KAPITOLA DESÁTÁ

Text 1: S úctou se klaním Pánu Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi, který vždy s potĕšením přijme vše, co Mu Jeho oddaní s vírou a láskou nabídnou, a je neustále připravený jim udĕlit svou milost.

Text 2: Sláva Pánu Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi! Sláva Pánu Nityānandovi Prabhuovi! Sláva Advaitacandrovi! A sláva všem oddaným Pána Caitanyi!

Text 3: V dalším roce šli oddaní opĕt s velkou radostí do Džagannáth Purí (Níláčaly) navštívit Śrī Caitanyu Mahāprabhua.

Text 4: Skupinu oddaných z Bengálska vedl Advaita Ācārya Gosāñi. Následovali Ho Ācāryaratna, Ācāryanidhi, Śrīvāsa Ṭhākura a další slavní oddaní.

Text 5: Śrī Caitanya Mahāprabhu sice Pánu Nityānandovi nařídil zůstat v Bengálsku, ale Pán Nityānanda Ho přesto šel v extázi lásky také navštívit.

Text 6: Však to, že nĕkdo poruší nařízení Nejvyšší Osobnosti Božství a nestará se o usmĕrňující zásady jen proto, aby se s Pánem mohl setkat, je příznakem skutečné náklonnosti.

Text 7: Bĕhem tance rāsa Kṛṣṇa vyzval všechny gopī, aby se vrátily domů, ale ony Jeho nařízení neuposlechly a zůstaly s Ním.

Text 8: Kṛṣṇa je zajisté spokojený, když nĕkdo vykoná Jeho pokyn. Miliónkrát vĕtší radost má ale z toho, když oddaný nĕkdy v extázi lásky Jeho nařízení poruší.

Text 9-11: Vāsudeva Datta, Murāri Gupta, Gaṅgādāsa, Śrīmān Sena, Śrīmān Paṇḍita, Akiñcana Kṛṣṇadāsa, Murāri, Garuḍa Paṇḍita, Buddhimanta Khān, Sañjaya Puruṣottama, Bhagavān Paṇḍita, Śuklāmbara Brahmacārī, Nṛsiṁhānanda Brahmacārī a mnoho dalších se spojilo, aby šli do Džagannáth Purí. Vyjmenovat je všechny by nebylo možné.

Text 12: Obyvatelé Kulína-grámu a Khandy se také připojili. Śivānanda Sena přijal úlohu vedoucího a začal se o všechny starat.

Text 13: Rāghava Paṇḍita přišel s balíčky plnými jídla, které pečlivĕ připravila jeho sestra Damayantī.

Text 14: Damayantī připravila různé druhy jedinečných jídel přesnĕ vhodných pro Śrī Caitanyu Mahāprabhua. Pán je jedl celý rok.

Text 15-16: Zde jsou nĕkteré názvy nakládané zeleniny a chuťovek v balíčcích Rāghavy Paṇḍita: āmra-kāśandi, ādā-kāśandi, jhāla-kāśandi, nembu-ādā, āmra-koli, āmsi, āma-khaṇḍa, tailāmra a āma-sattā. Damayantī také s velkou pozorností rozemlela na prášek hořkou sušenou zeleninu.

Text 17: Nevynechávejte sukutu jen proto, že se jedná o hořké jídlo. Śrī Caitanya Mahāprabhu mĕl z přijímání této sukuty vĕtší radost než z pití pañcāmṛty (smĕsi mléka, cukru, ghí, medu a jogurtu).

Text 18: Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu je Nejvyšší Osobnost Božství, a proto u všeho hledí jen na zámĕr. Jelikož přijímal lásku Damayantī vůči Nĕmu, mĕl velkou radost dokonce i ze sušených hořkých listů sukuty a z kāśandi (hořké přísady).

Text 19: Damayantī díky své přirozené lásce k Pánu považovala Śrī Caitanyu Mahāprabhua za obyčejnou lidskou bytost. Myslela si proto, že Mu z přejídání bude špatnĕ a bude mít v břiše hlen.

Text 20: Díky své upřímné náklonnosti si myslela, že jedením této sukuty se Pán vyléčí. Pána to velmi tĕšilo, když zvážil tyto láskyplné myšlenky Damayantī.

Text 21: „Milovaný navlékl girlandu a povĕsil ji své milé okolo krku v přítomnosti jejích spolumanželek. Přestože mĕla zdvižená ňadra a byla nesmírnĕ krásná, girlandu neodmítla, i když byla od bláta, protože její hodnota nespočívala v hmotných vĕcech, ale v lásce.“

Text 22: Damayantī rozdrtila semínka anýzu a koriandru, uvařila je s cukrem a nadĕlala z nich sladké kuličky.

Text 23: Udĕlala sladké kuličky se sušeným zázvorem, který odstraňuje hlen vytvořený přebytkem žluči. Všechna tato jídla pak uložila jednotlivĕ do malých plátĕných balíčků.

Text 24: Udĕlala nĕjakých sto druhů chuťových přísad a nakládané zeleniny. Připravila také koli-śuṇṭhi, koli-cūrṇu, koli-khaṇḍu a mnoho jiných jídel. Kolik jich tu mám ještĕ vyjmenovat?

Text 25: Připravila mnoho sladkostí ve tvaru kuliček. Nĕkteré byly se strouhaným kokosem a jiné byly bílé jako voda Gangy. Vyrobila tak mnoho druhů trvanlivých cukrovinek.

Text 26: Zhotovila trvanlivý sýr, mnoho druhů sladkostí s mlékem a smetanou a mnoho dalších rozmanitých jídel, jako například amṛta-karpūra.

Text 27: Z jemné nevařené rýže śāli udĕlala rýžové vločky, kterými naplnila velký pytel ušitý z nové látky.

Text 28: Z určitého množství rýžových vloček udĕlala burizony, které osmažila v ghí, uvařila v sirupu, smíchala s trochou kafru a vyválela do kuliček.

Text 29-30: Rozdrtila smaženou jemnou rýži, smíchala ji s ghí a vařila v cukrovém roztoku. Potom přidala kafr, černý pepř, hřebíček, kardamom a další koření a z této smĕsi vyválela velmi chutné a voňavé kuličky.

Text 31: Vzala jemnou opraženou rýži, osmažila ji v ghí, uvařila v sirupu a přidala trochu kafru. Tak vznikla sladkost zvaná ukhḍā nebo také muḍki.

Text 32: Další sladkost byla vyrobena z praženého hrachu, který se rozemlel, osmažil v ghí a svařil v sirupu. Po přidání kafru byla smĕs vyválena do kuliček.

Text 33: Názvy všech tĕchto úžasných jídel bych nedokázal vyjmenovat ani za celý život. Damayantī jich udĕlala stovky a tisíce druhů.

Text 34: Damayantī všechna tato jídla připravila na pokyn svého bratra, Rāghavy Paṇḍita. Oba chovali ke Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi neomezenou náklonnost a byli pokročilí v oddané službĕ.

Text 35: Damayantī vzala bláto z Gangy, které usušila, rozdrolila, propasírovala skrze jemnou látku, smíchala s vonnými přísadami a vyválela do kuliček.

Text 36: Koření a podobné přísady byly uloženy do tenkostĕnných hlinĕných nádob a všechno ostatní do plátĕných balíčků.

Text 37: Z malých balíčků udĕlala Damayantī balíčky dvakrát tak velké. S velkou pozorností potom do tĕch velkých naskládala malé.

Text 38: Pečlivĕ všechny balíčky uzavřela a zašila. Balíčky nesli jeden po druhém tři nosiči.

Text 39: Stručnĕ jsem tak popsal balíčky, které se proslavily jako rāghavera jhāli.

Text 40: Všechny tyto balíčky dostal na starost Makaradhvaja Kara, který je hlídal velmi pozornĕ jako svůj vlastní život.

Text 41: Všichni vaiṣṇavové z Bengálska se tedy vydali do Džagannáth Purí. Shodou okolností tam došli v den, kdy se Pán Jagannātha vĕnuje svým vodním zábavám.

Text 42: Pán Govinda nastoupil na loď ve vodách Naréndra-saróvaru a společnĕ se všemi oddanými se vĕnoval svým vodním zábavám.

Text 43: Tehdy přišel Śrī Caitanya Mahāprabhu se svými oddanými zhlédnout radostné zábavy Pána Jagannātha v Naréndra-saróvaru.

Text 44: Zároveň k jezeru dorazili všichni oddaní z Bengálska, a tak došlo k velkému setkání s Pánem.

Text 45: Všichni oddaní okamžitĕ padli k lotosovým nohám Śrī Caitanyi Mahāprabhua, který každého z nich zvedl a obejmul.

Text 46: Gauḍīya-sampradāya neboli všichni oddaní z Bengálska zahájili společné zpívání. Když se setkali s Pánem, hlasitĕ plakali v extázi lásky.

Text 47: Vodní zábavy byly na břehu doprovázené velkým jásotem smíšeným s hudbou, zpĕvem písní a manter a tancem, což vytvářelo burácivý zvuk.

Text 48: Zpĕv a pláč gauḍīyā-vaiṣṇavů se smísily a vytvořily mohutnou zvukovou vibraci, která naplnila celý vesmír.

Text 49: Śrī Caitanya Mahāprabhu vešel se svými oddanými do vody a radostnĕ se s nimi začal vĕnovat svým zábavám.

Text 50: Pánovy vodní zábavy dopodrobna vylíčil Vṛndāvana dāsa Ṭhākura ve své knize Caitanya-maṅgala (nyní známé jako Caitanya-bhāgavata).

Text 51: Je zbytečné zde Pánovy činnosti popisovat znovu. Bylo by to pouze opakování a zvĕtšilo by to objem této knihy.

Text 52: Po skončení vodních zábav se Pán Govinda vrátil do svého sídla a Śrī Caitanya Mahāprabhu se spolu se všemi svými oddanými odebral do chrámu.

Text 53: Po návštĕvĕ Jagannāthova chrámu se Śrī Caitanya Mahāprabhu vrátil do svého sídla a nechal přinést velké množství prasādam Pána Jagannātha, které potom rozdal svým oddaným, aby se dosyta najedli.

Text 54: Poté, co s oddanými nĕjakou dobu hovořil, je všechny poslal ubytovat se do obydlí, v nichž bydleli minulý rok.

Text 55: Rāghava Paṇḍita předal balíčky s jídlem Govindovi, který je uložil do rohu jídelny.

Text 56: Balíčky z minulého roku Govinda zcela vyprázdnil a uložil v jiné místnosti, aby je mohl naplnit dalšími vĕcmi.

Text 57: Na druhý den šel Śrī Caitanya Mahāprabhu se svými osobními společníky zhlédnout Pána Jagannātha, když časnĕ ráno vstává z lůžka.

Text 58: Po zhlédnutí Pána Jagannātha zahájil Śrī Caitanya Mahāprabhu svůj saṅkīrtan všude kolem. Vytvořil sedm skupin, které pak začaly zpívat.

Text 59: V každé z tĕchto sedmi skupin byl nĕjaký hlavní tanečník, jako Advaita Ācārya nebo Pán Nityānanda.

Text 60: Tanečníky v ostatních skupinách byli Vakreśvara Paṇḍita, Acyutānanda, Paṇḍita Śrīvāsa, Satyarāja Khān a Narahari dāsa.

Text 61: Śrī Caitanya Mahāprabhu chodil od jedné skupiny ke druhé a v každé skupinĕ si oddaní mysleli: „Pán je v naší skupinĕ.“

Text 62: Bouřlivý zvuk společného zpívání naplnil nebe a všichni obyvatelé Džagannáth Purí se přišli na ten kīrtan podívat.

Text 63: V doprovodu svých dvořanů tam přišel a z dálky přihlížel i král a všechny královny se dívaly z vyvýšených částí paláce.

Text 64: Celý svĕt se začal silou mocného kīrtanu otřásat. Všichni svým zpíváním svatého jména vytvářeli bouřlivý zvuk.

Text 65: Pán takto po nĕjakou dobu vedl druhé ke společnému zpívání a pak sám zatoužil tančit.

Text 66: Sedm skupin na sedmi stranách začalo zpívat a hrát na bubny a Śrī Caitanya Mahāprabhu se ve velké extázi lásky dal do tance v jejich středu.

Text 67: Śrī Caitanya Mahāprabhu si vzpomnĕl na jeden řádek v uríském jazyce a nařídil Svarūpovi Dāmodarovi, aby ho zpíval.

Text 68: „Nechť má hlava padne k nohám Jagannātha v kīrtanové hale známé jako Jagamohana.“

Text 69: Jen díky tomuto jednomu řádku Śrī Caitanya Mahāprabhu tančil ve velké extázi lásky. Lidé okolo Nĕho plavali ve vodĕ Jeho slz.

Text 70: Pán se zdviženýma rukama říkal: „Zpívejte! Zpívejte!“ Lidé plavali v transcendentální blaženosti a odpovídali na to voláním svatého jména Hariho.

Text 71: Pán upadl v bezvĕdomí na zem, a dokonce ani nedýchal. Potom se však najednou postavil a hlasitĕ zařval.

Text 72: Chlupy na tĕle mĕl neustále zježené jako trny stromu śimula. Nĕkdy byl celý oteklý a jindy zase hubený.

Text 73: Z každého póru na tĕle Mu vytékal pot a krev. Zalykajícím se hlasem vyslovoval pouze slova „džadža gaga pari mumu“, protože celý řádek nebyl schopný správnĕ vyslovit.

Text 74: Všechny Jeho zuby se kývaly, jako kdyby od sebe byly oddĕlené, až se zdálo, že každou chvíli vypadnou.

Text 75: Jeho transcendentální blaženost se každým okamžikem zvĕtšovala, a přestože už byla půlka odpoledne pryč, tanec neustával.

Text 76: Oceán transcendentální blaženosti se vylil z břehů a všichni přítomní zapomnĕli na svoje tĕlo, mysl i domov.

Text 77: Pán Nityānanda potom našel způsob, jak kīrtan ukončit. Postupnĕ zastavil všechny zpĕváky.

Text 78: Se zpíváním pokračovala jen jedna skupina se Svarūpou Dāmodarem, a ta zpívala velmi jemnĕ.

Text 79: Když se hluk utišil, Śrī Caitanya Mahāprabhu se vrátil k vnĕjšímu vĕdomí. Nityānanda Prabhu Mu potom oznámil, že všichni zpĕváci a tanečníci jsou unavení.

Text 80: Jakmile Śrī Caitanya Mahāprabhu pochopil, že oddaní jsou unavení, společné zpívání ukončil. Se všemi se poté vykoupal v moři.

Text 81: Śrī Caitanya Mahāprabhu potom se všemi přijal prasādam a pak je požádal, aby se vrátili do svých obydlí a odpočinuli si.

Text 82: Śrī Caitanya Mahāprabhu si lehl do dveří Gambhíry a Govinda Mu tam přišel namasírovat nohy.

Text 83-84: Bylo trvalým, nemĕnným pravidlem, že vždy, když Śrī Caitanya Mahāprabhu po obĕdĕ odpočíval, Govinda Mu přišel masírovat nohy. Govinda potom vždy uctil zbytky Jeho jídla.

Text 85: Tentokrát si Pán lehl tak, že zabíral celý prostor dveří. Govinda se nemohl dostat do místnosti, a proto vznesl následující žádost.

Text 86: Govinda řekl: „Otoč se prosím na stranu, abych mohl vejít dovnitř.“

Text 87: Govinda takto Pána žádal znovu a znovu, ale Pán vždy odpovĕdĕl: „Nemohu svým tĕlem ani hnout.“

Text 88: Govinda opakovanĕ žádal: „Chtĕl bych Ti namasírovat nohy.“

Text 89: Potom Govinda přikryl Pánovo tĕlo Jeho vlastním svrškem a překročil Ho, aby se dostal dovnitř.

Text 90: Govinda masíroval Pánovi nohy jako obvykle. Jemnĕ také promnul Jeho pas a záda, což Pána zbavilo veškeré únavy.

Text 91: Jak Govinda masíroval Jeho tĕlo, Pán asi tři čtvrtĕ hodiny příjemnĕ spal a potom se probudil.

Text 92: Když Śrī Caitanya Mahāprabhu uvidĕl Govindu sedĕt vedle sebe, trochu rozzlobenĕ se ho zeptal: „Proč tu dnes sedíš tak dlouho?“

Text 93: „Proč ses nešel najíst, když jsem usnul?“ zeptal se Pán.

Text 94: Pán se zeptal: „A jak ses dostal dovnitř? Proč jsi stejným způsobem nevyšel ven se naobĕdvat?“

Text 95: Govinda v mysli odpovĕdĕl: „Moje povinnost je sloužit, i kdybych se mĕl dopustit přestupku nebo jít do pekla.“

Text 96: „Pro službu Pánu se klidnĕ dopustím stovek a tisíců přestupků, ale nesmírnĕ se bojím byť jen náznaku přestupku pro svůj vlastní zájem.“

Text 97: Govinda takto uvažoval a mlčel. Na Pánův dotaz neodpovĕdĕl.

Text 98: Govinda se obvykle chodil naobĕdvat, když Pán spal. Toho dne však vidĕl, jak je Pán unavený, a tak pokračoval s masírováním Jeho tĕla.

Text 99: Odejít nebylo kudy. Jak by mohl? Překročení Pánova tĕla považoval za velký přestupek.

Text 100: Toto jsou nĕkteré z jemnĕjších bodů etikety oddané služby. Pochopit je může jedinĕ ten, kdo získal milost Śrī Caitanyi Mahāprabhua.

Text 101: Pán tuto událost zařídil proto, že má velký zájem dát vyniknout vznešeným vlastnostem svých oddaných.

Text 102: V krátkosti jsem tak popsal tančení Śrī Caitanyi Mahāprabhua v hale Jagannāthova chrámu. Služebníci Śrī Caitanyi Mahāprabhua toto tančení dodnes opĕvují.

Text 103: V doprovodu svých osobních společníků Śrī Caitanya Mahāprabhu jako obvykle umyl a vyčistil chrám Guṇḍici.

Text 104: Pán tančil a zpíval, a stejnĕ jako dříve si poté pochutnával na pikniku v zahradĕ.

Text 105: Stejnĕ jako v minulosti tančil před Jagannāthovým vozem a zhlédl slavnost Herā-pañcamī.

Text 106: Všichni oddaní z Bengálska zůstali v Džagannáth Purí po čtyři mĕsíce období dešťů a oslavili mnoho dalších svátků, jako například výročí narození Pána Kṛṣṇy.

Text 107: Předtím, když všichni ti oddaní přišli z Bengálska, chtĕli dát Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi nĕco k jídlu.

Text 108: Každý oddaný přinesl nĕjaký druh prasādam, které svĕřil Govindovi s žádostí: „Prosím zařiď, aby toto prasādam Pán určitĕ snĕdl.“

Text 109: Nĕkdo přinesl paiḍu (kokosové jídlo), nĕkdo sladké kuličky a nĕkdo koláčky a sladkou rýži. Všechny ty mnohé druhy prasādam byly velmi drahé.

Text 110: Govinda vždy předložil Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi nĕjaké prasādam a řekl: „Toto je od toho a toho oddaného.“ Pán to však nejedl a jen řekl: „Schovej to do spíže.“

Text 111: Govinda tedy jídlo stále schovával, a brzy zaplnilo celý jeden roh místnosti. Bylo ho dost pro nasycení alespoň stovky lidí.

Text 112: Každý oddaný se Govindy velmi dychtivĕ ptal: „Dal jsi Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi prasādam, které jsem přinesl?“

Text 113: Govinda tedy musel oddaným, kteří se takto ptali, lhát. Jednoho dne proto k Pánovi zklamanĕ promluvil.

Text 114: „Mnoho ctihodných oddaných v čele s Advaitou Ācāryou mi úzkostlivĕ svĕřuje různé druhy jídel pro Tebe.“

Text 115: „Ty to nejíš, ale oni se mĕ znovu a znovu ptají. Jak dlouho je mám ještĕ podvádĕt? Jak se zbavím této zodpovĕdnosti?“

Text 116: Śrī Caitanya Mahāprabhu odpovĕdĕl: „Proč jsi tak hloupĕ nešťastný? Přines Mi sem vše, co ti dali.“

Text 117: Śrī Caitanya Mahāprabhu se posadil k jídlu. Govinda Mu poté předkládal různá jídla jedno za druhým a přitom říkal jména osob, které je darovaly.

Text 118: „Tuto paiḍu, sladkou rýži, koláčky se smetanou a také amṛta-guṭiku, maṇḍu a nádobu s kafrem daroval Advaita Ācārya.“

Text 119: „Tato různá jídla – koláčky, smetanu, amṛta-maṇḍu a padma-cini – daroval Śrīvāsa Paṇḍita.“

Text 120: „Toto vše jsou dárky od Ācāryaratny a tyto rozmanité dárky jsou od Ācāryanidhiho.“

Text 121: „Všechna tato různá jídla přinesli Vāsudeva Datta, Murāri Gupta a Buddhimanta Khān.

Text 122: „Toto darovali Śrīmān Sena, Śrīmān Paṇḍita a Nandana Ācārya. Snĕz to prosím vše.“

Text 123: „Zde jsou jídla od obyvatel Kulína-grámu a tato byla připravena obyvateli Khandy.“

Text 124: Govinda tak vždy řekl jméno oddaného, jehož jídlo Pánu právĕ nabízel. Pán byl velmi spokojený a začal to vše jíst.

Text 125-126: Tvrdé kokosové sladkosti (mukutā nārikela), sladké kuličky, mnoho druhů sladkých nápojů i všechna další jídla byla alespoň mĕsíc stará, ale přesto zůstala čerstvá, aniž by ztratila chuť nebo okorala. Taková je milost Śrī Caitanyi Mahāprabhua.

Text 127: Śrī Caitanya Mahāprabhu snĕdl za velmi krátkou dobu jídlo, které by nasytilo sto lidí. Potom se Govindy zeptal: „Je tam ještĕ nĕco?“

Text 128: Govinda odpovĕdĕl: „Teď už zbyly jen Rāghavovy balíčky.“

Text 129: Dalšího dne, když Śrī Caitanya Mahāprabhu v ústraní obĕdval, jeden po druhém otevřel Rāghavovy balíčky a prohlédl si, co v nich je.

Text 130: Ochutnal trochu od všeho, co vnich bylo, a vše chválil pro výtečnou chuť a vůni.

Text 131: Všechny druhy zbylého prasādam byly skladovány tak, aby se daly jíst celý rok. Při každém obĕdĕ je Svarūpa Dāmodara Gosvāmī po troškách předkládal Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi.

Text 132: Nĕkdy Śrī Caitanya Mahāprabhu snĕdl trochu v noci. Není pochyb o tom, že si Pán pochutnává na prasādam připraveném s láskou a oddaností Jeho oddanými.

Text 133: Śrī Caitanya Mahāprabhu tak šťastnĕ strávil celou Cāturmāsyu (čtyři mĕsíce období dešťů) v rozhovorech o Kṛṣṇovi ve společnosti svých oddaných.

Text 134: Advaita Ācārya a další oddaní zvali čas od času Śrī Caitanyu Mahāprabhua na doma uvařenou rýži a různé druhy zeleniny.

Text 135-136: Nabízeli Mu ostrá jídla s černým pepřem, sladkokyselá jídla, zázvor, slaná jídla, limetky, mléko, jogurt, sýr, dva až čtyři druhy špenátu, polévku z hořkého melounu, baklažán s nimbovými listy a smaženou paṭolu.

Text 137: Nabízeli Mu také phula-baḍī, mung dálovou polévku a mnoho druhů zeleniny. Vše bylo uvařeno přesnĕ podle Pánovy chuti.

Text 138: Tato jídla obvykle smíchali se zbytky jídla Pána Jagannātha. Když Śrī Caitanya Mahāprabhu přijímal pozvání, nĕkdy šel sám a nĕkdy se svými společníky.

Text 139: Oddaní jako Ācāryaratna, Ācāryanidhi, Nandana Ācārya, Rāghava Paṇḍita a Śrīvāsa patřili ke třídĕ brāhmaṇů.

Text 140-141: Ti Pána zvali k sobĕ. Vāsudeva Datta, Gadādhara dāsa, Murāri Gupta, obyvatelé Kulína-grámu, Khandy a mnoho dalších oddaných, kteří nepocházeli z brāhmaṇské třídy, kupovali jídlo obĕtované Pánu Jagannāthovi a potom Śrī Caitanyu Mahāprabhua zvali.

Text 142: Nyní poslouchejte, jak Pána pozval Śivānanda Sena. Jeho nejstarší syn se jmenoval Caitanya dāsa.

Text 143: Śivānanda Sena přivedl svého syna Caitanyu dāse, aby ho představil Pánu, a Śrī Caitanya Mahāprabhu se ptal, jak se jmenuje.

Text 144: Když Pán uslyšel, že se jmenuje Caitanya dāsa, řekl: „Jak jsi ho to pojmenoval? Toto jméno je tĕžké pochopit.“

Text 145: Śivānanda Sena odpovĕdĕl: „Nechal si jméno, které se mi zjevilo z mého nitra.“ Potom Śrī Caitanyu Mahāprabhua pozval na obĕd.

Text 146: Śivānanda Sena koupil a přinesl velmi drahé zbytky jídla Pána Jagannātha a předložil je Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi, který se posadil, aby prasādam spolu se svými společníky přijal.

Text 147: Kvůli tomu, že byl Śivānanda Sena ctĕnou osobností, a aby vyhovĕl jeho žádosti, snĕdl Śrī Caitanya Mahāprabhu různé druhy prasādam. Jeho mysl však nebyla spokojená, protože snĕdl víc, než bylo třeba.

Text 148: Dalšího dne Pána pozval Caitanya dāsa, syn Śivānandy Seny. Chápal však Pánovy myšlenky, a proto koupil jiné druhy jídel.

Text 149: Podával jogurt, limetky, zázvor, jemnou baḍu a sůl. Když to vše Śrī Caitanya Mahāprabhu vidĕl, nesmírnĕ Ho to potĕšilo.

Text 150: Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: „Tento chlapec zná Mou mysl. Jsem proto s jeho pozváním velmi spokojený.“

Text 151: Po tĕchto slovech Pán snĕdl rýži s jogurtem a Caitanyovi dāsovi nabídl zbytky svého jídla.

Text 152: Po celé čtyři mĕsíce Cāturmāsyi Pán takto přijímal pozvání od svých oddaných. Kvůli nabitému programu však na nĕkteré oddané nezbyl den, kdy by mohli Pána pozvat.

Text 153: Gadādhara Paṇḍita a Sārvabhauma Bhaṭṭācārya mĕli každý mĕsíc pevnĕ určené dny, ve které Śrī Caitanya Mahāprabhu přijímal jejich pozvání.

Text 154-155: Gopīnātha Ācārya, Jagadānanda, Kāśīśvara, Bhagavān, Rāmabhadra Ācārya, Śaṅkara i Vakreśvara byli brāhmaṇové a zvali Śrī Caitanyu Mahāprabhua k sobĕ domů, kde pro Nĕho také vařili. Když Pána pozvali jiní oddaní, pohostili Ho Jagannāthovým prasādam nakoupeným za dvĕ paṇa lasturek.

Text 156: Původní cena za Jagannāthovo prasādam na jedno pozvání byla čtyři paṇy lasturek, ale za přítomnosti Rāmacandry Purīho byla snížena na polovinu.

Text 157: Oddaní, kteří přišli z Bengálska, zůstali se Śrī Caitanyou Mahāprabhuem čtyři mĕsíce a potom se s nimi Pán rozloučil. Když odešli, zůstali s Pánem Jeho stálí společníci z Džagannáth Purí.

Text 158: Tímto jsem popsal, jak Śrī Caitanya Mahāprabhu přijímal pozvání a jak přijímal a vychutnával prasādam nabízené Jeho oddanými.

Text 159: Toto vyprávĕní v sobĕ zahrnuje popis balíčků jídla od Rāghavy Paṇḍita a tančení v Jagannāthovĕ chrámu.

Text 160: Ten, kdo naslouchá o zábavách Śrī Caitanyi Mahāprabhua s vírou a láskou, zajisté dosáhne extatické lásky k lotosovým nohám Śrī Caitanyi Mahāprabhua.

Text 161: Vyprávĕní o činnostech Śrī Caitanyi Mahāprabhua jsou jako nektar, který tĕší uši i mysl. Ten, kdo si vychutnává nektar tĕchto činností, je rozhodnĕ velmi požehnaný.

Text 162: Já, Kṛṣṇadāsa, kráčím ve stopách Śrī Rūpy a Śrī Raghunātha a vyprávím Śrī Caitanya-caritāmṛtu. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.