No edit permissions for Čeština

KAPITOLA ŠESTÁ

Sláva Śrī Advaity Ācāryi

Pravda o Advaitovi Ācāryovi je popsána ve dvou verších. Bylo již řečeno, že hmotná příroda má dva rysy, jimiž jsou hmotná příčina a bezprostřední příčina. Činnosti bezprostřední příčiny zařizuje Mahā-Viṣṇu a činnosti hmotné příčiny Advaita, což je další z podob Mahā-Viṣṇua. Tento Advaita, který je správcem vesmírného projevu, sestoupil v podobĕ Advaity Ācāryi, aby se sdružoval s Pánem Caitanyou. Je-li osloven jako služebník Pána Caitanyi, Jeho sláva se tím ještĕ zvĕtší, protože dokud človĕk není posílen tímto služebnickým postojem, nemůže pochopit nálady pocházející z oddané služby Nejvyššímu Pánu Kṛṣṇovi.

Text 1: Uctivĕ se klaním Śrī Advaitovi Ācāryovi, jehož všechny skutky jsou úžasné. Díky Jeho milosti může i hlupák popsat Jeho vlastnosti.

Text 2: Sláva Pánu Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi! Sláva Pánu Nityānandovi! Sláva Advaitovi Ācāryovi! Sláva všem oddaným Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua!

Text 3: V pĕti verších jsem popsal podstatu Pána Nityānandy. V následujících dvou verších popisuji slávu Śrī Advaity Ācāryi.

Text 4: Pán Advaita Ācārya je inkarnací Mahā-Viṣṇua, jehož hlavní úlohou je prostřednictvím činností māyi stvořit tento vesmírný svĕt.

Text 5: Protože se neliší od Hariho, Nejvyššího Pána, říká se Mu Advaita, a protože šíří oddanou službu, říká se Mu Ācārya. Je Pán a zároveň inkarnace Pánova oddaného. Proto u Nĕho přijímám útočištĕ.

Text 6: Śrī Advaita Ācārya je skutečnĕ přímo Nejvyšší Osobnost Božství. Jeho sláva přesahuje chápání obyčejných živých bytostí.

Text 7: Mahā-Viṣṇu zajišťuje stvoření vesmírů a Śrī Advaita Ācārya je Jeho přímou inkarnací.

Text 8: Tento puruṣa tvoří a udržuje prostřednictvím své vnĕjší energie. Ve svých zábavách vytváří nesčetné množství vesmírů.

Text 9: Podle svého přání se projevuje v neomezeném množství podob, ve kterých vstupuje do každého jednotlivého vesmíru.

Text 10: Śrī Advaita Ācārya je úplná část tohoto puruṣi, a tudíž se od Nĕho neliší. Nejenže od Nĕho není oddĕlený, ale ve skutečnosti je další podobou tohoto puruṣi.

Text 11: On (Advaita Ācārya) pomáhá tomuto puruṣovi v Jeho zábavách. S pomocí Jeho hmotné energie a podle Jeho přání tvoří nesčetné vesmíry.

Text 12: Śrī Advaita Ācārya prospívá celému svĕtu, protože je sídlem veškerých příznivých vlastností. Jeho vlastnosti, činnosti a jméno jsou vždy blahodárné.

Text 13: Mahā-Viṣṇu tvoří celý tento hmotný svĕt společnĕ s milióny svých částí, energií a inkarnací.

Text 14 - 15: Stejnĕ jako se vnĕjší energie skládá ze dvou částí, a to bezprostřední příčiny (nimitta) a hmotné příčiny (upādāna), kde māyā je bezprostřední a pradhāna hmotnou příčinou, i Pán Viṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství přijímá dvĕ podoby, aby s bezprostřední a hmotnou příčinou tvořil tento hmotný svĕt.

Text 16: Bezprostřední příčina tohoto hmotného svĕta (nimitta) je sám Pán Viṣṇu a Nārāyaṇa v podobĕ Śrī Advaity je příčina hmotná (upādāna).

Text 17: Pán Viṣṇu v aspektu bezprostřední příčiny pohlédne na hmotnou přírodu a Śrī Advaita jako hmotná příčina vytváří hmotný svĕt.

Text 18: I když sāṅkhyová filosofie považuje za tuto příčinu hmotné složky, stvoření svĕta nikdy nepovstává z neživé hmoty.

Text 19: Pán obdaří hmotné složky svojí vlastní tvořivou energií. Tehdy dojde vlivem energie Pána ke stvoření.

Text 20: V podobĕ Advaity obdařuje hmotné složky tvořivou energií. Proto je Advaita původní příčinou stvoření.

Text 21: Śrī Advaita Ācārya je stvořitelem mnoha miliónů vesmírů a ve svých expanzích (jako Garbhodakaśāyī Viṣṇu) je všechny udržuje.

Text 22: Śrī Advaita Ācārya je hlavní částí (aṅgou) Nārāyaṇa. Śrīmad- -Bhāgavatam popisuje „hlavní část“ (aṅga) jako „úplnou část“ (aṁśa).

Text 23: „Ó Pane všech pánů, Ty pozoruješ celé stvoření. Co více, pro všechny jsi tím nejdražším, co mají – životem. Nejsi tedy můj otec Nārāyaṇa? ,Nārāyaṇà znamená ten, jehož sídlo je na vodĕ pocházející z Nary (Garbhodakaśāyī Viṣṇua), a tento Nārāyaṇa je Tvou úplnou částí. Všechny Tvé úplné části jsou transcendentální, absolutní a nejsou výtvory māyi.“

Text 24: V tomto verši je řečeno, že hlavní části a úplné části Pána jsou zcela duchovní a nemají s hmotnou energií nic společného.

Text 25: Ptáte se, proč je Śrī Advaita Ācārya nazýván hlavní částí, a ne pouze částí? Důvod je ten, že označení „hlavní část“ je důvĕrnĕjší.

Text 26: Śrī Advaita Ācārya, který je pokladnicí všech ctností, je hlavní částí Mahā-Viṣṇua. Jeho úplné jméno je Advaita, protože je s tímto Pánem ve všech ohledech totožný.

Text 27: Tak jako dříve stvořil všechny vesmíry, nyní sestoupil, aby zavedl cestu bhakti.

Text 28: Vysvobodil všechny živé bytosti tím, že přinesl dar kṛṣṇa-bhakti. Ve svĕtle oddané služby vysvĕtlil Bhagavad-gītu a Śrīmad-Bhāgavatam.

Text 29: Protože nemá nic jiného na práci než učit oddanou službu, jmenuje se Advaita Ācārya.

Text 30: Je duchovním mistrem všech oddaných a nejúctyhodnĕjší osobou na svĕtĕ. Spojením tĕchto dvou jmen vzniklo jméno Advaita Ācārya.

Text 31: A protože je částí či úplnou částí Nejvyššího Pána s lotosovýma očima, jmenuje se také Kamalākṣa.

Text 32: Jeho společníci mají stejné tĕlesné rysy, jako má Pán. Všichni mají čtyři ruce a jsou oblečeni do žlutých šatů stejnĕ jako Nārāyaṇa.

Text 33: Śrī Advaita Ācārya je hlavní částí Nejvyššího Pána. Všechny pravdy o Nĕm, Jeho jména a vznešené vlastnosti jsou úžasné.

Text 34: Uctíval Kṛṣṇu lístky tulasī a vodou z Gangy a hlasitĕ Ho volal. Tak se na Zemi zjevil Pán Caitanya Mahāprabhu v doprovodu svých osobních společníků.

Text 35: Skrze Nĕho (Advaitu Ācāryu) Pán Caitanya šířil saṅkīrtanové hnutí a Jeho prostřednictvím vysvobodil celý svĕt.

Text 36: Sláva a vznešené vlastnosti Advaity Ācāryi jsou neomezené. Jak by si nepatrná živá bytost mohla vůbec představit jejich hloubku?

Text 37: Śrī Advaita Ācārya je hlavní částí Pána Caitanyi a další Jeho částí je Pán Nityānanda.

Text 38: Oddaní v čele se Śrīvāsem jsou Jeho menší části. Jsou jako Jeho ruce, tvář a oči a Jeho disk a další zbranĕ.

Text 39: S nimi všemi Pán Caitanya provádĕl svoje zábavy a šířil svoji misi.

Text 40: Śrī Caitanya Mahāprabhu uvažoval takto: „On (Śrī Advaita Ācārya) je žákem Śrī Mādhavendry Purīho.“ Proto Ho poslouchal a vážil si Ho stejnĕ jako svého duchovního mistra.

Text 41: Aby dodržoval správnou etiketu podle náboženských zásad, klaní se Pán Caitanya s uctivými modlitbami a oddaností u lotosových nohou Śrī Advaity Ācāryi.

Text 42: Śrī Advaita Ācārya však považuje Pána Śrī Caitanyu Mahāprabhua za svého Pána a sebe za Jeho služebníka.

Text 43: Radostí z této nálady se úplnĕ zapomíná a všechny živé bytosti učí: „Jste služebníci Śrī Caitanyi Mahāprabhua.“

Text 44: Pojetí služby Śrī Kṛṣṇovi vytváří v duši takový oceán štĕstí, že štĕstí pocházející ze splynutí s Absolutním se nedá přirovnat ani ke kapce z tohoto oceánu, i kdyby se znásobilo deseti milióny.

Text 45: Říká: „Nityānanda a Já jsme služebníci Pána Caitanyi.“ Nikde jinde neexistuje tolik radosti jako v náladĕ služebníka.

Text 46: Nejmilovanĕjší bohynĕ štĕstí sídlí na hrudi Śrī Kṛṣṇy, a přesto i ona vroucnĕ prosí o štĕstí, které lze zažít při službĕ u Jeho nohou.

Text 47: Všichni společníci Pána Kṛṣṇy, jako je Brahmā, Śiva, Nārada, Śuka a Sanātana Kumāra, jsou v náladĕ služby naprosto spokojeni.

Text 48: Śrī Nityānanda, potulný mnich, je nejpřednĕjším ze všech společníků Pána Caitanyi. V extázi ze služby Pánu Caitanyovi se pomátl.

Text 49 - 50: Śrīvāsa, Haridāsa, Rāmadāsa, Gadādhara, Murāri, Mukunda, Candraśekhara a Vakreśvara jsou slavní a vzdĕlaní učenci, ale nálada služebníků Pána Caitanyi je přivádí k extatickému šílenství.

Text 51: A tak tančí, zpívají a smĕjí se jako blázni, a každého nabádají: „Staňte se milujícími služebníky Pána Caitanyi!“

Text 52: Śrī Advaita Ācārya uvažuje takto: „Pán Caitanya Mĕ považuje za svého duchovního mistra, ale Já se přitom cítím jako Jeho pouhý služebník.“

Text 53: Láska ke Kṛṣṇovi má tento jeden neobyčejný účinek: naplňuje nadřízené osoby, osoby ve stejném postavení i podřízené duchem služby Pánu Kṛṣṇovi.

Text 54: Jako důkazy si nyní prosím vyslechnĕte příklady ze zjevených písem, které jsou potvrzené realizacemi velkých duší.

Text 55 - 56: Ačkoliv pro Pána Kṛṣṇu neexistuje úctyhodnĕjší nadřízená osoba, než je Nanda Mahārāja ve Vradži, jenž si ve své transcendentální rodičovské lásce ani neuvĕdomuje, že jeho syn je Nejvyšší Osobnost Božství, díky extatické lásce se i on považuje za Kṛṣṇova služebníka. Co potom říci o ostatních?

Text 57: I on se modlí o oddanost a připoutanost k lotosovým nohám Pána Kṛṣṇy, a důkazem toho jsou slova z jeho vlastních úst.

Text 58 - 59: „Prosím poslouchej mĕ, můj drahý Uddhavo. Kṛṣṇa je ve skutečnosti můj syn, a tĕchto pocitů vůči Nĕmu se nevzdám, přestože si myslíš, že je Bůh. Kéž je moje mysl připoutaná k tvému Pánu Kṛṣṇovi!“

Text 60: „Nechť jsou naše mysli připoutané k lotosovým nohám tvého Pána Kṛṣṇy, nechť naše jazyky zpívají Jeho svaté jméno a naše tĕla nechť se před Ním klaní.“

Text 61: „Ať pod vlivem své karmy putujeme vůlí Pána kamkoli v hmotném vesmíru, nechť naše příznivé činnosti způsobí, aby naše náklonnost k Pánu Kṛṣṇovi jen rostla.“

Text 62: Přátelé Pána Kṛṣṇy ve Vrindávanu, vedení Śrīdāmou, k Nĕmu chovají čistou bratrskou náklonnost, aniž by si byli vĕdomi Jeho majestátu.

Text 63: Třebaže s Ním zápasí a šplhají Mu na ramena, ve služebnické náladĕ uctívají Jeho lotosové nohy.

Text 64: „Nĕkteří z přátel Śrī Kṛṣṇy, Nejvyšší Osobnosti Božství, Mu masírovali nohy a jiní, jejichž následky za hříšné činy již byly zničeny, Ho ovívali vĕjíři.“

Text 65 - 66: Dokonce i gopī, milované přítelkynĕ Pána Kṛṣṇy ve Vrindávanu, od kterých chtĕl Śrī Uddhava získat prach z jejich nohou a které jsou Kṛṣṇovi dražší než kdokoliv jiný, se považují za Kṛṣṇovy služebnice.

Text 67: „Ó Pane, který odstraňuješ utrpení obyvatel Vrindávanu! Ó hrdino všech žen! Ó Pane, který svým sladkým a jemným úsmĕvem ničíš pýchu svých oddaných! Ó příteli! Jsme Tvoje služebnice. Splň prosím naše touhy a ukaž nám svou přitažlivou tvář podobnou lotosu.“

Text 68: „Ó Uddhavo! Je to smutné, že Kṛṣṇa sídlí v Mathuře. Vzpomíná si na dĕní v domĕ svého otce a na své přátele pasáčky krav? Ó velká duše! Mluví vůbec nĕkdy o nás, Jeho služebnicích? Kdy zase na naše hlavy položí svoji ruku vonící po aguru?“

Text 69 - 70: Co říci o ostatních gopīch, když dokonce i Śrī Rādhikā, která je z nich ve všech ohledech nejvznešenĕjší a která Śrī Kṛṣṇu navždy spoutala svými projevy lásky, slouží Jeho nohám jako služebná?

Text 71: „Ó Můj Pane, ó Můj manželi, ó Můj nejdražší! Ó Pane s mocnými pažemi! Kde jsi? Kde jsi? Ó Můj příteli, zjev se své služebnici, zkroušené Tvojí nepřítomností!“

Text 72: Ve Dváraka-dhámu se všechny královny v čele s Rukmiṇī také považují za služebnice Pána Kṛṣṇy.

Text 73: „Když byli Jarāsandha a ostatní králové s pozdviženými zbranĕmi připraveni darovat mĕ Śiśupālovi, On mĕ násilím unesl z jejich středu, jako si lev odnese svůj podíl koz a ovcí. Prach z Jeho lotosových nohou je proto korunou na hlavách neporazitelných bojovníků. Nechť jsou tyto lotosové nohy, útočištĕ bohynĕ štĕstí, předmĕtem mého uctívání.“

Text 74: „Jelikož vĕdĕl, že provádím askezi s přáním dotknout se Jeho nohou, přišel se svým přítelem Arjunou a přijal moji ruku. Přesto však nejsem nic víc než služka zametající podlahu v domĕ Śrī Kṛṣṇy.“

Text 75: „Díky askezi a zřeknutí se všech pout jsme se staly služebnými v domĕ Nejvyšší Osobnosti Božství, Pána, který je spokojený sám v sobĕ.

Text 76: Co říci o ostatních, když i Pán Baladeva, Nejvyšší Osobnost Božství, oplývá pocity čistého přátelství a rodičovské lásky?

Text 77: On se také považuje za služebníka Pána Kṛṣṇy. Kdo se tedy nepovažuje za Kṛṣṇova služebníka?

Text 78: Śeṣa neboli Saṅkarṣaṇa s tisíci úst slouží Pánu Śrī Kṛṣṇovi v deseti podobách.

Text 79: Rudra, který je expanzí Sadāśivy a který se zjevuje v neomezenĕ mnoha vesmírech, je také guṇāvatārem (kvalitativní inkarnací) a ozdobou všech polobohů v tĕchto vesmírech.

Text 80: On také touží jen po tom být služebníkem Pána Kṛṣṇy. Śrī Sadāśiva vždy říká: „Jsem Kṛṣṇův služebník.“

Text 81: Je omámen a poblouznĕn extatickou láskou k Pánu Kṛṣṇovi, neustále tančí bez oblečení a opĕvuje vlastnosti a zábavy Pána Kṛṣṇy.

Text 82: Všechny nálady, ať otce, matky, učitele, či přítele, jsou naplnĕné služebnickými pocity. To je povaha lásky ke Kṛṣṇovi.

Text 83: Pán Kṛṣṇa, jediný vládce a Pán vesmíru, je hoden toho, aby Mu všichni sloužili. Vždyť nikdo ve skutečnosti není nic jiného než služebník Jeho služebníků.

Text 84: Ten samý Pán Kṛṣṇa sestoupil jako Pán Caitanya, Nejvyšší Osobnost Božství. Každý je proto Jeho služebník.

Text 85: Nĕkdo Ho přijímá a nĕkdo ne, to ale nic nemĕní na tom, že každý je Jeho služebník. Toho, kdo Ho nepřijímá, však zničí jeho vlastní hříšné jednání.

Text 86: „Jsem služebník Pána Caitanyi, služebník Pána Caitanyi. Jsem služebník Pána Caitanyi a služebník Jeho služebníků.“

Text 87: Když to Advaita Prabhu pronáší, tančí a hlasitĕ zpívá. Vzápĕtí se však v tichosti posadí.

Text 88: Zdrojem služebnické nálady je ve skutečnosti Pán Balarāma. Všechny úplné expanze, které po Nĕm následují, jsou touto extází ovlivnĕné.

Text 89: Pán Saṅkarṣaṇa, který je jednou z Jeho inkarnací, se vždy považuje za oddaného.

Text 90: Další z Jeho inkarnací, krásný a vznešený Lakṣmaṇa, bez ustání slouží Pánu Rāmovi.

Text 91: A protože je Viṣṇu ležící v Příčinném oceánu inkarnací Pána Saṅkarṣaṇa, je nálada oddaného neustále přítomná v Jeho srdci.

Text 92: Advaita Ācārya je Jeho oddĕlená expanze a vždy se vĕnuje oddané službĕ svými myšlenkami, slovy a činy.

Text 93: Prohlašuje: „Jsem služebník Pána Caitanyi,“ a v mysli vždy uvažuje: „Jsem Jeho oddaný.“

Text 94: Vlastním tĕlem Pána uctíval obĕtováním vody z Gangy a lístků tulasī, a kázáním oddané služby vysvobodil celý vesmír.

Text 95: Śeṣa Saṅkarṣaṇa, který na svých hlavách udržuje všechny planety, se expanduje do různých tĕl, aby mohl sloužit Pánu Kṛṣṇovi.

Text 96: Ti všichni jsou inkarnacemi Pána Kṛṣṇy, a přesto vidíme, že se stále chovají jako oddaní.

Text 97: Písma je nazývají inkarnacemi v podobĕ oddaných (bhakta-avatāra). Tyto inkarnace stojí nade všemi ostatními.

Text 98: Pán Kṛṣṇa je zdrojem všech inkarnací a všichni ostatní jsou Jeho části nebo částečné inkarnace. Vidíme, že celek a část se k sobĕ chovají jako nadřízený a podřízený.

Text 99: Když se zdroj všech inkarnací považuje za vládce, je v náladĕ nadřízeného, a když se považuje za oddaného, je v náladĕ podřízeného.

Text 100: Postavení oddaného je vyšší než rovnocennost s Pánem Kṛṣṇou, protože oddaní jsou Pánu Kṛṣṇovi dražší než Jeho vlastní Já.

Text 101: Pán Kṛṣṇa považuje své oddané za vĕtší, než je On sám. V tomto ohledu poskytují písma mnoho důkazů.

Text 102: „Ó Uddhavo! Ani Brahmā, ani Śaṅkara, ani Saṅkarṣaṇa, ani Lakṣmī, a dokonce ani Moje vlastní Já Mi není tak drahé jako ty.“

Text 103: Ti, kdo se považují za Kṛṣṇovi rovné, nemohou vychutnávat sladkost Pána Kṛṣṇy; tu lze vychutnávat pouze v náladĕ služby.

Text 104: Tyto závĕry zjevených písem se neliší od realizací zkušených oddaných. Hlupáci a darebáci však nemohou pochopit, jak vznešené jsou nálady oddanosti.

Text 105 - 106: Baladeva, Lakṣmaṇa, Advaita Ācārya, Pán Nityānanda, Pán Śeṣa a Pán Saṅkarṣaṇa si vychutnávají nektarové nálady transcendentální blaženosti Pána Kṛṣṇy tím, že se považují za Jeho oddané a služebníky. To štĕstí je přivádí k šílenství, a neznají nic jiného.

Text 107: Co říci o jiných, když i sám Pán Kṛṣṇa prahne po tom, aby si mohl vychutnat vlastní sladkost?

Text 108: A přestože se o to snaží, nemůže svou sladkost vychutnat, aniž by přijal nálady oddaného.

Text 109: Proto Pán Kṛṣṇa přijal postavení oddaného a sestoupil v podobĕ Pána Caitanyi, který je ve všech ohledech úplný.

Text 110: Svoji vlastní sladkost vychutnává skrze různé nálady oddaného. Tento závĕr jsem vysvĕtlil již dříve.

Text 111: Všechny inkarnace mají nárok na nálady oddanosti. Vĕtší blaženost neexistuje.

Text 112: Původní bhakta-avatāra je Saṅkarṣaṇa a Śrī Advaita se počítá mezi tyto inkarnace.

Text 113: Sláva Śrī Advaity Ācāryi nezná hranic, protože Jeho upřímné volání zapříčinilo sestoupení Pána Caitanyi na tuto Zemi.

Text 114: On osvobodil vesmír kázáním saṅkīrtanu. Tak lidé tohoto svĕta milostí Śrī Advaity získali poklad lásky k Bohu.

Text 115: Kdo by mohl popsat neomezenou slávu Advaity Ācāryi? Já zde píši jen tolik, kolik jsem se dozvĕdĕl od velkých autorit.

Text 116: Desetmiliónkrát se klaním u lotosových nohou Śrī Advaity Ācāryi. Nepovažuj to prosím za přestupek.

Text 117: Tvoje sláva je nezmĕřitelná stejnĕ jako milióny oceánů a moří. Mluvit o jejích rozmĕrech je rozhodnĕ velký přestupek.

Text 118: Sláva, sláva Śrī Advaitovi Ācāryovi! Sláva Pánu Caitanyovi Mahāprabhuovi a vznešenému Pánu Nityānandovi!

Text 119: Tak jsem ve dvou verších popsal pravdu týkající se Advaity Ācāryi. Nyní, ó oddaní, prosím slyšte o pĕti pravdách (pañca-tattvĕ).

Text 120: Já, Kṛṣṇadāsa, kráčím se stopách Śrī Rūpy a Śrī Raghunātha a vyprávím Śrī Caitanya-caritāmṛtu. Protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.

« Previous Next »