KAPITOLA ŠEDESÁTÁ OSMÁ

SLOKA 1: Śukadeva Gosvāmī pravil: Ó králi, Sāmba, syn Jāmbavatī, vždy vítĕzný v bitvĕ, unesl Duryodhanovu dceru Lakṣmaṇu z jejího obřadu svayaṁ-vara.

SLOKA 2: Rozhnĕvaní Kuruovci pravili: Tento nevychovaný chlapec nás urazil tím, že násilím unesl naši neprovdanou dceru proti její vůli.

SLOKA 3: Spoutejte tohoto nevychovaného Sāmbu! Co Vṛṣṇiovci udĕlají? Naší milostí vládnou zemi, kterou jsme jim darovali.

SLOKA 4: Jestli sem Vṛṣṇiovci přijedou, až se dozvĕdí, že byl jejich syn zajat, zlomíme jejich pýchu. Tak budou podrobeni jako tĕlesné smysly podřízené přísné kontrole.

SLOKA 5: Když to dořekli a jejich plán schválil starší člen kuruovské dynastie, Karṇa, Śala, Bhūri, Yajñaketu a Suyodhana vyrazili napadnout Sāmbu.

SLOKA 6: Když Sāmba, velký bojovník na kočárech, spatřil Duryodhanu a jeho společníky, jak se k nĕmu řítí, vzal svůj skvostný luk a zůstal stát sám jako lev.

SLOKA 7: Rozhnĕvaní lučištníci vedení Karṇou a odhodlaní ho chytit volali na Sāmbu: „Stůj a bojuj! Stůj a bojuj!“ Zaútočili na nĕho a zasypali ho šípy.

SLOKA 8: Ó nejlepší z Kuruovců, když byl Kṛṣṇův syn Sāmba neoprávnĕnĕ obtĕžován Kuruovci, tento miláček yaduovské dynastie netoleroval jejich útok o nic víc, než by lev toleroval útok nepatrných zvířat.

SLOKA 9-10: Hrdinný Sāmba rozeznĕl svůj úžasný luk a zasáhl šípy šest bojovníků vedených Karṇou. Probodl šest kočárů stejným počtem šípů, každé čtyřspřeží čtyřmi šípy a každého vozataje jediným šípem. Podobnĕ zasáhl velké lučištníky velící kočárům. Nepřátelští bojovníci Sāmbovi za tento projev moci poblahopřáli.

SLOKA 11: Donutili ho však sestoupit z kočáru a pak čtyři z nich zasáhli jeho čtyři konĕ, jeden srazil jeho vozataje a další mu zlomil luk.

SLOKA 12: Když kuruovští bojovníci připravili Sāmbu v boji o kočár, s velký obtížemi ho svázali a potom se vrátili vítĕzní do svého mĕsta s mladým chlapcem a svou princeznou.

SLOKA 13: Ó králi, jakmile se o tom Yaduovci doslechli od Śrī Nārady, rozzuřili se a pobízeni králem Ugrasenou se připravili na válku s Kuruovci.

SLOKA 14-15: Pán Balarāma však vṛṣṇiovské hrdiny, kteří si již oblékli brnĕní, uklidnil. Ten, který očišťuje vĕk hádky, si nepřál hádku mezi Kuruovci a Vṛṣṇiovci. V doprovodu brāhmaṇů a rodinných stařešinů tedy odjel do Hastināpuru ve svém kočáře, který zářil jako slunce. Když jel, vypadal jako mĕsíc obklopený vládnoucími planetami.

SLOKA 16: Po příjezdu do Hastināpuru Pán Balarāma zůstal v zahradĕ vnĕ mĕsta a poslal Uddhava zjistit úmysly krále Dhṛtarāṣṭry.

SLOKA 17: Poté, co se Uddhava řádnĕ poklonil synovi Ambiky (Dhṛtarāṣṭrovi), Bhīṣmovi, Droṇovi, Bāhlikovi a Duryodhanovi, zpravil je, že přijel Pán Balarāma.

SLOKA 18: Když slyšeli, že přijel Balarāma, jejich nejdražší přítel, mĕli nesmírnou radost. Nejprve uctili Uddhavu a potom šli navštívit Pána a v rukou nesli příznivé obĕtiny.

SLOKA 19: Přišli k Pánu Balarāmovi a uctili Ho řádnými dary v podobĕ krav a arghyi. Ti z Kuruovců, kdo pochopili Jeho skutečnou moc, se Mu poklonili, dotýkaje se hlavami zemĕ.

SLOKA 20: Poté, co obĕ skupiny vyslechly, že se jejich příbuzným dobře daří a poptali se sebe navzájem na blaho a zdraví, Pán Balarāma otevřenĕ promluvil ke Kuruovcům.

SLOKA 21: (Pán Balarāma pravil:) Král Ugrasena je náš pán a vládce králů. S nerozptýlenou pozorností byste mĕli vyslechnout, co vám nařídil, a potom to ihned vykonat.

SLOKA 22: (Král Ugrasena pravil:) Přestože nĕkolik z vás bezbožným způsobem porazilo jediného protivníka, který následuje náboženské zásady, toleruji to v zájmu jednoty mezi členy rodiny.

SLOKA 23: Po vyslechnutí tĕchto slov Pána Baladevy, která oplývala energií, odvahou a silou a odpovídala Jeho transcendentální moci, se Kuruovci rozhnĕvali a takto promluvili.

SLOKA 24: (Kuruovští šlechtici pravili:) Ó, jak je to úžasné! Síla času je vskutku nepřekonatelná: obyčejná bota nyní chce vylézt na hlavu nesoucí královskou korunu.

SLOKA 25: To proto, že tito Vṛṣṇiovci jsou s námi spojeni manželskými pouty, jsme jim udĕlili rovnocenné postavení a dovolili jim sdílet naše lůžka, sedadla a pokrmy. Ve skutečnosti jsme to my, kdo jim dal jejich královské trůny.

SLOKA 26: Jen proto, že jsme hledĕli jinam, si mohli užívat páru vĕjířů z jačí oháňky, lastury, bílého slunečníku, trůnu a královského lůžka.

SLOKA 27: Yaduovcům by již nemĕlo být dovoleno používat tyto královské symboly, které nyní působí potíže tĕm, kdo jim je dali, jako mlékem krmení jedovatí hadi. Tito Yaduovci získali naší milostí blahobyt, nyní ztratili všechen stud a odvažují se nám přikazovat!

SLOKA 28: Jak by se dokonce i Indra odvážil přivlastnit si nĕco, co mu Bhīṣma, Droṇa, Arjuna nebo ostatní Kuruovci nedarovali? Podobalo by se to situaci, kdy si ovce nárokuje si kořist lva.

SLOKA 29: Śrī Bādarāyaṇi pravil: Ó nejlepší z Bhāratů, poté, co namyšlení Kuruovci, veskrze zpyšnĕlí majestátem svého vznešeného zrození a vztahů, pronesli tato hrubá slova na adresu Pána Balarāmy, otočili se a vrátili se do svého mĕsta.

SLOKA 30: Neklesající Pán Balarāma se při pohledu na špatnou povahu Kuruovců a po vyslechnutí jejich nechutných slov rozzuřil. Bylo na Nĕho obtížné pohlédnout, opakovanĕ se smál a takto promluvil.

SLOKA 31: (Pán Balarāma pravil:) „Tito ničemové očividnĕ pod vlivem mnoha vášní natolik zpyšnĕli, že nechtĕjí mír. Nechť je tedy uklidní fyzický trest, jako hůl zvířata.

SLOKA 32-33: „Ó, jen postupnĕ se Mi podařilo uklidnit zuřivé Yaduovce a Pána Kṛṣṇu, který byl také rozhnĕvaný. Toužím po míru pro tyto Kuruovce, a tak jsem přišel sem. Oni jsou ale tak tupí, hašteřiví a od přírody zlomyslní, že se ke Mnĕ opakovanĕ zachovali neuctivĕ. Z pýchy se Mĕ odvážili oslovit hrubými slovy!

SLOKA 34: „Král Ugrasena, pán Bhojů, Vṛṣṇiovců a Andhaků, není hoden velet, když Indra a ostatní vládci planet poslouchají jeho příkazy?

SLOKA 35: „Tentýž Kṛṣṇa, který sídlí ve snĕmovní síni Sudharmā a pro svůj požitek sebral nesmrtelným polobohům strom pārijāta – ten samý Kṛṣṇa opravdu není hoden sedĕt na královském trůnĕ?

SLOKA 36: „Samotná bohynĕ štĕstí, vládkynĕ celého vesmíru, uctívá Jeho nohy. A pán bohynĕ štĕstí nezasluhuje odznaky moci smrtelného krále?

SLOKA 37: „Prach z Kṛṣṇových lotosových nohou, který je zdrojem svatosti všech poutních míst, uctívají všichni velcí polobozi. Voda Gangy zaplavuje celý svĕt, a jelikož vytéká z Jeho lotosových nohou, její břehy se promĕnily ve slavná poutní místa. Hlavní božstva všech planet Mu slouží a považují se za velice šťastná, když získají prach z Kṛṣṇových lotosových nohou na své koruny. Velcí polobozi jako Pán Brahmā, Pán Śiva, a dokonce i bohynĕ štĕstí a Já jsme pouze části Jeho duchovní totožnosti a také pečlivĕ nosíme tento prach na svých hlavách. A vy si přesto myslíte, že není způsobilý používat odznaky krále či jen sedĕt na královském trůnĕ?

SLOKA 38: „My Vṛṣṇiovci si užíváme pouze tak malého kusu území, které nám Kuruovci dovolí? A jsme opravdu boty, zatímco Kuruovci jsou hlava?

SLOKA 39: „Jen pohleďte, jak jsou tito pyšní Kuruovci omámeni svou takzvanou mocí, jako obyčejní opilci! Který skutečný vládce s velitelskou mocí by snášel jejich pošetilá, hrubá slova?

SLOKA 40: „Dnes Zemi zbavím Kuruovců!“ prohlásil rozhnĕvaný Balarāma. Vzal tedy svůj pluh a vstal, jako kdyby chtĕl spálit tři svĕty.

SLOKA 41: Pán rozhnĕvanĕ odtrhl Hastināpur špičkou svého pluhu od zemĕ a začal jej táhnout s úmyslem svrhnout celé mĕsto do Gangy.

SLOKA 42-43: Kuruovci vidĕli, že se jejich tažené mĕsto houpe jako vor na moři a že zakrátko spadne do Gangy. Vydĕsili se a aby si zachránili životy, přijali se svými rodinami útočištĕ u Pána. Postavili Sāmbu a Lakṣmaṇu dopředu a sepjali dlanĕ v prosebné modlitbĕ.

SLOKA 44: (Kuruovci pravili:) Ó Rāmo, Rāmo, základe všeho! Nevíme nic o Tvé moci. Prosíme odpusť nám náš přestupek, neboť jsme neznalí a pomýlení.

SLOKA 45: Ty jediný zapřičiňuješ stvoření, udržování a zničení vesmíru a sám nemáš žádnou příčinu. Vždyť autority říkají, že svĕty jsou pro Tebe pouhé hračky, když konáš své zábavy, ó Pane.

SLOKA 46: Ó neomezený tisícihlavý Pane, jako svou zábavu neseš tuto kulatou Zemi na jedné ze svých hlav. V dobĕ zničení vtáhneš celý vesmír do svého tĕla a zcela osamĕlý uléháš k odpočinku.

SLOKA 47: Tvůj hnĕv je určen pro poučení všech bytostí; není to projev nenávisti nebo závisti. Ó Nejvyšší Pane, udržuješ čistou kvalitu dobra a hnĕváš se pouze kvůli udržování a ochranĕ tohoto svĕta.

SLOKA 48: Klaníme se Ti, ó Duše všech bytostí, ó vládce všech energií, ó neúnavný stvořiteli vesmíru! Klaníme se Ti a přijímáme u Tebe útočištĕ.

SLOKA 49: Śukadeva Gosvāmī pravil: Pán Balarāma, takto usmiřovaný Kuruovci, jejichž mĕsto se třáslo a kteří se Mu ve velké úzkosti odevzdávali, se stal velmi klidným a laskavĕ vůči nim naklonĕným. „Nebojte se“, řekl a zbavil je strachu.

SLOKA 50-51: Duryodhana, který velmi miloval svou dceru, jí dal vĕnem 1 200 šedesátiletých slonů, 120 000 koní, 6 000 zlatých kočárů zářících jako slunce a 1 000 služebnic s medailónky s drahokamy na hrdlech.

SLOKA 52: Nejvyšší Pán, vůdce Yaduovců, přijal všechny tyto dary a potom odjel se svým synem a snachou, zatímco se s Ním loučili Jeho dobrodinci.

SLOKA 53: Potom Pán Halāyudha vstoupil do svého mĕsta (Dvāraky) a setkal se se svými příbuznými, jejichž srdce k Nĕmu poutala láska. Ve snĕmovní síni zpravil yaduovské vůdce o veškerém svém jednání s Kuruovci.

SLOKA 54: Dokonce i dnes je mĕsto Hastināpur na své jižní stranĕ podél Gangy viditelnĕ vyvýšené, a tak vykazuje známky moci Pána Balarāmy.