KAPITOLA DVACÁTÁ TŘETÍ

Text 1: Nejštĕdřejší Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, známý jako Gaurakṛṣṇa, rozdával svůj důvĕrný poklad v podobĕ nektaru lásky k sobĕ a svatého jména všem, i tĕm nejnižším z lidí. To lidé nikdy předtím nedostali. S úctou se Mu proto klaním.

Text 2: Sláva Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi! Sláva Pánu Nityānandovi! Sláva Advaitovi Ācāryovi! Sláva všem oddaným Pána Caitanyi Mahāprabhua!

Text 3: Śrī Caitanya Mahāprabhu pokračoval: „Nyní, ó Sanātano, poslouchej o výsledku oddané služby, kterým je konečný životní cíl, láska k Bohu. Ten, kdo tomuto popisu naslouchá, bude osvícen ohlednĕ transcendentálních nálad oddané služby.“

Text 4: „Když se náklonnost ke Kṛṣṇovi prohloubí, oddaný dosáhne lásky k Bohu v oddané službĕ. Takovému postavení se říká sthāyi-bhāva neboli neustávající požitek z nálad oddané služby Kṛṣṇovi.“

Text 5: „  ,Oddaná služba vykonávaná na transcendentální úrovni čistého dobra je jako sluneční paprsek lásky ke Kṛṣṇovi. Tehdy oddaná služba způsobí, že srdce zmĕkne různými chutĕmi a oddaný dosáhne úrovnĕ bhāvy (emoce).̀  “

Text 6: „Bhāva (emoce) má dva různé příznaky – přirozený a okrajový. Nyní, Můj drahý Sanātano, poslouchej o příznacích lásky.“

Text 7: „  ,Když tato bhāva zcela obmĕkčí srdce, objeví se v ní ve vztahu k Pánu intenzivní pocit vlastnictví, a když takto velmi zhoustne a zesílí, učenci jí říkají prema (láska k Bohu).̀  “

Text 8: „  ,Rozvinutí neochvĕjného pocitu vlastnictví ve vztahu k Pánu Viṣṇuovi neboli jinými slovy pocit, že Pán Viṣṇu a nikdo jiný je výlučným předmĕtem lásky, označují vznešené osobnosti jako Bhīṣma, Prahlāda, Uddhava a Nārada slovem bhakti (oddanost).̀  “

Text 9: „Pokud má nĕjaká živá bytost to velké štĕstí, že rozvine víru v Kṛṣṇu, začne se sdružovat s oddanými.“

Text 10: „Povzbuzena v oddané službĕ společností oddaných se následováním usmĕrňujících zásad, zpíváním a nasloucháním zbaví veškerých nežádoucích nečistot.“

Text 11: „Poté, co se oddaný zbaví veškerého nežádoucího znečištĕní, pokročí na úroveň pevné víry. S probuzením pevné víry v oddanou službu se také probudí chuť k naslouchání a opĕvování.“

Text 12: „Po probuzení chuti se objeví hluboká připoutanost a z ní v srdci vyklíčí semínko lásky ke Kṛṣṇovi.“

Text 13: „Když tento extatický emotivní stav zesílí, nazývá se láska k Bohu. Tato láska je konečným cílem života a zdrojem veškeré blaženosti.“

Text 14-15: „  ,Na začátku musí být víra a potom se u človĕka probudí zájem o společnost čistých oddaných. Dále dostane zasvĕcení od duchovního mistra a podle jeho pokynů následuje usmĕrňující zásady. To ho zbaví všech zlozvyků a upevní v oddané službĕ. Poté rozvine chuť a připoutanost. Tak vypadá sādhana-bhakti, vykonávání oddané služby podle usmĕrňujících zásad. Postupnĕ pak sílí emoce a nakonec se probudí láska. To je postupný rozvoj lásky k Bohu u oddaného, kterého zajímá vĕdomí Kṛṣṇy.̀  “

Text 16: „  ,Duchovnĕ mocné poselství Boha může být správnĕ probíráno pouze v kruhu oddaných, v jejichž společnosti je takové naslouchání velmi příjemné. Naslouchá-li človĕk oddaným, rychle se ocitne na cestĕ transcendentálních zážitků a tak postupnĕ dosáhne pevné víry, jež se pozdĕji rozvine v náklonnost a oddanost.̀  “

Text 17: „Pokud má nĕkdo ve svém srdci opravdu semínko transcendentální emoce, příznaky budou viditelné v jeho činnostech. To je závĕr všech zjevených písem.“

Text 18-19: „  ,Když semínko extatických emocí vůči Kṛṣṇovi uzraje, objeví se v chování oddaného následujících devĕt příznaků: schopnost odpouštĕt, starost, aby nemarnil čas, odpoutanost, nezájem o falešnou slávu, nadĕje, dychtivost, chuť do zpívání svatého jména Pána, připoutanost k popisům transcendentálních vlastností Pána a náklonnost k Pánovým sídlům – chrámu nebo svatému místu, jako je Vrindávan. To vše se nazývá anubhāva neboli podřízené znaky extatické emoce, které jsou viditelné u toho, komu v srdci začalo dozrávat semínko lásky k Bohu.̀  “

Text 20: „Pokud v srdci nĕkoho uzraje rostlinka lásky ke Kṛṣṇovi, není zneklidňován hmotnými vlivy.“

Text 21: „  ,Ó brāhmaṇové, přijmĕte mĕ prosím jako zcela odevzdanou duši, a nechť mĕ tak přijme i matka Ganga, Pánova zástupkynĕ, protože jsem již vložil Pánovy lotosové nohy do svého srdce. Nechť mĕ létající had nebo jakákoliv magická bytost, kterou ten brāhmaṇa stvořil, okamžitĕ uštkne. Přeji si jen, abyste všichni pokračovali v opĕvování činností Pána Viṣṇua.̀  “

Text 22: „Nemĕli bychom promarnit ani okamžik. Každá chvíle by se mĕla využít pro Kṛṣṇu nebo s Ním být nĕjak spojená.“

Text 23: „  ,Svými slovy se modlí k Pánu. Ve svých myslích na Pána neustále vzpomínají. Svými tĕly se Pánu klaní, a přes to všechno nejsou spokojení. To je povaha čistých oddaných. Z očí roní slzy a celé své životy zasvĕcují službĕ Pánu.̀  “

Text 24: „Na poli hmotných činností se lidé zajímají o hmotný požitek, mystickou sílu a uspokojování smyslů. Oddanému však tyto vĕci vůbec nic neříkají.“

Text 25: „  ,Král Bharata velmi dychtil po společnosti Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇy, kterému se říká Uttamaḥśloka, protože pro dosažení Jeho příznĕ jsou Mu přednášeny básnĕ a modlitby. Král Bharata se v mládí vzdal své přitažlivé ženy, dĕtí, milovaných přátel a bohatého království stejnĕ, jako človĕk odejde od svých výkalů po vykonání potřeby.̀  “

Text 26: „I když čistý oddaný svou kvalitou všechny převyšuje, přesto si o sobĕ myslí, že je na nejnižší úrovni života.“

Text 27: „  ,Bharata Mahārāja v srdci neustále choval náklonnost ke Kṛṣṇovi. I když byl korunním drahokamem všech králů, přesto se toulal a žebral ve mĕstĕ svých nepřátel. Úctu prokazoval dokonce i caṇḍālům, nízkým lidem, kteří jedí psy.̀  “

Text 28: „Plnĕ odevzdaný oddaný vždy doufá, že k nĕmu bude Pán Kṛṣṇa milostivý. Tato jeho nadĕje je velmi silná.“

Text 29: „  ,Ó můj Pane, necítím k Tobĕ žádnou lásku, ani nemám kvalifikace potřebné k vykonávání oddané služby opĕvováním a nasloucháním. Nemám mystickou moc vaiṣṇavy, poznání ani zbožné jednání. Nepatřím do žádné vysoce postavené rodiny – celkem nic nevlastním. Přesto však mám neustále v srdci nezlomnou nadĕji, ó miláčku gopī, protože Ty svou milost udílíš tĕm nejpokleslejším. Tato nadĕje mi neustále působí bolest.̀  “

Text 30: „Tato dychtivost se pozná hlavnĕ podle horlivé touhy sdružovat se s Pánem.“

Text 31: „  ,Ó Kṛṣṇo, ó flétnisto, sladkost Tvého dĕtství v tĕchto třech svĕtech nemá obdoby. Víš o Mém neklidu a Já vím o Tvém. Nikdo jiný o tom neví. Chtĕla bych se nĕkde v ústraní dívat na Tvou překrásnou, přitažlivou tvář. Jak toho ale mohu dosáhnout?̀  “

Text 32: „Kvůli velké zálibĕ ve svatém jménu chce oddaný zpívat Hare Kṛṣṇa mahā-mantru neustále.“

Text 33: „  ,Ó Govindo, tato mladá dívka jménem Rādhikā dnes sladkým hlasem zpívá Tvoje svatá jména a neustále přitom roní slzy, které připomínají nektar z kvĕtů.̀  “

Text 34: „Na této úrovni bhāvy se v oddaném probudil sklon opĕvovat a popisovat Pánovy transcendentální vlastnosti a je k tĕmto činnostem připoutaný.“

Text 35: „  ,Ó můj Pane, Kṛṣṇovo transcendentální tĕlo je nesmírnĕ sladké, ale Jeho tvář je sladší než Jeho tĕlo. Jeho jemný úsmĕv vonící medem je však ještĕ sladší.̀  “

Text 36: „Oddaný pohroužený v extatických emocích ve vztahu ke Kṛṣṇovi vždy sídlí na místĕ, kde se Kṛṣṇa vĕnuje svým zábavám.“

Text 37: „  ,Ó Pane Puṇḍarīkākṣo, kdy budu se slzami v očích v extázi tančit na břehu Jamuny při zpívání Tvého svatého jména?̀  “

Text 38: „Toto jsou příznaky toho, kdo rozvinul náklonnost (bhāvu) ke Kṛṣṇovi. Nyní popíši příznaky toho, kdo je v lásce ke Kṛṣṇovi opravdu pokročilý. Prosím poslouchej, ó Sanātano.̀  “

Text 39: „Slova, činnosti a příznaky toho, kdo je na úrovni lásky k Bohu, nechápe ani ten nejučenĕjší človĕk.“

Text 40: „  ,Ani velký učenec nemůže pochopit činnosti a příznaky vznešené osobnosti, v jejímž srdci se probudila láska k Bohu.̀  “

Text 41: „  ,Ten, kdo je skutečnĕ pokročilý, nachází potĕšení ve zpívání svatého jména Pána, který je mu nesmírnĕ drahý. Je rozrušený a hlasitĕ zpívá svaté jméno. Také se smĕje, pláče, je neklidný a zpívá jako blázen, aniž by se staral o lidi kolem.̀  “

Text 42: „Láska k Bohu se zvĕtšuje a projevuje se jako náklonnost, láskyplný hnĕv, láska, připoutanost, dílčí připoutanost, extáze a vznešená extáze.“

Text 43: „Tento rozvoj je přirovnán k semínkům cukrové třtiny, jejím rostlinám, třtinové šťávĕ, melase, surovému cukru, rafinovanému cukru, kandovanému cukru a cukrkandlu.“

Text 44: „Když se láska k Bohu zvĕtšuje, počínaje úrovní rati, která je přirovnána k počátečnímu semínku, zvĕtšuje se i její chuť, stejnĕ jako je cukr postupnĕ chutnĕjší a chutnĕjší s tím, jak se čistí.“

Text 45: „V závislosti na tom, nakolik má uchazeč tyto transcendentální vlastnosti (sneha, māna a tak dále), existuje pĕt transcendentálních nálad – neutrální postoj, služebnictví, přátelství, rodičovská láska a milostná láska.“

Text 46: „Tĕchto pĕt transcendentálních nálad existuje stále. Oddaný může být k jedné z nich přitahovaný a tak se stát šťastným. Kṛṣṇa mu také bude naklonĕný a nechá se jím ovládat.“

Text 47: „Když se trvalé extáze (neutralita, služebnictví a tak dále) smísí s dalšími přímĕsemi, oddaná služba s láskou k Bohu se zmĕní a tvoří ji pak transcendentální nálady.“

Text 48: „Z trvalé extáze se stává čím dál chutnĕjší transcendentální nálada smíšením zvláštní extáze, podextáze, přirozené extáze a dočasné extáze.“

Text 49: „Jogurt smíchaný s cukrkandlem, černým pepřem a kafrem je velmi lahodný. Nebývale chutná je i smĕs trvalé extáze s dalšími extatickými příznaky.“

Text 50:
„Zvláštní extáze (vibhāva) jsou dvojího druhu. Jeden druh se nazývá podpora a druhý probouzení. Zvuk Kṛṣṇovy flétny je příkladem probouzení a samotný Pán Kṛṣṇa je příkladem podpory.“
 

Text 51:
„Podextázemi jsou smích, tančení, zpívání a různé tĕlesné projevy. Přirozené extáze, jako je ztuhnutí, jsou řazeny mezi podextáze (anubhāva).“
 

Text 52: „Existují ještĕ další prvky, počínaje naprostou sklíčeností a jásotem. Celkem je jich třicet tři druhů, a když se spojí, vzniká úžasná nálada.“

Text 53: „Existuje pĕt transcendentálních nálad – neutralita, služba, přátelství, rodičovská náklonnost a milostná láska, známá také jako sladká nálada. Ta předčí všechny ostatní.“

Text 54: „Úroveň neutrality se zvĕtšuje až do bodu, kdy je človĕk schopen vnímat lásku k Bohu. Nálada služebnictví se postupnĕ zvĕtšuje až po spontánní lásku k Bohu.“

Text 55: „Po náladĕ služby následuje nálada přátelství a rodičovské lásky, která se zvĕtšuje až k podextázi spontánní lásky. Velikost lásky přátel, jako je Subala, sahá až k úrovni extatické lásky k Bohu.“

Text 56: „Každá z tĕch pĕti druhů nálad se dĕlí do dvou skupin – yoga (spojení) a viyoga (odloučení). Mezi náladami přátelství a rodičovské náklonnosti je mnoho druhů spojení a odloučení.“

Text 57: „Dva extatické příznaky zvané rūḍha (pokročilý) a adhirūḍha (vysoce pokročilý) se nacházejí pouze v milostné náladĕ. Pokročilé extáze jsou vidĕt u královen z Dváraky a vysoce pokročilé u gopī.“

Text 58: „Vysoce pokročilá extáze se dĕlí do dvou kategorií – jedna se nazývá mādana a druhá mohana. Setkání se nazývá mādana a odloučení se nazývá mohana.“

Text 59: „Na úrovni mādana dochází k líbání a neomezenému množství dalších příznaků. Úroveň mohana má dvojí projevy – udghūrṇā (neklid) a citra-jalpa (různé bláznivé a emocemi pohnuté mluvení).“

Text 60: „Bláznivé emotivní mluvení zahrnuje deset projevů, zvaných prajalpa a tak dále. Příkladem toho je deset veršů vyslovených Rādhārāṇī, kterým se říká ,Píseň pro čmelákà.“

Text 61: „Udghūrṇā (neklid) a vivaśa-ceṣṭā (vychloubání) jsou výrazy transcendentálního šílenství. V odloučení od Kṛṣṇy oddaný zakouší Kṛṣṇovo projevení a považuje se za Kṛṣṇu.“

Text 62:
„V milostné lásce (śṛṅgāra) jsou dvĕ oddĕlení – setkání a odloučení. Na úrovni setkání existuje nekonečná různorodost, kterou ani nelze popsat.“
 

Text 63: „Vipralambha obsahuje čtyři skupiny – pūrva-rāga, māna, pravāsa a prema-vaicittya.“

Text 64: „Tři ze čtyř druhů odloučení (pūrva-rāga, pravāsa a māna) jsou oslavované u Śrīmatī Rādhārāṇī a gopī. Mezi královnami ve Dvárace převažují pocity prema-vaicittya.“

Text 65: „  ,Má drahá přítelkynĕ kurarī, je noc a Pán Śrī Kṛṣṇa spí. Ty však nespíš ani neodpočíváš, ale naříkáš. Mám z toho usuzovat, že jsi stejnĕ jako my zasažená usmĕvavými, velkorysými a hravými pohledy lotosookého Kṛṣṇy? Jestli ano, pak musíš mít hlubokou ránu v srdci. Je toto důvod, proč vykazuješ tyto známky nespavosti a nářku?̀  “

Text 66: „Pán Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, který se zjevil jako syn Nandy Mahārāje, je ve všech druzích jednání nejvĕtším hrdinou a Śrīmatī Rādhārāṇī je nejvĕtší hrdinkou.“

Text 67: „  ,Kṛṣṇa je samotná Nejvyšší Osobnost Božství a je korunním drahokamem všech hrdinů. V Kṛṣṇovi jsou neustále přítomné všechny transcendentální dobré vlastnosti.̀  “

Text 68: „  ,Transcendentální bohynĕ Śrīmatī Rādhārāṇī je přímým protĕjškem Pána Śrī Kṛṣṇy. Ze všech bohyní štĕstí je ústřední postavou. Vlastní veškerou přitažlivost, se kterou dokáže upoutat i nejpřitažlivĕjší Osobnost Božství. Je původní vnitřní energií Pána.̀  “

Text 69: „Transcendentální vlastnosti Pána Kṛṣṇy jsou neomezené. Mezi nimi je šedesát čtyři hlavních. Uši oddaných jsou spokojené, jednoduše když slyší všechny tyto vlastnosti, jednu za druhou.“

Text 70: „  ,Kṛṣṇa, nejvĕtší hrdina, má nejkrásnĕjší transcendentální tĕlo se všemi příznivými rysy. Jeho tĕlo září a je velice příjemné se na Nĕho dívat. Je mocné, silné a mladé.̀  “

Text 71: „  ,Kṛṣṇa ovládá všechny úžasné jazyky. Je pravdomluvný a Jeho řeč je velice příjemná. Je výborný řečník, nesmírnĕ moudrý, učenec a génius.̀  “

Text 72: „  ,Kṛṣṇa je velkým odborníkem na umĕlecký požitek. Je vychytralý, šikovný, uznalý a pevnĕ odhodlaný ve svých slibech. Ví, jak se zachovat podle času, osoby a zemĕ, a vidí prostřednictvím písem a autoritativních knih. Je velmi čistý a sebeovládnutý.̀  “

Text 73: „  ,Pán Kṛṣṇa je stálý, ovládá své smysly, umí odpouštĕt, je vážný a klidný. Je ke všem stejný. Navíc je štĕdrý, zbožný, chrabrý a laskavý. K úctyhodným lidem je vždy uctivý.̀  “

Text 74: „  ,Kṛṣṇa je upřímný a nezaujatý, pokorný a stydlivý a je ochráncem odevzdaných duší. Je velice šťastný a je vždy přejícím přítelem svých oddaných. Je dokonale příznivý a ovládaný láskou.̀  “

Text 75: „  ,Kṛṣṇa je velmi vlivný, slavný a je pro všechny předmĕtem připoutanosti. Je útočištĕm dobrých a ctnostných, přitahuje mysli žen a všichni Ho uctívají. Je nesmírnĕ bohatý.̀  “

Text 76: „  ,Kṛṣṇa je Nejvyšší a neustále je opĕvován jako Nejvyšší Pán a vládce. Všechny výše zmínĕné transcendentální vlastnosti se v Nĕm proto nacházejí. Padesát vlastností Nejvyšší Osobnosti Božství, které zde byly vyjmenovány, je hlubokých jako oceán. Jinými slovy, je tĕžké je plnĕ pochopit.̀  “

Text 77: „  ,Tyto vlastnosti jsou nĕkdy v nepatrné míře projevené v živých bytostech, ale v Nejvyšší Osobnosti Božství jsou projevené plnĕ.̀  “

Text 78: „  ,Vedle tĕchto padesáti vlastností je v Nejvyšší Osobnosti Božství přítomných ještĕ dalších pĕt, které jsou částečnĕ přítomné v polobozích, jako je Śiva.̀  “

Text 79-81: „  ,Tyto vlastnosti jsou: (1) Pán se neustále nachází ve svém původním postavení, (2) je vševĕdoucí, (3) je vždy svĕží a mladý, (4) je zhuštĕnou podobou vĕčnosti, poznání a blaženosti a (5) vlastní veškerou mystickou dokonalost. Existuje dalších pĕt vlastností, které se nacházejí na Vaikuṇṭhách v Nārāyaṇovi, Pánu Lakṣmī. Tyto vlastnosti jsou přítomné také v Kṛṣṇovi, ale ne v polobozích, jako je Pán Śiva, nebo v jiných živých bytostech. Jedná se o tyto: (1) Pán vlastní nepochopitelnou svrchovanou moc, (2) ze svého tĕla projevuje nesčetné vesmíry, (3) je původním zdrojem všech inkarnací, (4) nepřátelům, které zabije, udílí osvobození a (5) má schopnost upoutat pozornost vznešených osobností, jež jsou spokojené samy v sobĕ. I když jsou tyto vlastnosti přítomné v Nārāyaṇovi, vládnoucím Božstvu Vaikuṇṭh, jsou ještĕ úžasnĕjším způsobem přítomné v Kṛṣṇovi.̀  “

Text 82-83: „  ,Vedle tĕchto šedesáti transcendentálních vlastností má Kṛṣṇa ještĕ další čtyři transcendentální vlastnosti, které se neprojevují dokonce ani v osobnosti Nārāyaṇa. (1) Kṛṣṇa je jako oceán plný vln zábav, které udivují každého ve třech svĕtech. (2) Při svých milostných zábavách má vždy kolem sebe drahé oddané, jejichž lásce k Nĕmu se nic nevyrovná. (3) Melodickou hrou na svou flétnu přitahuje mysl všech tří svĕtů. (4) Jeho osobní krása a bohatství se nedají s ničím srovnávat. Nikdo se Mu nevyrovná a nikdo Ho nepředčí. Takto Osobnost Božství udivuje všechny pohyblivé i nehybné živé bytosti ve třech svĕtech. Je tak krásný, že se Mu říká Kṛṣṇa.̀  “

Text 84-85: „  ,Oproti Nārāyaṇovi má Kṛṣṇa navíc ještĕ čtyři výjimečné transcendentální vlastnosti – své úžasné zábavy, množství úžasných společníků, kteří jsou Mu nesmírnĕ drazí (jako gopī), úžasnou krásu a úžasný zvuk své flétny. Pán Kṛṣṇa je vznešenĕjší než obyčejné živé bytosti a polobozi jako Pán Śiva. Je dokonce vznešenĕjší než Jeho osobní expanze, Nārāyaṇa. Nejvyšší Osobnost Božství má tedy v plné míře celkem šedesát čtyři transcendentálních vlastností.̀  “

Text 86: „Nespočet transcendentálních vlastností má i Śrīmatī Rādhārāṇī. Dvacet pĕt z nich je hlavních a ty Śrī Kṛṣṇu ovládají.̀  “

Text 87-91: „  ,Toto je dvacet pĕt hlavních transcendentálních vlastností Śrīmatī Rādhārāṇī: (1) Je nesmírnĕ sladká. (2) Je neustále svĕže mladá. (3) Má neklidné oči. (4) Má zářivý úsmĕv. (5) Má překrásné, příznivé linky na tĕle. (6) Tĕší Kṛṣṇu svou tĕlesnou vůní. (7) Je výborná zpĕvačka. (8) Její řeč je okouzlující. (9) Je odbornicí na žerty a příjemnou mluvu. (10) Je velmi pokorná. (11) Vždy oplývá milostí. (12) Je vychytralá. (13) Zručnĕ plní své povinnosti. (14) Je stydlivá. (15) Je vždy uctivá. (16) Je vždy klidná. (17) Je vždy vážná. (18) Umí si užívat života. (19) Nachází se na nejvyšší úrovni extatické lásky. (20) Je schránkou milostných vztahů v Gókule. (21) Je nejslavnĕjší z pokorných oddaných. (22) Je velmi milá ke starším lidem. (23) Je ovládaná láskou svých přítelkyň. (24) Je nejpřednĕjší gopī. (25) Vždy má Kṛṣṇu pod svou vládou. Krátce řečeno, vlastní nespočet transcendentálních vlastností, stejnĕ jako Pán Kṛṣṇa.̀  “

Text 92: „Základem všech transcendentálních nálad je určitý hrdina a hrdinka a Śrīmatī Rādhārāṇī s Pánem Kṛṣṇou, synem Mahārāje Nandy, jsou nejlepší.“

Text 93: „Tak jako jsou Pán Kṛṣṇa a Śrīmatī Rādhārāṇī předmĕtem a útočištĕm nálady milostné lásky, v náladĕ služebnictví je Kṛṣṇa, syn Mahārāje Nandy, předmĕt a služebníci jako Citraka, Raktaka a Patraka jsou útočištĕ. V transcendentální náladĕ přátelství je Pán Kṛṣṇa předmĕt a přátelé jako Śrīdāmā, Sudāmā a Subala jsou útočištĕm. V transcendentální náladĕ rodičovské náklonnosti je Kṛṣṇa předmĕtem a matka Yaśodā s Mahārājem Nandou jsou útočištĕm.“

Text 94: „Poslouchej nyní, jak se tyto nálady objevují a jak je realizují oddaní na různých transcendentálních úrovních.“

Text 95-98: „  ,Pokročilým oddaným, kteří jsou přirozenĕ blažení, čistou oddanou službou zcela oproštĕní od veškerých hmotných nečistot, neustále spokojení, v srdci jasnĕ osvícení, trvale připoutaní k chápání transcendentálního významu Śrīmad-Bhāgavatamu, kteří vždy dychtí po společnosti pokročilých oddaných, pro které je celým životem štĕstí ve službĕ lotosovým nohám Govindy a kteří neustále vykonávají důvĕrné láskyplné činnosti, se prostřednictvím minulých i současných očistných postupů semínko lásky (rati) rozrůstá v srdci. Smĕs extatických přísad tak získává na chuti a díky tomu, že ji oddaný může vnímat, dosahuje nejvyšší úrovnĕ úžasu a hluboké blaženosti.̀  “

Text 99: „Výmĕny mezi Kṛṣṇou a různými oddanými v různých transcendentálních náladách nemohou zakusit neoddaní. Rozmanité druhy oddané služby opĕtované Nejvyšší Osobností Božství dovedou pochopit a ocenit pokročilí oddaní.“

Text 100: „  ,Neoddaní nemohou pochopit opĕtování transcendentálních nálad mezi Pánem a oddanými. Tomu je v každém ohledu tĕžké porozumĕt. Avšak ten, kdo vše zasvĕtil lotosovým nohám Kṛṣṇy, si může tyto transcendentální nálady vychutnávat.̀  “

Text 101: „Tento stručný popis je pojednáním o konečném životním cíli. Je to pátý a konečný cíl, nad úrovní osvobození. Říká se mu kṛṣṇa-prema-dhana, poklad lásky ke Kṛṣṇovi.“

Text 102: „Už dříve jsem k pochopení tĕchto nálad zplnomocnil tvého bratra Rūpu Gosvāmīho. Došlo k tomu v dobĕ, kdy jsem ho učil na Dašášvamédha-ghátu v Prajágu.“

Text 103: „Ó Sanātano, mĕl bys šířit zjevená písma o oddané službĕ a odhalovat ztracená poutní místa v oblasti Mathury.“

Text 104: „Ustanov oddanou službu Pánu Kṛṣṇovi a Rādhārāṇī ve Vrindávanu. Mĕl bys také sestavit písma o bhakti a z Vrindávanu pak učení o bhakti šířit.“

Text 105: Śrī Caitanya Mahāprabhu pak poučil Sanātanu Gosvāmīho o správném odříkání podle dané situace a ve všech ohledech zakázal suché odříkání a spekulativní poznání.

Text 106-107: „  ,Ten, kdo v sobĕ nechová zášť a je naopak laskavým přítelem všech živých bytostí, nepovažuje se za vlastníka a je prostý falešného ega, je vyrovnaný ve štĕstí i neštĕstí, vždy spokojený, odpouští, ovládá se a s odhodlaností vykonává oddanou službu s myslí a inteligencí upřenou na Mĕ – takový Můj oddaný je Mi velmi drahý.̀  “

Text 108: „  ,Velmi drahý je Mi ten, kdo nikomu nezpůsobuje problémy či úzkost, kdo se nenechá nikým rozrušit a není ovlivnĕn radostí, hnĕvem, strachem a úzkostí.̀  “

Text 109: „  ,Oddaný, který nezávisí na druhých, ale pouze na Mnĕ, který je čistý uvnitř i vnĕ, dovedný, netečný k hmotným vĕcem, bezstarostný a prostý všech bolestí a který odmítá všechny zbožné i bezbožné činnosti, je Mi velmi drahý.̀  “

Text 110: „  ,Drahý je Mi ten, kdo je prostý hmotné radosti, nenávisti, nářku a touhy, kdo se zříká jak hmotnĕ příznivých, tak hmotnĕ nepříznivých vĕcí a kdo je Mi oddaný.̀  “

Text 111-112: „  ,Ten, kdo hledí stejnĕ na přátele i nepřátele, je vyrovnaný v úctĕ i pohanĕ, horku i zimĕ, štĕstí i neštĕstí, slávĕ i potupĕ, není připoutaný k hmotným vĕcem a je vždy vážný a za každých okolností spokojený, kdo se nestará o to, kde bude bydlet, a je vždy neochvĕjný v oddané službĕ – takový človĕk je Mi velmi drahý.̀  “

Text 113: „  ,Oddaní, kteří tyto vĕčné zásady vĕdomí Kṛṣṇy následují s velkou vírou a oddaností a přijímají Mne jako nejvyšší cíl, jsou Mi nesmírnĕ drazí.̀  “

Text 114: „  ,Neleží snad na cestách roztrhané šaty? Přestaly snad stromy, které tu jsou proto, aby živily druhé, dávat milodary? Vyschly už řeky a nedávají vodu žíznivým? Jsou snad jeskynĕ v horách zavřené, nebo snad dokonce neporazitelný Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, neochraňuje plnĕ odevzdané duše? Proč by tedy mĕli tak učení lidé, jako jsou oddaní, chodit lichotit tĕm, kdo jsou omámení tvrdĕ vydĕlaným majetkem?̀  “

Text 115: Sanātana Gosvāmī se potom Śrī Caitanyi Mahāprabhua zeptal na veškeré závĕry týkající se oddané služby a Pán mu podrobnĕ vysvĕtlil všechny důvĕrné významy Śrīmad-Bhāgavatamu.

Text 116: Ve zjeveném písmu Hari-vaṁśa je uveden popis Goloky Vṛndāvanu, planety, kde vĕčnĕ sídlí Pán Śrī Kṛṣṇa. Promluvil tak král Indra, když se odevzdal Kṛṣṇovi a modlil se k Nĕmu poté, co Kṛṣṇa zvedl kopec Góvardhan.

Text 117-118: Klamné příbĕhy odporující závĕrům vĕdomí Kṛṣṇy se týkají zničení yaduovské dynastie, Kṛṣṇova odchodu, příbĕhu, jak se Kṛṣṇa a Balarāma zjevili z černého a bílého vlasu Kṣīrodakaśāyī Viṣṇua, a příbĕhu o únosu královen. Śrī Caitanya Mahāprabhu vysvĕtlil Sanātanovi Gosvāmīmu správné závĕry tĕchto příbĕhů.

Text 119: Sanātana Gosvāmī pak pokornĕ přijal postavení nižší než stéblo trávy. Symbolicky si vzal trs trávy do úst, padl na zem, uchopil lotosové nohy Śrī Caitanyi Mahāprabhua a přednesl následující prosbu.

Text 120: Sanātana Gosvāmī řekl: „Můj drahý Pane, jsem človĕk nesmírnĕ nízkého původu. Ve skutečnosti jsem služebník nízko zrozených lidí, a jsem proto hluboce pokleslý. Ty jsi mne však naučil závĕry, které nezná ani Pán Brahmā.“

Text 121: „Závĕry, o kterých jsi mne poučil, jsou oceánem nektaru pravdy. Moje mysl není schopna pojmout ani kapku z tohoto oceánu.“

Text 122: „Pokud chceš, aby mrzák jako já tančil, udĕl mi prosím transcendentální požehnání tím, že mi své lotosové nohy položíš na hlavu.“

Text 123: „Nyní mi prosím řekni: ,Nechť se ti vše, co jsem vysvĕtlil, plnĕ vyjeví.̀ Tímto požehnáním mi dáš sílu to vše popsat.“

Text 124: Śrī Caitanya Mahāprabhu potom položil na hlavu Sanātany Gosvāmīho ruku a požehnal mu: „Nechť se ti všechny tyto pokyny vyjeví.“

Text 125: Stručnĕ jsem tak popsal rozhovor o konečném cíli života, lásce k Bohu. Milost Śrī Caitanyi Mahāprabhua se obšírnĕ popsat nedá.

Text 126: Každý, kdo slyší toto učení, které Pán předal Sanātanovi Gosvāmīmu, velmi rychle zrealizuje lásku k Bohu, ke Kṛṣṇovi.

Text 127: Já, Kṛṣṇadāsa, vyprávím Śrī Caitanya-caritāmṛtu po vzoru Śrī Rūpy a Śrī Raghunātha. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.