KAPITOLA JEDENÁCTÁ
Pán Rāmacandra vládne světu
Tato kapitola popisuje, jak Pán Rāmacandra sídlil se svými mladšími bratry v Ayodhyi a prováděl různé oběti.
Pán Rāmacandra, Nejvyšší Osobnost Božství, prováděl mnohé oběti, jimiž uctíval sám sebe, a po jejich dokončení rozdal zemi knězům hotā, adhvaryu, udgātā a brahmā. Prvnímu dal východní stranu světa, druhému západní, třetímu severní a čtvrtému jižní a zbytek země daroval ācāryovi. Všichni brāhmaṇové ocenili, jakou víru v ně Pán Rāmacandra má a jak rád má své služebníky. Přednesli Mu pak své modlitby a vrátili vše, co si od Něj vzali. Za dostatečný příspěvek považovali osvícení, které jim dává v srdci. Později se Pán Rāmacandra oblékl jako obyčejný člověk a procházel se městem, aby poznal, jak o Něm lidé smýšlejí. Jednu noc zaslechl, jak nějaký muž mluví se svou ženou, která navštívila dům jiného muže, a při svém peskování vyjadřoval pochyby o charakteru Sītādevī. Pán se ihned vrátil domů a kvůli obavám z takových pomluv se naoko rozhodl zříci její společnosti. Vykázal tedy Sītādevī, která byla těhotná, do āśramu mudrce Vālmīkiho. Tam porodila dvojčata, syny Lavu a Kuśu. Lakṣmaṇa v Ayodhyi zplodil dva syny, kteří dostali jména Aṅgada a Citraketu, Bharata zplodil také dva syny, kteří byli pojmenováni Takṣa a Puṣkala, a také Śatrughna zplodil dva syny, Subāhua a Śrutasenu. Když se Bharata v zastoupení krále, Pána Rāmacandry, vydal dobýt různé země, bojoval s mnoha milióny Gandharvů. Tím, že je v boji zabil, získal nesmírné bohatství, které pak přivezl domů. Śatrughna zabil v Madhuvanu démona jménem Lavaṇa a poté založil město zvané Mathurā. Mezitím Sītādevī svěřila své syny do péče mudrce Vālmīkiho a vstoupila do země. Když se to Pán Rāmacandra dozvěděl, velice Ho to zarmoutilo a po třináct tisíc let se věnoval konání obětí. Poté Śukadeva Gosvāmī vylíčil závěrečnou zábavu Pána Rāmacandry-Jeho odchod-a prokázal, že se Pán zjevuje jen proto, aby se věnoval svým zábavám. Tuto kapitolu pak končí výčtem výsledků naslouchání o skutcích Pána Rāmacandry a popisem toho, jak Pán chránil své občany a jak projevoval lásku svým bratrům.
SLOKA 1: Śukadeva Gosvāmī řekl: Poté Pán Rāmacandra, Nejvyšší Osobnost Božství, přijal ācāryu a prováděl oběti s honosným vybavením. Tak uctíval sám sebe, protože On je Nejvyšším Pánem všech polobohů.
SLOKA 2: Pán Rāmacandra daroval celý východ knězi hotā, všechen jih knězi brahmā, západ knězi adhvaryu a sever knězi udgātā, jenž recitoval Sāma Vedu. Tak rozdal své království.
SLOKA 3: Dále usoudil, že jelikož brāhmaṇové nemají žádné hmotné touhy, měli by vlastnit celý svět. Proto dal zemi ležící mezi východem, západem, severem a jihem ācāryovi.
SLOKA 4: Když takto rozdal všechno brāhmaṇům, ponechal si jen své vlastní šaty a ozdoby. Také královně, matce Sītě, zůstala jen náušnice v nose a nic víc.
SLOKA 5: Všichni brāhmaṇové podílející se na oběti měli z Pána Rāmacandry radost, neboť brāhmaṇům přál a měl je velice rád. Se zjihlým srdcem Mu tedy vrátili všechen majetek, který od Něj dostali, a pak promluvili.
SLOKA 6: Ó Pane, jsi vládcem celého vesmíru. Co jsi nám ještě nedal? Vstoupil jsi do našich srdcí a svou září rozptýlil temnotu naší nevědomosti. To je ten největší dar. Nepotřebujeme hmotné milodary.
SLOKA 7: Ó Pane, jsi Nejvyšší Osobnost Božství, pokládající brāhmaṇy za své uctívané božstvo. Tvé poznání a paměť nejsou nikdy narušeny úzkostí. Jsi nejpřednější ze všech slavných osobností v tomto světě a Tvé lotosové nohy uctívají mudrci, na něž se nevztahuje žádný trest. Ó Pane Rāmacandro, skládáme Ti uctivé poklony.
SLOKA 8: Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Jednou, když se Pán Rāmacandra procházel tajně v noci, skrytý v převleku, aby zjistil, co si o Něm lidé myslí, zaslechl jednoho muže, jak nepěkně mluví o Jeho manželce Sītādevī.
SLOKA 9: (Muž říkal své nevěrné ženě:) Chodíš do domu jiného muže, a proto jsi necudná a znečištěná. Už se o tebe nebudu starat. Takový manžel pod pantoflem, jako je Pán Rāma, může přijmout manželku, jakou je Sītā, která žila v domě cizího muže, ale já nejsem jako On, a proto tě zpátky nepřijmu.
SLOKA 10: Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Lidé s omezeným poznáním a ohavným charakterem mluví nesmysly. Kvůli obavám z takových darebáků se Pán Rāmacandra vzdal své ženy Sītādevī, přestože byla těhotná. Odešla proto do āśramu velkého mudrce Vālmīkiho.
SLOKA 11: Když čas dozrál, těhotná matka Sītādevī porodila syny-dvojčata, kteří později prosluli jako Lava a Kuśa. Obřady u příležitosti jejich narození vykonal Vālmīki Muni.
SLOKA 12: Ó Mahārāji Parīkṣite, Pán Lakṣmaṇa měl dva syny jménem Aṅgada a Citraketu a Pán Bharata měl rovněž dva syny, kteří se jmenovali Takṣa a Puṣkala.
SLOKA 13-14: Śatrughna měl dva syny jménem Subāhu a Śrutasena. Když se Pán Bharata vydal dobýt všechny světové strany, musel zabít milióny Gandharvů, kteří jsou obvykle podvodníci. Vzal jim všechno jejich bohatství a předložil ho Pánu Rāmacandrovi. Śatrughna také zabil Rākṣasu jménem Lavaṇa, jenž byl synem Rākṣasy Madhua. A pak v rozlehlém lese zvaném Madhuvan postavil město, které je známé jako Mathurā.
SLOKA 15: Sītādevī, opuštěná manželem, svěřila své dva syny do péče mudrce Vālmīkiho. Meditující o lotosových nohách Pána Rāmacandry potom vstoupila do země.
SLOKA 16: Když Nejvyšší Pán slyšel zprávu, že matka Sītā vstoupila do země, velmi Ho to zarmoutilo. Přestože je Nejvyšší Osobnost Božství, při vzpomínce na její vznešené vlastnosti se nedokázal ubránit smutku pramenícímu z transcendentální lásky.
SLOKA 17: Vzájemná přitažlivost mezi mužem a ženou nebo jakoukoli dvojicí opačného pohlaví všeobecně existuje vždy a všude a naplňuje každého neustálou úzkostí. Tyto pocity postihují i vládnoucí osobnosti, jako je Brahmā a Pán Śiva, a vyvolávají v nich strach. O ostatních, kteří lpí na rodinném životě v hmotném světě, ani nemluvě.
SLOKA 18: Poté, co matka Sītā vstoupila do země, dodržoval Pán Rāmacandra naprostý celibát a bez přestání vykonával Agnihotra-yajñu po dobu třinácti tisíc let.
SLOKA 19:
Po dokončení oběti vložil Pán Rāmacandra své lotosové nohy, do kterých se během Jeho života v lese Daṇḍakāraṇya někdy zabodávaly trny, do srdcí těch, kdo na Něj stále myslí. Pak vstoupil do svého sídla, na Vaikuṇṭhu, za záři brahmajyoti.
SLOKA 20: Skutečná sláva Nejvyšší Osobnosti Božství Pána Rāmacandry, jehož duchovní tělo se stále věnuje různým zábavám, nespočívá v tom, že na žádost polobohů zabil přívalem šípů Rāvaṇu a že postavil most přes oceán. Pánu Rāmacandrovi se nikdo nevyrovná a nikdo Ho nepřekoná, a proto nepotřeboval, aby Mu k vítězství nad Rāvaṇou pomáhaly opice.
SLOKA 21: Neposkvrněná sláva a jméno Pána Rāmacandry, jež ničí reakce za všechny hříchy, jsou oslavovány na celém světě, tak jako ozdobná pokrývka vítězného slona, který dobyl všechny světové strany. Velcí světci, jako například Mārkaṇḍeya Ṛṣi, dodnes opěvují Jeho vlastnosti na shromáždění velkých králů, jako byl Mahārāja Yudhiṣṭhira. Všichni svatí králové a všichni polobozi, včetně Pána Śivy a Pána Brahmy, uctívají Pána tím, že se Mu klaní s helmicemi na svých hlavách. Skládám poklony Jeho lotosovým nohám.
SLOKA 22: Pán Rāmacandra se vrátil do svého sídla, do něhož dospějí bhakti- yogīni. Je to místo, kam se odebrali všichni obyvatelé Ayodhyi poté, co sloužili Pánu v Jeho projevených zábavách tím, že se Mu klaněli, dotýkali se Jeho lotosových nohou, hleděli na Něj jako na otcovského krále, usedali či uléhali s Ním, jako by si byli rovni, nebo Ho dokonce pouze doprovázeli.
SLOKA 23: Ó králi Parīkṣite, každý, kdo naslouchá vyprávění o povaze zábav Pána Rāmacandry, se nakonec zbaví choroby v podobě závisti, a tak bude vysvobozen z pout materialistického jednání.
SLOKA 24: Mahārāja Parīkṣit se zeptal Śukadevy Gosvāmīho: Jak se Pán choval a jak jednal ve vztahu ke svým bratrům, kteří byli expanzemi Jeho samotného? A jak jednali Jeho bratři a obyvatelé Ayodhyi s Ním?
SLOKA 25: Śukadeva Gosvāmī odpověděl: Poté, co na vroucí prosbu mladšího bratra Bharaty Pán Rāmacandra přijal královský trůn, nařídil svým bratrům, aby se vydali dobýt celý svět. Sám zůstal v hlavním městě, aby udílel audienci všem občanům a obyvatelům paláce a společně s dalšími pomocníky dohlížel na vládní záležitosti.
SLOKA 26: Za vlády Pána Rāmacandry byly ulice hlavního města Ayodhyi kropeny navoněnou vodou a kapkami parfému, které svými choboty rozprašovali sloni. Když občané viděli, jak Pán osobně dohlíží na to, aby si město udrželo takové bohatství, vysoce si toho cenili.
SLOKA 27: Paláce, palácové brány, sněmovní budovy, pódia pro veřejná setkání, chrámy a všechna podobná místa zdobily zlaté nádoby na vodu a vlajky všeho druhu.
SLOKA 28: Všude, kam Pán Rāmacandra zavítal, stály příznivé slavobrány s banánovníky a arekovými palmami, plné květů a ovoce. Zdobily je různé prapory z barevných látek, goblény, zrcadla a girlandy.
SLOKA 29: Všude, kam přišel Pán Rāmacandra na návštěvu, k Němu lidé přistupovali s předměty pro uctívání a žádali Ho o požehnání. Říkali: “Ó Pane, tak jako jsi v inkarnaci kance zachránil Zemi z mořského dna, starej se o ni prosím i nyní. Dej nám svá laskavá požehnání.”
SLOKA 30: Potom občané, muži i ženy, velmi dychtiví Pána spatřit, jelikož Ho dlouhou dobu neviděli, opustili své domovy a vystoupili na střechy paláců. Ještě stále se nemohli dosyta vynadívat na obličej Pána Rāmacandry s lotosovýma očima a zasypávali Ho květy.
SLOKA 31-34: Poté Pán Rāmacandra vstoupil do paláce svých předků. Nacházely se v něm mnohé pokladnice a bohaté šatníky. Po obou stranách vstupních dveří byla sedátka z korálu, kolem nádvoří stály sloupy z vaidūrya-maṇi, podlaha byla z blýskavě naleštěného kamene marakata-maṇi a základy z mramoru. Celý palác byl vyzdoben vlajkami a girlandami, posázený cennými drahokamy vydávajícími nebeskou záři a také mnoha perlami. Hořely v něm četné lampy a doutnaly vonné tyčinky. Všichni muži a ženy v paláci vypadali jako polobozi a měli na sobě různé ozdoby, které na jejich tělech ještě zkrásněly.
SLOKA 35: Pán Rāmacandra, Nejvyšší Osobnost Božství, nejlepší z věhlasných učenců, sídlil v tomto paláci se svou energií blaženosti, matkou Sītou, a těšil se z naprostého pokoje.
SLOKA 36: Aniž by překračoval náboženské zásady, užíval si Pán Rāmacandra, jehož lotosové nohy uctívají oddaní při meditaci, všeho, co přináší transcendentální požitek, tak dlouho, jak si přál.