KAPITOLA DESÁTÁ

Text 1: Znovu a znovu skládám uctivé poklony oddaným, kteří připomínají včely, jež neustále vychutnávají med lotosových nohou Pána Caitanyi Mahāprabhua. Dokonce i psu podobný neoddaný může okusit vůni tohoto lotosového kvĕtu, pokud nĕjakým způsobem přijme útočištĕ u takových oddaných.

Text 2: Sláva Pánu Caitanyovi Mahāprabhuovi a Pánu Nityānandovi! Sláva Advaitovi Prabhuovi a sláva všem oddaným Pána Caitanyi v čele se Śrīvāsem!

Text 3: Popis Pána Caitanyi jako zahradníka a také jako stromu je nepochopitelný. Nyní prosím pozornĕ poslouchejte o vĕtvích tohoto stromu.

Text 4: Společníků Pána Caitanyi bylo mnoho, ale žádného z nich bychom nemĕli považovat za nižšího či vyššího. To se nedá určit.

Text 5: Všechny velké osobnosti následující Pána Caitanyu tyto oddané vyjmenovaly, ale nemohly je rozdĕlit na více či ménĕ významné.

Text 6: Klaním se jim na znamení úcty a žádám je, aby pominuli mé přestupky.

Text 7: S úctou se klaním všem drahým oddaným Śrī Caitanyi Mahāprabhua, vĕčného stromu lásky k Bohu. Vzdávám úctu veškerým vĕtvím tohoto stromu, oddaným Pána, kteří rozdávají plody lásky ke Kṛṣṇovi.

Text 8: Dva bratři Śrīvāsa Paṇḍita a Śrī Rāma Paṇḍita započali dvĕ vĕtve dobře známé po celém svĕtĕ.

Text 9: Jejich dva bratři se jmenovali Śrīpati a Śrīnidhi. Tito čtyři bratři a jejich služebníci a služebné jsou považováni za jednu velkou vĕtev.

Text 10: Menší vĕtve pocházející z tĕchto dvou vĕtví se nedají spočítat. Śrī Caitanya Mahāprabhu v domĕ Śrīvāse Paṇḍita dennĕ pořádal společné zpívání.

Text 11: Tito čtyři bratři spolu se všemi členy rodiny naplno sloužili Pánu Caitanyovi a neznali jiné bohy či bohynĕ.

Text 12: Další velkou vĕtví byl Ācāryaratna a jeho společníci představovali vedlejší vĕtve.

Text 13: Ācāryaratna se také jmenoval Śrī Candraśekhara Ācārya. V divadelním představení hraném v jeho domĕ hrál Pán Caitanya bohyni štĕstí.

Text 14: Puṇḍarīka Vidyānidhi, třetí velká vĕtev, byl Pánu Caitanyovi Mahāprabhuovi tak drahý, že v jeho nepřítomnosti nĕkdy samotný Pán Caitanya plakal.

Text 15: Gadādhara Paṇḍita, který je čtvrtou vĕtví, je popsán jako inkarnace energie blaženosti Śrī Kṛṣṇy. Nikdo se mu proto nevyrovná.

Text 16: Jeho žáci a žáci jeho žáků jsou jeho vedlejší vĕtve. Bylo by tĕžké je všechny popsat.

Text 17: Vakreśvara Paṇḍita, pátá vĕtev stromu, byl velice drahý služebník Pána Caitanyi. V nepřetržité extázi vydržel tancovat celých sedmdesát dva hodin.

Text 18: Když Vakreśvara Prabhupāda tančil, Śrī Caitanya Mahāprabhu osobnĕ zpíval, a tak Vakreśvara Paṇḍita padl k Jeho lotosovým nohám s tĕmito slovy:

Text 19: „Ó Candramukho! Dej mi prosím Tĕ deset tisíc Gandharvů. Ať zpívají, když tančím, a potom budu zcela spokojen.“

Text 20: Pán Caitanya odpovĕdĕl: „Mám jen jedno křídlo, jako jsi ty. Kdybych však mĕl ještĕ jedno, určitĕ bych létal po nebi.“

Text 21: O Paṇḍitovi Jagadānandovi, šesté vĕtvi Caitanyova stromu, bylo známo, že je pro Pána vším. Ví se o nĕm, že byl inkarnací Satyabhāmy (jedné z hlavních Kṛṣṇových královen).

Text 22: Jagadānanda Paṇḍita se (jako inkarnace Satyabhāmy) chtĕl neustále starat o Pánovo pohodlí. Pán Caitanya však jako sannyāsī jím nabízený přepych nikdy nepřijal.

Text 23: Nĕkdy se zdálo, že se přou kvůli každé malichernosti, ale tyto hádky byly založené na jejich vzájemné lásce, o které budu hovořit pozdĕji.

Text 24: Za sedmou vĕtev je považován Rāghava Paṇḍita, původní následovník Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Od nĕho pochází další vĕtev, vedená Makaradhvajou Karou.

Text 25: Damayantī, sestra Rāghavy Paṇḍita, byla Pánovou drahou služebnicí. Vždy zajišťovala vše potřebné k vaření pro Pána Caitanyu.

Text 26: Jídlo, které Damayantī pro Pána Caitanyu vařila, když byl v Purí, Mu nosil její bratr Rāghava v balíčcích, aniž by o tom kdokoli vĕdĕl.

Text 27: Celý rok pak ta jídla Pán přijímal. Tyto balíčky jsou dodnes oslavovány jako rāghavera jhāli („balíčky Rāghavy Paṇḍita“).

Text 28: Obsah balíčků Rāghavy Paṇḍita popíši v této knize pozdĕji. Při poslechu tohoto vyprávĕní oddaní obvykle pláčí a z očí jim tečou slzy.

Text 29: Paṇḍita Gaṅgādāsa byl osmou drahou vĕtví stromu Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Každý, kdo vzpomíná na jeho činnosti, se osvobodí od veškerých pout.

Text 30: Devátou vĕtví byl Śrī Ācārya Purandara, stálý společník Pána Caitanyi. Pán ho přijímal jako svého otce.

Text 31: Dāmodara Paṇḍita, desátá vĕtev Caitanyova stromu, byl tak pokročilý v lásce k Pánu Caitanyovi, že jednou Pánovi ostrými slovy bez okolků vynadal.

Text 32: Pozdĕji v Caitanya-caritāmṛtĕ popíši tuto událost podrobnĕ. Pán byl s tímto pokáráním velice spokojen, a tak poslal Dāmodara Paṇḍita do Navadvípu.

Text 33: Jedenáctá vĕtev, mladší bratr Dāmodara Paṇḍita, byl známý jako Śaṅkara Paṇḍita. Proslavil se jako Pánovy boty.

Text 34: Sadāśiva Paṇḍita byl dvanáctou vĕtví a neustále dychtil po službĕ lotosovým nohám Pána. Byl velmi požehnaný, protože Pán Nityānanda se při návštĕvĕ Navadvípu ubytoval v jeho domĕ.

Text 35: Třináctou vĕtví byl Pradyumna Brahmacārī. Vzhledem k tomu, že uctíval Pána Nṛsiṁhadevu, Śrī Caitanya Mahāprabhu mu zmĕnil jméno na Nṛsiṁhānanda Brahmacārī.

Text 36: Velkomyslný oddaný Nārāyaṇa Paṇḍita byl čtrnáctou vĕtví a neznal žádné jiné útočištĕ než lotosové nohy Pána Caitanyi.

Text 37: Patnáctou vĕtví byl Śrīmān Paṇḍita, neustálý služebník Pána Caitanyi Mahāprabhua. Obvykle nosil pochodeň, když Pán tancoval.

Text 38: Šestnáctá vĕtev, Śuklāmbara Brahmacārī, byl velice požehnaný, protože od nĕho Pán Caitanya Mahāprabhu žertem či vážnĕ žebral jídlo a nĕkdy mu ho vzal násilím a snĕdl.

Text 39: Nandana Ācārya, sedmnáctá vĕtev Caitanyova stromu, je v tomto svĕtĕ oslavován proto, že se dva Prabhuové (Pán Caitanya a Pán Nityānanda) nĕkdy schovávali v jeho domĕ.

Text 40: Mukunda Datta, spolužák Pána Caitanyi, byl další vĕtví Caitanyova stromu. Když zpíval, Pán Caitanya tančil.

Text 41: Vāsudeva Datta, devatenáctá vĕtev stromu Śrī Caitanyi, byl vznešená osobnost a nanejvýš důvĕrný oddaný Pána. Jeho dobré vlastnosti nelze popsat ani tisíci úst.

Text 42: Śrīla Vāsudeva Datta Ṭhākura chtĕl trpĕt za hříšné činnosti všech lidí na svĕtĕ, aby je mohl Śrī Caitanya Mahāprabhu osvobodit.

Text 43: Dvacátou vĕtví Caitanyova stromu byl Haridāsa Ṭhākura. Mĕl úžasné vlastnosti. Zpíval 300 000 svatých jmen Kṛṣṇy každý den bez výjimky.

Text 44: Transcendentální vlastnosti Haridāse Ṭhākura nemají konce. Zde se zmiňuji pouze o jejich nepatrném množství. Byl tak vznešený, že mu Advaita Gosvāmī při obřadu śrāddha, který provádĕl pro svého otce, nabídl jídlo jako prvnímu.

Text 45: Vlny jeho dobrých vlastností byly stejné jako u Prahlāda Mahārāje. Když ho týral muslimský vládce, nehnul ani brvou.

Text 46: Když Haridāsa Ṭhākura opustil tĕlo, samotný Pán ho vzal do náručí a tančil s ním ve velké extázi.

Text 47: Śrīla Vṛndāvana dāsa Ṭhākura obšírnĕ popsal zábavy Haridāse Ṭhākura ve své Caitanya-bhāgavatĕ. Cokoliv zůstalo nepopsané, pokusím se vysvĕtlit pozdĕji v této knize.

Text 48: Jednu vĕtev od Haridāse Ṭhākura tvořili obyvatelé Kulína-grámu. Mezi nimi byl nejdůležitĕjší Satyarāja Khān neboli Satyarāja Vasu, který od Haridāse Ṭhākura získal veškerou milost.

Text 49: Dvacátou první vĕtví stromu Śrī Caitanyi Mahāprabhua byl Murāri Gupta, pokladnice lásky k Bohu. Srdce Pána Caitanyi tálo, když vidĕl jeho velkou pokoru.

Text 50: Śrīla Murāri Gupta nikdy nepřijímal milodary od přátel ani od nikoho jiného. Pracoval jako lékař a z toho, co vydĕlal, živil svoji rodinu.

Text 51: Když Murāri Gupta léčil své pacienty, díky jeho milosti ustoupily jak jejich tĕlesné, tak i duchovní nemoci.

Text 52: Śrīmān Sena, dvacátá druhá vĕtev Caitanyova stromu, byl velmi vĕrným služebníkem Pána Caitanyi. Nic jiného než lotosové nohy Śrī Caitanyi Mahāprabhua pro nĕho neexistovalo.

Text 53: Śrī Gadādhara dāsa, dvacátá třetí vĕtev, byl považován za nejpokročilejšího, protože přimĕl všechny muslimské správce zpívat svaté jméno Pána Hariho.

Text 54: Dvacátou čtvrtou vĕtví tohoto stromu byl Śivānanda Sena, nanejvýš důvĕrný služebník Pána Caitanyi Mahāprabhua. Každý, kdo se vydal do Džagannáth Purí navštívit Pána Caitanyu, vyhledal u Śrī Śivānandy Seny ochranu a vedení.

Text 55: Každý rok s sebou bral skupinu oddaných z Bengálska do Džagannáth Purí, aby navštívili Pána Caitanyu. Cestou se o všechny staral.

Text 56: Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu udĕluje svým oddaným bezpříčinnou milost ve třech podobách: svým přímým zjevením (sākṣāt), svou silou v nĕkom, koho zmocní (āveśa), a ve svém projevení (āvirbhāva).

Text 57: Zjevení Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua v přítomnosti všech oddaných se říká sākṣāt. Jeho zjevení v Nakulovi Brahmacārīm jako příznak zvláštní síly je příkladem āveśi.

Text 58: Dřívĕjší Pradyumna Brahmacārī dostal od Śrī Caitanyi Mahāprabhua jméno Nṛsiṁhānanda Brahmacārī.

Text 59: V jeho tĕle se objevily příznaky āvirbhāvy, což je velmi vzácné, ale Pán Caitanya Mahāprabhu skrze své různé rysy vyjevoval mnoho takových zábav.

Text 60: Śrīla Śivānanda Sena osobnĕ poznal všechny tři rysy: sākṣād, āveśa i āvirbhāva. Pozdĕji o tomto transcendentálnĕ blaženém tématu pojednám podrobnĕ.

Text 61: Vedlejší vĕtví byli synové, služebníci a rodinní příslušníci Śivānandy Seny. Všichni byli upřímnými služebníky Śrī Caitanyi Mahāprabhua.

Text 62: Všichni tři synové Śivānandy Seny, jmenovitĕ Caitanya dāsa, Rāmadāsa a Karṇapūra, byli stateční oddaní Pána Caitanyi.

Text 63: Śrīvallabha Sena a Śrīkānta Sena byli také vedlejšími vĕtvemi Śivānandy Seny, protože byli nejen jeho synovci, ale také ryzí oddaní Śrī Caitanyi Mahāprabhua.

Text 64: Govindānanda a Govinda Datta, dvacátá pátá a dvacátá šestá vĕtev tohoto stromu, zpívali ve společnosti Śrī Caitanyi Mahāprabhua kīrtan. Govinda Datta byl hlavním zpĕvákem v kīrtanové skupinĕ Pána Śrī Caitanyi.

Text 65: Śrī Vijaya dāsa, dvacátá sedmá vĕtev a další z Pánových hlavních zpĕváků, Pánovi daroval mnoho ručnĕ psaných knih.

Text 66: Śrī Caitanya Mahāprabhu dal Vijayovi dāsovi jméno Ratnabāhu („ten, který má drahokamové ruce“), protože pro Nĕho opsal mnoho rukopisů. Dvacátou osmou vĕtví byl Kṛṣṇadāsa, který byl Pánovi velice drahý. Byl známý jako Akiñcana Kṛṣṇadāsa.

Text 67: Dvacátou devátou vĕtví byl Śrīdhara, prodavač kůry z banánovníků. Byl velice drahým služebníkem Pána, jenž si z nĕho často tropil žerty.

Text 68: Každý den Pán Caitanya Mahāprabhu z legrace Śrīdharovi kradl banány, kvĕty a dužinu a pil z jeho rozbitého plechového hrnku.

Text 69: Třicátou vĕtví byl Bhagavān Paṇḍita, Pánův výjimečnĕ drahý služebník. Už dříve však byl velkým oddaným Pána Kṛṣṇy, který neustále uchovával Pána ve svém srdci.

Text 70: Třicátou první vĕtví byl Jagadīśa Paṇḍita a třicátou druhou Hiraṇya Mahāśaya, kterému Pán Caitanya v dĕtství projevil svoji bezpříčinnou milost.

Text 71: V domech obou dvou Pán Caitanya Mahāprabhu vyžebral na Ekādaśī jídlo a sám ho snĕdl.

Text 72: Třicátou třetí a třicátou čtvrtou vĕtví byli dva žáci Caitanyi Mahāprabhua, Puruṣottama a Sañjaya, kteří byli velmi dobří v gramatice a zároveň velmi vznešené osobnosti.

Text 73: Vanamālī Paṇḍita, třicátá pátá vĕtev tohoto stromu, byl v tomto svĕtĕ velice oslavovaný. Vidĕl v Pánových rukách zlatý kyj a pluh.

Text 74: Třicátá šestá vĕtev, Buddhimanta Khān, byl Pánovi Caitanyovi Mahāprabhuovi neobyčejnĕ drahý. Byl připravený kdykoliv plnit Pánovy pokyny, a tak byl považován za Jeho hlavního služebníka.

Text 75: Garuḍa Paṇḍita, třicátá sedmá vĕtev tohoto stromu, neustále zpíval příznivé jméno Pána. Díky síle tohoto zpívání na nĕho nepůsobil dokonce ani jed.

Text 76: Gopīnātha Siṁha, třicátá osmá vĕtev, byl vĕrný služebník Pána Caitanyi Mahāprabhua. Pán mu žertem říkal Akrūro.

Text 77: Třebaže Devānanda Paṇḍita byl profesionální přednašeč Śrīmad- -Bhāgavatamu, milostí Vakreśvary Paṇḍita a Pána pochopil výklady Śrīmad-Bhāgavatamu v duchu oddanosti.

Text 78 - 79: Śrī Khaṇḍavāsī Mukunda a jeho syn Raghunandana byli třicátou devátou vĕtví stromu, Narahari čtyřicátou, Cirañjīva čtyřicátou první a Sulocana čtyřicátou druhou. Všichni byli velkými vĕtvemi nejmilostivĕjšího stromu Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Všude rozdávali plody a kvĕty lásky k Bohu.

Text 80: Satyarāja, Rāmānanda, Yadunātha, Puruṣottama, Śaṅkara a Vidyānanda patřili k dvacáté vĕtvi. Všichni byli obyvateli vesnice známé jako Kulína-grám.

Text 81: Všichni obyvatelé Kulína-grámu v čele s Vāṇīnāthem Vasuem byli služebníci Pána Caitanyi, který pro nĕ byl vším.

Text 82: Pán prohlásil: „Dokonce i pes z Kulína-grámu je Mi drahým přítelem, o ostatních ani nemluvĕ.“

Text 83: „Štĕstí Kulína-grámu se nedá popsat. To místo je tak vznešené, že tam Hare Kṛṣṇa mahā-mantru zpívají i metaři, kteří pečují o svá prasata.“

Text 84: Na západní stranĕ vyrůstaly čtyřicátá třetí, čtyřicátá čtvrtá a čtyřicátá pátá vĕtev – Śrī Sanātana, Śrī Rūpa a Anupama. Ti byli ze všech nejlepší.

Text 85: Hlavními z tĕchto vĕtví byli Rūpa a Sanātana. Anupama, Jīva Gosvāmī a další, v čele s Rājendrou, byli jejich vedlejšími vĕtvemi.

Text 86: Vůlí nejvyššího zahradníka se vĕtve Śrīly Rūpy Gosvāmīho a Sanātany Gosvāmīho mnohonásobnĕ rozrostly, rozšířily se po západních zemích a pokryly celou oblast.

Text 87: Tyto dvĕ vĕtve se rozprostřely po celé Indii, až k hranicím řeky Sindhu a údolím Himálaje, včetnĕ všech poutních míst, jako je Vrindávan, Mathura a Haridvár.

Text 88: Plody lásky k Bohu, které uzrály na tĕchto dvou vĕtvích, byly štĕdře rozdávány. Každý, kdo je ochutnal, po nich začal šílet.

Text 89: Lidé na západní stranĕ Indie nebyli ani inteligentní, ani se neumĕli dobře chovat, ale vlivem Śrīly Rūpy Gosvāmīho a Sanātany Gosvāmīho byli vyškoleni v oddané službĕ i dobrém chování.

Text 90: V souladu s pokyny zjevených písem odkryli oba Gosvāmī ztracená poutní místa a zavedli ve Vrindávanu uctívání Božstev.

Text 91: Śrīla Raghunātha dāsa Gosvāmī, čtyřicátá šestá vĕtev stromu, byl jedním z nejdražších služebníků Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Opustil veškeré své hmotné vlastnictví, aby se úplnĕ odevzdal Pánu a žil u Jeho lotosových nohou.

Text 92: Když Raghunātha dāsa Gosvāmī přišel v Džagannáth Purí za Śrī Caitanyou Mahāprabhuem, Pán ho svĕřil do péče Svarūpy Dāmodara, svého tajemníka. Oba se tak vĕnovali důvĕrné službĕ Pánu.

Text 93: Důvĕrnĕ Pánu sloužil v Džagannáth Purí celých šestnáct let a poté, co Pán i Svarūpa Dāmodara odešli, opustil Džagannáth Purí a šel do Vrindávanu.

Text 94: Śrīla Raghunātha dāsa Gosvāmī chtĕl jít do Vrindávanu, aby spatřil lotosové nohy Rūpy a Sanātany, a potom skočil z kopce Góvardhanu, a tak ukončil svůj život.

Text 95: Tak přišel Śrīla Raghunātha dāsa Gosvāmī do Vrindávanu, navštívil Śrīlu Rūpu Gosvāmīho a Sanātanu Gosvāmīho a složil jim poklony.

Text 96: Tito dva bratři mu však nedovolili, aby se zabil. Přijali ho jako svého třetího bratra a ponechali si ho u sebe.

Text 97: Jelikož byl Raghunātha dāsa Gosvāmī pomocníkem Svarūpy Dāmodara, vĕdĕl toho hodnĕ o vnĕjších i vnitřních rysech zábav Pána Caitanyi, a tak mu oba bratři, Rūpa i Sanātana, často naslouchali.

Text 98: Raghunātha dāsa Gosvāmī postupnĕ zcela přestal jíst a pil jen pár kapek podmáslí.

Text 99: Každý den se tisíckrát poklonil Pánu, zpíval alespoň sto tisíc svatých jmen a klanĕl se dvĕma tisícům vaiṣṇavů. To plnil jako svou každodenní povinnost.

Text 100: Ve dne v noci sloužil v mysli Rādhārāṇī a Kṛṣṇovi a tři hodiny dennĕ hovořil o vlastnostech Pána Caitanyi Mahāprabhua.

Text 101: Śrīla Raghunātha dāsa Gosvāmī se třikrát dennĕ koupal v jezírku Rádhá-kundu. Pokaždé, když potkal vaiṣṇavu z Vrindávanu, objal ho a projevil mu veškerou úctu.

Text 102: Víc než dvacet dva a půl hodiny dennĕ se vĕnoval oddané službĕ a necelé dvĕ hodiny spal, i když ani to nebylo nĕkdy možné.

Text 103: Jen žasnu, když slyším o oddané službĕ, kterou vykonával. Śrīlu Rūpu Gosvāmīho a Raghunātha dāse Gosvāmīho přijímám jako své vůdce.

Text 104: Pozdĕji obšírnĕ popíši, jak se všichni tito oddaní setkali se Śrī Caitanyou Mahāprabhuem.

Text 105: Śrī Gopāla Bhaṭṭa Gosvāmī, čtyřicátá sedmá vĕtev, byl jednou z velkých a vznešených vĕtví. Byl vždy pohroužený v rozhovorech o lásce k Bohu ve společnosti Rūpy Gosvāmīho a Sanātany Gosvāmīho.

Text 106: Ācārya Śaṅkarāraṇya byl považován za čtyřicátou osmou vĕtev původního stromu. Od Nĕho pocházely vedlejší vĕtve známé jako Mukunda, Kāśīnātha a Rudra.

Text 107: Śrīnātha Paṇḍita, čtyřicátá devátá vĕtev, byl drahý příjemce veškeré milosti Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Každý ve třech svĕtech žasl, když vidĕl jeho uctívání Pána Kṛṣṇy.

Text 108: Jagannātha Ācārya, padesátá vĕtev Caitanyova stromu, byl výjimečnĕ drahým služebníkem Pána. Na Jeho pokyn se rozhodl, že bude žít na břehu Gangy.

Text 109: Padesátou první vĕtví Caitanyova stromu byl Kṛṣṇadāsa Vaidya, padesátou druhou Paṇḍita Śekhara, padesátou třetí Kavicandra a padesátou čtvrtou Ṣaṣṭhīvara, velký saṅkīrtanový zpĕvák.

Text 110: Padesátou pátou vĕtví byl Śrīnātha Miśra, padesátou šestou Śubhānanda, padesátou sedmou Śrīrāma, padesátou osmou Īśāna, padesátou devátou Śrīnidhi, šedesátou Śrī Gopīkānta a šedesátou první byl Miśra Bhagavān.

Text 111: Šedesátou druhou vĕtví na tomto stromĕ byl Subuddhi Miśra, šedesátou třetí Hṛdayānanda, šedesátou čvtrtou Kamala-nayana, šedesátou pátou Maheśa Paṇḍita, šedesátou šestou Śrīkara a šedesátou sedmou Śrī Madhusūdana.

Text 112: Šedesátou osmou vĕtví původního stromu byl Puruṣottama, šedesátou devátou Śrī Gālīma, sedmdesátou Jagannātha dāsa, sedmdesátou první Śrī Candraśekhara Vaidya a sedmdesátou druhou Dvija Haridāsa.

Text 113: Sedmdesátou třetí vĕtví původního stromu byl Rāmadāsa, sedmdesátou čtvrtou Kavicandra, sedmdesátou pátou Śrī Gopāla dāsa, sedmdesátou šestou Bhāgavata Ācārya a sedmdesátou sedmou Ṭhākura Sāraṅga dāsa.

Text 114: Sedmdesátou osmou vĕtví původního stromu byl Jagannātha Tīrtha, sedmdesátou devátou brāhmaṇa Śrī Jānakīnātha, osmdesátou Gopāla Ācārya a osmdesátou první brāhmaṇa Vāṇīnātha.

Text 115: Tři bratři, Govinda, Mādhava a Vāsudeva, byli osmdesátou druhou, osmdesátou třetí a osmdesátou čtvrtou vĕtví onoho stromu. Pán Caitanya a Nityānanda tančili při jejich kīrtanech.

Text 116: Rāmadāsa Abhirāma byl zcela pohroužený v náladĕ přátelského vztahu. Vyrobil flétnu z bambusu o šestnácti kolínkách.

Text 117: Na pokyn Śrī Caitanyi Mahāprabhua tři oddaní doprovázeli Pána Nityānandu Prabhua, když se vracel kázat do Bengálska.

Text 118: Ti tři byli Rāmadāsa, Mādhava Ghoṣa a Vāsudeva Ghoṣa. Govinda Ghoṣa nicménĕ zůstal se Śrī Caitanyou Mahāprabhuem v Džagannáth Purí, a tak zažíval velké uspokojení.

Text 119: Bhāgavata Ācārya, Cirañjīva, Śrī Raghunandana, Mādhavācārya, Kamalākānta a Śrī Yadunandana patřili též k vĕtvím Caitanyova stromu.

Text 120: Jagāi a Mādhāi, osmdesátá devátá a devadesátá vĕtev stromu, byli nejvĕtšími příjemci milosti Pána Caitanyi. Tito dva bratři jsou svĕdkové, kteří dokázali, že Pán Caitanya je právem nazýván patita-pāvana, „zachránce pokleslých duší“.

Text 121: Stručnĕ jsem popsal bengálské oddané Pána Caitanyi. Jeho oddaných je ve skutečnosti nespočet.

Text 122: O tĕchto oddaných jsem se zvláštĕ zmínil proto, že Pána Caitanyu Mahāprabhua doprovázeli v Bengálsku i v Uríse a sloužili Mu mnoha způsoby.

Text 123: Nyní stručnĕ popíši nĕkteré z oddaných Pána Caitanyi Mahāprabhua v Džagannáth Purí.

Text 124 - 126: Mezi všemi oddanými, kteří Pána v Džagannáth Purí doprovázeli, byli dva – Paramānanda Purī a Svarūpa Dāmodara – pro Pána vším. Mezi další oddané patřili Gadādhara, Jagadānanda, Śaṅkara, Vakreśvara, Dāmodara Paṇḍita, Ṭhākura Haridāsa, Raghunātha Vaidya a Raghunātha dāsa.

Text 127: Všichni tito oddaní byli Pánovými společníky od samého začátku, a když se usídlil v Džagannáth Purí, zůstali tam s Ním, aby Mu vĕrnĕ sloužili.

Text 128: Všichni oddaní, kteří žili v Bengálsku, každý rok navštĕvovali Džagannáth Purí, aby mohli vidĕt Pána.

Text 129: Nyní vyjmenuji oddané z Bengálska, kteří přišli do Džagannáth Purí navštívit Pána jako první.

Text 130: Byl mezi nimi Sārvabhauma Bhattācārya, jedna z nejvĕtších vĕtví Pánova stromu, a manžel jeho sestry, Śrī Gopīnātha Ācārya.

Text 131: V seznamu oddaných z Džagannáth Purí (jenž začíná Paramānandou Purīm, Svarūpou Dāmodarem, Sārvabhaumou Bhaṭṭācāryou a Gopīnāthem Ācāryou) byl Kāśī Miṣra pátý, Pradyumna Miśra šestý a Bhavānanda Rāya sedmý. Pánu Caitanyovi přinášela setkání s nimi velkou radost.

Text 132: Pán obejmul Rāye Bhavānandu a prohlásil: „Původnĕ jsi byl na tomto svĕtĕ Pāṇḍu a tvých pĕt synů zde žilo jako pĕt Pāṇḍuovců.“

Text 133: Pĕti syny Bhavānandy Rāye byli Rāmānanda Rāya, Paṭṭanāyaka Gopīnātha, Kalānidhi, Sudhānidhi a Nāyaka Vāṇīnātha.

Text 134: Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl Bhavānandovi Rāyovi: „Všech tvých pĕt synů jsou Moji drazí oddaní. Rāmānanda Rāya a Já jsme jako jedna osoba, i když se naše tĕla liší.“

Text 135 - 136: Král Urísy Pratāparudra, oddaní z Urísy Kṛṣṇānanda a Śivānanda, a Paramānanda Mahāpātra, Bhagavān Ācārya, Brahmānanda Bhāratī, Śrī Śikhi Māhiti a Murāri Māhiti byli bĕhem pobytu Śrī Caitanyi Mahāprabhua v Džagannáth Purí Jeho neustálí společníci.

Text 137: Mādhavī-devī, sedmnáctá mezi předními oddanými, byla mladší sestra Śikhiho Māhitiho. Původnĕ byla služebnicí Śrīmatī Rādhārāṇī.

Text 138: Brahmacārī Kāśīśvara byl žákem Īśvary Purīho a Śrī Govinda byl dalším z jeho drahých žáků.

Text 139: Na seznamu předních oddaných z Níláčaly (Džagannáth Purí) byl Kāśīśvara osmnáctý a Govinda devatenáctý. Oba přišli do Džagannáth Purí za Caitanyou Mahāprabhuem, protože jim to Īśvara Purī v dobĕ svého odchodu nařídil.

Text 140: Kāśīśvara i Govinda byli duchovními bratry Śrī Caitanyi Mahāprabhua, a tak je Pán po jejich příchodu ihned náležitĕ uctil. Jelikož jim však Īśvara Purī nařídil, aby Caitanyovi Mahāprabhuovi osobnĕ sloužili, Pán přijal jejich službu.

Text 141: Govinda pečoval o tĕlo Śrī Caitanyi Mahāprabhua, zatímco Kāśīśvara chodíval před Pánem, když šel do chrámu zhlédnout Božstvo Śrī Jagannātha.

Text 142: Kāśīśvara byl velký silák, a tak při návštĕvách Caitanyi Mahāprabhua v Jagannāthovĕ chrámu odstrkoval davy stranou, aby mohl Caitanya Mahāprabhu projít nedotčen.

Text 143: Dvacátým a dvacátým prvním mezi důležitými oddanými v Džagannáth Purí byli Rāmāi a Nandāi, kteří dvacet čtyři hodin dennĕ pomáhali Govindovi ve službĕ Pánu.

Text 144: Rāmāi každý den plnil dvacet dva velkých nádob vodou, zatímco Nandāi Govindovi osobnĕ asistoval.

Text 145: Dvacátý druhý oddaný, Kṛṣṇadāsa, se narodil v čisté a ctihodné brāhmaṇské rodinĕ. Když se Pán Caitanya vydal na cestu po jižní Indii, vzal Kṛṣṇadāse s sebou.

Text 146: Jelikož Balabhadra Bhaṭṭācārya, dvacátý třetí hlavní společník, byl pravý oddaný, jednal jako brahmacārī Śrī Caitanyi Mahāprabhua při Jeho cestách Mathurou.

Text 147: Baḍa Haridāsa a Choṭa Haridāsa, dvacátý čtvrtý a dvacátý pátý oddaný z Níláčaly, byli dobří zpĕváci, kteří Pána Caitanyu neustále doprovázeli.

Text 148: Rāmabhadra Ācārya byl mezi oddanými, kteří žili s Pánem Caitanyou Mahāprabhuem v Džagannáth Purí, dvacátý šestý, Siṁheśvara byl dvacátý sedmý, Tapana Ācārya dvacátý osmý, Raghunātha Bhaṭṭācārya dvacátý devátý a Nīlāmbara třicátý.

Text 149: Siṅgābhaṭṭa byl třicátý první, Kāmābhaṭṭa třicátý druhý, Śivānanda třicátý třetí a Kamalānanda třicátý čtvrtý. Všichni původnĕ sloužili Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi v Bengálsku, pozdĕji však Bengálsko opustili, aby žili s Pánem v Džagannáth Purí.

Text 150: Acyutānanda, třicátý pátý oddaný, byl synem Advaity Ācāryi. I on žil s Pánem Caitanyou, když se uchýlil pod ochranu Jeho lotosových nohou v Džagannáth Purí.

Text 151: Nirloma Gaṅgādāsa a Viṣṇudāsa byli třicátý šestý a třicátý sedmý z oddaných, kteří žili v Džagannáth Purí jako služebníci Śrī Caitanyi Mahāprabhua.

Text 152 - 154: Hlavními oddanými ve Váránasí byli lékař Candraśekhara, Tapana Miśra a Raghunātha Bhaṭṭācārya, Miśrův syn. Když Pán Caitanya přišel do Váránasí po návštĕvĕ Vrindávanu, žil dva mĕsíce v domĕ Candraśekhara Vaidyi a prasādam přijímal v domĕ Tapany Miśry.

Text 155: V dobĕ, kdy Śrī Caitanya Mahāprabhu pobýval v domĕ Tapany Miśry, Raghunātha Bhaṭṭa, který byl tehdy ještĕ chlapec, myl Jeho nádobí a masíroval Mu nohy.

Text 156: Jakmile Raghunātha vyrostl v mladého muže, navštívil Pána Caitanyu Mahāprabhua v Džagannáth Purí a zůstal tam osm mĕsíců. Občas Pánovi nosil prasādam.

Text 157: Pozdĕji Raghunātha odešel na pokyn Pána Caitanyi do Vrindávanu a zůstal tam pod ochranou Śrīly Rūpy Gosvāmīho.

Text 158: Když pobýval u Śrīly Rūpy Gosvāmīho, mĕl povinnost přednášet pro nĕho Śrīmad-Bhāgavatam. Výsledkem tohoto přednášení Bhāgavatamu bylo, že dosáhl dokonalosti v lásce ke Kṛṣṇovi, a díky tomu byl neustále šílený.

Text 159: Takto jsem vyjmenoval pouze část z nespočetného množství oddaných Pána Caitanyi. Popsat je všechny v plném rozsahu není možné.

Text 160: Z každé vĕtve stromu vyrostly stovky a tisíce dalších vĕtví žáků a jejich žáků.

Text 161: Každá vĕtev i vĕtvička tohoto stromu je plná nesčetných plodů a kvĕtů a všechny zaplavují svĕt vodami lásky ke Kṛṣṇovi.

Text 162: Každá z tĕchto vĕtví oddaných Śrī Caitanyi Mahāprabhua oplývá neomezenou duchovní silou a slávou. I kdyby mĕl nĕkdo tisíce úst, nedokázal by postihnout hranice jejich činností.

Text 163: Stručnĕ jsem popsal oddané Śrī Caitanyi Mahāprabhua, kteří žijí na různých místech. Všechny by je nevyjmenoval ani Pán Śeṣa, který má tisíce úst.

Text 164: Já, Kṛṣṇadāsa, kráčím ve stopách Śrī Rūpy a Śrī Raghunātha a vyprávím Śrī Caitanya-caritāmṛtu. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.