KAPITOLA DEVATENÁCTÁ

SLOKA 1: Śrī Maitreya řekl: Když Pán vyslechl slova stvořitele Brahmy, která neskrývala žádné hříšné úmysly a byla sladká jako nektar, srdečně se zasmál a přijal jeho modlitbu s pohledem plným lásky.

SLOKA 2: Pán, Jenž se zjevil z Brahmovy nosní dírky, vyskočil a zamířil Svůj kyj na bradu nepřítele, démona Hiraṇyākṣi, který se před Ním nebojácně procházel.

SLOKA 3: Po úderu démonova kyje však Pánovi vypadl kyj z ruky, a jak padal a přitom se točil, vypadal nádherně. Bylo to zázračné, protože Jeho kyj úžasně zářil.

SLOKA 4: Démon měl jedinečnou příležitost udeřit svého bezbranného nepřítele, aniž by mu v tom cokoliv bránilo, ale ctil pravidla boje. Tím však rozlítil Nejvyšší Osobnost Božství.

SLOKA 5: Když Pánův kyj upadl na zem a z přihlížejícího davu bohů a ṛṣiů zazněl výkřik úleku, Nejvyšší Pán uznal démonův smysl pro spravedlnost a přivolal Svůj disk Sudarśanu.

SLOKA 6: Když se disk začal točit v Pánových rukách a Pán se dostal do těsné blízkosti Svého hlavního společníka z Vaikuṇṭhy, který se narodil jako Hiraṇyākṣa, zvrhlý syn Diti, ze všech stran zazněla podivná slova svědků přihlížejících z letadel. Nevěděli nic o Pánově skutečném postavení a volali: “Kéž zvítězíš!” “Skoncuj s ním!” “Přestaň si s ním hrát!”

SLOKA 7: Když démon viděl Nejvyššího Pána, Jehož oči se podobaly okvětním lístkům lotosu, jak před ním stojí vyzbrojený Sudarśana-cakrou, jeho smysly byly zaplaveny rozhořčením. Začal syčet jako had a s velikou záští se kousal do rtu.

SLOKA 8: Démon, který měl hrozivé tesáky, upíral na Nejvyššího Pána pohled, jako by Ho chtěl spálit. Vyskočil do vzduchu, namířil svůj kyj na Pána a zvolal: “Nyní jsi mrtev!”

SLOKA 9: Ó ctnostný Viduro, zatímco se na Něho nepřítel díval, Pán ve Své podobě kance, příjemce všech obětí, levou nohou hravě srazil jeho kyj, přestože se k Němu blížil silou bouře.

SLOKA 10: Potom Pán řekl: “Zvedni svou zbraň a zkus to znovu, když si nade Mnou tolik přeješ zvítězit.” Po této výzvě démon zamířil svůj kyj na Pána a ještě jednou hlasitě zařval.

SLOKA 11: Když Pán viděl kyj letící k Němu, zůstal pevně stát na místě a chytil ho se stejnou lehkostí, s jakou Garuḍa, král ptáků, chytá hady.

SLOKA 12: Velký démon takto ztratil svoji neohroženost, byl pokořen a vyveden z míry. Odmítl přijmout zpátky svůj kyj, který mu Pán nabízel.

SLOKA 13: Vzal trojzubec, dravý jako planoucí oheň, a mrštil ho proti Pánovi, příjemci všech obětí, jako když někdo koná pokání se zlými úmysly vůči svatému brāhmaṇovi.

SLOKA 14: Letící trojzubec, který mocný démon vrhl svou veškerou silou, zářil jasně na nebi. Nejvyšší Pán ho však rozbil na kousky Svým diskem Sudarśana s ostrými okraji, stejně jako Indra usekl křídlo Garuḍy.

SLOKA 15: Když disk Osobnosti Božství rozbil jeho trojzubec na kusy, démon se rozzuřil. Přiblížil se k Pánu a s hlasitým řevem udeřil svou tvrdou pěstí do Pánovy široké hrudi, která nese znak Śrīvatsa. Potom zmizel z dohledu.

SLOKA 16: Pán, který se zjevil v podobě prvního kance, necítil po tomto démonově úderu ani sebemenší zachvění v kterékoliv části Svého těla, ó Viduro, stejně jako by ho necítil slon udeřený květinovou girlandou.

SLOKA 17: Démon používal proti Osobnosti Božství, Pánu yogamāyi, mnoho kouzel a čar. Když to lidé uviděli, naplnilo je to hrůzou a mysleli si, že se blíží zničení vesmíru.

SLOKA 18: Ze všech stran začaly vát prudké větry a šířila se temnota, způsobená zvířeným prachem a krupobitím. Odevšad přilétaly salvy kamenů jako z kulometů.

SLOKA 19: Svítící tělesa ve vesmíru zmizela, protože nebe bylo zatažené těžkými mraky, doprovázenými hromy a blesky. Z nebe pršel hnis, chlupy, krev, výkaly, moč a kosti.

SLOKA 20: Ó nehřešící Viduro, hory vypouštěly různé zbraně a objevily se nahé čarodějnice s rozpuštěnými vlasy, ozbrojené trojzubci.

SLOKA 21: Mnoho surových Yakṣů a Rākṣasů, kteří byli buď pěší, nebo na koních, slonech či vozech, vydávalo krutý a divoký pokřik.

SLOKA 22: Pán, osobní příjemce všech obětí, nyní vypustil Svoji milovanou Sudarśanu, jež dokázala rozptýlit čarovné síly, které démon projevil.

SLOKA 23: Právě v tu chvíli se náhle srdce Diti, matky Hiraṇyākṣi, zachvělo. Připomněla si slova svého manžela Kaśyapy a z prsou jí vytékala krev.

SLOKA 24: Když démon viděl, že jeho čarovné síly byly rozptýleny, vrátil se znovu před Osobnost Božství, Keśavu, a plný hněvu se Ho pokusil sevřít svými pažemi, aby Ho rozmáčkl. Ke svému velkému úžasu však zjistil, že Pán stojí mimo jeho sevření.

SLOKA 25: Nyní démon začal Pána bít svými tvrdými pěstmi, ale Pán Adhokṣaja mu dal políček za ucho, jako když Indra, pán Marutů, udeřil démona Vṛtru.

SLOKA 26: I když Pán, přemožitel všech, neudeřil démona nijak zvlášť silně, jeho tělo se zapotácelo. Oči mu vylezly z důlků, polámaly se mu ruce a nohy a vypadaly mu všechny vlasy. Padl na zem mrtev jako obrovský strom vyvrácený větrem.

SLOKA 27: Aja (Brahmā) a další dospěli na místo souboje, kde viděli démona s hrozivými zuby ležet na zemi se skousnutým rtem. Lesk jeho tváře ještě nevybledl a Brahmā řekl s obdivem: Ó, kdo může mít takovou požehnanou smrt?

SLOKA 28: Brahmā pokračoval: Dostal kopanec přední nohou Pána, o Němž yogīni, kteří se snaží o osvobození od svých neskutečných hmotných těl, meditují v ústraní v mystickém tranzu. Tento klenot mezi Ditinými syny opustil své tělo, když hleděl do Jeho tváře.

SLOKA 29: Oba dva osobní služebníci Nejvyššího Pána byli prokleti, aby se narodili v démonských rodinách. Po několika takových zrozeních se vrátí na svá původní místa.

SLOKA 30: Polobozi oslovili Pána: Skládáme Ti poklony! Jsi příjemcem všech obětí a pro udržení světa jsi přijal podobu kance v kvalitě čistého dobra. Naštěstí pro nás jsi zabil tohoto démona, který trýznil všechny světy, a jelikož jsme oddáni Tvým lotosovým nohám, ó Pane, i nám je nyní lépe.

SLOKA 31: Śrī Maitreya pokračoval: Jakmile Nejvyšší Pán Hari, původ kančího životního druhu, zabil hrozného démona Hiraṇyākṣu, vrátil se do Svého sídla, kde neustále probíhá nepřetržitá slavnost. Všichni polobozi v čele s Brahmou Pána opěvovali.

SLOKA 32: Maitreya pokračoval: Můj milý Viduro, popsal jsem ti, jak Nejvyšší Pán sestoupil v inkarnaci prvního kance a ve velkém boji zabil nebývale udatného démona, jako kdyby byl pouhou hračkou. Vyprávěl jsem přesně to, co jsem slyšel od svého duchovního mistra.

SLOKA 33: Śrī Sūta Gosvāmī pokračoval: Můj milý brāhmaṇo, když Pánův velký oddaný Kṣattā (Vidura) vyslechl z autoritativního zdroje, od mudrce Kauṣāravy (Maitreyi), vyprávění o zábavách Nejvyšší Osobnosti Božství, cítil transcendentální blaženost a byl velice spokojen.

SLOKA 34: Ani nemluvě o naslouchání zábavám Pána, Jehož hruď nese znak Śrīvatsa — lidé mohou nalézt transcendentální požitek i v naslouchání o činnostech a skutcích oddaných, jejichž sláva je nesmrtelná.

SLOKA 35: Nejvyšší Pán osvobodil krále slonů, kterého napadl krokodýl a který meditoval o lotosových nohách Pána. Slonice, jež ho tehdy doprovázely, velice naříkaly a Pán je zachránil před hrozícím nebezpečím.

SLOKA 36: Která vděčná duše by nechtěla prokazovat láskyplnou službu tak úžasnému pánovi, jako je Osobnost Božství? Čistí oddaní, kteří vyhledávají ochranu jedině u Pána, Ho mohou snadno potěšit, ale hříšní lidé si Ho těžko nakloní.

SLOKA 37: Ó brāhmaṇové, každý, kdo poslouchá, přednáší nebo vychutnává úžasné vyprávění, jak se Pán zjevil v podobě prvního kance a zabil démona Hiraṇyākṣu, aby zachránil Zemi, je ihned osvobozen od následků hříšných činností, dokonce i od zabití brāhmaṇy.

SLOKA 38: Toto nejposvátnější vyprávění přináší člověku neobyčejné zásluhy, bohatství, slávu, dlouhý život a plní všechny jeho touhy. Na bitevním poli zvyšuje sílu jeho životně důležitých i činných orgánů. Ten, kdo mu naslouchá v posledním okamžiku svého života, odejde do Pánova svrchovaného sídla, můj milý Śaunako.