KAPITOLA DEVÁTÁ

Text 1: S úctou se klaním duchovnímu mistrovi celého svĕta, Pánu Śrī Kṛṣṇovi Caitanyovi Mahāprabhuovi, díky jehož milosti může i pes přeplavat širý oceán.

Text 2: Sláva Śrī Kṛṣṇovi Caitanyovi, známému jako Gaurahari! Sláva Advaitovi Ācāryovi a Nityānandovi Prabhuovi!

Text 3: Sláva oddaným Pána Caitanyi v čele se Śrīvāsem Ṭhākurem! Myslím na jejich lotosové nohy, abych mohl uskutečnit všechny své touhy.

Text 4: Myslím také na šest Gosvāmīch – Rūpu, Sanātanu, Bhaṭṭu Raghunātha, Śrī Jīvu, Gopāla Bhaṭṭu a Dāse Raghunātha.

Text 5: Je to jenom milostí všech tĕchto vaiṣṇavů a guruů, že se vůbec mohu pokusit psát o zábavách a vlastnostech Pána Caitanyi Mahāprabhua. Ať je znám, nebo ne, píši tuto knihu, abych se očistil.

Text 6: Přijímám útočištĕ u Nejvyšší Osobnosti Božství, Śrī Caitanyi Mahāprabhua. On samotný je stromem transcendentální lásky ke Kṛṣṇovi, zároveň zahradníkem a také tím, kdo tyto plody rozdává a pochutnává si na nich.

Text 7: Pán Caitanya uvažoval: „Mé jméno je Viśvambhara neboli ,ten, kdo udržuje celý vesmír̀. Toto jméno nabude významu, pokud celý vesmír dokáži naplnit láskou k Bohu.“

Text 8: S tĕmito myšlenkami se ujal práce zahradníka a začal v Navadvípu vysazovat zahradu.

Text 9: Pán tak přinesl na Zemi strom přání oddané služby a stal se jeho pĕstitelem. Zasadil semínko a pokropil jej vodou své vůle.

Text 10: Sláva Śrī Mādhavendrovi Purīmu, který je pokladnicí veškeré oddané služby Kṛṣṇovi! Je stromem přání oddané služby a je to on, v kom semínko oddané služby přineslo svůj první plod.

Text 11: Semínko dále uzrálo v podobĕ Śrī Īśvary Purīho a potom se kmenem tohoto stromu oddané služby stal samotný zahradník, Śrī Caitanya Mahāprabhu.

Text 12: Působením svých nepochopitelných energií se Pán stal zahradníkem, kmenem a vĕtvemi zároveň.

Text 13 - 15: Paramānanda Purī, Keśava Bhāratī, Brahmānanda Purī a Brahmānanda Bhāratī, Śrī Viṣṇu Purī, Keśava Purī, Kṛṣṇānanda Purī, Śrī Nṛsiṁha Tīrtha a Sukhānanda Purī – všech tĕchto devĕt sannyāsīch bylo jako kořeny, které vyrostly z kmene tohoto stromu. Strom díky tomu pevnĕ stál na tĕchto devíti kořenech.

Text 16: Strom Śrī Caitanyi Mahāprabhua stál pevnĕ, protože jako hlavní kořen mĕl rozvážného Paramānandu Purīho a dalších osm kořenů rostlo v osmi smĕrech.

Text 17: Z kmene vyrostlo mnoho vĕtví a z nich nespočet dalších.

Text 18: Tak vĕtve Caitanyova stromu vytvořily korunu neboli společnost, jejíž velké vĕtve pokryly celý vesmír.

Text 19: Z každé vĕtve rostly stovky menších vĕtví. Nikdo nemůže spočítat, kolik vĕtví tak vyrostlo.

Text 20: Pokusím se vyjmenovat alespoň ty nejpřednĕjší z nespočetných vĕtví. Slyšte prosím popis Caitanyova stromu.

Text 21: Na vrcholu se kmen stromu rozdvojil. Jeden kmen dostal jméno Śrī Advaita Prabhu a ten druhý Śrī Nityānanda Prabhu.

Text 22: Z tĕchto dvou kmenů vyrostlo mnoho vĕtších a menších vĕtví, které pokryly celý svĕt.

Text 23: Tyto vĕtve, menší vĕtve a jejich vĕtvičky se rozrostly tak, že je ve skutečnosti nikdo nedokáže popsat.

Text 24: Tak se žáci, jejich žáci a jejich obdivovatelé šířili po celém svĕtĕ a není možné je všechny vyčíslit.

Text 25: Stejnĕ jako velký fíkovník nese plody po celém svém tĕle, tak přinesla plody i každá část stromu oddané služby.

Text 26: A protože je Śrī Kṛṣṇa Caitanya Mahāprabhu původní kmen tohoto stromu, chuť ovoce, které vyrostlo na jeho vĕtších i menších vĕtvích, překonala chuť nektaru.

Text 27: Ovoce dozrálo, zesládlo a bylo jako nektar. Zahradník, Śrī Caitanya Mahāprabhu, je rozdával, aniž by za nĕ chtĕl zaplatit.

Text 28: Veškeré bohatství tří svĕtů se svou cenou nevyrovná hodnotĕ ani jednoho nektarového plodu oddané služby.

Text 29: Caitanya Mahāprabhu rozdával ovoce oddané služby bez ohledu na to, kdo o nĕ žádal a kdo ne či kdo byl a kdo nebyl způsobilý ho přijmout.

Text 30: Transcendentální zahradník Śrī Caitanya Mahāprabhu rozdával ovoce plnými hrstmi na všechny strany, a když chudí a hladoví lidé toto ovoce jedli, zahradník se potĕšenĕ usmíval.

Text 31: Pán Caitanya oslovil rozličné vĕtší a menší vĕtve stromu oddané služby takto:

Text 32: „Jelikož je tento strom oddané služby transcendentální, může každá z jeho částí vykonávat činnosti všech ostatních. A i když se stromy obyčejnĕ nehýbou, tento strom se hýbe.“

Text 33: „Všechny části tohoto stromu jsou duchovnĕ vĕdomé, a jak se rozrůstají, šíří se po celém svĕtĕ.“

Text 34: „Já jsem jediný zahradník. Kolik míst mohu navštívit? Kolik plodů mohu natrhat a rozdat?“

Text 35: „Trhat a rozdávat ovoce sám bude velmi pracné, a navíc mám obavy, že nĕkteří dostanou, a nĕkteří ne.“

Text 36: „Nařizuji proto každému človĕku v tomto vesmíru, aby přijal toto hnutí pro vĕdomí Kṛṣṇy a všude ho šířil.“

Text 37: „Jsem jediný zahradník. Když toto ovoce nerozdám, co s ním budu dĕlat? Kolik ho mohu sám sníst?“

Text 38: „Díky transcendentální touze Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, je tento strom kropen vodou, a tak na nĕm rostou nesčetné plody lásky k Bohu.“

Text 39: „Šiřte toto hnutí pro vĕdomí Kṛṣṇy po celém svĕtĕ. Nechť lidé jedí toto ovoce, a tak se nakonec zbaví stáří a smrti.“

Text 40: „Budou-li se tyto plody rozdávat po celém svĕtĕ, prosluji všude jako zbožný človĕk, a lidé tak budou s velkou radostí opĕvovat Mé jméno.“

Text 41: „Ten, kdo se narodil jako lidská bytost v Indii (Bhárata-varše), by mĕl dovést svůj vlastní život k úspĕchu a pracovat ve prospĕch všech ostatních lidí.“

Text 42: „,Povinností každé živé bytosti je používat svůj život, majetek, inteligenci a slova k činnostem ve prospĕch druhých.̀“

Text 43: „,Inteligentní človĕk musí svojí prací, myšlenkami a slovy vykonávat činnosti, které budou prospĕšné všem živým bytostem v tomto i příštím životĕ.̀“

Text 44: „Jsem jenom zahradník. Nemám ani království, ani velké bohatství. Mám jen nĕjaké ovoce a kvĕty, které chci využít tak, abych v životĕ dosáhl zbožnosti.“

Text 45: „I když jednám jako zahradník, chci být také strom, protože tak mohu prospĕt všem.“

Text 46: „,Jen se podívejte, jak tyto stromy pečují o každou živou bytost! Jejich zrození je úspĕšné. Chovají se jako velké osobnosti, protože nikdo z tĕch, kdo strom o nĕco požádají, neodejde zklamaný.̀“

Text 47: Potomci tohoto stromu (oddaní Śrī Caitanyi Mahāprabhua) mĕli velkou radost z toho, že dostali přímo od Pána toto nařízení.

Text 48: Ovoce lásky k Bohu, které oddaní rozdávají po celém svĕtĕ, je tak lahodné, že každý, kdo ho ochutná, je okamžitĕ omámen.

Text 49: Ovoce lásky k Bohu, které Śrī Caitanya Mahāprabhu rozdává, je tak omamné, že každý, kdo ho sní a naplní si jím břicho, po nĕm okamžitĕ zešílí a sám od sebe začne zpívat, tančit, smát se a radovat se.

Text 50: Když tento velký zahradník Śrī Caitanya Mahāprabhu vidí, jak lidé zpívají, tančí a smĕjí se, a že nĕkteří z nich se válejí po zemi a nĕkteří vydávají hlasité zvuky, s potĕšením se usmívá.

Text 51: Velký zahradník Pán Caitanya toto ovoce sám jí a následkem toho je neustále šílený, jakoby bezmocný a zmatený.

Text 52: Svým saṅkīrtanovým hnutím Pán pobláznil každého stejnĕ, jako je On sám. Nenacházíme nikoho, kdo by Jeho saṅkīrtanovým hnutím nebyl omámen.

Text 53: Lidé, kteří dříve Pána Caitanyu Mahāprabhua pomlouvali a říkali o Nĕm, že je opilec, toto ovoce také snĕdli a začali tančit a křičet: „Výbornĕ! Výbornĕ!“

Text 54: Poté, co jsem popsal Pánovo rozdávání ovoce lásky k Bohu, bych chtĕl popsat různé vĕtve stromu Pána Caitanyi Mahāprabhua.

Text 55: Já, Kṛṣṇadāsa, kráčím ve stopách Śrī Rūpy a Śrī Raghunātha a vyprávím Śrī Caitanya-caritāmṛtu. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.