KAPITOLA TŘETÍ
Bhūmi-gītā
Tako kapitola vypráví o tom, jak si zemĕ všímá hlouposti mnoha králů toužících ji pokořit. Hovoří také o tom, jak i přesto, že je vĕk Kali plný nedostatků, všechny je zničí zpívání jména Pána Hariho.
Velcí králové, kteří jsou ve skutečnosti pouhými hračkami v rukou smrti, touží pokořit svých šest vnitřních nepřátel – pĕt smyslů a mysl – a potom si představují, že dále pokoří celou zemi i se všemi jejími oceány. Zemĕ se při pohledu na jejich falešné nadĕje jen smĕje, protože nakonec budou muset všichni tuto planetu opustit a odejít jinam jako všichni velcí králové a vládci v minulosti. A když už se jim podařilo zemi nebo nĕjakou její část uchvátit – i když ji uchvátit nelze a v každém případĕ se jí musí vzdát – otcové, synové, bratři, přátelé a příbuzní se o ni přou.
Studium historie proto přirozenĕ vede k závĕru, že jsou veškeré svĕtské výsledky dočasné a tento závĕr by mĕl podnítit sklon k odříkání. Nejvyšším cílem života každé živé bytosti je čistá oddanost Pánu Kṛṣṇovi, která ničí vše nepříznivé. Ve vĕku Satya bylo náboženství úplné a stálo ještĕ na všech čtyřech nohách – pravdomluvnosti, milosrdnosti, odříkání a dobročinnosti. S příchodem každého dalšího vĕku počínaje vĕkem Tretā každá z tĕchto zbožných vlastností ubývá o čtvrtinu. V Kali-yuze z tĕchto nohou náboženství zůstává jen čtvrtina a dokonce i ta se s postupem tohoto vĕku vytratí. V Satya-yuze převládá kvalita dobra a v Tretā-yuze kvalita vášnĕ. V Dvāpara-yuze převládá smĕs vášnĕ a nevĕdomosti a ve vĕku Kali převládá kvalita nevĕdomosti. Bĕhem nĕho je velmi patrný ateismus, malost a podřadnost všech vĕcí a oddanost genitáliím a břichu. Živé bytosti znečištĕné vlivem Kaliho Nejvyššího Pána, Śrī Hariho, neuctívají, i když tak mohou být zbaveny všech pout a snadno dosáhnout nejvyššího cíle jednoduše opĕvováním slávy Jeho jména a přijetím útočištĕ u Nĕho. Pokud se však v Kali-yuze Nejvyšší Osobnost Božství nĕjakým způsobem projeví v srdcích podmínĕných duší, zničí všechny nedostatky místa, času a osobnosti typické pro tento vĕk. Kali-yuga je oceánem chyb, ale má jednu vznešenou vlastnost: pouhým pronášením Kṛṣṇova jména se lze zbavit připoutanosti ke hmotĕ a dosáhnout Absolutní Pravdu. Vše, čeho bylo možno dosáhnout ve vĕku Satya meditací, ve vĕku Tretā provádĕním obĕtí a ve vĕku Dvāpara uctíváním v chrámech, lze v Kali-yuze snadno dosáhnout jednoduchým procesem hari-kīrtanu.
SLOKA 1: Śukadeva Gosvāmī řekl: Když zemĕ vidĕla krále této zemĕ zaneprázdnĕné snahami ji pokořit, tak se zasmála a řekla: „Jen se podívejte, jak se mĕ tito králové, kteří jsou pouhými hračkami v rukou smrti, snaží pokořit.“
SLOKA 2: „Velcí vládci lidí, dokoce i ti učení, se setkávají se zklamáním a neúspĕchem způsobeným hmotným chtíčem. Tito králové pohánĕní chtíčem do mrtvého kusu masa zvaného tĕlo vkládají velké nadĕje a víru, i když je tato hmotná podoba prchavá jako bubliny pĕny na vodĕ.“
SLOKA 3-4: „Králové a politici si představují: ,Nejdříve pokořím své smysly a mysl; potom své hlavní ministry a zbavím se trnů v podobĕ svých rádců, obyvatel, přátel a příbuzných, včetnĕ ošetřovatelů svých slonů. Postupnĕ tak pokořím celou zemi.̀ Protože jsou srdce tĕchto vůdců spoutána velkými očekáváními, nejsou schopni vidĕt, že je poblíž čeká smrt.“
SLOKA 5: „Potom, co tito pyšní králové pokořili veškerou zemi na mém povrchu, vstupují násilím do oceánů, aby pokořili moře samotné. Jaký má význam jejich sebeovládání, jež je určeno pouze k politickému vykořisťování? Skutečným cílem sebeovládání je duchovní osvobození.“
SLOKA 6: Ó nejlepší z Kuruovců, zemĕ pokračovala takto: „I když mne v minulosti velcí muži i jejich potomci opustili a odešli z tohoto svĕta stejnĕ bezmocným způsobem, jakým do nĕho přišli, pošetilí lidé se mĕ i dnes pokoušejí pokořit.“
SLOKA 7: „Materialisté mezi sebou bojují, aby mne pokořili. Otcové stojí proti svým synům a bratři bojují jeden s druhým, protože jsou jejich srdce spoutána vidinou politické moci.“
SLOKA 8: „Političtí vůdci se takto navzájem vyzývají: ,Všechna tato zemĕ je moje, ne tvoje, ty hlupáku!̀ Tak se navzájem napadají a umírají.“
SLOKA 9-13: „Králové jako Pṛthu, Purūravā, Gādhi, Nahuṣa, Bharata, Kārtavīrya Arjuna, Māndhātā, Sagara, Rāma, Khaṭvāṅga, Dhundhuhā, Raghu, Tṛṇabindu, Yayāti, Śaryāti, Śantanu, Gaya, Bhagīratha, Kuvalayāśva, Kakutstha, Naiṣadha, Nṛga, Hiraṇyakaśipu, Vṛtra, Rāvaṇa, který způsobil nářek celého svĕta, Namuci, Śambara, Bhauma, Hiraṇyākṣa a Tāraka, tak jako mnoho ostatních démonů a králů, kteří vládli velkou mocí nad ostatními, všichni oplývali poznáním a byli to hrdinní a neporazitelní přemožitelé všech. I když však, ó všemocný Pane, tito králové žili své životy se silnou touhou mne vlastnit, byli podřízeni času, který je všechny promĕnil v pouhé historické záznamy. Žádný z nich svou vládu nemohl prosadit natrvalo.“
SLOKA 14: Śukadeva Gosvāmī řekl: Ó mocný Parīkṣite, vyprávĕl jsem ti příbĕhy všech tĕchto velkých králů, kteří svou slávu šířili po celém svĕtĕ a potom odešli. Mým skutečným zámĕrem bylo učit transcendentální poznání a odříkání. Příbĕhy králů tomuto vyprávĕní dodávají moc a vznešenost, nicménĕ samy o sobĕ nejsou konečným aspektem poznání.
SLOKA 15: Ten, kdo touží po čisté oddané službĕ Pánu Kṛṣṇovi, by mĕl naslouchat vyprávĕním o slavných vlastnostech Pána Uttamaḥśloky. Jejich neustálé opĕvování ničí vše nepříznivé. Oddaný by se mĕl tohoto naslouchání zúčastňovat v pravidelných každodenních shromáždĕních a pokračovat v naslouchání bĕhem celého dne.
SLOKA 16: Král Parīkṣit řekl: Můj pane, jak se mohou osoby žijící ve vĕku Kali zbavit vzrůstajícího znečištĕní tímto vĕkem? Ó velký mudrci, prosím vysvĕtli mi to.
SLOKA 17: Vysvĕtli mi prosím různé vĕky v historii vesmíru, jejich zvláštní vlastnosti, jak dlouho je vesmír udržován, jak dlouho trvá jeho zničení a jak působí čas, přímý představitel Nejvyšší Duše, Osobnosti Božství, Pána Viṣṇua.
SLOKA 18: Śukadeva Gosvāmī řekl: Můj milý králi, na začátku, v Satya-yuze, vĕku pravdy, stojí náboženství na nedotčených čtyřech nohách a je lidmi tohoto vĕku pečlivĕ udržováno. Tĕmito čtyřmi nohami mocného náboženství jsou pravdomluvnost, milosrdnost, askeze a rozdávání milodarů.
SLOKA 19: Lidé Satya-yugy jsou vĕtšinou vnitřnĕ spokojení, milostiví, přátelští ke všem, klidní, rozvážní a snášenliví. Radost čerpají ze svého nitra, pohlížejí na vše nestrannĕ a neustále pilnĕ usilují o duchovní dokonalost.
SLOKA 20: Ve Tretā-yuze je každá noha náboženství o čtvrtinu oslabena vlivem čtyř pilířů bezbožnosti – lhaním, násilím, nespokojeností a hádkou.
SLOKA 21: Ve vĕku Tretā jsou lidé oddáni obřadům a askezi. Nejsou příliš násilní nebo chtiví smyslového požitku. Jejich hlavním zájmem v životĕ je zbožnost, ekonomický rozvoj, usmĕrnĕný smyslový požitek a blahobytu dosahují následováním pokynů Véd. Vĕtšina lidí jsou brāhmaṇi, ó králi, přestože se v tomto vĕku lidská společnost dĕlí na čtyři oddĕlené třídy.
SLOKA 22: V Dvāpara-yuze jsou zbožné vlastnosti – askeze, pravdomluvnost, milosrdnost a dobročinnost – svými bezbožnými protĕjšky – nespokojeností, lží, násilím a nenávistí – omezeny na polovinu.
SLOKA 23: Ve vĕku Dvāpara lidé dychtí po slávĕ a jsou velmi vznešení. Oddávají se studiu Véd, vlastní velké bohatství, podporují velké rodiny a s velkým elánem si užívají života. Ze čtyř tříd jsou nejpočetnĕjší kṣatriyové a brāhmaṇi.
SLOKA 24: Ve vĕku Kali zůstává pouze jedna čtvrtina náboženských zásad, která bude neustále se rozpínajícími zásadami bezbožnosti oslabována a nakonec zcela zanikne.
SLOKA 25: Ve vĕku Kali jsou lidé chamtiví, nevychovaní, nemilosrdní a bez dobrého důvodu se hádají. Lidé Kali-yugy jsou nešťastní, posedlí hmotnými touhami a témĕř všichni jsou śūdrové a barbaři.
SLOKA 26: Hmotné kvality – dobro, vášeň a nevĕdomost – jejichž promĕny lze sledovat v mysli človĕka, jsou uvádĕny do pohybu silou času.
SLOKA 27: Vĕk, ve kterém mysl, inteligence a smysly neochvĕjnĕ spočívají v kvalitĕ dobra, je třeba považovat za Satya-yugu, vĕk pravdy. Tehdy lidé nacházejí potĕšení v poznání a askezi.
SLOKA 28: Ó nanejvýš inteligentní, když jsou podmínĕné duše oddány svým povinnostem, ale mají vedlejší motivy a usilují o osobní prestiž, mĕl bys vĕdĕt, že se jedná o vĕk Tretā, ve kterém převládá kvalita vášnĕ.
SLOKA 29: Když převládne chamtivost, nespokojenost, pýcha, pokrytectví a závist spolu se sklonem k sobeckým činnostem, jde o vĕk Dvāpara, ve kterém převažuje smĕs kvalit vášnĕ a nevĕdomosti.
SLOKA 30: Když převládá podvod, lež, lenost, ospalost, násilí, deprese, nářek, zmatenost, strach a chudoba, jedná se o vĕk Kali, vĕk kvality nevĕdomosti.
SLOKA 31: Kvůli špatným vlastnostem vĕku Kali budou lidé krátkozrací, neštastní, nenasytní, chtiví a chudí. Ženy se stanou necudnými a budou bez zábran střídat partnery.
SLOKA 32: Mĕsta budou ovládána zlodĕji, Védy budou znečištĕny spekulativními výklady ateistů, političtí vůdci budou prakticky požírat obyvatelstvo a takzvaní knĕží a intelektuálové budou oddáni svým břichům a genitáliím.
SLOKA 33: Brahmacārī nebudou dodržovat svoje sliby a budou převážnĕ nečistí. Z hospodářů se stanou žebráci, vānaprasthové budou žít ve vesnicích a sannyāsī budou dychtit po bohatství.
SLOKA 34: Ženy budou mnohem menšího vzrůstu, budou příliš jíst, plodit více dĕtí, než o kolik se budou schopny náležitĕ postarat a ztratí veškerou cudnost. Budou se neustále hrubĕ mluvit a budou projevovat sklony krást, podvádĕt a neomezenou drzost.
SLOKA 35: Podnikatelé se budou zabývat bezvýznamnými obchody a budou vydĕlávat podvádĕním. Lidé budou považovat jakékoliv odporné zamĕstnání za přijatelné, i když nebude stav nouze.
SLOKA 36: Služebníci opustí pána, který přišel o svůj majetek, i když to bude svatá osoba vzorné povahy. Páni budou propouštĕt služebníky, kteří již nemohou pracovat, i když patřili k rodinĕ po nĕkolik pokolení. Opuštĕny či zabity budou krávy, které přestanou dávat mléko.
SLOKA 37: Muži Kali-yugy budou bídní a ovládaní ženami. Zavrhnou své otce, bratry, příbuzné a přátele, aby se místo toho sdružovali se sestrami a bratry svých žen. Jejich představa o přátelství tak bude založena výlučnĕ na sexuálních poutech.
SLOKA 38: Necivilizovaní lidé budou jménem Pána vybírat milodary a živit se předstíráním askeze v převleku za žebravé mnichy. Ti, kdo nebudou vĕdĕt vůbec nic o náboženství, usednou na vyvýšené sedadlo a troufnou si hovořit o náboženských zásadách.
SLOKA 39-40: Ve vĕku Kali budou mysli lidí neustále rozrušeny. Lidé budou vyhublí vlivem hladu a daní, můj milý králi, a neustále se budou obávat sucha. Nebudou mít dostatečné oblečení, jídlo ani pití, nebudou schopni řádnĕ odpočívat, vĕnovat se sexu nebo se vykoupat. Nebudou mít ani dostatek ozdob k ozdobení svých tĕl. Lidé Kali-yugy budou ve skutečnosti postupnĕ vypadat jako bytosti posedlé duchy.
SLOKA 41: V Kali-yuze se budou lidé nenávidĕt dokonce i kvůli nĕkolika mincím. Vzdají se všech přátelských svazků a budou připraveni zemřít a zabít dokonce i své příbuzné.
SLOKA 42: Muži již nebudou chránit své staré rodiče, své dĕti ani své úctyhodné ženy. Budou naprosto pokleslí a budou se starat pouze o uspokojení vlastního břicha a genitálií.
SLOKA 43: Ó králi, inteligence lidí ve vĕku Kali bude svedena ateismem a témĕř nikdy nebudou předkládat obĕti Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, který je nejvyšším duchovním mistrem vesmíru. I když se lotosovým nohám Nejvyššího Pána klaní všechny velké osobnosti ovládající tři svĕty, bezvýznamné a nešťastné lidské bytosti tohoto vĕku tak činit nebudou.
SLOKA 44: Umírající vydĕšený človĕk se hroutí na svém lůžku. I když mu selhává hlas a témĕř si není vĕdom toho, co říká, může být zbaven následků svých plodonosných činů a dosáhnout nevyššího cíle, pokud vysloví svaté jméno Nejvyššího Pána. Lidé v Kali-yuze však přesto Nejvyššího Pána uctívat nebudou.
SLOKA 45: V Kali-yuze jsou objekty, místa a dokonce i jednotlivé osobnosti znečištĕny. Všemocná Osobnost Božství však může veškeré tyto nečistoty odstranit ze srdce toho, kdo Pána neochvĕjnĕ umístí ve své mysli.
SLOKA 46: Znečištĕní nahromadĕné po mnoho tisíc životů odstraní v srdci sídlící Nejvyšší Pán z mysli toho, kdo o Nĕm naslouchá, opĕvuje Ho, medituje o Nĕm, uctívá Ho či Mu pouze prokazuje velkou úctu.
SLOKA 47: Tak jako oheň zbaví zlato jakéhokoliv zabarvení způsobeného stopami jiných kovy, Pán Viṣṇu sídlící v srdci očistí mysl yogīch.
SLOKA 48: Uctíváním polobohů, askezí, ovládáním dechu, soucitem, koupelí na svatých místech, přísnými sliby, dobročinností ani pronášením různých manter mysl nemůže dosáhnout stejného absolutního očištĕní, jako když se v srdci zjeví neomezená Osobnost Božství.
SLOKA 49: Proto se, ó králi, s veškerým svým úsilím snaž umístit Nejvyššího Pána Keśavu ve svém srdci. Neustále se takto soustřeď na Pána a v okamžiku smrti zajisté dosáhneš nejvyššího cíle.
SLOKA 50: Můj milý králi, Osobnost Božství je nejvyšší vládce, Nejvyšší Duše a svrchované útočištĕ všech bytostí. Když o Nĕm meditují umírající, vyjeví jim jejich vĕčnou duchovní totožnost.
SLOKA 51: Můj milý králi, i když je Kali-yuga oceánem chyb, má přesto jednu dobrou vlastnost: pouhým zpíváním Hare Kṛṣṇa mahā-mantry lze dosáhnout osvobození z pout hmoty a odejít do transcendentálního království.
SLOKA 52: Výsledku, kterého bylo v Satya-yuze možno dosáhnout meditací o Viṣṇuovi, v Tretā-yuze provádĕním obĕtí a ve Dvāpara-yuze sloužením lotosovým nohám Pána, lze v Kali-yuze dosáhnout pouhým zpíváním Hare Kṛṣṇa mahā-mantry.