KAPITOLA DVACÁTÁ PÁTÁ
Tři kvality přírody a mimo jejich vliv
S cílem ustavit transcendentální povahu Nejvyšší Osobnosti Božství tato kapitola popisuje různé projevy vlivu tří kvalit (dobra, vášnĕ a nevĕdomosti), které se rodí v mysli.
Ovládání mysli, ovládání smyslů, tolerance a tak dále jsou projevy nesmíšené kvality dobra. Touha, úsilí, pýcha a tak dále jsou projevy nesmíšené kvality vášnĕ. A hnĕv, chamtivost a zmatenost patří mezi vlivy nesmíšené kvality nevĕdomosti. Ve smĕsi tří kvalit nacházíme pojetí „já“ a „moje“, používání tĕla, mysli a slov na základĕ této mentality, následování zásad náboženského života, ekonomického rozvoje a uspokojování smyslů a neochvĕjné plnĕní předepsaných povinností pro hmotné zájmy.
Ten, v jehož povaze převládá vliv kvality dobra, uctívá Pána Hariho v náladĕ oddanosti, bez ohledu na zisk. Na druhou stranu ten, kdo dychtí po plodech svého uctívání Pána, je vášnivé povahy. A ten, kdo touží po násilí, podléhá kvalitĕ nevĕdomosti. Tyto kvality dobra, vášnĕ a nevĕdomosti jsou přítomné v nekonečnĕ malé živé bytosti, zatímco Nejvyšší Osobnost Božství je vůči třem kvalitám hmotné přírody transcendentální.
Materiál, místo a výsledek činnosti spolu s časem, poznáním, na kterém se činnost zakládá, činností samotnou, konatelem, jeho vírou, jeho úrovní vĕdomí, jeho duchovní pokročilostí a jeho cílem po smrti – to vše závisí na třech kvalitách a projevuje se různĕ co se týče odstupňování podle významu a důležitosti. Ale předmĕty vztahující se k Nejvyšší Osobnosti, místa spojená s Pánem, štĕstí založené na Nĕm, čas trávený Jeho uctíváním, poznání týkající se Jeho, činnost vĕnovaná Jemu, konatel jednající pod Jeho ochranou, víra v oddanou službu Jemu, transcendentální vĕdomí, pokrok na cestĕ do duchovního svĕta a osobní sídlo Nejvyššího Pána jako cíl – to vše hmotné kvality transcenduje.
V kolobĕhu hmotné existence má duše mnoho různých cílů a životních podmínek. Ty všechny se zakládají na kvalitách přírody a na plodonosných činnostech kvalitami ovládaných. Jedinĕ praktikováním yogy čisté oddané služby Nejvyššímu Pánu lze překonat tyto tři kvality, jež mají původ v mysli. Ten, kdo je inteligentní, by mĕl poté, co získal lidské tĕlo, které umožňuje získat poznání a realizaci, přerušit styk se třemi kvalitami přírody a pak uctívat Nejvyšší Osobnost Božství. Nejprve může zvyšováním kvality dobra přemoci vášeň a nevĕdomost. A pak může překonat hmotné dobro tím, že přesune své vĕdomí na úroveň transcendence. Tehdy bude zcela osvobozen od hmotných kvalit, opustí své subtilní tĕlo (hmotnou mysl, inteligenci a falešné ego) a dosáhne společnosti Osobnosti Božství. Tím, že živá bytost zničí svůj jemnohmotný obal, je schopná potkat Nejvyššího Pána tváří v tvář, a Jeho milostí tak dosáhnout absolutního naplnĕní.
SLOKA 1: Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Ó nejlepší z lidí, prosím vyslechni si popis, jak živá bytost získává určitou povahu stykem s jednotlivými hmotnými kvalitami.
SLOKA 2-5: Ovládání mysli a smyslů, tolerance, rozlišování, plnĕní svých předepsaných povinností, pravdomluvnost, milostivost, pečlivé zkoumání minulosti a budoucnosti, spokojenost za jakýchkoliv podmínek, štĕdrost, zříkání se smyslového požitku, víra v duchovního mistra, stud kvůli nevhodnému jednání, rozdávání milodarů, upřímnost, pokora a vnitřní spokojenost jsou vlastnosti kvality dobra. Hmotná touha, velké úsilí, troufalost, nespokojenost i v případĕ zisku, pýcha, modlení se o hmotný pokrok, považování se za jiného a lepšího než ostatní, uspokojování smyslů, ukvapená dychtivost bojovat, záliba v naslouchání chvále své osoby, sklon zesmĕšňovat ostatní, hlásání vlastní udatnosti a ospravedlňování svých činů silou jsou vlastnosti kvality vášnĕ. Netolerantní hnĕv, lakota, mluvení bez odkazů na písma, nepřátelství spojené s násilím, život parazita, pokrytectví, chronická únava, hádky, nářek, klam, zoufalství, deprese, příliš mnoho spánku, falešná očekávání, strach a lenost představují hlavní vlastnosti kvality nevĕdomosti. Nyní prosím slyš o kombinaci tĕchto tří kvalit.
SLOKA 6: Můj milý Uddhavo, kombinace všech tří kvalit je přítomná v mentalitĕ „já“ a „moje“. Bĕžné jednání v tomto svĕtĕ, které se uskutečňuje pomocí mysli, předmĕtů vnímání, smyslů a životních vzduchů hmotného tĕla, se rovnĕž zakládá na kombinaci kvalit.
SLOKA 7: Když se osoba oddává náboženství, ekonomickému rozvoji a uspokojování smyslů, pak víra, bohatství a smyslový požitek, které svými snahami získává, projevují vzájemné působení tří kvalit přírody.
SLOKA 8: Kombinace kvalit přírody se projevuje, když je človĕk připoutaný k rodinnému životu, touží po smyslovém požitku, a když se následnĕ ustálí v povinnostech týkajících se náboženství a zamĕstnání.
SLOKA 9: Ten, kdo projevuje vlastnosti jako je ovládání smyslů, je především v kvalitĕ dobra. Vášnivá osoba se podobnĕ pozná podle chtíče a ten, kdo podléhá nevĕdomosti, se pozná podle vlastností jako je hnĕv.
SLOKA 10: Rozumí se, že každý človĕk, ať muž či žena, který Mĕ uctívá s láskyplnou oddaností a koná své předepsané povinnosti pro Mĕ bez připoutanosti ke hmotĕ, je na úrovni dobra.
SLOKA 11: Když Mĕ nĕkdo uctívá svými předepsanými povinností s nadĕjí na hmotný prospĕch, je třeba chápat, že jeho povaha podléhá vášni, a ten, kdo Mĕ uctívá s touhou páchat násilí proti ostatním, podléhá nevĕdomosti.
SLOKA 12: Tři kvality hmotné přírody – dobro, vášeň a nevĕdomost – ovlivňují živou bytost, ale ne Mĕ. Projevují se v její mysli a pak způsobují, že se připoutává k hmotným tĕlům a dalším stvořeným objektům. Tímto způsobem je spoutána.
SLOKA 13: Když kvalita dobra, která je zářivá, čistá a příznivá, převládne nad vášní a nevĕdomostí, človĕk je obdařen štĕstím, ctností, poznáním a dalšími dobrými vlastnostmi.
SLOKA 14: Když kvalita vášnĕ, která je příčinou připoutanosti, separatismu a činnosti, přemůže nevĕdomost a dobro, človĕk začíná tĕžce pracovat, aby získal slávu a bohatství. Pod vlivem kvality vášnĕ tedy zažívá úzkost a boj.
SLOKA 15: Když kvalita nevĕdomosti přemůže vášeň a dobro, zahalí vĕdomí živé bytosti a učiní ji pošetilou a tupou. Pod jejím vlivem podléhá nářku a klamu, příliš spí, dĕlá si falešné nadĕje a chová se násilnĕ k ostatním.
SLOKA 16: Když se vĕdomí vyjasní a smysly jsou odpoutané od hmoty, osoba zažívá nebojácnost v hmotném tĕle a odpoutanost od hmotné mysli. Vĕz, že v této situaci převládá kvalita dobra, která osobĕ dává příležitost Mĕ realizovat.
SLOKA 17: Kvalitu vášnĕ bys mĕl poznat podle jejích příznaků – pokroucení inteligence nadmĕrnou činností, neschopnosti poznávacích smyslů oprostit se od svĕtských objektů, nezdravého stavu činných fyzických orgánů a neklidu a zmatenosti mysli.
SLOKA 18: Když vyšší vĕdomí selhává a nakonec úplnĕ zmizí, následkem čehož osoba nedokáže soustředit pozornost, její mysl je zničená a projevuje známky nevĕdomosti a deprese. Mĕl bys pochopit, že v této situaci převládá kvalita nevĕdomosti.
SLOKA 19: Když vzrůstá kvalita dobra, vzrůstá i síla polobohů. S růstem vášnĕ sílí démoni a s růstem nevĕdomosti roste síla tĕch nejzlovolnĕjších bytostí, ó Uddhavo.
SLOKA 20: Je třeba vĕdĕt, že bdĕní pochází z kvality dobra, spánek se sny z kvality vášnĕ a hluboký, bezesný spánek z kvality nevĕdomosti. Čtvrtý stav vĕdomí prostupuje tĕmito třemi a je transcendentální.
SLOKA 21: Učené osoby oddané védské kultuře povyšuje kvalita dobra do čím dál tím vyšších postavení. Kvalita nevĕdomosti oproti tomu nutí živou bytost padat po hlavĕ do stále nižších forem života. A pod vlivem kvality vášnĕ duše stále transmigruje lidskými tĕly.
SLOKA 22: Ti, kdo opouštĕjí tento svĕt pod vlivem kvality dobra, spĕjí na nebeské planety, ti, kdo odcházejí pod vlivem kvality vášnĕ, zůstávají ve svĕtĕ lidí a ti, kdo umírají pod vlivem kvality nevĕdomosti, musí jít do pekla. Ale ti, kdo jsou prostí vlivu všech kvalit přírody, dospĕjí ke Mnĕ.
SLOKA 23: Práce konaná jako obĕť Mnĕ, bez ohledu na výsledek, se řadí do kvality dobra. Práce konaná s touhou užívat si jejích výsledků je v kvalitĕ vášnĕ. A práce podnĕcovaná násilím a závistí náleží ke kvalitĕ nevĕdomosti.
SLOKA 24: Absolutní poznání je v kvalitĕ dobra, poznání založené na dualitĕ v kvalitĕ vášnĕ a pošetilé, materialistické poznání je v kvalitĕ nevĕdomosti. Poznání založené na Mnĕ je však chápáno jako transcendentální.
SLOKA 25: Sídlo v lese je v kvalitĕ dobra, sídlo ve mĕstĕ v kvalitĕ vášnĕ, sídlo v kasinu projevuje kvalitu nevĕdomosti a sídlo na místĕ, kde sídlím Já, je transcendentální.
SLOKA 26: Pracovník, který není připoutaný, jedná v kvalitĕ dobra, pracovník zaslepený osobní touhou podléhá kvalitĕ vášnĕ a pracovník, který úplnĕ zapomnĕl, jak rozeznat dobré od špatného, je ovládaný kvalitou nevĕdomosti. Ale rozumí se, že pracovník, který přijal útočištĕ u Mĕ, je vůči kvalitám přírody transcendentální.
SLOKA 27: Víra nasmĕrovaná k duchovnímu životu patří do kvality dobra, víra založená na plodonosném jednání je pod vlivem kvality vášnĕ, víra spočívající v bezbožných činnostech náleží ke kvalitĕ nevĕdomosti, ale víra v oddanou službu Mnĕ je čistĕ transcendentální.
SLOKA 28: Jídlo, které je zdravé, čisté a získané bez obtíží, je v kvalitĕ dobra, jídlo, které skýtá bezprostřední potĕšení smyslům, v kvalitĕ vášnĕ a jídlo, které je nečisté a způsobuje utrpení, v kvalitĕ nevĕdomosti.
SLOKA 29: Štĕstí získávané z vlastního já náleží do kvality dobra, štĕstí založené na smyslovém požitku do kvality vášnĕ a štĕstí založené na klamu a degradaci do kvality nevĕdomosti. Štĕstí nacházené ve Mnĕ je však transcendentální.
SLOKA 30: Materiál, místo, výsledek činnosti, čas, poznání, práce, její konatel, víra, stav vĕdomí, forma života i cíl po smrti se tedy zakládají na třech kvalitách hmotné přírody.
SLOKA 31: Ó nejlepší z lidských bytostí, všechny stavy hmotné existence souvisejí se vzájemnou interakcí užívající si duše a hmotné přírody. Ať jsou vidĕné, slyšené nebo jen vymyšlené v mysli, bez výjimky jsou tvořené kvalitami přírody.
SLOKA 32: Ó šlechetný Uddhavo, všechny tyto fáze podmínĕného života vznikají z činností zrozených z kvalit hmotné přírody. Ta živá bytost, která tyto kvality projevené z mysli přemůže, se Mi může odevzdat skrze proces oddané služby, a tak dosáhnout čisté lásky ke Mnĕ.
SLOKA 33: Toto lidské tĕlo umožňuje rozvinout úplné poznání. Ti, kdo jej získali a jsou inteligentní, by se proto mĕli zbavit všeho znečištĕní kvalitami přírody a vĕnovat se výhradnĕ láskyplné službĕ Mnĕ.
SLOKA 34: Mudrc, který se oprostil od veškerého styku s hmotou a není zmatený, by mĕl si podrobit své smysly a uctívat Mĕ. Mĕl by překonat kvality vášnĕ a nevĕdomosti tak, že se bude vĕnovat pouze vĕcem v kvalitĕ dobra.
SLOKA 35: Pak by mĕl tento mudrc ustálený v oddané službĕ lhostejností vůči kvalitám překonat i hmotnou kvalitu dobra. S takto uklidnĕnou myslí se duchovní duše oproštĕná od vlivu kvalit přírody zbavuje samotné příčiny svého podmínĕného života a dosahuje Mĕ.
SLOKA 36: Když je živá bytost oproštĕná od subtilního podmínĕní mysli a od kvalit přírody zrozených z hmotného vĕdomí, stane se zcela spokojenou díky vnímání Mé transcendentální podoby. Již nehledá požitek ve vnĕjší energii, ani na tento požitek nemyslí a nevzpomíná ve svém nitru.