāryovi! Sláva oddaným Śrī Caitanyi Mahāprabhua, kteří jsou neustále zaplaveni transcendentální blažeností!

Text 4: Śrī Caitanya Mahāprabhu tak žil se svými společníky v Níláčale (Džagannáth Purí), neustále pohroužený v extatické lásce ke Kṛṣṇovi.

Text 5: Śrī Caitanya Mahāprabhu neustále pociťoval vlny odloučení od Kṛṣṇy, uvnitř i vnĕ, a Jeho mysl i tĕlo byly rozrušené různými duchovními promĕnami.

Text 6: Ve dne zpíval, tančil a hledĕl v chrámu na Pána Jagannātha. V noci si ve společnosti Rāmānandy Rāye a Svarūpy Dāmodara vychutnával transcendentální blaženost.

Text 7: Śrī Caitanyu Mahāprabhua chodili navštĕvovat lidé ze všech tří svĕtů. Každý, kdo Ho vidĕl, získal transcendentální poklad lásky ke Kṛṣṇovi.

Text 8: Převlečeni za lidské bytosti navštĕvovali Śrī Caitanyu Mahāprabhua obyvatelé sedmi vyšších planetárních soustav, včetnĕ polobohů, Gandharvů a Kinnarů, a také obyvatelé sedmi nižších planetárních soustav (Pātālaloky), včetnĕ démonů a hadích bytostí.

Text 9: Za Śrī Caitanyou Mahāprabhuem chodili různĕ odĕní lidé ze sedmi ostrovů a devíti khaṇḍ.

Text 10: Śrī Caitanyu Mahāprabhua přišli navštívit Prahlāda Mahārāja, Bali Mahārāja, Vyāsadeva, Śukadeva Gosvāmī a další velcí mudrci. Když Ho vidĕli, upadli v extázi lásky ke Kṛṣṇovi do bezvĕdomí.

Text 11: Jelikož lidé, kteří nebyli v místnosti, nemohli Śrī Caitanyu Mahāprabhua spatřit, dĕlali velký hluk. Śrī Caitanya Mahāprabhu proto občas vyšel ven a řekl jim: „Zpívejte Hare Kṛṣṇa.“

Text 12: Pána chodili navštívit lidé všeho druhu, a když Ho uvidĕli, zaplavila je extatická láska ke Kṛṣṇovi. Takto trávil Śrī Caitanya Mahāprabhu své dny a noci.

Text 13: Jednoho dne za Śrī Caitanyou Mahāprabhuem znenadání přišli lidé a řekli Mu: „Baḍa-jānā, králův nejstarší syn, odsoudil Gopīnātha Paṭṭanāyaku, syna Bhavānandy Rāye, k trestu smrti a postavil ho na cāṅgu.“

Text 14: „Baḍa-jānā dal pod plošinu meče,“ říkali, „a Gopīnātha na nĕ svrhne. Ó Pane, jedinĕ Ty ho můžeš zachránit.“

Text 15: „Bhavānanda Rāya i celá jeho rodina jsou Tvoji služebníci, proto se sluší, abys Bhavānandova syna zachránil.“

Text 16: Śrī Caitanya Mahāprabhu se zeptal: „Proč ho král trestá?“ Lidé Mu potom vylíčili celý incident.

Text 17: Lidé řekli: „Gopīnātha Paṭṭanāyaka, bratr Rāmānandy Rāye, byl vždy vládním pokladníkem.“

Text 18: „Sloužil v místĕ zvaném Máldžáthjá Dandapát. Vybíral tam peníze, které ukládal do vládní pokladny.“

Text 19: „Jednou uložil vybrané peníze, ale 200 000 kāhan lasturek scházelo. Král od nĕho tedy tento obnos požadoval.“

Text 20: „Gopīnātha Paṭṭanāyaka odpovĕdĕl: ,Momentálnĕ nemám hotovost, kterou bych ti mohl vrátit. Dej mi prosím čas, a já postupnĕ tvoji pokladnu naplním z nákupu a prodeje svého zboží.̀  “

Text 21: „  ,Mám deset až dvanáct koní, které si můžeš za přimĕřenou cenu okamžitĕ nechat.̀ Poté, co to řekl, přivedl konĕ králi ke dveřím.“

Text 22: „Jeden z princů byl dobrý vodhadu ceny koní. Král pro nĕho tedy nechal poslat, aby přišel i s jeho ministry a přáteli.“

Text 23: „Princ ale konĕ zámĕrnĕ podhodnotil. Když Gopīnātha Paṭṭanāyaka slyšel, o jaké mluví cenĕ, velmi se rozzlobil.“

Text 24: „Charakteristickou vlastností tohoto prince bylo, že otáčel krk tak, že hledĕl nahoru do nebe a jeho oči neustále tĕkaly sem a tam.“

Text 25: „Gopīnātha Paṭṭanāyaka mĕl královu laskavou přízeň. Prince se proto nebál a kritizoval ho.“

Text 26: „Gopīnātha Paṭṭanāyaka řekl: ,Moji konĕ neotáčejí své krky a nedívají se nahoru, proto není dobré jejich cenu snižovat.̀  “

Text 27: „Prince velmi rozzlobilo, když slyšel tuto kritiku. Šel za králem a napovídal mu o Gopīnāthovi Paṭṭanāyakovi mnoho lží.“

Text 28: „Řekl: ,Ten Gopīnātha Paṭṭanāyaka nechce svůj dluh splatit. Místo toho peníze pod nĕjakou záminkou promrhá. Pokud vydáš rozkaz, postavím ho na cāṅgu a tak ty peníze dostanu.̀  “

Text 29: „Král odpovĕdĕl: ,Udĕlej cokoliv, co považuješ za nejlepší. Jakýkoliv prostředek, který ti pomůže dostat zpátky peníze, je v pořádku.̀  “

Text 30: „Princ se tedy vrátil, vyzvedl Gopīnātha Paṭṭanāyaku na plošinu cāṅgy a pod ní rozložil meče, na které mĕl být svržen.“

Text 31: Śrī Caitanya Mahāprabhu si to vyslechl a poté s láskyplným hnĕvem řekl: „Gopīnātha Paṭṭanāyaka nechce vrátit peníze, které králi dluží. Co je tedy špatného na tom, že ho chce král potrestat?“

Text 32: „Gopīnātha Paṭṭanāyaka má vybírat peníze pro vládu, ale on je zneužívá. Z krále nemá strach a marnotratnĕ rozhazuje za dívání na tanečnice.“

Text 33: „Inteligentní človĕk může sloužit vládĕ. Nejprve ať zaplatí příslušný obnos, a zbytek pak může utratit.“

Text 34: V tu chvíli tam přibĕhl další človĕk se zprávou, že byl zatčen Vāṇīnātha Rāya a celá jeho rodina.

Text 35: Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: „Král musí osobnĕ zajistit chybĕjící peníze. Já jsem jen sannyāsī, příslušník stavu odříkání. Co s tím nadĕlám?“

Text 36: Tehdy všichni oddaní v čele se Svarūpou Dāmodarem Gosvāmīm padli k lotosovým nohám Śrī Caitanyi Mahāprabhua a přednesli následující žádost.

Text 37: „Všichni v rodinĕ Rāmānandy Rāye jsou Tvoji vĕční služebníci. Teď jsou v nebezpečí, a proto se nehodí, abys k nim byl tak lhostejný.“

Text 38: Po vyslechnutí tĕchto slov Śrī Caitanya Mahāprabhu rozzlobenĕ promluvil: „Vy Mi chcete poručit, abych šel za králem.“

Text 39: „Podle vás bych mĕl jít do králova paláce a rozprostřít tam svou látku, abych od nĕho vyžebral nĕjaké peníze.“

Text 40: „Sannyāsī nebo brāhmaṇa může samozřejmĕ žebrat až do výše pĕti gaṇḍ. Proč by mĕl ale dostat nepřimĕřený obnos 200 000 kāhan lasturek?“

Text 41: Tehdy přibĕhla další osoba s tím, že Gopīnātha Paṭṭanāyaku už připravili ke svržení na hroty mečů.

Text 42: Když to oddaní uslyšeli, znovu na Pána naléhali, ale Pán jim na to řekl: „Já jsem žebrák. Já s tím nemohu nic udĕlat.“

Text 43: „Jestli ho tedy chcete zachránit, mĕli byste se všichni společnĕ modlit u lotosových nohou Jagannātha.“

Text 44: „Pán Jagannātha je Nejvyšší Osobnost Božství, vlastník veškerých energií. Může proto jednat svobodnĕ a udĕlat či odvrátit, cokoliv se Mu zachce.“

Text 45: Po této odpovĕdi Śrī Caitanyi Mahāprabhua se úředník jménem Haricandana Pātra vydal za králem a promluvil s ním.

Text 46: „Gopīnātha Paṭṭanāyaka je koneckonců tvůj vĕrný služebník,“ řekl. „Odsoudit služebníka k smrti není dobré chování.“

Text 47: „Jeho jedinou chybou je, že vládĕ dluží nĕjaké peníze. Jaký však bude prospĕch z jeho zabití? Vláda prodĕlá, protože ty peníze už zpátky nedostane.“

Text 48: „Lepší by bylo vzít od nĕho konĕ za správnou cenu a nechat ho postupnĕ splatit zbytek. Proč ho zbytečnĕ zabíjíš?“

Text 49: Král překvapenĕ odpovĕdĕl: „O tom nic nevím. Proč by mĕl být připraven o život? Chci jenom jeho peníze.“

Text 50: „Jdi tam a vše urovnej. Chci jen zaplatit, ne jeho život.“

Text 51: Haricandana se pak vrátil a sdĕlil princi královo přání. Gopīnātha Paṭṭanāyaka byl okamžitĕ z cāṅgy sejmut.

Text 52: Řekli mu, že král od nĕho chce peníze, které mu dluží, a že se ptá, jakým způsobem to splatí. „Vezmi si prosím moje konĕ za správnou cenu,“ odpovĕdĕl.

Text 53: „Zbytek podle svých možností postupnĕ zaplatím. Ty jsi mne však chtĕl bez rozmyslu zabít. Co na to mám říct?“

Text 54: Vláda si potom za správnou cenu vzala všechny jeho konĕ, bylo dohodnuto, kdy bude splacen zbytek, a Gopīnātha Paṭṭanāyaka byl propuštĕn.

Text 55: Śrī Caitanya Mahāprabhu se posla zeptal: „Co dĕlal Vāṇīnātha, když ho zatkli a odvedli?“

Text 56: Posel odpovĕdĕl: „Neustále nebojácnĕ zpíval mahā-mantru – Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare.“

Text 57: „Počítal si mantry na prstech obou rukou a po každém tisíci si na tĕle udĕlal značku.“

Text 58: Pána velice potĕšilo, když slyšel tuto zprávu. Kdo může pochopit milost, kterou Pán udĕluje svému oddanému?“

Text 59: Tehdy do sídla Śrī Caitanyi Mahāprabhua přišel Kāśī Miśra a Pán s ním ponĕkud znepokojenĕ hovořil.

Text 60: „Už tady nemohu zůstat,“ řekl Pán. „Půjdu do Álálanáthu. Je tady příliš rušno a Já nemám klid.“

Text 61: „Všichni členové rodiny Bhavānandy Rāye slouží vládĕ, ale její příjmy všelijak utrácejí.“

Text 62: „Jaké chyby se král dopustil? On chce vládní peníze. Oni to nejsou schopni zaplatit, a když je za to stihne trest, chodí za Mnou, abych je vysvobodil.“

Text 63: „Když král postavil Gopīnātha Paṭṭanāyaku na cāṅgu, poslové Mi to přišli čtyřikrát oznámit.“

Text 64: „Jako sannyāsī, žebravý mnich, chci žít sám v ústraní. Tito lidé Mi však chodí vyprávĕt o svém neštĕstí a ruší Mĕ.“

Text 65: „Dnes ho Jagannātha zachránil před smrtí, ale pokud zítra znovu nezaplatí to, co pokladnĕ dluží, kdo ho ochrání?“

Text 66: „Když naslouchám o činnostech materialistů, rozrušuje to Moji mysl. Není důvod, abych tu zůstával a nechával se takto rušit.“

Text 67: Kāśī Miśra uchopil Pánovy lotosové nohy a řekl: „Proč by Tĕ mĕly tyto vĕci zneklidňovat?“

Text 68: „Jsi odříkavý sannyāsī. Jaké Ty máš vztahy? Ten, kdo Tĕ uctívá s nĕjakým hmotným zámĕrem, je slepý vůči veškerému poznání.“

Text 69: Kāśī Miśra pokračoval: „Pokud nĕkdo vykonává oddanou službu pro Tvé uspokojení, jeho spící láska k Tobĕ se bude víc a víc probouzet. Ale ten, kdo Ti slouží pro hmotné účely, musí být považován za prvotřídního hlupáka.“

Text 70: „Jen kvůli Tobĕ složil Rāmānanda Rāya funkci guvernéra v jižní Indii a Sanātana Gosvāmī své postavení ministra.“

Text 71: „Kvůli Tobĕ se vzdal Raghunātha dāsa všech rodinných vztahů. Jeho otec sem poslal peníze a lidi, aby mu sloužili.“

Text 72: „Protože však obdržel milost Tvých lotosových nohou, otcových penĕz se ani nedotkne. Místo toho žebrá u stánků, kde se rozdává jídlo, a to potom jí.“

Text 73: „Gopīnātha Paṭṭanāyaka je urozený muž a nechce od Tebe hmotné zisky.“

Text 74: „Nebyl to Gopīnātha, kdo za Tebou poslal všechny ty lidi, abys ho vysvobodil z nepříjemné situace, ve které se ocitl. Když však jeho přátelé a služebníci vidĕli, jaké neštĕstí ho postihlo, obrátili se na Tebe, protože vĕdĕli, že Gopīnātha je Tobĕ odevzdaná duše.“

Text 75: „Gopīnātha Paṭṭanāyaka je čistý oddaný, který Tĕ uctívá jen pro Tvé potĕšení. O své osobní štĕstí či neštĕstí se nezajímá, protože to je cíl materialistů.“

Text 76: „Ten, kdo Ti oddanĕ slouží dvacet čtyři hodin dennĕ a touží jen po Tvé milosti, velmi brzy dosáhne útočištĕ u Tvých lotosových nohou.“

Text 77: „  ,Ten, kdo s nadĕjí ve Tvůj soucit snáší vše nepříznivé, co ho potká kvůli karmĕ za jeho dřívĕjší jednání, vždy Ti oddanĕ slouží svou myslí, slovy i tĕlem a neustále se Ti klaní, je jistĕ vhodným uchazečem o postavení Tvého čistého oddaného.̀  “

Text 78: „Prosím zůstaň zde v Džagannáth Purí. Proč bys chodil do Álálanáthu? Od teď už za Tebou s materialistickými záležitostmi nikdo nepřijde.“

Text 79: Nakonec Kāśī Miśra Pánu řekl: „Jestliže chceš Gopīnātha ochránit, tak ho Pán Jagannātha, který ho ochránil dnes, ochrání i v budoucnosti.“

Text 80: Poté, co Kāśī Miśra takto promluvil, vrátil se z Pánova sídla do svého chrámu. V poledne k nĕmu domů přišel král Pratāparudra.

Text 81: Když byl král Pratāparudra v Purušóttamĕ, mĕl jednu pravidelnou povinnost.

Text 82: Každý den chodil do domu Kāśīho Miśry masírovat jeho lotosové nohy. Král od nĕho také naslouchal o tom, jak bohatĕ je Pán Jagannātha obsluhován.

Text 83: Když král začal mačkat jeho lotosové nohy, Kāśī Miśra mu v náznacích nĕco sdĕlil.

Text 84: „Můj drahý králi,“ řekl, „slyš prosím jednu nevšední novinku. Śrī Caitanya Mahāprabhu chce opustit Džagannáth Purí a odejít do Álálanáthu.“

Text 85: Jakmile král slyšel, že se Śrī Caitanya Mahāprabhu chystá odejít do Álálanáthu, byl velmi nešťastný a zeptal se na důvod. Kāśī Miśra mu potom vylíčil všechny podrobnosti.

Text 86: „Když byl Gopīnātha Paṭṭanāyaka donucen vystoupit na cāṅgu,“ řekl, „všichni jeho služebníci to utíkali říct Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi.“

Text 87: „Když to Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu slyšel, v srdci Ho to velmi zarmoutilo a rozzlobenĕ Gopīnātha Paṭṭanāyaku pokáral.“

Text 88: „Pán říkal: ,Je vládním služebníkem, ale protože šílí po uspokojování smyslů, utrácí příjmy vlády za různé hříšné činnosti.̀  “

Text 89: „  ,Vládní příjmy jsou posvátnĕjší než brāhmaṇův majetek. Ten, kdo tyto prostředky zneužívá pro smyslový požitek, je velmi hříšný.̀  “

Text 90: „  ,Ten, kdo slouží vládĕ, ale zneužívá vládní prostředky, si zaslouží králův trest. To je výrok všech zjevených písem.̀  “

Text 91: „  ,Král chtĕl zaplatit dluh, aniž by ho trestal, a proto je zajisté velmi zbožný. Gopīnātha Paṭṭanāyaka je však velký podvodník.̀  “

Text 92: „  ,Neplatí králi jeho příjmy, ale chce, abych ho vysvobodil. To je velmi hříšné a Já to zde už nemohu snášet.̀  “

Text 93: „  ,Odejdu proto z Džagannáth Purí do Álálanáthu, kde budu klidnĕ žít, aniž bych musel naslouchat o všech tĕchto starostech materialistických lidí.̀  “

Text 94: Král Pratāparudra po vyslechnutí všech tĕchto podrobností cítil bolest ve své mysli. Řekl: „Pokud Śrī Caitanya Mahāprabhu zůstane zde v Džagannáth Purí, pak odpustím Gopīnāthovi Paṭṭanāyakovi všechny dluhy.“

Text 95: „Kdybych mohl alespoň na okamžik hovořit s Pánem Śrī Caitanyou Mahāprabhuem, nezajímal by mĕ ani zisk miliónů kamenů cintāmaṇi.“

Text 96: „Ta malá suma 200 000 kāhan mĕ nezajímá. Vždyť já bych obĕtoval u lotosových nohou Pána všechno, včetnĕ mého života i království!“

Text 97: Kāśī Miśra králi naznačil: „Pán netouží po tom, abys mu odpustil splacení dluhu. Je nešťastný jen z toho, že má celá rodina problémy.“

Text 98: Král odpovĕdĕl: „Nemĕl jsem v úmyslu způsobit Gopīnāthovi Paṭṭanāyakovi a jeho rodinĕ bolest. Ani jsem nevĕdĕl, že byl vysazen na cāṅgu a mĕl být svržen na meče a zabit.“

Text 99: „On se vysmíval Puruṣottamovi Jānovi, a princ ho chtĕl proto za trest vystrašit.“

Text 100: „Osobnĕ jdi za Śrī Caitanyou Mahāprabhuem a snaž se, jak to jen půjde, Ho zadržet v Džagannáth Purí. Gopīnāthovi Paṭṭanāyakovi odpouštím všechny dluhy.“

Text 101: Kāśī Miśra řekl: „Pánovi nejde o to, abys Gopīnāthovi Paṭṭanāyakovi odpustil všechny dluhy. Když to udĕláš, bude z toho jen nešťastný.“

Text 102: Král řekl: „Gopīnāthovi Paṭṭanāyakovi odpustím všechny dluhy, ale Pánovi o tom neříkej. Jen Mu řekni, že všichni členové rodiny Bhavānandy Rāye včetnĕ Gopīnātha Paṭṭanāyaky jsou přirozenĕ moji drazí přátelé.“

Text 103: „Bhavānanda Rāya je hoden mého uctívání a úcty. K jeho synům proto vždy chovám přirozenou náklonnost.“

Text 104: Král se Kāśīmu Miśrovi poklonil a vrátil se do paláce. Tam si nechal zavolat Gopīnātha Paṭṭanāyaku i nejstaršího prince.

Text 105: Gopīnāthovi Paṭṭanāyakovi král řekl: „Vše, co dlužíš pokladnĕ, je ti odpuštĕno a místo zvané Máldžáthjá Dandapát je pro vybírání penĕz znovu tvoje.“

Text 106: „Už nikdy vládní peníze nezneužívej. Pokud si myslíš, že máš příliš malý plat, ode dneška ti ho zdvojnásobuji.“

Text 107: Král domluvil a na důkaz zmocnĕní mu vĕnoval hedvábný pléd přes ramena. Potom mu řekl: „Jdi za Śrī Caitanyou Mahāprabhuem a požádej Ho o svolení vrátit se domů. Loučím se s tebou. Nyní můžeš jít.“

Text 108: Milostí Śrī Caitanyi Mahāprabhua lze zajisté udĕlat duchovní pokrok. Výsledky Jeho milosti ve skutečnosti nelze odhadnout.

Text 109: Pouhým zábleskem Pánovy milosti dosáhl Gopīnātha Paṭṭanāyaka královského bohatství. Úplnou hodnotu Jeho milosti proto nikdo nespočítá.

Text 110: Gopīnātha Paṭṭanāyaka byl postaven na cāṅgu, aby byl popraven a byly mu zabaveny všechny peníze. Místo toho mu však byly všechny dluhy prominuty a byl jmenován výbĕrčím na stejném místĕ.

Text 111: Na jedné stranĕ Gopīnātha Paṭṭanāyaka nedokázal splatit svůj dluh ani prodejem veškerého svého majetku, na druhou stranu dostal dvojnásobný plat a byl poctĕn hedvábným šálem.

Text 112: Pán Caitanya Mahāprabhu si nepřál, aby byl Gopīnātha Paṭṭanāyaka zbaven dluhů vládĕ, aby dostal dvojnásobný plat ani aby byl dosazen jako výbĕrčí na stejném místĕ.

Text 113: Když za Śrī Caitanyou Mahāprabhuem přišel služebník Gopīnātha Paṭṭanāyaky a řekl Pánu o jeho nepříjemné situaci, Pán byl zneklidnĕný a nespokojený.

Text 114: Pán nemĕl v úmyslu svému oddanému udĕlit štĕstí v podobĕ hmotného bohatství, ale stačilo, že Mu o všem řekli, a dostavil se ten neobyčejný výsledek.

Text 115: Nikdo nedokáže odhadnout rozsah úžasných vlastností Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Ani Pán Brahmā a Pán Śiva nechápou Jeho úmysly.

Text 116: Kāśī Miśra šel za Śrī Caitanyou Mahāprabhuem a podrobnĕ Mu vylíčil všechny královy úmysly.

Text 117: Když si Śrī Caitanya Mahāprabhu vyslechl, jaké taktiky Kāśī Miśra na krále použil, řekl mu: „Kāśī Miśro, co jsi to udĕlal? Způsobil jsi, že jsem nepřímo přijal pomoc od krále.“

Text 118: Kāśī Miśra řekl: „Můj drahý Pane, král to udĕlal bez postranních úmyslů. Prosím poslouchej, co řekl.“

Text 119: „Král řekl: ,Mluv s Pánem tak, aby si nemyslel, „Kvůli Mĕ král odpustil 200 000 kāhan kauḍi.“̀  “

Text 120: „  ,Řekni Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi, že všichni synové Bhavānandy Rāye jsou mi zvláštĕ drazí. Považuji je za členy své rodiny.̀  “

Text 121: „  ,Učinil jsem z nich proto výbĕrčí v různých místech, a přestože utrácejí vládní prostředky a jedí, pijí, zpronevĕřují a rozdávají je, jak se jim zachce, neberu to příliš vážnĕ.̀  “

Text 122: „  ,Rāmānandu Rāye jsem jmenoval správcem Rádžmandrí a prakticky neexistují záznamy o tom, kolik penĕz v této pozici přijal a rozdal.̀  “

Text 123: „  ,Také Gopīnātha jako výbĕrčí bĕžnĕ utrácí 200 000 až 400 000 kāhan, jak se mu zachce.̀  “

Text 124: „  ,Gopīnātha Paṭṭanāyaka nĕco vybere, nĕco utratí po svém, ale já to neberu příliš vážnĕ. Tentokrát se však dostal do úzkých kvůli neshodĕ s princem.̀  “

Text 125: „  ,Princ takovou situaci vytvořil bez mého vĕdomí, ale já ve skutečnosti beru všechny syny Bhavānandy Rāye jako své příbuzné.̀  “

Text 126: „  ,Díky mému důvĕrnému vztahu s nimi jsem Gopīnāthovi Paṭṭanāyakovi odpustil veškeré dluhy. Śrī Caitanya Mahāprabhu o tom neví. Vše, co jsem udĕlal, jsem udĕlal na základĕ svého důvĕrného vztahu s rodinou Bhavānandy Rāye.̀  “

Text 127: Když Śrī Caitanya Mahāprabhu vyslechl od Kāśīho Miśry všechny tyto popisy královy mentality, mĕl velkou radost. Tehdy tam přišel Bhavānanda Rāya.

Text 128: Bhavānanda Rāya se svými pĕti syny padl k lotosovým nohám Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Pán jej zvedl a obejmul.

Text 129: Rāmānanda Rāya, všichni jeho bratři i otec se setkali se Śrī Caitanyou Mahāprabhuem a Bhavānanda Rāya potom promluvil.

Text 130: „Všichni tito členové mé rodiny,“ řekl, „jsou Tvoji vĕční služebníci. Ty jsi nás ochránil před tímto velkým nebezpečím, a tak sis nás koupil za správnou cenu.“

Text 131: „Nyní jsi ukázal, jakou lásku chováš ke svým oddaným, podobnĕ jako jsi v minulosti zachránil pĕt Pāṇḍuovců před velkým nebezpečím.“

Text 132: S hlavou přikrytou šálem z hedvábí padl Gopīnātha Paṭṭanāyaka k lotosovým nohám Śrī Caitanyi Mahāprabhua a podrobnĕ Mu popsal milost, které se mu od krále dostalo.

Text 133: „Král mi odpustil zbytek dluhu,“ řekl. „Znovu mĕ dosadil na mé místo udĕlením tohoto hedvábného šálu, a zdvojnásobil mi plat.“

Text 134: „Byl jsem postaven na cāṅgu, abych byl popraven, ale místo toho jsem byl poctĕn tímto hedvábným šálem. To vše je Tvá milost.“

Text 135: „Na cāṅze jsem začal meditovat o Tvých lotosových nohou a síla tohoto vzpomínání mi přinesla všechny tyto výsledky.“

Text 136: „Lidé žasnou nad tím, co se mi přihodilo, a opĕvují velikost Tvé milosti.“

Text 137: „To však nejsou hlavní výsledky meditace o Tvých lotosových nohou, můj Pane. Hmotné bohatství je velmi pomíjivé, a proto je to jen záblesk výsledku Tvé milosti.“

Text 138: „Tvou skutečnou milost dostali Rāmānanda Rāya a Vāṇīnātha, protože je jsi zbavil pout k veškerému hmotnému bohatství. Myslím, že mnĕ se takové milosti nedostalo.“

Text 139: „Udĕl mi prosím svou čistou milost, abych se také stal odříkavým. Už nemám zájem o hmotný požitek.“

Text 140: Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: „Kdo bude živit vaši velkou rodinu, když všichni přijmete stav odříkání a ztratíte zájem zabývat se penĕzi?“

Text 141: „Ať už jste pohroužení v hmotných činnostech, nebo přijímáte naprosté odříkání, vás pĕt bratrů je život za životem Mými vĕčnými služebníky.“

Text 142: „Musíš ale uposlechnout jeden Můj příkaz. Neutrácej nic z králových příjmů.“

Text 143: „Nejdříve králi zaplať, co mu patří, a zbytek potom můžeš utratit za zbožné a plodonosné činnosti.“

Text 144: „Za hříšné činnosti neutrať ani haléř, protože tím přijdeš o všechno v tomto i příštím životĕ.“ Po tĕchto slovech se s nimi Śrī Caitanya Mahāprabhu rozloučil.

Text 145: V rodinĕ Bhavānandy Rāye se tak hovořilo o milosti Śrī Caitanyi Mahāprabhua. I když to vypadalo jako nĕco jiného, jednalo se o jasný projev milosti.

Text 146: Śrī Caitanya Mahāprabhu je všechny obejmul a rozloučil se s nimi. Všichni oddaní pak vstali a za hlasitého zpĕvu svatého jména Hariho odešli.

Text 147: Všichni ti, kdo vidĕli, jakou neobyčejnou milostí Pán obdařil rodinu Bhavānandy Rāye, nevycházeli z údivu. Nemohli chování Śrī Caitanyi Mahāprabhua pochopit.

Text 148: Pán totiž na žádosti všech oddaných o milost Gopīnāthovi Paṭṭanāyakovi odpovídal, že s tím nemůže nic dĕlat.

Text 149: Popsal jsem potrestání Gopīnātha Paṭṭanāyaky a nezájem Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Hluboký význam tohoto chování je však velmi tĕžké pochopit.

Text 150: Śrī Caitanya Mahāprabhu dal Gopīnāthovi Paṭṭanāyakovi tolik i bez toho, aby přímo o nĕco žádal Kāśīho Miśru či krále.

Text 151: Zámĕry Śrī Caitanyi Mahāprabhua jsou tak hluboké, že je může pochopit jedinĕ ten, kdo má naprostou víru ve službu lotosovým nohám Pána.

Text 152: Ten, kdo naslouchá o této události týkající se činností Gopīnātha Paṭṭanāyaky a bezpříčinné milosti, kterou mu Śrī Caitanya Mahāprabhu udĕlil, bude zajisté povýšen na úroveň extatické lásky k Pánu a veškerá nebezpečí, která mu hrozí, budou odvrácena, ať to chápe, nebo ne.

Text 153: Já, Kṛṣṇadāsa, kráčím ve stopách Śrī Rūpy a Śrī Raghunātha a vyprávím Śrī Caitanya-caritāmṛtu. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.