KAPITOLA DVACÁTÁ DRUHÁ

Text 1: S úctou se klaním Pánu Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi. Je oceánem transcendentální milosti, který dokonce i v tomto vĕku Kali, vĕku hádek, tak hezky vyjevil poznání o bhakti-yoze, přestože je to tak důvĕrné téma.

Text 2: Sláva Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi! Sláva Nityānandovi Prabhuovi! Sláva Advaitacandrovi! Sláva všem oddaným Śrī Caitanyi Mahāprabhua!

Text 3: Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: „Různými způsoby jsem popsal vztah živé bytosti ke Kṛṣṇovi, o nĕmž pojednávají všechny Védy. Kṛṣṇa je středem veškerých činností.“

Text 4: „Nyní budu hovořit o příznačných rysech oddané služby, díky které lze získat útočištĕ u Kṛṣṇy a láskyplnou transcendentální službu Pánu.“

Text 5: „Činnosti lidské bytosti by se mĕly soustředit pouze kolem oddané služby Pánu Kṛṣṇovi. To je výrok veškeré védské literatury a k tomuto nezvratnému závĕru dospĕli i všichni svatí lidé.“

Text 6: „  ,Zeptá-li se nĕkdo matky Védy (śruti), koho má uctívat, odpoví, že Ty jsi jediný Pán hodný uctívání. Stejné pokyny dávají smṛti-śāstry, doplňky śruti-śāster, jež jsou jako sestry. Purāṇy jsou jako bratři následující příkladu své matky. Závĕrem tedy je, ó nepříteli démona Mury, že Ty jsi jediným útočištĕm. Nyní jsem to vpravdĕ pochopil.̀  “

Text 7: „Kṛṣṇa je nedvojná Absolutní Pravda, Nejvyšší Osobnost Božství. I když je jediný, pro své zábavy si udržuje různé osobní expanze a energie.“

Text 8: „Kṛṣṇa se expanduje v mnoha podobách. Nĕkteré z nich jsou osobní expanze, nĕkteré jsou oddĕlené. Tak provádí zábavy v duchovních i hmotných svĕtech. Duchovní svĕty jsou Vaikuṇṭhy, a hmotné vesmíry jsou brahmāṇḍy, gigantické koule, kterým vládne Pán Brahmā.“

Text 9: „Expanze Jeho vlastního já – jako čtveřice projevů Saṅkarṣaṇa, Pradyumny, Aniruddhy a Vāsudevy – sestupují jako inkarnace z Vaikuṇṭhy do tohoto hmotného svĕta. Oddĕlenými expanzemi jsou živé bytosti. I když jsou expanzemi Kṛṣṇy, počítají se mezi Jeho rozmanité energie.“

Text 10: „Živé bytosti (jīvy) se dĕlí do dvou kategorií. Nĕkteré jsou vĕčnĕ osvobozené a nĕkteré vĕčnĕ podmínĕné.“

Text 11: „Vĕčnĕ osvobození jsou si neustále vĕdomi Kṛṣṇy a u nohou Pána Kṛṣṇy vykonávají transcendentální láskyplnou službu. Musí být považováni za Kṛṣṇovy vĕčné společníky, kteří si vĕčnĕ vychutnávají transcendentální blaženost ze služby Kṛṣṇovi.“

Text 12: „Vedle vĕčnĕ osvobozených oddaných jsou tu podmínĕné duše, které se od služby Pánu neustále odvracejí. Jsou trvale podmínĕné v tomto hmotném svĕtĕ a vystavené hmotnému utrpení, způsobenému různými tĕlesnými podobami v pekelných podmínkách.“

Text 13: „Podmínĕná duše je kvůli svému odporu vůči vĕdomí Kṛṣṇy trestána čarodĕjnicí māyou, vnĕjší energií. Je tak připravena podstupovat tři druhy utrpení – utrpení způsobené tĕlem a myslí, nepřátelským chováním jiných živých bytostí a přírodními katastrofami, které způsobují polobozi.“

Text 14-15: „Podmínĕná duše se tak stává služebníkem chtivých tužeb, a když je neuspokojí, stává se služebníkem hnĕvu, přičemž ji vnĕjší energie, māyā, neustále kope. Při svém bloudĕní vesmírem může dostat příležitost setkat se s oddaným-lékařem, jehož pokyny a mantry tuto čarodĕjnici, vnĕjší energii, odeženou. Podmínĕná duše se tak dostává do styku s oddanou službou Pánu Kṛṣṇovi, čímž se může více a více přibližovat k Pánu.“

Text 16: „  ,Ó můj Pane, nežádoucí rozkazy chtivých tužeb neberou konce. I když jsem jim už tolik sloužil, neprokázaly mi žádnou milost. Nestydĕl jsem se jim sloužit, ani jsem se jich nechtĕl vzdát. Ó můj Pane, ó vůdce yaduovské dynastie, nedávno se však má inteligence probudila a nyní je opouštím. Díky transcendentální inteligenci se nyní odmítám řídit nežádoucími příkazy tĕchto tužeb a přicházím k Tobĕ, abych se odevzdal u Tvých lotosových nohou, kde není strach. Zamĕstnej mĕ prosím ve své osobní službĕ a zachraň mĕ.̀  “

Text 17: „Oddaná služba Kṛṣṇovi je hlavním posláním živé bytosti. Karma, jñāna, yoga a bhakti jsou různé způsoby, jak osvobodit živou bytost, ale všechny závisejí na bhakti.“

Text 18: „Bez oddané služby jsou všechny ostatní způsoby duchovní seberealizace slabé a nicotné. Dokud človĕk nedospĕje k oddané službĕ Pánu Kṛṣṇovi, nemohou mu jñāna ani yoga přinést kýžený výsledek.“

Text 19: „  ,Pokud není čisté poznání zasvĕceno Nejvyšší Osobnosti Božství (Kṛṣṇovi), nevypadá moc pĕknĕ, ani když je nedotčené hmotou. Jaký je potom užitek z plodonosných činností – které jsou již od samého počátku strastiplné a svou povahou pomíjivé – pokud nejsou využité k oddané službĕ Pánu? Jak by mohly být přitažlivé?̀  “

Text 20: „  ,Ti, kdo podstupují tvrdou askezi, ti, kdo vše, co mají, rozdávají jako milodary, ti, kdo jsou známí pro své příznivé jednání, ti, kdo se zabývají meditací a mentální spekulací, a dokonce ani ti, kdo jsou mistry v recitování védských manter, nejsou schopni získat příznivé výsledky, přestože se vĕnují příznivým činnostem, pokud jejich činnosti nejsou zasvĕcené službĕ Nejvyšší Osobnosti Božství. Znovu a znovu se proto s úctou klaním Nejvyššímu Pánu, jehož sláva je vždy příznivá.̀  “

Text 21: „Spekulativní poznání bez oddané služby nemůže samo o sobĕ zajistit osvobození. Na druhou stranu i bez poznání může človĕk získat osvobození, pokud se zapojí do oddané služby Pánu.“

Text 22: „  ,Můj drahý Pane, oddaná služba Tobĕ je jedinou příznivou cestou. Pokud se jí nĕkdo vzdá jen kvůli spekulativnímu poznání nebo pochopení, že živé bytosti jsou duchovní duše a hmotný svĕt je iluzorní, způsobí si tím velké problémy. Jediné, co získá, budou strastiplné a nepříznivé činnosti. Jeho snažení je jako mlácení prázdných rýžových slupek a nepřinese mu žádný výsledek.̀  “

Text 23: „  ,Tuto Mou božskou energii, složenou ze tří kvalit hmotné přírody, je tĕžké překonat, ale ti, kdo se Mi odevzdali, ji snadno překročí.̀  “

Text 24: „Protože živá bytost zapomnĕla na to, že je vĕčným služebníkem Kṛṣṇy, je kolem krku spoutána řetĕzem māyi.“

Text 25: „Živá bytost se může vymanit ze spárů māyi a stát se způsobilou pro získání útočištĕ u Kṛṣṇových lotosových nohou tehdy, když se zapojí do služby Pánu a zároveň plní pokyny duchovního mistra, jemuž slouží.“

Text 26: „Následovníci varṇāśramské společnosti dodržují usmĕrňující zásady čtyř společenských stavů (brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya a śūdra) a čtyř duchovních stavů (brahmacarya, gṛhastha, vānaprastha a sannyās). Pokud však nĕkdo dodržuje usmĕrňující zásady tĕchto stavů, ale neposkytuje transcendentální službu Kṛṣṇovi, poklesne do pekelných podmínek hmotného života.“

Text 27: „  ,Z Brahmových úst vznikla třída brāhmaṇů, z jeho paží kṣatriyové, ze stehen vaiśyové a z nohou śūdrové. Tyto čtyři stavy a jejich duchovní protĕjšky (brahmacarya, gṛhastha, vānaprastha a sannyās) dohromady činí lidskou společnost úplnou.̀  “

Text 28: „  ,Pokud se nĕkdo pouze drží svého formálního postavení ve čtyřech varṇāch a āśramech, ale neuctívá Nejvyššího Pána Viṣṇua, poklesne ze svého pyšného postavení do pekelných podmínek.̀  “

Text 29: „Existuje velký počet filosofických spekulantů (jñānīch) náležících k māyāvādské škole, kteří se považují za osvobozené a říkají si Nārāyaṇa. Dokud se však nezapojí do oddané služby Kṛṣṇovi, jejich inteligence je nečistá.“

Text 30: „  ,Ó Ty, který máš lotosové oči! Ti, kdo si o sobĕ myslí, že jsou již v tomto životĕ osvobození, aniž by Ti oddanĕ sloužili, musí mít nečistou inteligenci. I když podstupují přísnou askezi, kterou se povznesou na duchovní úroveň realizace neosobního Brahmanu, znovu poklesnou, protože opomíjejí uctívání Tvých lotosových nohou.̀  “

Text 31: „Kṛṣṇa je přirovnáván ke svitu slunce a māyā k temnotĕ. Kde svítí slunce, tam nemůže být temnota. Jakmile človĕk začne rozvíjet vĕdomí Kṛṣṇy, temnota iluze (vliv vnĕjší energie) okamžitĕ zmizí.“

Text 32: „  ,Kṛṣṇova vnĕjší klamná energie māyā se před Ním vždy stydí stát, stejnĕ jako se temnota stydí před slunečním svĕtlem. Tato māyā však mate nešťastníky, kteří postrádají inteligenci, a ti se pak chvástají, že tento hmotný svĕt je jejich a že oni jsou ti, kdo z nĕj mají mít požitek.̀  “

Text 33: „Každý, kdo upřímnĕ a vážnĕ řekne: ,Můj drahý Pane Kṛṣṇo, i když jsem na Tebe po mnoho dlouhých let v hmotném svĕtĕ zapomínal, dnes se Ti odevzdávám. Jsem Tvůj upřímný a vážný služebník, zamĕstnej mne prosím ve své službĕ,̀ bude okamžitĕ vyproštĕn ze spárů māyi.“

Text 34: „  ,Slibuji, že každému, kdo se Mi jednou upřímnĕ odevzdá se slovy: „Můj drahý Pane, ode dneška jsem Tvůj,“ a modlí se ke Mnĕ o odvahu, okamžitĕ takové osobĕ odvahu dodám a od té chvíle bude navždy v bezpečí.̀  “

Text 35: „Kvůli špatné společnosti živá bytost touží po hmotném štĕstí, osvobození či splynutí s neosobním rysem Pána nebo chce získat hmotnou moc prostřednictvím mystické yogy. Pokud však dostane rozum, začne rozvíjet vĕdomí Kṛṣṇy tak, že se intenzivnĕ zapojí do oddané služby Pánu Śrī Kṛṣṇovi.“

Text 36: „  ,Ať človĕk touží po všem, nebo po ničem, či chce splynout s Pánem, je inteligentní jedinĕ tehdy, když transcendentální láskyplnou službou uctívá Pána Kṛṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství.“

Text 37: „Pokud se ti, kdo touží po hmotném požitku nebo splynutí s Absolutní Pravdou, zapojí do transcendentální láskyplné služby Pánu, dosáhnou okamžitĕ útočištĕ u Kṛṣṇových lotosových nohou, i když o to nežádali. Kṛṣṇa je tedy velice milostivý.“

Text 38: „Kṛṣṇa říká: ,Pokud Mi nĕkdo prokazuje transcendentální láskyplnou službu, ale zároveň chce bohatství hmotného požitku, je nesmírnĕ hloupý. Ve skutečnosti je jako človĕk, který odmítne nektar, aby mohl pít jed.̀  “

Text 39: „  ,Já jsem velice inteligentní, tak proč bych mĕl tomu hlupákovi dávat hmotný prospĕch? Radĕji ho přimĕji k tomu, aby přijal nektar útočištĕ u Mých lotosových nohou a na iluzorní hmotný požitek zapomnĕl.̀  “

Text 40: „  ,Kdykoliv nĕkdo Kṛṣṇu požádá, aby splnil jeho touhu, Kṛṣṇa to určitĕ udĕlá. Neudĕlí však nic, co by způsobilo, že Ho bude dotyčný opakovanĕ žádat o plnĕní dalších tužeb. Pokud nĕkdo má ještĕ další touhy, ale slouží Pánu, Kṛṣṇa mu dá násilím útočištĕ u svých lotosových nohou, kde na všechny ostatní touhy zapomene.̀  “

Text 41: „Pokud se nĕkdo zapojí do oddané služby Pánu Kṛṣṇovi pro uspokojení svých smyslů, ale místo toho získá chuť sloužit Kṛṣṇovi, vzdá se svých hmotných tužeb a dobrovolnĕ se odevzdá jako Kṛṣṇův vĕčný služebník.“

Text 42: „(Dhruva Mahārāja na požehnání Nejvyšší Osobnosti Božství řekl:) ,Ó můj Pane, toužil jsem po zámožném hmotném postavení, a tak jsem provádĕl náročnou askezi. Nyní jsem získal Tebe, jehož mohou jen stĕží dosáhnout velcí polobozi, svĕtci a králové. Hledal jsem sklenĕný střep, a místo toho jsem našel vzácný drahokam. Jsem proto tak spokojený, že Tĕ nežádám o žádné požehnání.̀  “

Text 43: „Podmínĕné duše bloudí po různých planetách vesmíru a vstupují do různých životních druhů. Jedna z tĕchto duší, která má velké štĕstí, může být nĕjakým způsobem vysvobozena z oceánu nevĕdomosti, tak jako se může jedna z mnoha klád plujících po řece náhodou dostat na břeh.“

Text 44: „  ,  „Protože jsem tolik pokleslý, nikdy nedostanu příležitost spatřit Nejvyšší Osobnost Božství.“ To byla má zbytečná obava. Je totiž možné, že i osoba pokleslá jako já shodou okolností spatří Nejvyšší Osobnost Božství. I když je živá bytost unášena vlnami řeky času, nakonec může dosáhnout břehu.̀  “

Text 45: „Díky štĕstí může nĕkdo získat schopnost překonat oceán nevĕdomosti, a když se délka jeho hmotné existence zkracuje, dostane příležitost sdružovat se s čistými oddanými. V této společnosti se probudí jeho náklonnost ke Kṛṣṇovi.“

Text 46: „  ,Ó můj Pane, ó neklesající Nejvyšší Osobo! Když je živá bytost putující vesmíry způsobilá k vysvobození z hmotné existence, dostane příležitost sdružovat se s oddanými. V této společnosti se v ní probudí náklonnost k Tobĕ. Ty jsi Nejvyšší Osobnost Božství, nejvyšší cíl nejpokročilejších oddaných a Pán vesmíru.̀  “

Text 47: „Kṛṣṇa sídlí v srdci každé bytosti jako caitya-guru neboli duchovní mistr v nitru. Když nĕjaké šťastné podmínĕné duši udĕlí svou milost, osobnĕ ji poučí ohlednĕ pokroku v oddané službĕ jako Nadduše zevnitř a duchovní mistr zvenčí.“

Text 48: „  ,Ó můj Pane! Jelikož se kvůli tomu, abys vtĕlenou živou bytost osvobodil pokyny, jak k Tobĕ může dospĕt, zjevuješ ve dvou rysech: navenek jako ācārya a v nitru jako Nadduše, transcendentální básníci a odborníci na duchovní vĕdu by Ti nedokázali plnĕ vyjádřit svoji zadluženost, ani kdyby žili stejnĕ dlouho jako Brahmā.̀  “

Text 49: „Sdružováním se s oddaným človĕk probudí svou víru v oddanou službu Kṛṣṇovi. Díky oddané službĕ se v nĕm probudí jeho spící láska ke Kṛṣṇovi a tím skončí jeho hmotná podmínĕná existence.“

Text 50: „  ,Pokud človĕk nĕjak začne být přitahován k rozhovorům o Mnĕ, má víru v pokyny, které jsem zanechal v Bhagavad-gītĕ, a není falešnĕ odpoutaný od hmotných vĕcí, ani příliš připoutaný k hmotné existenci, probudí se v nĕm vykonáváním oddané služby jeho spící láska ke Mnĕ.̀  “

Text 51: „Dokud človĕk nezíská přízeň čistého oddaného, nemůže dosáhnout úrovnĕ oddané služby. Ani nemůže být vysvobozen z otroctví hmotné existence, o kṛṣṇa-bhakti ani nemluvĕ.“

Text 52: „  ,Ó králi Rahūgaṇo, nikdo nemůže dosáhnout oddané služby, dokud nevezme na svou hlavu prach z lotosových nohou čistého oddaného (mahājany neboli mahātmy). Oddané služby nelze dosáhnout pouhým podstupováním tvrdé askeze, okázalým uctíváním Božstva, přísným dodržováním usmĕrňujících zásad stavu sannyās či gṛhastha, ani studováním Véd, potápĕním se do vody a vystavováním se ohni či spalujícím slunečním paprskům.̀  “

Text 53: „  ,Dokud lidská společnost nepřijme prach z lotosových nohou vznešených mahātmů neboli oddaných, kteří nemají vůbec nic společného s hmotným vlastnictvím, nemůže svou pozornost obrátit k lotosovým nohám Kṛṣṇy, jež ničí veškeré nežádoucí strastiplné podmínky hmotného života.̀  “

Text 54: „Všechna zjevená písma říkají, že stačí jen okamžik ve společnosti čistého oddaného, a človĕk může dosáhnout veškerého úspĕchu.“

Text 55: „  ,Hodnota okamžiku společnosti oddaného Pána se nedá přirovnat ani k dosažení nebeských planet nebo vysvobození z hmoty, nemluvĕ o svĕtských požehnáních v podobĕ hmotného blahobytu, jež jsou určena tĕm, kdo mají zemřít.̀  “

Text 56: „Kṛṣṇa je tak milostivý, že poučováním Arjuny ochránil celý svĕt.“

Text 57-58: „  ,Jelikož jsi Můj drahý přítel, přednesu ti svůj nejvyšší pokyn, poznání ze všeho nejdůvĕrnĕjší. Vyslechni si je ode Mĕ, protože je to ve tvůj prospĕch. Vždy na Mĕ mysli, staň se Mým oddaným, uctívej Mĕ a klaň se Mi. Tak ke Mnĕ bezpochyby dospĕješ. Slibuji ti to, protože jsi Můj velice drahý přítel.̀  “

Text 59: „I když Kṛṣṇa dříve popsal dokonalost vykonávání védských rituálů, provádĕní plodonosných činností podle pokynů Véd, praktikování yogy a pĕstování jñāny, tyto poslední pokyny jsou velmi mocné a stojí nad všemi ostatními.“

Text 60: „Má-li oddaný víru v sílu tohoto nařízení, pak uctívá Pána Kṛṣṇu a všech ostatních činností zanechá.“

Text 61: „  ,Dokud človĕk není přesycený plodonosnými činnostmi a neprobudil chuť pro oddanou službu metodou śravaṇam kīrtanaṁ viṣṇoḥ, musí jednat podle usmĕrňujících zásad daných védskými pokyny.̀  “

Text 62: „Śraddhā je přesvĕdčení a pevná víra, že prokazováním transcendentální láskyplné služby Kṛṣṇovi človĕk automaticky vykonává všechny vedlejší činnosti. Taková víra je příznivá pro vykonávání oddané služby.“

Text 63: „  ,Zaléváním kořene stromu človĕk automaticky uspokojí kmen, vĕtve i výhonky. Podobnĕ dodáváním potravy žaludku, kde vyživuje životní vzduch, uspokojí všechny smysly. A stejnĕ tak uctíváním Kṛṣṇy a sloužením Jemu človĕk automaticky uspokojí všechny polobohy.̀  “

Text 64: „Oddaný, který má víru, je skutečnĕ vhodným uchazečem o láskyplnou službu Pánu. Podle víry se řadí mezi nejvyšší oddané, střední oddané nebo nižší oddané.“

Text 65: „Ten, kdo je zbĕhlý v logice, argumentech, zná zjevená písma a má pevnou víru v Kṛṣṇu, je označován jako prvotřídní oddaný, který může osvobodit celý svĕt.“

Text 66: „  ,Ten, kdo je zbĕhlý v logice a chápání zjevených písem, má vždy pevné přesvĕdčení a hlubokou víru, která není slepá, je považován za nejvyššího oddaného.̀  “

Text 67: „Ten, kdo není příliš zbĕhlý v argumentování a logice založené na zjevených písmech, ale má pevnou víru, je považován za oddaného druhé třídy. I on musí být považován za velice požehnaného.“

Text 68: „  ,Ten, kdo příliš nezná argumenty písem, ale má pevnou víru, se nazývá oddaný druhé neboli střední třídy.̀  “

Text 69: „Ten, jehož víra je křehká a poddajná, se nazývá začátečník. Postupným následováním procesu se ale povznese na úroveň prvotřídního oddaného.“

Text 70: „  ,Toho, kdo nemá příliš pevnou víru a je teprve na začátku, je třeba považovat za oddaného začátečníka.̀  “

Text 71: „Oddaný je považován za vyššího či nejvyššího podle své připoutanosti a lásky. V jedenáctém zpĕvu Śrīmad-Bhāgavatamu jsou uvedeny následující příznaky.“

Text 72: „  ,Oddaný pokročilý v oddané službĕ vidí ve všem duši všech duší, Nejvyšší Osobnost Božství, Śrī Kṛṣṇu. Vždy proto vidí podobu Nejvyššího Pána jako příčinu všech příčin a chápe, že všechny vĕci se nacházejí v Nĕm.̀  “

Text 73: „  ,Oddaný druhé třídy neboli prostřední oddaný dává najevo svou lásku k Nejvyšší Osobnosti Božství, je přátelský ke všem oddaným, milostivý k začátečníkům a nevĕdomým lidem, a nevšímá si tĕch, kdo chovají zášť vůči oddané službĕ.̀  “

Text 74: „  ,Prākṛta-bhakta neboli materialistický oddaný nestuduje cílevĕdomĕ śāstry a nesnaží se pochopit opravdový standard čisté oddané služby. Následkem toho neprokazuje náležitou úctu pokročilým oddaným. Může však následovat usmĕrňující zásady, které se naučil od svého duchovního mistra nebo od své rodiny, která uctívá Božstvo. I když se snaží dĕlat pokrok v oddané službĕ, je považován za oddaného na hmotné úrovni. Taková osoba je bhakta-prāya (začínající oddaný) nebo také bhaktābhāsa, protože je nepatrnĕ osvícená vaiṣṇavskou filosofií.̀  “

Text 75: „Vaiṣṇava je ten, kdo rozvinul všechny dobré transcendentální vlastnosti. V Kṛṣṇovĕ oddaném se postupnĕ rozvinou veškeré dobré vlastnosti, které má Kṛṣṇa.“

Text 76: „  ,V tom, kdo má neochvĕjnou oddanou víru v Kṛṣṇu, se následnĕ projeví všechny dobré vlastnosti Kṛṣṇy a polobohů. Ale ten, kdo postrádá oddanost k Nejvyšší Osobnosti Božství, nemá žádné dobré vlastnosti, protože se zabývá mentálními výmysly v hmotné existenci, která je vnĕjším rysem Pána.̀  “

Text 77: „Všechny tyto transcendentální vlastnosti jsou znaky čistých vaiṣṇavů a nelze je zcela vysvĕtlit. Pokusím se však poukázat alespoň na nĕkteré z tĕch důležitĕjších.“

Text 78-80: „Oddaní jsou vždy milostiví, pokorní, pravdomluvní, nestranní, bezchybní, velkodušní, jemní a čistí. Nemají hmotné vlastnictví a konají činnosti prospĕšné všem. Jsou klidní, odevzdaní Kṛṣṇovi a bez tužeb. Jsou neteční k hmotným ziskům a neochvĕjní v oddané službĕ. Šest špatných vlastností – chtíč, hnĕv, chamtivost a tak dále – mají zcela pod kontrolou. Jedí jen tolik, kolik je nutné, a nejsou nerozumní. Jsou uctiví, vážní, soucitní a bez falešné prestiže. Jsou přátelští, poetičtí, dovední a tiší.“

Text 81: „  ,Oddaní jsou vždy snášenliví, trpĕliví a velice milostiví. Jsou dobrodinci každé živé bytosti. Následují nařízení písem, a protože nemají nepřátel, jsou zcela klidní. To jsou ozdoby oddaných.̀  “

Text 82: „  ,Všechny śāstry a velké osobnosti prohlašují, že služba čistému oddanému je cestou osvobození. Společnost materialistů, kteří jsou připoutaní k svĕtskému požitku a ženám, je naopak cestou temnoty. Ti, kdo jsou opravdu oddaní, jsou velkorysí, ke všem přistupují stejnĕ a jsou naprosto klidní. Nikdy se nerozzlobí a jsou přátelští ke všem živým bytostem.̀  “

Text 83: „Hlavní příčinou oddané služby Pánu Kṛṣṇovi je společnost pokročilých oddaných, která zůstává tím nejpodstatnĕjším i tehdy, když se probudí spící láska ke Kṛṣṇovi.“

Text 84: „  ,Ó můj Pane! Ó neklesající Nejvyšší Osobo! Když je živá bytost putující vesmíry způsobilá k vysvobození z hmotné existence, dostane příležitost sdružovat se s oddanými. V této společnosti se v ní probudí náklonnost k Tobĕ. Ty jsi Nejvyšší Osobnost Božství, nejvyšší cíl tĕch nejvĕtších oddaných a Pán vesmíru.̀  “

Text 85: „  ,Ó oddaní! Ó vy, kteří jste zbaveni všech hříchů! Chci se vás dotazovat na to, co je nejvĕtším dobrem pro všechny živé bytosti. I pouhá polovina okamžiku společnosti čistého oddaného je v tomto hmotném svĕtĕ nejvĕtším pokladem pro lidskou společnost.̀  “

Text 86: „  ,O duchovnĕ mocném poselství Boha lze správnĕ hovořit pouze ve společnosti oddaných. V této společnosti také nejvíce lahodí uchu. Pokud ho človĕk vyslechne od oddaných, rychle se mu otevře cesta transcendentálních zážitků a postupnĕ dosáhne pevné víry, která se časem rozvine v zalíbení a oddanost.̀  “

Text 87: „Vaiṣṇava by se mĕl neustále vyhýbat společnosti obyčejných lidí, protože jsou příliš hmotnĕ připoutaní, a to zvláštĕ k ženám. Vaiṣṇavové by se také mĕli vyhnout společnosti tĕch, kdo nejsou oddanými Pána Kṛṣṇy.“

Text 88-90: „  ,Ve společnosti svĕtských lidí človĕk pozbude pravdomluvnosti, čistoty, milosrdnosti, vážnosti, duchovní inteligence, ostychu, odříkání, slávy, schopnosti odpouštĕt, ovládání mysli, ovládání smyslů, štĕstí a všech dobrých šancí. Človĕk by se nikdy nemĕl stýkat s neotesaným hlupákem, který postrádá poznání o seberealizaci a není ničím jiným než zvířecí hračkou v rukou ženy. Ať je muž připoutaný k čemukoliv, nikdy mu to nezpůsobí tak naprosté pobláznĕní a otroctví jako styky se ženou nebo s muži, kteří jsou příliš připoutaní k ženám.̀  “

Text 91: „  ,Lepší je být zavřený v kleci a snášet utrpení způsobené ze všech stran šlehajícími plameny, než se sdružovat s tĕmi, kdo si nejsou vĕdomi Kṛṣṇy. Taková společnost je nesmírnou trýzní.̀  “

Text 92: „  ,Človĕk by se nemĕl ani podívat na ty, kdo oddanĕ neslouží s vĕdomím Kṛṣṇy, a tudíž neprovádĕjí žádné zbožné činnosti.̀  “

Text 93: „Človĕk by mĕl bez váhání přijmout útočištĕ výhradnĕ u Pána Kṛṣṇy, s plnou důvĕrou se vzdát špatné společnosti, a dokonce zanedbat i usmĕrňující zásady čtyř vareṇ a čtyř āśramů. Mĕl by se zkrátka vzdát veškeré hmotné připoutanosti.“

Text 94: „  ,Pokud se vzdáš všech druhů náboženských a předepsaných povinností a přijdeš ke Mnĕ, Nejvyšší Osobnosti Božství, abys u Mne vyhledal útočištĕ, ochráním Tĕ před všemi následky tvých hříchů. Neboj se.̀  “

Text 95: „Pán Kṛṣṇa je ke svým oddaným velice laskavý. Je vždy vdĕčný a velkodušný a má veškeré schopnosti. Učený človĕk se Kṛṣṇy nikdy nevzdá, aby uctíval nĕkoho jiného.“

Text 96: „  ,Můj drahý Pane, Ty ke svým oddaným chováš velkou náklonnost. Jsi také pravdomluvný a vdĕčný přítel. Který učenec by se Tĕ vzdal a odevzdal se nĕkomu jinému? Naplňuješ všechny touhy svých oddaných až do té míry, že jim nĕkdy dáváš i sám sebe. Přesto Tĕ při takovém jednání nepřibývá ani neubývá.̀  “

Text 97: „Kdykoliv nĕjaká zkušená osoba rozvine skutečné poznání o Kṛṣṇovi a Jeho transcendentálních vlastnostech, vzdá se přirozenĕ všech ostatních činností a slouží Pánu. Uddhava je toho důkazem.“

Text 98: „  ,Ó jak je to úžasné! Pūtanā, sestra Bakāsury, chtĕla Kṛṣṇu zabít tím, že si potřela prsní bradavky prudkým jedem a přimĕla Kṛṣṇu, aby ho pozřel. Pán Kṛṣṇa ji však přijal jako svou matku, a ona tak dosáhla stejného postavení jako Kṛṣṇova matka. Komu jinému než nejmilostivĕjšímu Kṛṣṇovi bych se mĕl odevzdat?̀  “

Text 99: „Jsou dva druhy oddaných – ti, kteří jsou naprosto spokojení a nemají žádné hmotné touhy, a ti, kteří se plnĕ odevzdali u lotosových nohou Pána. Jejich vlastnosti jsou stejné, ale ti, kdo se zcela odevzdali Kṛṣṇovým lotosovým nohám, mají ještĕ další transcendentální vlastnost, a tou je ātma-samarpaṇa neboli naprosté a bezvýhradné odevzdání se.“

Text 100: „  ,Přijetí toho, co je příznivé pro oddanou službu, zamítnutí vĕcí nepříznivých, přesvĕdčení, že mĕ Kṛṣṇa ochrání, přijetí Pána jako svého ochránce či pána, naprostá odevzdanost a pokora je šest způsobů odevzdání se.̀  “

Text 101: „  ,Ten, kdo plnĕ odevzdal své tĕlo, se uchýlí na svaté místo, kde Kṛṣṇa provádĕl své zábavy, a modlí se k Pánu: „Můj Pane, jsem Tvůj.“ S tímto pochopením si vychutnává transcendentální blaženost.̀  “

Text 102: „Jakmile se oddaný takto plnĕ odevzdá Kṛṣṇovým lotosovým nohám, Kṛṣṇa ho učiní jedním ze svých důvĕrných společníků.“

Text 103: „  ,Živá bytost podléhající zrození a smrti dosáhne nesmrtelnosti, když se vzdá všech hmotných činností a zasvĕtí svůj život vykonávání Mých nařízení. Pokud jedná podle Mých pokynů, je způsobilá zakoušet duchovní blaženost plynoucí z výmĕn láskyplných nálad se Mnou.̀  “

Text 104: „Můj drahý Sanātano, prosím naslouchej nyní o usmĕrňujících zásadách oddané služby. Tímto postupem lze dospĕt k nejvyšší dokonalosti lásky k Bohu, která je tím nejkýženĕjším pokladem.“

Text 105: „  ,Když se transcendentální oddaná služba, kterou se dosahuje lásky ke Kṛṣṇovi, vykonává prostřednictvím smyslů, nazývá se sādhana-bhakti neboli usmĕrnĕná oddaná služba. Oddanost existuje vĕčnĕ v srdci každé živé bytosti. Probuzení této vĕčné oddanosti je v moci praktické oddané služby.̀  “

Text 106: „Duchovní činnosti jako naslouchání, opĕvování, vzpomínání a tak dále jsou přirozenými rysy oddané služby. Jejím okrajovým rysem je, že probouzí čistou lásku ke Kṛṣṇovi.“

Text 107: „Čistá láska ke Kṛṣṇovi je vĕčnĕ zakotvená v srdcích živých bytostí. Není to nic, co by se mĕlo získat odjinud. Tato láska se přirozenĕ probouzí, když je srdce očištĕné nasloucháním a zpíváním.“

Text 108: „Praktická oddaná služba je dvou druhů. Jedním je usmĕrnĕná oddaná služba a druhým je spontánní oddaná služba.“

Text 109: „Ti, kdo ještĕ nedosáhli úrovnĕ spontánní připoutanosti v oddané službĕ, slouží pod vedením pravého duchovního mistra podle usmĕrňujících zásad popsaných ve zjevených písmech. Tento druh oddané služby písma označují jako vaidhī bhakti.“

Text 110: „  ,Ó potomku Bharaty! Ó Mahārāji Parīkśite! Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, sídlí v srdcích všech jako Paramātmā, je nejvyšším vládcem a neustále zbavuje živé bytosti utrpení. O Nĕm musí ten, kdo se chce zbavit strachu, neustále naslouchat z důvĕryhodných zdrojů, Jeho musí opĕvovat a na Nĕho musí vzpomínat.̀  “

Text 111: „  ,Z Pánových úst vzešla třída brāhmaṇů, z jeho paží kṣatriyové, ze stehen vaiśyové a z nohou śūdrové. Tyto čtyři třídy spolu se svými duchovními protĕjšky (brahmacārī, gṛhastha, vanāprastha a sannyās) vytvářejí úplnou lidskou společnost.̀  “

Text 112: „  ,Pokud nĕkdo jen udržuje své formální postavení ve čtyřech varṇách a āśramech, ale neuctívá Nejvyššího Pána Viṣṇua, poklesne ze svého pyšného postavení do pekelných podmínek.̀  “

Text 113: „  ,Kṛṣṇa je původem Pána Viṣṇua. Mĕli bychom na Nĕho neustále vzpomínat a nikdy na Nĕho nezapomenout. Všechna pravidla a zákazy śāster by mĕly být služebníky tĕchto dvou zásad.̀  “

Text 114: „Nyní se zmíním o různých formách oddané služby, která se expanduje mnoha způsoby. Krátce promluvím o základních činnostech.“

Text 115: „Na cestĕ usmĕrnĕné oddané služby musí človĕk dodržovat následující zásady: (1) Musí přijmout pravého duchovního mistra. (2) Musí od nĕho přijmout zasvĕcení. (3) Musí mu sloužit. (4) Musí od duchovního mistra přijímat pokyny a dotazovat se, aby se seznámil s oddanou službou. (5) Musí kráčet ve stopách předchozích ācāryů a následovat pokyny dané duchovním mistrem.“

Text 116: „Další kroky jsou: (6) Človĕk musí být připravený vzdát se všeho pro potĕšení Kṛṣṇy a také vše pro potĕšení Kṛṣṇy přijmout. (7) Musí žít na místĕ, kde je Kṛṣṇa přítomný – ve mĕstech, jako je Vrindávan či Mathura, nebo v Kṛṣṇovĕ chrámu. (8) Mĕl by si shánĕt obživu, jen co stačí k udržení duše v tĕle. (9) Musí držet půst na Ekādaśī.“

Text 117: „(10) Človĕk by mĕl uctívat stromy dhātrī, banyány, krávy, brāhmaṇy a oddané Pána Viṣṇua. (11) Mĕl by se vyhýbat přestupkům v oddané službĕ a při zpívání svatého jména.“

Text 118: „Dvanáctou zásadou je vzdát se společnosti neoddaných. (13) Nepřijímat neomezené množství žáků. (14) Nemĕli bychom povrchnĕ studovat mnoho různých písem jen proto, abychom byli schopní předkládat odkazy a rozšiřovat výklady.“

Text 119: „(15) Oddaný by mĕl snášet stejnĕ ztrátu i zisk. (16) Oddaný by nemĕl podléhat nářku. (17) Oddaný by nemĕl uctívat polobohy ani je chovat v neúctĕ, a nemĕl by studovat ani kritizovat jiná písma.

Text 120: „(18) Oddaný by nemĕl poslouchat pomlouvání Pána Viṣṇua nebo Jeho oddaných. (19) Oddaný by se mĕl vyhýbat čtení či poslouchání novin nebo svĕtských knih, které obsahují milostné příbĕhy mužů a žen nebo témata lahodící smyslům. (20) Oddaný by svou myslí ani slovy nemĕl způsobovat úzkost žádné živé bytosti, bez ohledu na to, jak je nepatrná.“

Text 121: „Pozitivní činnosti oddané služby jsou: (1) naslouchání, (2) opĕvování, (3) vzpomínání, (4) uctívání, (5) modlení se, (6) sloužení, (7) stát se služebníkem, (8) stát se přítelem a (9) zcela se odevzdat.“

Text 122: „Oddaný by také mĕl (10) tančit před Božstvem, (11) zpívat před Božstvem, (12) vyjevovat Božstvu svou mysl, (13) klanĕt se Božstvu, (14) povstat před Božstvem a duchovním mistrem na projev úcty, (15) následovat Božstvo nebo duchovního mistra a (16) navštĕvovat různá poutní místa nebo Božstvo v chrámu.“

Text 123: „Oddaný by mĕl (17) obcházet chrám, (18) přednášet různé modlitby, (19) polohlasnĕ pronášet mantry, (20) účastnit se společného zpívání, (21) čichat k vonným tyčinkám a kvĕtinovým girlandám obĕtovaným Božstvu a (22) jíst zbytky jídla obĕtovaného Božstvu.“

Text 124: „Oddaný by mĕl (23) navštĕvovat ārati a slavnosti, (24) dívat se na Božstvo, (25) dávat Božstvu nĕco, co je mu velmi drahé, (26) meditovat o Božstvu a (27–30) sloužit tĕm, kdo mají s Pánem vztah.“

Text 125: „Tadīya znamená lístky tulasī, oddaní Kṛṣṇy, Kṛṣṇovo rodištĕ (Mathura) a védský text Śrīmad-Bhāgavatam. Kṛṣṇa velmi dychtí vidĕt své oddané sloužit tulasī, vaiṣṇavům, Mathuře a Bhāgavatamu.“

Text 126: „(31) Človĕk by mĕl všechno dĕlat pro Kṛṣṇu. (32) Mĕl by očekávat Jeho milost. (33) Mĕl by se společnĕ s oddanými podílet na oslavách různých svátků, jako jsou narozeniny Pána Kṛṣṇy nebo Rāmacandry.“

Text 127: „(34) Oddaný by se mĕl odevzdat Kṛṣṇovi ve všech ohledech. (35) Mĕl by dodržovat zvláštní sliby, jako je Kārtik-vrata. To jsou nĕkteré ze šedesáti čtyř důležitých zásad oddané služby.“

Text 128: „Človĕk by se mĕl sdružovat s oddanými, zpívat svaté jméno Pána, naslouchat Śrīmad-Bhāgavatamu, žít v Mathuře a uctívat Božstvo s vírou a úctou.“

Text 129: „Tĕchto pĕt forem oddané služby je ze všech nejlepších. Dokonce i když jsou vykonávány v nepatrné míře, probudí v človĕku lásku ke Kṛṣṇovi.“

Text 130: „  ,S láskou a naprostou vírou by mĕl oddaný uctívat lotosové nohy Božstva.̀  “

Text 131: „  ,Človĕk by si mĕl vychutnávat význam Śrīmad-Bhāgavatamu ve společnosti čistých oddaných a mĕl by se sdružovat s oddanými, kteří jsou pokročilejší než on a kteří mají k Pánu podobnou náklonnost.̀  “

Text 132: „  ,Oddaný by se mĕl zúčastňovat společného zpívání svatého jména Pána a mĕl by sídlit ve Vrindávanu.̀  “

Text 133: „  ,Moc tĕchto pĕti zásad je úžasná a je tĕžké jí porozumĕt. Človĕk, který se nedopouští přestupků, může probudit svou spící lásku ke Kṛṣṇovi i nepatrným stykem s nimi i tehdy, když v nĕ nevĕří.̀  “

Text 134: „Pokud je oddaný ve své oddané službĕ neochvĕjný, probudí se v nĕm vlny lásky k Bohu, ať praktikuje jeden, nebo mnoho způsobů oddané služby.“

Text 135: „Je mnoho oddaných, kteří vykonávají jen jeden způsob oddané služby, a přesto dosáhnou konečného úspĕchu. Oddaní jako Mahārāja Ambarīṣa vykonávají všech devĕt způsobů a dosahují konečného úspĕchu také.“

Text 136: „  ,Mahārāja Parīkṣit dosáhl nejvyšší dokonalosti, útočištĕ u lotosových nohou Pána Kṛṣṇy, pouhým nasloucháním o Pánu Viṣṇuovi. Śukadeva Gosvāmī dosáhl dokonalosti pouhým přednesem Śrīmad-Bhāgavatamu. Prahlāda Mahārāja dosáhl dokonalosti vzpomínáním na Pána a bohynĕ štĕstí masírováním transcendentálních nohou Mahā-Viṣṇua. Mahārāja Pṛthu dosáhl dokonalosti uctíváním Božstva a Akrūra přednášením modliteb k Pánu. Vajrāṅgajī (Hanumān) dosáhl dokonalosti sloužením Pánu Rāmacandrovi a Arjuna jednoduše tím, že byl Kṛṣṇův přítel. Bali Mahārāja dosáhl dokonalosti tím, že všechno odevzdal lotosovým nohám Kṛṣṇy.̀  “

Text 137-139: „  ,Mahārāja Ambarīśa svou mysl neustále upínal na lotosové nohy Kṛṣṇy, slova zamĕstnával popisováním duchovního svĕta a Nejvyšší Osobnosti Božství, ruce čištĕním a umýváním Pánova chrámu, uši nasloucháním hovorům o Nejvyšším Pánu, oči díváním se na Božstvo Pána Kṛṣṇy v chrámu, tĕlo objímáním vaiṣṇavů nebo dotýkáním se jejich lotosových nohou, nosní dírky čicháním vůnĕ lístků tulasī, obĕtovaných lotosovým nohám Kṛṣṇy, jazyk sloužil jedením jídla obĕtovaného Kṛṣṇovi, nohy používal k navštĕvování poutních míst, jako je Vrindávan a Mathura nebo Pánův chrám, hlavu k dotýkání se lotosových nohou Pána a klanĕní se Mu a své touhy zamĕstnával vĕrnou službou Pánu. Tímto způsobem Mahārāja Ambarīṣa zapojoval své smysly do transcendentální láskyplné služby Pánu, a výsledkem bylo probuzení jeho láskyplného sklonu Pánovi sloužit.̀  “

Text 140: „Ten, kdo se vzdá všech hmotných tužeb a v souladu s pokyny zjevených písem se zcela pohrouží do transcendentální láskyplné služby Kṛṣṇovi, nikdy nic nedluží polobohům, mudrcům ani předkům.“

Text 141: „  ,Ten, kdo se vzdal všech hmotných povinností a zcela se odevzdal lotosovým nohám Mukundy, jenž poskytuje útočištĕ všem, nic nedluží polobohům, velkým mudrcům, obyčejným živým bytostem, příbuzným, přátelům, lidstvu, a dokonce ani svým předkům, kteří již odešli.̀  “

Text 142: „I když čistý oddaný nenásleduje všechny usmĕrňující zásady varṇāśramy, uctívá lotosové nohy Kṛṣṇy, a proto přirozenĕ nemá sklon dopouštĕt se hříchů.“

Text 143: „Pokud se však oddaný náhodnĕ do nĕjaké hříšné činnosti zaplete, Kṛṣṇa ho očistí. Nemusí podstupovat bĕžný způsob odčinĕní.“

Text 144: „  ,Ten, kdo se všeho vzdal a zcela přijal útočištĕ u lotosových nohou Hariho, Nejvyšší Osobnosti Božství, je Kṛṣṇovi nesmírnĕ drahý. A pokud se shodou okolností zaplete do nĕjaké hříšné činnosti, Nejvyšší Osobnost Božství, Pán sídlící v srdci každého, jeho hříchy snadno odstraní.̀  “

Text 145: „Cesta spekulativního poznání a odříkání není pro oddanou službu podstatná. Oddaného Pána Kṛṣṇy doprovázejí dobré vlastnosti, jako je nenásilí a ovládání mysli a smyslů, samy od sebe.“

Text 146: „  ,Pro toho, kdo se plnĕ vĕnuje Mé oddané službĕ a mysl má zamĕřenou na Mĕ v bhakti-yoze, není cesta spekulativního poznání a suchého odříkání příliš prospĕšná.̀  “

Text 147: „  ,Ó lovče, není nic úžasného na tom, že se v tobĕ rozvinuly dobré vlastnosti, jako je nenásilí, protože ti, kdo jsou zamĕstnaní oddanou službou Pánu, nikdy nechtĕjí ze zášti působit bolest druhým.̀  “

Text 148: „Můj drahý Sanātano, podrobnĕ jsem popsal oddanou službu podle usmĕrňujících zásad. Nyní poslouchej, jak popíši spontánní oddanou službu a její příznaky.“

Text 149:
„Původní obyvatelé Vrindávanu jsou ke Kṛṣṇovi spontánnĕ připoutaní oddanou službou. Tato spontánní oddaná služba nazývaná rāgātmikā bhakti se nedá s ničím srovnávat. Když nĕjaký oddaný kráčí ve stopách oddaných z Vrindávanu, říká se jeho oddané službĕ rāgānugā bhakti.“
 

Text 150: „  ,Jakmile se človĕk připoutá k Nejvyšší Osobnosti Božství na základĕ svého přirozeného sklonu milovat Pána a je zcela pohroužený v myšlenkách na Nĕho, říká se tomu transcendentální připoutanost. Oddaná služba vykonávaná s touto připoutaností se nazývá rāgātmikā neboli spontánní oddaná služba.̀  “

Text 151: „Hlavním rysem spontánní lásky je hluboká připoutanost k Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství. Pohroužení do myšlenek na Nĕho je okrajový rys.“

Text 152: „Oddaná služba tvořená rāgou (hlubokou připoutaností) se jmenuje rāgātmikā neboli spontánní oddaná služba. Jestliže oddaný dychtí po takovém postavení, je nanejvýš požehnaný.“

Text 153: „Pokud nĕkdo na základĕ takové transcendentální dychtivosti následuje obyvatele Vrindávanu, nestará se o nařízení nebo úsudky śāster. Tak vypadá spontánní láska.“

Text 154: „  ,Oddanou službu se spontánní láskou plnĕ vyjadřují a projevují obyvatelé Vrindávanu. Oddaná služba, která se slučuje s jejich oddanou službou, se nazývá rāgānugā bhakti neboli oddaná služba následující spontánní láskyplnou službu.̀  “

Text 155: „  ,Když pokročilý a realizovaný oddaný slyší o jednání oddaných z Vrindávanu v náladách śānta, dāsya, sakhya, vātsalya a mādhurya, vyvine k jedné z nich náklonnost, jeho inteligence jí bude upoutána a začne po tomto druhu oddanosti přímo dychtit. Po probuzení takové dychtivosti už inteligence nezávisí na pokynech śāstry (zjeveného písma) nebo logice či argumentech.̀  “

Text 156-157: „Jsou dva způsoby, jak rāgānugā bhakti vykonávat – vnĕjší a vnitřní. Když je pokročilý oddaný seberealizovaný, navenek se chová jako začátečník a následuje veškeré pokyny śāster, hlavnĕ ty, které se týkají naslouchání a opĕvování. V mysli však ve svém původním, očištĕném seberealizovaném postavení slouží svým osobitým způsobem Kṛṣṇovi ve Vrindávanu. Slouží Kṛṣṇovi dvacet čtyři hodin dennĕ, ve dne v noci.“

Text 158: „  ,Pokročilý oddaný se sklonem ke spontánní láskyplné službĕ by mĕl následovat činnosti určitého společníka Kṛṣṇy z Vrindávanu. Službu by mĕl vykonávat navenek jako usmĕrnĕný oddaný a vnitřnĕ ze své seberealizované úrovnĕ. Tak by mĕl vykonávat oddanou službu navenek i uvnitř.̀  “

Text 159: „Obyvatelé Vrindávanu jsou Kṛṣṇovi nesmírnĕ drazí. Pokud chce nĕkdo vykonávat spontánní oddanou službu, musí následovat obyvatele Vrindávanu a neustále prokazovat oddanou službu ve své mysli.“

Text 160: „  ,Oddaný by mĕl neustále ve svém nitru myslet na Kṛṣṇu a mĕl by si vybrat nĕjakého velmi drahého oddaného, který slouží Kṛṣṇovi ve Vrindávanu. Neustále by se mĕl zabývat tématy, která se týkají tohoto služebníka a jeho láskyplného vztahu s Kṛṣṇou, a mĕl by žít ve Vrindávanu. Pokud nemůže jít do Vrindávanu fyzicky, mĕl by tam žít v mysli.̀  “

Text 161: „Kṛṣṇa má mnoho druhů oddaných. Nĕkteří jsou služebníci, nĕkteří přátelé, nĕkteří rodiče a nĕkteří milenky. Oddaní, kteří se podle svého výbĕru umístili v jednom z tĕchto postojů spontánní lásky, se nacházejí na cestĕ spontánní láskyplné služby.“

Text 162: „  ,Má drahá matko Devahūti! Ó ztĕlesnĕní klidu! Moje zbraň, disk času, nikdy nezničí ty, kterým jsem velmi drahý – pro nĕž jsem Nadduší, synem, přítelem, duchovním mistrem, dobrodincem, uctívaným Božstvem a vytouženým cílem. Oddaní jsou vždy připoutaní ke Mnĕ, a proto je nikdy nezničí faktory času.̀  “

Text 163: „  ,Znovu a znovu se s úctou klaním tĕm, kdo neustále dychtivĕ meditují o Nejvyšší Osobnosti Božství jako o svém manželovi, synovi, příteli, bratru, otci nebo důvĕrném příteli.̀  “

Text 164: „U toho, kdo vykonává spontánní láskyplnou službu Pánu, se postupnĕ zvĕtšuje náklonnost k lotosovým nohám Kṛṣṇy.“

Text 165: „V semínku náklonnosti je obsažená připoutanost, která má dvĕ jména – rati a bhāva. Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, se takovou připoutaností nechává ovládat.“

Text 166: „To, čím lze dosáhnout láskyplné služby Pánu, jsem podrobnĕ popsal jako prokazování oddané služby, zvané abhidheya.“

Text 167: „Můj drahý Sanātano, krátce jsem popsal proces praktické oddané služby, který je prostředkem k dosažení lásky ke Kṛṣṇovi. Obšírnĕ to popsat nelze.“

Text 168: Každý, kdo naslouchá tomuto popisu praktické oddané služby, získá brzy útočištĕ v lásce a náklonnosti u lotosových nohou Kṛṣṇy.

Text 169: Já, Kṛṣṇadāsa, vyprávím Śrī Caitanya-caritāmṛtu po vzoru Śrī Rūpy a Śrī Raghunātha. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.