KAPITOLA OSMÁ

Text 1: Vzdávám úctu Nejvyšší Osobnosti Božství Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi, jehož vůlí jsem se stal tančícím psem a najednou začal psát Śrī Caitanya-caritāmṛtu, i když jsem jen hlupák.

Text 2: Uctivĕ se klaním Śrī Kṛṣṇovi Caitanyovi Mahāprabhuovi, známému jako Gaurasundara. Uctivĕ se také klaním Nityānandovi Prabhuovi, který je neustále naprosto blažený.

Text 3: Uctivĕ se klaním Advaitovi Ācāryovi, jenž je velice milostivý, a také se klaním vznešené osobnosti a vzdĕlanému učenci Gadādharovi Paṇḍitovi.

Text 4: Uctivĕ se klaním Śrīvāsovi Paṇḍitovi a všem ostatním oddaným Pána. S úctou před nimi padám k zemi a uctívám jejich lotosové nohy.

Text 5: Díky vzpomínání na lotosové nohy Pañca-tattvy se nĕmý stane básníkem, chromý hory překročí a slepec spatří hvĕzdy na nebi.

Text 6: Vzdĕlávání se takzvaných učenců, jež nevĕří výrokům Śrī Caitanya- caritāmṛty, je jako hlasité kvákání žab.

Text 7: Ten, kdo neuznává slávu Pañca-tattvy, ale přesto předstírá oddanou službu Kṛṣṇovi, nikdy nedosáhne Kṛṣṇovy milosti, ani neudĕlá pokrok ke konečnému cíli.

Text 8: Dříve králové jako Jarāsandha (Kaṁsův tchán) přísnĕ vykonávali zavedené védské obřady, a tak uctívali Pána Viṣṇua.

Text 9: Ten, kdo neuznává Kṛṣṇu jako Nejvyšší Osobnost Božství, je zajisté démon. Za démona musí být považován i každý, kdo neuznává, že Śrī Caitanya Mahāprabhu je Kṛṣṇa, stejný Nejvyšší Pán.

Text 10: Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu uvažoval: „Pokud Mne lidé neuznají, budou všichni zničeni.“ A tak nejmilostivĕjší Pán přijal sannyās.

Text 11: „Pokud se Mi nĕkdo pokloní, byť jen proto, že Mne bude považovat za obyčejného sannyāsīho, jeho hmotné utrpení se zmenší a nakonec získá osvobození.“

Text 12: Ten, kdo tomuto milostivému Pánu Caitanyovi Mahāprabhuovi neprokazuje úctu nebo Jej neuctívá, musí být považován za démona, i kdyby byl ve společnosti považován za velmi vznešeného.

Text 13: Proto zvedám ruce a znovu říkám: Ó přátelé, lidské bytosti, uctívejte prosím bez zbytečných argumentů Śrī Caitanyu a Nityānandu!

Text 14: Logici prohlašují: „Dokud človĕk nedosáhne pochopení skrze logiku a argumenty, jak se může rozhodnout, které Božstvo je hodné toho být uctíváno?“

Text 15: Zajímá-li vás opravdu logika a argumenty, použijte je prosím ve vztahu k milosti Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Když to udĕláte, budete překvapeni, jak je to úžasné.

Text 16: Človĕk obtĕžkaný deseti přestupky proti zpívání Hare Kṛṣṇa mahā- -mantry nedosáhne lásky k Bohu, která je konečným cílem zpívání svatého jména, ani po mnoha životech takové snahy.

Text 17: „Rozvojem filosofického poznání lze pochopit vlastní duchovní postavení, a tak být osvobozen, a provádĕním obĕtí a zbožných činností lze dosáhnout smyslového požitku na vyšších planetárních soustavách. Oddaná služba Pánu je ale tak vzácná, že ji nelze získat ani po vykonání stovek a tisíců takových obĕtí.“

Text 18: Jestliže chce oddaný od Pána osvobození nebo hmotný smyslový požitek, Kṛṣṇa mu to okamžitĕ dá. Čistou oddanou službu však skrývá.

Text 19: (Velký mudrc Śukadeva řekl:) „Můj drahý Mahārāji Parīkṣite, Nejvyšší Osobnost Božství Kṛṣṇa je vždy připraven vám pomoci. Je vaším vládcem, guruem, Bohem, velice drahým přítelem i hlavou vaší rodiny, a přesto nĕkdy jedná jako váš rodinný služebník nebo posel. Máte velké štĕstí, protože tento vztah je možný pouze díky bhakti- -yoze. Pán může snadno udĕlit osvobození (mukti), ale bhakti-yogu tak snadno nedává, protože tímto procesem si Jej oddaný zaváže.“

Text 20: Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu volnĕ rozdával lásku ke Kṛṣṇovi všude a všem, dokonce i tĕm nejpokleslejším, jako byli Jagāi a Mādhāi. Co potom říci o tĕch, kdo už byli zbožní a vznešení?

Text 21: Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu je jako Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, naprosto nezávislý. Přestože jde o to nejtajnĕjší požehnání, může rozdávat lásku k Bohu každému bez rozdílu.

Text 22: Každý, ať rouhač, nebo nevinný, kdo dokonce i dnes zpívá śrī-kṛṣṇa- -caitanya prabhu-nityānanda, je okamžitĕ zaplaven extází a jeho oči se zalijí slzami.

Text 23: Pouhým mluvením o Nityānandovi Prabhuovi človĕk probudí svoji lásku ke Kṛṣṇovi. Celé jeho tĕlo je vzrušené extází a z očí mu tečou slzy jako proudy Gangy.

Text 24: Při zpívání Hare Kṛṣṇa se musí brát v úvahu přestupky, a tak pouhé zpívání Hare Kṛṣṇa extázi nezpůsobí.

Text 25: „Pokud se srdce toho, kdo zpívá Hare Kṛṣṇa mahā-mantru, nezmĕní, slzy mu netečou z očí, tĕlo se mu nechvĕje a chlupy na tĕle se mu neježí, rozumí se, že má srdce ze železa. Důvodem jsou přestupky u lotosových nohou Pánova svatého jména.“

Text 26: Všechny hříšné reakce jsou zničeny pouhým zpíváním Hare Kṛṣṇa mahā-mantry bez přestupků. Tak se projeví čistá oddaná služba, jež je příčinou lásky k Bohu.

Text 27: Když se skutečnĕ probudí transcendentální láskyplná služba Kṛṣṇovi, způsobí v tĕle přemĕny, jako je pocení, třesení, bušení srdce, selhávání hlasu a slzy v očích.

Text 28: Výsledkem zpívání Hare Kṛṣṇa mahā-mantry je tak velký duchovní pokrok, že ukončí naši hmotnou existenci a zároveň získáme lásku k Bohu. Svaté jméno Kṛṣṇy je tak mocné, že i když jej zazpíváme jen jednou, snadno přijdeme k tomuto transcendentálnímu bohatství.

Text 29 - 30: Pokud nĕkdo zpívá toto vznešené svaté jméno Pána znovu a znovu, ale jeho láska k Nejvyššímu se nerozvíjí a v očích nemá slzy, je jasné, že kvůli přestupkům při zpívání semínko svatého jména Kṛṣṇy neklíčí.

Text 31: Pokud však alespoň s nepatrnou vírou zpívá svatá jména Pána Caitanyi a Nityānandy, je ode všech přestupků rychle očištĕn. Jakmile potom zpívá Hare Kṛṣṇa mahā-mantru, cítí extázi lásky k Bohu.

Text 32: Śrī Caitanya Mahāprabhu, nezávislý Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je velice šlechetný. Nikdo nemůže být osvobozen, aniž by Jej uctíval.

Text 33: Ó hlupáci, čtĕte Śrī Caitanya-maṅgalu! Čtením této knihy poznáte veškerou slávu Śrī Caitanyi Mahāprabhua.

Text 34: Ṭhākura Vṛndāvana dāsa vylíčil zábavy Pána Śrī Caitanyi, tak jako Śrīla Vyāsadeva sepsal všechny zábavy Pána Śrī Kṛṣṇy ve Śrīmad- -Bhāgavatamu.

Text 35: Ṭhākura Vṛndāvana dāsa sepsal Śrī Caitanya-maṅgalu. Naslouchání této knize odstraní veškeré neštĕstí.

Text 36: Čtením Śrī Caitanya-maṅgaly může človĕk pochopit veškerou slávu a pravdu o Pánu Caitanyovi a Nityānandovi a dospĕt ke konečnému závĕru oddané služby Pánu Kṛṣṇovi.

Text 37: Ve Śrī Caitanya-maṅgale (pozdĕji známé jako Śrī Caitanya-bhāgavata) předložil Śrī Vṛndāvana dāsa Ṭhākura závĕr a podstatu oddané služby tak, že citoval autoritativní výroky Śrīmad-Bhāgavatamu.

Text 38: Dokonce i velký ateista se okamžitĕ stane velkým oddaným, bude-li poslouchat Śrī Caitanya-maṅgalu.

Text 39: Téma této knihy je tak vznešené, že to vypadá, jako kdyby skrze dílo Śrī Vṛndāvana dāse Ṭhākura osobnĕ promlouval Śrī Caitanya Mahāprabhu.

Text 40: Miliónkrát se klaním u lotosových nohou Vṛndāvana dāse Ṭhākura, protože nikdo jiný nemohl napsat tak úžasnou knihu pro vysvobození všech pokleslých duší.

Text 41: Śrīla Vṛndāvana dāsa Ṭhākura se narodil z lůna Nārāyaṇī, jež vĕčnĕ jí zbytky jídla Caitanyi Mahāprabhua.

Text 42: Jak úžasnĕ popsal zábavy Pána Caitanyi! Každý ve třech svĕtech, kdo to zaslechne, se očistí.

Text 43: Naléhavĕ vás všechny žádám, přijmĕte způsob oddané služby, který nám předali Pán Caitanya a Nityānanda. Osvobodíte se tak od utrpení hmotné existence a nakonec dosáhnete láskyplné služby Pánu.

Text 44: Śrīla Vṛndāvana dāsa Ṭhākura napsal Śrī Caitanya-maṅgalu a v ní popsal zábavy Pána Caitanyi v každém ohledu.

Text 45: Nejdříve všechny Pánovy zábavy shrnul a pozdĕji je živĕ a podrobnĕ rozepsal.

Text 46: Zábavy Pána Caitanyi jsou neomezené a nepředstavitelné. Kniha se proto jejich popisováním rozrostla.

Text 47: Když vidĕl, jak jsou rozsáhlé, mĕl pozdĕji pocit, že nĕkteré nepopsal dostatečnĕ.

Text 48: Extaticky popsal zábavy Pána Nityānandy, ale pozdĕjší zábavy Caitanyi Mahāprabhua zůstaly nepopsány.

Text 49: Všichni oddaní z Vrindávanu však velice dychtili o tĕchto zábavách slyšet.

Text 50: Na slavném poutním místĕ ve Vrindávanu stojí pod stromy přání zlatý trůn posázený drahokamy.

Text 51: Na tom trůnu sedí syn Nandy Mahārāje, Śrī Govindadeva, transcendentální Amor.

Text 52: Govindovi se tam různými způsoby okázale slouží. Jeho oblečení, ozdoby a vše ostatní je transcendentální.

Text 53: V Govindajīho chrámu Pánu neustále s oddaností slouží tisíce služebníků. Tuto službu nelze popsat ani tisíci úst.

Text 54: Vedoucím služebníkem tam byl Śrī Haridāsa Paṇḍita. Jeho vlastnosti a sláva jsou známé po celém svĕtĕ.

Text 55: Byl laskavý, tolerantní, mírný, velkodušný, vážný, sladké mluvy a ve svém jednání velice rozvážný.

Text 56: Byl ke každému uctivý a jednal ve prospĕch všech. Diplomacie, žárlivost a zášť byly jeho srdci neznámé.

Text 57: V jeho tĕle se nacházelo padesát vlastností Pána Kṛṣṇy.

Text 58: „Všechny dobré vlastnosti Kṛṣṇy a polobohů jsou neustále projeveny u toho, kdo má neochvĕjnou oddanou víru v Kṛṣṇu. Ten však, kdo oddanost k Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství postrádá, nemá žádné dobré vlastnosti, protože je na základĕ svých mentálních představ zaneprázdnĕn hmotným bytím, které je vnĕjším rysem Pána.“

Text 59: Ananta Ācārya byl žákem Gadādhara Paṇḍita. Jeho tĕlo bylo vždy pohroužené v lásce k Bohu. Byl velkorysý a ve všech ohledech pokročilý.

Text 60: Ananta Ācārya byl studnicí všech dobrých vlastností; nikdo nedokáže odhadnout jeho vznešenost. Paṇḍita Haridāsa byl jeho milovaný žák.

Text 61: Paṇḍita Haridāsa mĕl velkou víru v Pána Caitanyu a Nityānandu. Nacházel proto velké uspokojení v Jejich zábavách a vlastnostech.

Text 62: Vždy přijímal dobré vlastnosti vaiṣṇavů a nikdy na nich nehledal chyby. Své srdce i duši zamĕstnával pouze tak, aby je uspokojil.

Text 63: Neustále naslouchal četbĕ Śrī Caitanya-maṅgaly a všichni ostatní vaiṣṇavové ji jeho milostí poslouchali také.

Text 64: Jako mĕsíc v úplňku ozařoval celé shromáždĕní vaiṣṇavů recitováním Śrī Caitanya-maṅgaly a nektarem svých vlastností zvyšoval jejich transcendentální blaženost.

Text 65: Ze své bezpříčinné milosti mi nařídil psát o posledních zábavách Śrī Caitanyi Mahāprabhua.

Text 66: Govinda Gosāñi, knĕz sloužící Pánu Govindovi ve Vrindávanu, byl žákem Kāśīśvary Gosvāmīho. Žádný služebník nebyl Božstvu Govindy dražší.

Text 67: Śrī Yādāvācārya Gosāñi, stálý společník Śrī Rūpy Gosvāmīho, také velice nadšenĕ naslouchal zábavám Pána Caitanyi a opĕvoval je.

Text 68: Bhugarbha Gosāñi, žák Paṇḍita Gosāñiho, byl neustále pohroužený ve vyprávĕní o Pánu Caitanyovi a nic jiného neznal.

Text 69: Mezi jeho žáky patřili Caitanya dāsa, který byl knĕzem Božstva Govindy, Mukundānanda Cakravartī a velký oddaný Kṛṣṇadāsa.

Text 70: Mezi žáky Ananty Ācāryi byl Śivānanda Cakravartī, v jehož srdci neustále přebývali Pán Caitanya a Nityānanda.

Text 71: Ve Vrindávanu žilo také mnoho dalších velkých oddaných, kteří si přáli naslouchat o posledních zábavách Pána Caitanyi.

Text 72: Všichni tito oddaní mnĕ milostivĕ nařídili, abych sepsal poslední zábavy Śrī Caitanyi Mahāprabhua. I když nemám kapku studu, jen díky jejich pokynu se pokouším psát tuto Caitanya-caritāmṛtu.

Text 73: Přestože jsem dostal pokyn od vaiṣṇavů, v srdci jsem stále ještĕ pociťoval úzkost, a tak jsem šel do chrámu Madana-mohana ve Vrindávanu, abych také Jeho požádal o svolení.

Text 74: Když jsem navštívil chrám Madana-mohana, lotosovým nohám Pána tam sloužil knĕz Gosāñi dāsa. Začal jsem se modlit u Pánových lotosových nohou.

Text 75: Když jsem Pána žádal o svolení, sklouzla z Jeho krku girlanda.

Text 76: Jakmile se to stalo, všichni přítomní vaiṣṇavové hlasitĕ volali „Haribol!“ a knĕz Gosāñi dāsa tu girlandu přinesl a povĕsil mi ji na krk.

Text 77: Byl jsem velice šťastný, že mám girlandu jako projev Pánova pokynu, a na místĕ jsem začal se psaním této knihy.

Text 78: Śrī Caitanya-caritāmṛtu ve skutečnosti nepíši já, ale diktuje mi ji Śrī Madana-mohana. Moje psaní je jako opakování papouška.

Text 79: Tak jako kejklíř roztančí dřevĕnou loutku, i já píši tak, jak mi Madana-gopāla nařídí.

Text 80: Přijímám jako své rodinné Božstvo Madana-mohana, jehož služebníky jsou Raghunātha dāsa Gosvāmī, Śrī Rūpa Gosvāmī a Sanātana Gosvāmī.

Text 81: Modlitbou u lotosových nohou Śrīly Vṛndāvana dāse Ṭhākura jsem získal jeho svolení a po obdržení jeho pokynu se pokouším psát tuto příznivou knihu.

Text 82: Śrīla Vṛndāvana dāsa Ṭhākura je zmocnĕným kronikářem zábav Pána Caitanyi. Bez jeho milosti proto nikdo nemůže tyto zábavy popsat.

Text 83: Jsem hloupý, pocházím z nízko postavené rodiny, jsem zcela bezvýznamný a neustále toužím po hmotném požitku. Přesto jsem díky pokynu vaiṣṇavů velice nadšený psát tuto transcendentální knihu.

Text 84: Lotosové nohy Śrī Rūpy Gosvāmīho a Raghunātha dāse Gosvāmīho jsou zdrojem mé síly. Vzpomínání na jejich lotosové nohy může splnit všechny touhy.

Text 85: Já, Kṛṣṇadāsa, kráčím ve stopách Śrī Rūpy a Śrī Raghunātha a vyprávím Śrī Caitanya-caritāmṛtu. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.