Sloka 10.35
bṛhat-sāma tathā sāmnāṁ
gāyatrī chandasām aham
māsānāṁ mārga-śīrṣo ’ham
ṛtūnāṁ kusumākaraḥ
bṛhat-sāma — Bṛhat-sāma; tathā — také; sāmnām — z písníSāma Vedy; gāyatrī — mantry Gāyatrī; chandasām — z veškeré poezie; aham — Já jsem; māsānām — z měsíců; mārga-śīrṣaḥ — měsíc v období listopadu a prosince; aham — Já jsem; ṛtūnām — ze všech ročních období; kusuma-ākaraḥ — jaro.
Z hymnů Sāma Vedy jsem Bṛhat-sāma a z poezie jsem Gāyatrī. Z měsíců jsem Mārgaśīrṣa (listopad-prosinec) a z ročních období jsem kvetoucí jaro.
Pán již uvedl, že ze všech Véd je Sāma Vedou. Sāma Veda je bohatá na krásné nápěvy, které zpívají různí polobozi. Z nich vyniká Bṛhat-sāma, která má nádhernou melodii a zpívá se o půlnoci.
V sanskrtu má poezie pevně daná pravidla, která usměrňují metrum verše, takže není tak náladová jako poezie moderních básníků. Nejlepší usměrněnou poezií je mantra Gāyatrī, kterou recitují lidé s brāhmaṇskými vlastnostmi. Je zmíněná i ve Śrīmad-Bhāgavatamu. Jelikož vede k poznání Boha, je zastoupením Nejvyššího Pána. Tato mantra je určená pro duchovně pokročilé lidi, a kdo ji úspěšně recituje, může vejít do Pánova transcendentálního světa. Pro její recitaci musí člověk vyvinout dokonalé vlastnosti, odpovídající podle zákonů hmotné přírody kvalitě dobra. Ve védské civilizaci je mantra Gāyatrī velice důležitá a je uznávaná jako zvuková inkarnace Brahmanu. Brahmā ji zavedl, a od něho se předává dál učednickou posloupností.
Měsíc na přelomu listopadu a prosince je v Indii nejlepší, protože lidé tehdy sklízejí obilí a jsou šťastní. Jaro je všeobecně oblíbené, protože není ani moc horko, ani zima a květiny a stromy rozkvétají. Na jaře se také pořádá mnoho oslav Kṛṣṇových zábav, a proto je nejradostnějším ze všech ročních období a zastupuje Nejvyššího Pána Kṛṣṇu.